Obsah
120 vztahy: Alexander Wienerberger, Alexandr Alexandrovič Kiesewetter, Alexandr Aljechin, Alexandr Stěpanovič Antonov, Alexandra Fjodorovna Ruská, Alexij I., Alja Rachmanovová, Andronik (Nikolskij), Arménská republika (1918–1920), Arvīds Pelše, Ščors (opera), Černá armáda, Říjnová revoluce, Dům na nábřeží, Dmitrij Konstantinovič Romanov, Dolní Břežany (zámek), Druhé oddělení Hlavního štábu, Dzeržinsk, Fanny Kaplanová, FED, Felix Edmundovič Dzeržinskij, Filosof Nikolajevič Ornatskij, Fjodor Dan, Gabriel Konstantinovič Romanov, Ganina jama, Géza Včelička, Genenpil, Genrich Jagoda, Genrich Ljuškov, Georgij Lvov, Georgij Michajlovič Romanov, GRU, Hladomor v Povolží, Invaze Rudé armády do Gruzie, Isaak Babel, Ivan Dmitrijevič Papanin, Jakov Jurovskij, Jan Berzin, Józef Unszlicht, Jekatěrinburg, Jindřich Jindříšek, Kakuca Čolokašvili, Kaljazin, Kamjanske, KGB, Kirill (patriarcha moskevský), Kliment Jefremovič Vorošilov, Kolymské gulagy, Kommunarka, Komunismus, ... Rozbalte index (70 více) »
Alexander Wienerberger
Alexander Wienerberger (8. prosince 1891, Vídeň – 5. ledna 1955 Salcburk) byl rakouský chemický inženýr, který pracoval 19 let v chemických podnicích v SSSR.
Vidět Čeka a Alexander Wienerberger
Alexandr Alexandrovič Kiesewetter
Alexandr Alexandrovič Kiesewetter (rusky Александр Александрович Кизеветтер, 22. května 1866, Petrohrad - 9. ledna 1933, Praha) byl ruský politik, historik, vysokoškolský pedagog a publicista.
Vidět Čeka a Alexandr Alexandrovič Kiesewetter
Alexandr Aljechin
Alexandr Alexandrovič Aljechin (v západní literatuře obvykle psaný jako Alexander Alekhine,, Moskva – 24. března 1946, Estoril, Portugalsko) byl původem ruský, později ve Francii usazený šachista, jeden z největších šachistů všech dob.
Vidět Čeka a Alexandr Aljechin
Alexandr Stěpanovič Antonov
Alexandr Stěpanovič Antonov (Moskva, Ruské impérium – 24. dubna 1922, Borisoglebsk, RSFSR) byl člen strany socialistů-revolucionářů.
Vidět Čeka a Alexandr Stěpanovič Antonov
Alexandra Fjodorovna Ruská
Livadijském paláci na Krymu Anastázie v roce 1908 Svatá Alexandra Fjodorovna Hesenská (6. června 1872 – 17. července 1918), původním jménem německy Victoria Alix Helena Louise Beatrice von Hessen und bei Rhein (Alix) byla původem princezna hesenská a sňatkem poslední ruská carevna jako manželka cara Mikuláše II.
Vidět Čeka a Alexandra Fjodorovna Ruská
Alexij I.
Alexij I. (světským jménem: Sergej Vladimirovič Simanskij; 8. listopadu 1877, Moskva – 17. dubna 1970, Peredělkino) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.
Vidět Čeka a Alexij I.
Alja Rachmanovová
Alja Rachmanovová pseudonymem Alja Rachmanowa, vlastním jménem Galina von Hoyer, rozená Galina Nikolajevna Ďurjagina, rusky Галина Николаевна Дюрягина, (Kasli, Ruské impérium – 11. února 1991 Ettenhausen, Švýcarsko) je umělecký pseudonym ruské spisovatelky a psycholožky, žijící od roku 1926 v rakouském a od roku 1945 švýcarském exilu.
Vidět Čeka a Alja Rachmanovová
Andronik (Nikolskij)
Svatý Andronik (světským jménem: Vladimir Alexandrovič Nikolskij;, Povodněvo –, Perm) byl biskup ruské pravoslavné církve, arcibiskup permský a kungurský, duchovní spisovatel a mučedník.
