Rychlejší přístup než prohlížeči!
180 vztahy: Alexandr I. Pavlovič, Alexandr Něvský, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Alušta, Amstetten, Armádní sbor, Šlechta, Šlechtický titul, Černé moře, Řád Kutuzova, Řád sv. Jiří (Rusko), Řád sv. Vladimíra, Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier, Bavorsko, Berlín, Besarábie, Bilhorod-Dnistrovskyj, Biografie, Bitva u Borodina, Bitva u Kahulu, Bitva u Krasného, Bitva u Largy, Bitva u Malojaroslavce, Bitva u Schöngrabernu, Bitva u Slavkova, Bitva u Ulmu, Bitva v Kurském oblouku, Bolesławiec, Borodino, Braunau am Inn, Bukurešť, Bukurešťská smlouva (1812), Bulharsko, Car, Důstojník, Dürnstein, Dolní Rakousy, Domobrana, Don, Druhá světová válka, Dunaj, Elbląg, Evakuace, Fili, Finsko, Francie, František I. Rakouský, Frýdek, Generál, Generálporučík, ..., Gerhard von Scharnhorst, Grabern, Gubernátor, Hamburk, Itálie, Izmajil, Jacques MacDonald, Jaroslavl, Jezdectvo, Jižní Bug, Joachim Murat, Kališ, Kaliningrad, Kaluga, Karl Mack von Leiberich, Kateřina II. Veliká, Křenovice (okres Vyškov), Kilometr, Kníže, Krym, Kwidzyn, Kyjev, Labe, Lev Nikolajevič Tolstoj, Litva, Louis-Nicolas Davout, Luhansk, Malbork, Maršál, Mariupol, Michail Andrejevič Miloradovič, Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, Michel Ney, Moldávie, Morava, Moravské zemské muzeum, Moskva, Mušketýr, Napoleon Bonaparte, Napoleonovo ruské tažení, Napoleonské války, Němen, Neštovice, Nižnij Novgorod, Nikopol (Bulharsko), Novgorod, Očakiv, Obklíčení, Olomouc, Operace Kutuzov, Partyzán, Pavel Andrejevič Žilin, Pavel I. Ruský, Pavel Vasiljevič Čičagov, Płock, Pěchota, Petr Alexandrovič Rumjancev, Petrohrad, Pevnost (stavba), Pjotr Ivanovič Bagration, Plukovník, Polsko, Protiútok, Prusko, Pskov, Rakouské císařství, Razgrad, Rjazaň, Ruse, Ruské impérium, Rusko, Rusko-turecká válka (1768–1774), Rusko-turecká válka (1806-1812), Senát, Silistra, Slezsko, Slobozia, Smolensk, Smrt, Sovětský svaz, Stara planina, Tarutino, Tighina, Tula, Tver, Ulm, Varšava, Vídeň, Vidin, Vilnius, Vnuk, Vojenství, Vojevůdce, Vojna a mír, Vrchní velitel, Vyslanec, 10. srpen, 11. září, 13. století, 15. století, 16. červen, 16. květen, 1717, 1761, 1762, 1764, 1770, 1778, 1784, 1791, 1792, 1795, 1799, 1801, 1804, 1805, 1806, 1808, 1809, 1811, 1812, 1859, 1942, 1943, 2. prosinec, 22. červen, 23. listopad, 24. červen, 29. srpen, 7. září. Rozbalte index (130 více) »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandr Něvský
Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Alexandr Něvský · Vidět víc »
Alexandr Vasiljevič Suvorov
Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Alexandr Vasiljevič Suvorov · Vidět víc »
Alušta
Alušta (ukrajinsky a rusky Алушта) je lázeňské město na jižním pobřeží Krymu, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od krymské krize Ruskem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Alušta · Vidět víc »
Amstetten
Amstetten je rakouské okresní město ve spolkové zemi Dolní Rakousko.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Amstetten · Vidět víc »
Armádní sbor
NATO Armádní sbor (většinou pouze sbor) je větší vojenská jednotka, která je ve většině armád tvořena dvěma či více divizemi.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Armádní sbor · Vidět víc »
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Šlechta · Vidět víc »
Šlechtický titul
Ludvíku XIV. a jeho právu ''fons honorum'' Šlechtický titul a hodnost byly udělovány zejména v monarchiích panovníkem, který je.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Šlechtický titul · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Černé moře · Vidět víc »
Řád Kutuzova
Řád Kutuzova (Орден Кутузова) je sovětské vyznamenání založené na počátku Velké vlastenecké války.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Řád Kutuzova · Vidět víc »
Řád sv. Jiří (Rusko)
Vojenský řád svatého velkomučedníka a vítěze Jiřího, zkráceně také Řád svatého Jiří, byl původně ruský vojenský řád založený Kateřinou II. v roce 1769.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Řád sv. Jiří (Rusko) · Vidět víc »
Řád sv. Vladimíra