Vidět Čeka a Andronik (Nikolskij)
Arménská republika (1918–1920)
Národy západní Arménie v roce 1912 (červeně Arméni, zeleně Turci, modře Kurdové, hnědě ostatní) Arménská republika (arménsky Հայաստանի Հանրապետութիւն) byl první novodobý nezávislý stát Arménů, který vznikl v roce 1918 po kolapsu carského Ruska.
Vidět Čeka a Arménská republika (1918–1920)
Arvīds Pelše
Arvīds Pelše (23. ledna jul. / 7. února greg. 1899 v Zālīte nad Iecavou, okres Bauska – 29. května 1983 Moskva) byl sovětský lotyšský stranický a státní činitel, historik, dvojnásobný hrdina socialistické práce (1969, 1979).
Vidět Čeka a Arvīds Pelše
Ščors (opera)
Ščors (v ukrajinském originále, op. 29) je opera o pěti dějstvích a šesti obrazech ukrajinského skladatele Boryse Mykolajovyče Ljatošynského.
Vidět Čeka a Ščors (opera)
Černá armáda
Černá armáda (rusky Чёрная гвардия) je označení ozbrojených skupin dělníků, vzniklých v Rusku po Říjnové revoluci.
Vidět Čeka a Černá armáda
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Vidět Čeka a Říjnová revoluce
Dům na nábřeží
Dům na nábřeží (oficiální název: Vládní dům; další názvy: První dům Sovětů nebo Dům Ústřední volební komise a Rady lidových komisařů SSSR) je komplex budov na Berseněvském nábřeží řeky Moskvy na Bolotném ostrově, na adrese: ulice Serafimoviče, dům 2.
Vidět Čeka a Dům na nábřeží
Dmitrij Konstantinovič Romanov
Velkokníže Dmitrij Konstantinovič Dmitrij Konstantinovič Romanov, rusky Дмитрий Константинович Романов, (Strelna u Petrohradu – 28. ledna 1919, Petrohrad) byl ruský velkokníže, jeho imperátorská výsost, člen ruské carské rodiny.
Vidět Čeka a Dmitrij Konstantinovič Romanov
Dolní Břežany (zámek)
Zámek Dolní Břežany je renesanční zámek v Dolních Břežanech v okrese Praha-západ, zahrnující také kapli sv.
Vidět Čeka a Dolní Břežany (zámek)
Druhé oddělení Hlavního štábu
Druhé oddělení hlavního štábu (též generálního štábu) byla vojenská zpravodajská služba Československé republiky působící v letech 1919–1939.
Vidět Čeka a Druhé oddělení Hlavního štábu
Dzeržinsk
Dzeržinsk (do ledna 1927 Čornoje – Чёрное, do 11. června 1929 Rastjapino – Растя́пино) je město v Nižněnovgorodské oblasti Ruské federace.
Vidět Čeka a Dzeržinsk
Fanny Kaplanová
Fanny nebo též Fanja Kaplanová (rodným jménem Fejga Jefimovna Rojtmanová nebo též Fejga Chaimovna Rojtblatová; 10. února 1890 Volyňská gubernie – 3. září 1918 Moskva) byla ruská revolucionářka, která údajně spáchala neúspěšný atentát na Vladimira Iljiče Lenina.
Vidět Čeka a Fanny Kaplanová
FED
FED 2 s objektivem Jupiter 8 FED 3 s objektivem 61 FED 4 s objektivem 61 FED Stereo FED (rusky ФЭД) je sovětský dálkoměrný fotoaparát sériově vyráběný v letech 1934 až asi do roku 1990 a nese název závodu, který jej vyráběl.
Vidět Čeka a FED
Felix Edmundovič Dzeržinskij
Felix Edmundovič Dzeržinskij (– Feliks Edmundovič Dzeržinskij, rodným jménem Feliks Dzierżyński; 11. září 1877, Oziembłow – 20. července 1926, Moskva) byl ruský revolucionář a sovětský politik polského původu.