Řád svatého Vladimíra nebo celým jménem Imperátorský řád svatého, apoštolům rovného knížete Vladimíra (rusky: Императорский орден Святого Равноапостольного князя Владимира) byl ruský řád udělovaný za obecné zásluhy o stát.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Řád sv. Vladimíra · Vidět víc »
Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier
Adolphe Édouard Casimir Joseph Mortier (1768–1835) Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier (13. února 1768 v Le Cateau-Cambrésis – 28. července 1835 v Paříži) byl francouzský maršál a později získal titul vévoda z Trevisa.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bavorsko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Berlín · Vidět víc »
Besarábie
Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Besarábie · Vidět víc »
Bilhorod-Dnistrovskyj
Bilhorod-Dnistrovskyj je město na jižní Ukrajině.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bilhorod-Dnistrovskyj · Vidět víc »
Biografie
Biografie (z řeckého bios – život a grafein – psát) je rekonstrukce života významné osobnosti (umělec, politik, sportovec apod.), a to na základě archivních materiálů, deníků, osobních znalostí či vzpomínek.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Biografie · Vidět víc »
Bitva u Borodina
Bitka pri Borodine (nebo též bitva u Moskvy) proběhla 7. září 1812.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva u Borodina · Vidět víc »
Bitva u Kahulu
Bitva u Kahulu byla jedna z největších bitev nejen rusko – turecké války, ale i celého 18.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva u Kahulu · Vidět víc »
Bitva u Krasného
Bitva u Krasného byla bitvou napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou maršálem Kutuzovem a francouzskou vedenou císařem Napoleonem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva u Krasného · Vidět víc »
Bitva u Largy
Bitva u Largy, řeky, která je levým přítokem řeky Prut, se odehrála 7. července 1770.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva u Largy · Vidět víc »
Bitva u Malojaroslavce
Bitva u Malojaroslavce byla jedním ze střetnutí napoleonských válek, které se odehrálo 24. října 1812.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva u Malojaroslavce · Vidět víc »
Bitva u Schöngrabernu
Bitva u Schöngrabernu (nebo též bitva u Hollabrunnu) byla ozbrojeným střetem napoleonských válek v době války třetí koalice, který se odehrál 16. listopadu 1805 nedaleko Hollabrunnu v Dolních Rakousích, dva týdny před bitvou u Slavkova.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva u Schöngrabernu · Vidět víc »
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva u Slavkova · Vidět víc »
Bitva u Ulmu
Bitva u Ulmu bylo ozbrojené střetnutí války třetí koalice, ve kterém se utkala vojska napoleonské Francie a Rakouského císařství.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva u Ulmu · Vidět víc »
Bitva v Kurském oblouku
Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bitva v Kurském oblouku · Vidět víc »
Bolesławiec
Bolesławiec (nověji též) je město v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bolesławiec · Vidět víc »
Borodino
Borodino (Бородино́) je vesnice v Rusku, poblíž Moskvy a 12 km od Možajsku s 60 obyvateli.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Borodino · Vidět víc »
Braunau am Inn
Braunau am Inn, česky Braunau na Innu nebo Brunov je okresní město v Horním Rakousku, na pravém břehu řeky Inn, která v těchto místech tvoří hranici mezi Rakouskem a Německem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Braunau am Inn · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bukurešť · Vidět víc »
Bukurešťská smlouva (1812)
Nová situace na mapě po podepsání smlouvy Smlouva z Bukurešti podepsaná 18. května 1812 mezi Ruskou a Osmanskou říší byla mírová dohoda, která ukončovala rusko-tureckou válku, jež začala v roce 1806.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bukurešťská smlouva (1812) · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Bulharsko · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Car · Vidět víc »
Důstojník
Důstojník francouzské Cizinecké legie Důstojník (zastarale oficír, slangově lampasák) je vyšší hodnostní stupeň příslušníka určité organizace, nejčastěji ozbrojených složek (armáda), ale i pořádkových (policie), bezpečnostních služeb (tajná policie), obecně ochranných sil (hasičský sbor), posádek lodí apod.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Důstojník · Vidět víc »
Dürnstein
Dürnstein je městečko v Dolním Rakousku v okrese Kremže-venkov.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Dürnstein · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Domobrana
Reliéf bitvy u Lexingtonu Domobrana neboli rezervní armáda (armáda rezervistů-záložníků), anglicky militia, německy Landsturm, zastarale landšturm (příslušník landšturmák), je vojenský termín, označující součást vojska (armády) povolávanou do zbroje pouze v době války.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Domobrana · Vidět víc »
Don
Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Don · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Dunaj · Vidět víc »
Elbląg
Elbląg (prusky Elbings) je polské okresní město ve Varmijsko-mazurském vojvodství.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Elbląg · Vidět víc »
Evakuace
Značka nouzového východu Evakuace (z lat., česky „vyklizení, vyprázdnění“) je souhrn organizačních a technických opatření zabezpečujících přemístění osob, zvířat a věcí v daném pořadí priority z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, ve kterých je zajištěno pro osoby náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věcné prostředky uskladnění.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Evakuace · Vidět víc »
Fili
#PŘESMĚRUJ Seznam trpaslíků Středozemě#Fili.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Fili · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Finsko · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Francie · Vidět víc »
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a František I. Rakouský · Vidět víc »
Frýdek
Frýdek (latinsky Fridecca) je slezské historické město, dnes část statutárního města Frýdku-Místku.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Frýdek · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Generál · Vidět víc »
Generálporučík
''Generálporučík'' Pavel Štefka Hodnostní označení '''generálporučíka''' (OF-8) Armády ČR Generálporučík je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Generálporučík · Vidět víc »
Gerhard von Scharnhorst
Gerhard Johann David von Scharnhorst (12. listopadu 1755 Bordenau – 28. června 1813 Praha) byl pruský generál, náčelník pruského generálního štábu.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Gerhard von Scharnhorst · Vidět víc »
Grabern
Grabern je obec v okresu Hollabrunn v Dolním Rakousku.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Grabern · Vidět víc »
Gubernátor
Gubernátor (ze starořeckého κυβερνητική / kybernetiké – „umění řízení“, z κυβερνάω / kybernao – „řídit“, z κυβερνήτης / kybernētēs – „kormidelník“) je označení hlavního představitele velké administrativně-územní, federativní jednotky – gubernie.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Gubernátor · Vidět víc »
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Hamburk · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Itálie · Vidět víc »
Izmajil
Izmajil (ukrajinsky Ізмаїл; rusky a bulharsky Измаил; rumunsky Ismail, Izmail; turecky İşmasıl nebo též Hacidar) je historické město v Budžaku, v Oděské oblasti na jihozápadě Ukrajiny.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Izmajil · Vidět víc »
Jacques MacDonald
#PŘESMĚRUJ Étienne Macdonald.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Jacques MacDonald · Vidět víc »
Jaroslavl
Jaroslavl (řidčeji také Jaroslav) je město v Rusku, ležící 250 km severovýchodně od Moskvy.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Jaroslavl · Vidět víc »
Jezdectvo
bitvy u Waterloo Jezdectvo, jízda nebo též kavalerie jsou oddíly vojáků bojujících na koních, v minulosti se též ojediněle využívalo velbloudů či slonů.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Jezdectvo · Vidět víc »
Jižní Bug
Jižní Bug (Pivdennyj Buh,, Južnyj Bug, starořecky Hypanis) je řeka protékající jihozápadní a jižní Ukrajinou (Chmelnycká, Vinnycká, Kirovohradská a Mykolajivská oblast).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Jižní Bug · Vidět víc »