Vidět Čeka a Felix Edmundovič Dzeržinskij
Filosof Nikolajevič Ornatskij
Svatý Filosof Nikolajevič Ornatskij (Novaja Jerga – srpen 1918, Petrohrad) byl ruský protojerej Ruské pravoslavné církve a mučedník.
Vidět Čeka a Filosof Nikolajevič Ornatskij
Fjodor Dan
Fjodor Iljič Dan (rusky Фëдор Ильич Дан, vlastním jménem Gurvič (Гурвич), 19. října 1871, Petrohrad, Ruské impérium – 22. ledna 1947, New York, NY, USA) byl ruský politik a člen strany menševiků.
Vidět Čeka a Fjodor Dan
Gabriel Konstantinovič Romanov
Gabriel Konstantinovič Romanov (15. července 1887, palác Pavlovsk – 28. února 1955, Paříž) byl druhý syn ruského velkoknížete Konstantina Konstantinoviče Romanova a jeho manželky Alžběty.
Vidět Čeka a Gabriel Konstantinovič Romanov
Ganina jama
Pozůstatky šachty, do níž měly být vhozeny ostatky carské rodiny Ganina jama je zažitý název bývalého Isetského dolu nedaleko ruského Jekatěrinburgu.
Vidět Čeka a Ganina jama
Géza Včelička
Géza Včelička s rodiči a starším bratrem Jaroslavem (1913) Géza Včelička, vlastním jménem Antonín Eduard VčeličkaPseudonym přijal podle Geuzů (moderním pravopisem Gézové) ve Mstivé kantiléně Karla Hlaváčka (7.
Vidět Čeka a Géza Včelička
Genenpil
Genenpil (mongolsky Гэнэнпил Хатан, rodným jménem Tseyenpil; 1905–1938) byla poslední mongolská královna manželka, druhá žena Bogd-chána Džebcundampy Chutuchtua.
Vidět Čeka a Genenpil
Genrich Jagoda
Genrich Grigorijevič Jagoda (rodným jménem Jenoch Gerševič Jeguda;, Rybinsk – 15. března 1938, Moskva) byl velitel NKVD a iniciátor několika moskevských procesů.
Vidět Čeka a Genrich Jagoda
Genrich Ljuškov
Genrich Samojlovič Ljuškov (Ге́нрихСамо́йлович Люшко́в; 1900 – 19. srpna 1945) byl důstojníkem sovětské tajné policie a jejím nejvýše postaveným přeběhlíkem.
Vidět Čeka a Genrich Ljuškov
Georgij Lvov
Georgij Jevgeňjevič Lvov (rusky Георгий Евгеневич Львов;, Drážďany, Sasko – 7. března 1925, Paříž, Francie) byl ruský kníže ze šlechtického rodu Lvovů, politik a předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.
Vidět Čeka a Georgij Lvov
Georgij Michajlovič Romanov
Georgij Michajlovič Romanov (23. srpna 1863 – 28. lednaDatum úmrtí není zcela bezpečně určeno, uvádí se i noc ze 23. na 24. ledna či 29./30. ledna. 1919) byl synem velkoknížete Michaila Nikolajeviče a bratrancem Alexandra III.
Vidět Čeka a Georgij Michajlovič Romanov
GRU
GRU (z ruského akronymu znamenajícího, Glavnoje razvedyvatělnoje upravlenije,: Hlavní správa rozvědky) je ruská, dříve sovětská vojenská zpravodajská služba.
Vidět Čeka a GRU
Hladomor v Povolží
Hladomor v Povolží, také známý jako ruský hladomor v roce 1921, byl katastrofální hladomor, který zasáhl rozsáhlé oblasti v bolševickém Rusku v letech 1921 až 1922.
Vidět Čeka a Hladomor v Povolží
Invaze Rudé armády do Gruzie
Invaze Rudé armády do Gruzie, neboli sovětsko-gruzínská válka, byl vojenský konflikt, který vedlo sovětské Rusko proti první nezávislé Gruzínské republice od 15. února do 17. března 1921.
Vidět Čeka a Invaze Rudé armády do Gruzie
Isaak Babel
Isaak Emmanuelovič Babel (Исаак Эммануилович Бабель,, Oděsa – 27. ledna 1940, věznice Butyrka, Moskva) byl ruský spisovatel a dramatik.
Vidět Čeka a Isaak Babel
Ivan Dmitrijevič Papanin
Ivan Dmitrijevič Papanin, (26. listopadu 1894 Sevastopol – 30. ledna 1986 Moskva) byl sovětský polární badatel, geograf a oceánograf, kontradmirál námořnictva SSSR, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu.
Vidět Čeka a Ivan Dmitrijevič Papanin
Jakov Jurovskij
Jakov Michajlovič Jurovskij (19. června 1878 Tomsk – 2. srpna 1938 Moskva) byl bolševický revolucionář a sovětský politik.
Vidět Čeka a Jakov Jurovskij
Jan Berzin
Jan Karlovič Berzin (Jaunpils – 29. července 1938, Moskva) byl sovětský vojenský i politický činitel, v letech 1924 až1935 šéf sovětské vojenské rozvědky (GRU).
Vidět Čeka a Jan Berzin
Józef Unszlicht
Unszlicht (druhý vlevo) s ostatními členy kolegia VČK v roce 1921 Józef Unszlicht (též Josif Stanislavovič Unšlicht,; 31. prosince 1879, Mława – 28. července 1938, Moskva) byl ruský revolucionář polského původu a sovětský politik.
Vidět Čeka a Józef Unszlicht
Jekatěrinburg
Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.
Vidět Čeka a Jekatěrinburg
Jindřich Jindříšek
Jindřich Jindříšek (ruským/ukrajinským jménem Ignát Ignatijevič, 26. července 1857 Poniklá – 28. srpna 1924 Praha-Smíchov) byl český obchodník, podnikatel a mecenáš dlouhodobě žijící v Kyjevě, majitel obchodu s hudebninami a dílen na opravu a výrobu hudebních nástrojů v Kyjevě a zakladatel kyjevské nahrávací společnosti Extraphone.
Vidět Čeka a Jindřich Jindříšek
Kakuca Čolokašvili
Kaichosro Čolokašvili (Gruzínsky: ქაიხოსრო ჩოლოყაშვილი), lépe znám jako Kakuca (ქაქუცა) (14. července 1888 – 27. června 1930) byl gruzínský šlechtic a voják, který je považován za gruzínského národního hrdinu.
Vidět Čeka a Kakuca Čolokašvili
Kaljazin
Kaljazin je město v Tverské oblasti v Rusku.
Vidět Čeka a Kaljazin
Kamjanske
Kamjanske je průmyslové město na Ukrajině; leží v Dněperské aglomeraci, zhruba 50 km západně od Dnipra, správního centra oblasti.
Vidět Čeka a Kamjanske
KGB
Znak KGB KGB (v azbuce КГБ, rusky celým názvem Комитет государственной безопасности, česky Výbor státní bezpečnosti) byla hlavní sovětská tajná služba, která současně plnila úkoly špionáže, kontrašpionáže a tajné policie v Sovětském svazu.
Vidět Čeka a KGB
Kirill (patriarcha moskevský)
Patriarcha Kirill, světským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev (* 20. listopadu 1946, Leningrad) je ruský náboženský činitel, biskup Ruské pravoslavné církve, od 1. února 2009 patriarcha moskevský a veškeré Rusi, nejvyšší představitel Ruské pravoslavné církve, úřadující archijerej moskevské eparchie.
Vidět Čeka a Kirill (patriarcha moskevský)
Kliment Jefremovič Vorošilov
Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.
Vidět Čeka a Kliment Jefremovič Vorošilov
Kolymské gulagy
Za J. V. Stalina Kolyma byla nejznámějším regionem pracovních táborů gulagu.
Vidět Čeka a Kolymské gulagy
Kommunarka
brána areálu Speciální objekt Kommunarka (rus. Спецобъект Коммунарка) je bývalé popraviště a hřbitov v blízkosti obce Butovo a kolchozu Kommunarka, 24 km od Kalužské dálnice v Novomoskevském administrativním okruhu Moskvy, jihozápadně od centra města.
Vidět Čeka a Kommunarka
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Vidět Čeka a Komunismus
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (Iževskoje – 19. září 1935, Kaluga) byl ruský a sovětský pedagog a vědec, průkopník teorie raketových letů.
Vidět Čeka a Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Kurapaty
Kurapaty (Курапаты, Куропаты) je místo hromadných poprav běloruských občanů v období Stalinovy velké čistky.
Vidět Čeka a Kurapaty
Lavrentij Pavlovič Berija
Lavrentij Pavlovič Berija (Lavrenti Pavles dze Beria;;, Marchaul – 23. prosince 1953, Moskva) byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti, za Stalina během druhé světové války šéfem sovětské tajné služby NKVD a lidového komisariátu vnitra (ministerstvo vnitra).
Vidět Čeka a Lavrentij Pavlovič Berija
Leonid Gozman
Leonid Jakovlevič Gozman (* 13. července 1950, Leningrad) je ruský politik a prezident politického hnutí Svaz pravicových sil.
Vidět Čeka a Leonid Gozman
Lev Černyj
Lev Černyj (rusky Лев Чëрный, 1878 – 21. září 1921) byl ruský anarchistický básník, uvězněný carským režimem na Sibiři pro své anarchistické aktivity.
Vidět Čeka a Lev Černyj
Lubjanka
Lubjanka je hovorový název velitelství FSB a přidružené věznice na náměstí Lubjanka v moskevské čtvrti Meščanskij.
Vidět Čeka a Lubjanka
Lubjanka (rozcestník)
Lubjanka může odkazovat na:; místa v Moskvě.
Vidět Čeka a Lubjanka (rozcestník)
Luka (Vojno-Jaseněckij)
Svatý Lukáš Simferopolský (také znám jako sv. Lukáš Krymský, občanským jménem Valentin Felixovič Vojno-Jaseněckij, Kerč – 11. června 1961 Simferopol) byl ruský pravoslavný arcibiskup a lékař (chirurg, lékař-nezištník).
Vidět Čeka a Luka (Vojno-Jaseněckij)
Machnovščyna
Machnovščyna nebo machnovština vzniklo během ruské občanské války (1917–1922) na jihovýchodě dnešní Ukrajiny v důsledku pokusu o vytvoření bezstátní anarchistickéNoel-Schwartz, Heather.
Vidět Čeka a Machnovščyna
Maria Bočkarevová
Maria Leontijevna Bočkarevová (červenec 1889 Nikolsko – 16. května 1920 Krasnojarsk) byla ruská bojovnice a důstojnice sloužící v ruské armádě během první světové války.
Vidět Čeka a Maria Bočkarevová
Marija Alexandrovna Fortusová
Marija Alexandrovna Fortusová (1900 Cherson – 1981 Moskva) byla sovětská zpravodajská důstojnice, partyzánka, účastnice tří válek.
Vidět Čeka a Marija Alexandrovna Fortusová
Mart Kuusik
Mart Kuusik, celým jménem Hugo-Maksimilian Kuusik (Гуго-Максимилиан Рейнгольдович Куузик, 9. prosince 1877 Harjumaa – 24. srpna 1965 Battle Ground) byl estonský veslař, který reprezentoval Ruské impérium.
Vidět Čeka a Mart Kuusik
Martin Lacis
Martin Ivanovič Lacis, vlastním jménem Jānis Sudrabs, (16. prosince 1888, Rosenbeck, Vendenský újezd – nyní Rozula, Cēsiský kraj – 20. března 1938, Moskva) byl sovětský politik.
Vidět Čeka a Martin Lacis
Mauser C96
Mauser C96 je jedna z prvních samonabíjecích pistolí.
Vidět Čeka a Mauser C96
Městečko čekistů
Městečko čekistů je komplex konstruktivistických obytných domů v ruském Jekatěrinburgu (tehdy Sverdlovsk).
Vidět Čeka a Městečko čekistů
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Vidět Čeka a Mikuláš II. Alexandrovič
Mojsej Urickij
Moisej Solomonovič Urickij (Čerkasy – 30. srpna 1918 Petrohrad) byl ruský politik židovského původu.
Vidět Čeka a Mojsej Urickij
Mykola Chvyljovyj
Mykola Chvyljovyj (ukrajinsky: Микола Хвильовий), rodným jménem Mykola Fitiljov (13. prosince 1893, Trosťanec – 13. května 1933, Charkov) byl ukrajinský spisovatel.
Vidět Čeka a Mykola Chvyljovyj
Mykola Leontovyč
Mykola Dmytrovyč Leontovyč (13. prosince 1877 – 23. ledna 1921) byl ukrajinský skladatel, sborový dirigent, společenský činitel, pedagog.
Vidět Čeka a Mykola Leontovyč
Mykola Oleksijovyč Skrypnyk
Mykola Oleksijovyč Skrypnyk (– Nikolaj Alexejevič Skripnik; 25. ledna 1872, Jasynuvata – 7. července 1933, Charkov) byl ukrajinský komunistický politik.
Vidět Čeka a Mykola Oleksijovyč Skrypnyk
Naftalij Aronovič Frenkel
Naftalij Aronovič Frenkel, (1883–1960) byl ruský židovský podnikatel a člen sovětské tajné policie, který proslul jako organizátor práce v Gulagu, počínaje Soloveckým táborem zvláštního určení na Soloveckých ostrovech, který je považován za jeden z prvních Gulagů.
Vidět Čeka a Naftalij Aronovič Frenkel
Náměstí Svobody (Charkov)
Náměstí Svobody v Charkově na severovýchodě Ukrajiny je třetí největší náměstí v Evropě a šesté na světě.
Vidět Čeka a Náměstí Svobody (Charkov)
Německý říjen
Německý říjen (německy: Deutscher Oktober) označuje plán Kominterny využít státní krize ve Výmarské republice na podzim 1923 a vyvolat v Německu levicové povstání, které by následně přerostlo v třídní revoluci v celé střední Evropě.
Vidět Čeka a Německý říjen
Nestor Machno
Nestor Ivanovyč Machno (Huljajpole – 25. července 1934 Paříž), také známý jako „baťko Machno“ (otec Machno), byl ukrajinský anarchista, vůdce Revoluční povstalecké ukrajinské armády a jeden z hlavních představitelů svobodného území Machnovščyny, autor teoretických anarchistických statí.
Vidět Čeka a Nestor Machno
Nikolaj Alexandrovič Bulganin
Nikolaj Alexandrovič Bulganin (Nižnij Novgorod – 24. února 1975, Moskva) byl prominentní sovětský politik, který působil jako ministr obrany (1953–1955) a předseda rady ministrů SSSR (1955–1958).
Vidět Čeka a Nikolaj Alexandrovič Bulganin
Nikolaj Krylenko
Nikolaj Vasiljevič Krylenko (Никола́й Васи́льевич Крыле́нко; 14. května 1885 Bechtějevo – 29. července 1938 Moskva) byl sovětský voják, právník a politik, jeden ze starých bolševiků, kteří se podíleli na komunistickém teroru raných let sovětského režimu a které pak zlikvidovaly stalinské čistky.
Vidět Čeka a Nikolaj Krylenko
Nikolaj Stěpanovič Gumiljov
Nikolaj Stěpanovič Gumiljov (do češtiny přepisováno též jako Gumilev, 15. dubna greg. / 3. dubna jul. 1886 v Kronštadtu – srpen 1921 poblíž Petrohradu) byl ruský básník, překladatel francouzské a anglické poezie, literární kritik a teoretik.
Vidět Čeka a Nikolaj Stěpanovič Gumiljov
NKVD
NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl,, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).
Vidět Čeka a NKVD
Noe Žordanija
Noe Žordanija (* v Lančchuti, západní Gruzie – †11. ledna 1953 v Paříži) byl gruzínský novinář a politik.
Vidět Čeka a Noe Žordanija
Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu
kulaky Nucené přesuny skupin obyvatel byla politika uplatňovaná v Sovětském svazu, a to především ve 30.–50.
Vidět Čeka a Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu
Osip Brik
Osip Maximovič Brik (Осип Максимович Брик; Moskva – 22. února 1945 Moskva) byl ruský avantgardní spisovatel, literární vědec a filmový scenárista židovského původu.
Vidět Čeka a Osip Brik
Památník Bautzner Straße (Drážďany)
Památník Bautzner Straße v Drážďanech je památníkem obětí Stasi v saském zemském hlavním městě Drážďanech.
Vidět Čeka a Památník Bautzner Straße (Drážďany)
Pavel Sudoplatov
Pavel Anatoljevič Sudoplatov (rusky Па́вел Анато́льевич Судопла́тов;, Melitopol, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 26. září 1996, Moskva, Rusko) byl sovětský generál a špion.
Vidět Čeka a Pavel Sudoplatov
Penzenská oblast
Penzenská oblast (rusky Пе́нзенская о́бласть) je oblastí Ruské federace.
Vidět Čeka a Penzenská oblast
Pjotr Pavlenskij
Pjotr Andrejevič Pavlenskij Pjotr Pavlenskij je ruský konceptuální umělec a politický aktivista, kritik režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Vidět Čeka a Pjotr Pavlenskij
Psí srdce
Psí srdce je novela ruského autora Michaila Bulgakova.
Vidět Čeka a Psí srdce
Rudý teror
Stráž u hrobu Mojseje Solomonoviče Urického, Petrohrad (fotografie z 2. září 1918). Překlad nápisu na transparentu: „Smrt buržoazii a jejím pomahačům. Ať žije Rudý teror.“ Rudý teror byla v sovětském Rusku kampaň masového uvězňování a poprav vedená vládou bolševiků.
Vidět Čeka a Rudý teror
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Vidět Čeka a Ruská občanská válka
Ruská revoluce (1917)
Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa.
Vidět Čeka a Ruská revoluce (1917)
Sergej Michajlovič Romanov
Sergej Michajlovič Romanov (7. října 1869, Bordžomi – 18. července 1918, Alapajevsk) byl pátým synem a šestým dítětem velkoknížete Michaila Nikolajeviče Ruského a bratrancem ruského cara Alexandra III. Narodil se a vyrůstal na Kavkazu, kde byl jeho otec místokrálem.
Vidět Čeka a Sergej Michajlovič Romanov
Seznam atentátů
Toto je seznam světových atentátů na významné osoby, s výčtem obětí a známých pachatelů v chronologickém pořadí od starověku po současnost.
Vidět Čeka a Seznam atentátů
Seznam měst přejmenovaných ve 20. století
V průběhu 20.
Vidět Čeka a Seznam měst přejmenovaných ve 20. století
Seznam měst přejmenovaných ve 21. století
I v průběhu 21.
Vidět Čeka a Seznam měst přejmenovaných ve 21. století
Sidney Reilly
Sidney George Reilly (roz. Zigmund Rozenbljum/Зигмунд Розенблюм kolem 1873 - 5. listopadu 1925) byl dobrodruh a tajný agent původem z Ruska, známý jako „špiónské eso“ (Ace of Spies).
Vidět Čeka a Sidney Reilly
Solovecké ostrovy
Solovecké ostrovy (zkráceně Соловки, karelsky Solokka) je souostroví v Oněžském zálivu Bílého moře, administrativně spadající do Archangelské oblasti Ruska.
Vidět Čeka a Solovecké ostrovy
Solovecký tábor zvláštního určení
Solovecký tábor zvláštního určení (zkratkou СЛОН) byl jeden ze sovětských gulagů, umístěný na Soloveckých ostrovech v Bílém moři.
Vidět Čeka a Solovecký tábor zvláštního určení
Sovětské válečné zločiny
Nové spojenectví. Nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz podepisují Pakt Ribbentrop–Molotov, v jehož tajném dodatku se dohodli na sférách vlivu Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané Sovětským svazem mezi lety 1919–91 zahrnují akce Rudé armády, NKVD či vnitřních vojsk.
Vidět Čeka a Sovětské válečné zločiny
Srpnové povstání
Srpnové povstání bylo neúspěšné povstání proti bolševické nadvládě v Gruzínské sovětské socialistické republice.
Vidět Čeka a Srpnové povstání
Tajná policie
Tajná policie (někdy také politická policie) je výzvědná složka nebo policejní oddělení operující v utajení a často za hranou zákona ve snaze ochránit politickou moc diktátora nebo autoritativního režimu.
Vidět Čeka a Tajná policie
Tambovské povstání
Tambovské povstání (rusky Тамбовское восстание) neboli Antonovščina (Антоновщина) bylo jedno z největších lidových povstání během občanské války v Rusku proti moci Sovětů.
Vidět Čeka a Tambovské povstání
Trojka (NKVD)
Rozsudek trestu smrti zastřelením nad knězem Petrem Zinovjevem Ivanem Kučuhurou Trojka NKVD nebo také speciální trojka byla orgánem lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti (NKVD) složeným ze tří funkcionářů, již udělovali tresty po zjednodušeném, rychlém vyšetřování a bez veřejného soudního řízení.
Vidět Čeka a Trojka (NKVD)
Unaveni sluncem
Unaveni sluncem (– Utomljonnyje solncem) je ruský film z roku 1994 režiséra Nikity Michalkova, který zde hraje i hlavní roli.
Vidět Čeka a Unaveni sluncem
Valerian Abakovskij
Valerian Abakovskij (23. záříjul. / 5. říjnagreg. 1895 Riga – poblíž Serpuchova) byl konstruktér Aerovagonu.
Vidět Čeka a Valerian Abakovskij
Vasilij Blochin
Vasilij Michajlovič Blochin (7. ledna 1895 – 3. února 1955, Moskva) byl sovětský generálmajor a válečný zločinec, který sloužil jako vrchní popravčí ve stalinistické NKVD pod velením Genricha Jagody, Nikolaje Ježova a Lavrentije Beriji (Jagoda a Ježov byli, poté, co upadli v nemilost, sami Blochinem na Stalinův příkaz popraveni).
Vidět Čeka a Vasilij Blochin
Vasilij Josifovič Stalin
Vasilij Josifovič Stalin (od 9. ledna 1962 pod příjmením Džugašvili,Непомнящий Н. Н. 100 великихтайн советской эпохи. В послевоенное время. Последний вираж лётчика Сталина. — М.: Вече, 2011.
Vidět Čeka a Vasilij Josifovič Stalin
Vasilij Lomonosov
Vasilij Georgijevič Lomonosov (1896 Radolicy v Petrohradské gubernii – 20. října 1939) byl pracovníkem sovětské státní bezpečnosti.
Vidět Čeka a Vasilij Lomonosov
Viktor Šklovskij
Viktor Borisovič Šklovskij (24. leden 1893, Petrohrad – 6. prosinec 1984, Moskva) byl sovětský spisovatel, filmový scenárista a literární a filmový teoretik, představitel ruského formalismu.
Vidět Čeka a Viktor Šklovskij
Vjačeslav Menžinskij
Menžinskij (zcela vpravo) s ostatními členy kolegia VČK v roce 1921 Vjačeslav Rudolfovič Menžinskij (Petrohrad – 10. května 1934, Moskva) byl sovětský politik a jediný předseda OGPU v letech 1926 až 1934.
Vidět Čeka a Vjačeslav Menžinskij
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924).
Vidět Čeka a Vladimir Iljič Lenin
Wassily Leontief
Wassily Wassilyovich Leontief (rusky Васи́лий Васи́льевич Лео́нтьев; 5. října 1905 Mnichov – 5. února 1999 New York) byl rusko-americký ekonom známý především výzkumem toho, jaký vliv mají jednotlivé sektory hospodářství na sebe navzájem.
Vidět Čeka a Wassily Leontief
Zachraňte cara!
Zachraňte cara!“ (v ruském originále „Господа́ офице́ры: Спасти́ импера́тора“) je název filmu ruského režiséra Olega Fomina z roku 2008.
Vidět Čeka a Zachraňte cara!
Zavraždění carské rodiny
Taťána (Livadijský palác, 1913) Zavraždění carské rodiny se odehrálo v noci ze 16. na 17. července roku 1918 ve sklepě Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu.
Vidět Čeka a Zavraždění carské rodiny
11. září
11.
Vidět Čeka a 11. září
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Čeka a 1877
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Čeka a 1883
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Čeka a 1917
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Čeka a 1918
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Čeka a 1926
1960
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Čeka a 1960
20. prosinec
20.
Vidět Čeka a 20. prosinec
Také známý jako Čekisté.