Joachim Murat
Joachim-Napoléon Murat (25. března 1767, La Bastide-Fortunière – 13. října 1815) byl francouzský maršál, kníže Murat, velkovévoda z Bergu a Kleve, v letech 1808–1815 neapolský král.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Joachim Murat · Vidět víc »
Kališ
Kališ (výslovnost) je město, které se nachází ve středu Polska, v jihovýchodní části Velkopolského vojvodství.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Kališ · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Kaliningrad · Vidět víc »
Kaluga
Kaluga je město ležící v centrální části Ruska na řece Oka, 180 km jihozápadně od Moskvy.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Kaluga · Vidět víc »
Karl Mack von Leiberich
Karl Mack von Leiberich (25. srpna 1752, Nennslingen – 22. prosince 1828, Sankt Pölten) byl vojevůdce a podmaršálek rakouské armády.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Karl Mack von Leiberich · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Křenovice (okres Vyškov)
Křenovice (něm., jinak také Křenovice u Slavkova, s předložkou 2. pád do Křenovic, 6. pád v KřenovicíchVíce informací o názvu obce naleznete na stránce Křenovice na projektu Wikislovník.) jsou obec nacházející se v jihozápadní části okresu Vyškov, v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Křenovice (okres Vyškov) · Vidět víc »
Kilometr
Kilometr (označení km) je jednotka délky v metrické soustavě, která se rovná tisíc metrů.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Kilometr · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Kníže · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Krym · Vidět víc »
Kwidzyn
Kwidzyn (původně latinsky Insula Sanctae Mariae Quedin, německy do roku 1945 Marienwerder) je město v Polsku s 39 000 obyvateli.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Kwidzyn · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Kyjev · Vidět víc »
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Labe · Vidět víc »
Lev Nikolajevič Tolstoj
Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Litva · Vidět víc »
Louis-Nicolas Davout
Louis-Nicolas d'Avoût, později Davoût, ve starších textech (např. na Vítězném oblouku) někdy jako Davoust (výslovnost je stejná), vévoda z Auerstädtu a kníže z Eckmühlu (10. května 1770 Annoux, Yonne, burgundská oblast Francie – 1. června 1823 Paříž), byl francouzský generál, maršál Francie, jeden z největších vojevůdců francouzské historie.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Louis-Nicolas Davout · Vidět víc »
Luhansk
Luhansk či Lugansk je město ležící na východní Ukrajině na soutoku řek Vilchivka a Luhanka, které se nedaleko vlévají do Severního Doňce.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Luhansk · Vidět víc »
Malbork
Hrad Malbork Malbork je původně pruské (německé) město položené na řece Nogat v současném severním Polsku, Pomořské vojvodství.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Malbork · Vidět víc »
Maršál
Karta Maršál z roku 1455 Maršál (v odvozené podobě i maršálek) je slovo používané v rámci oficiálních titulů v celé řadě organizací a společenských odvětví.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Maršál · Vidět víc »
Mariupol
Mariupol, v letech 1948–1989 Ždanov, je přístavní a průmyslové město na severním pobřeží Azovského moře, resp.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Mariupol · Vidět víc »
Michail Andrejevič Miloradovič
Michail Andrejevič Miloradovič (12. říjnagreg. 1771 Petrohrad – 27. prosincegreg. 1825 tamtéž) byl ruský generál srbského původu, jeden z velitelů ve Vlastenecké válce 1812, vojenský velitel Petrohradu a člen Státní rady (1818).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Michail Andrejevič Miloradovič · Vidět víc »
Michail Bogdanovič Barclay de Tolly
Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (Pamūšis, Kuronské a zemgalské vévodství, dnes Litva – Insterburg, Východní Prusko) byl ruský generál, který v době napoleonských válek zmodernizoval carskou armádu a zrealizoval ve své době kontroverzní strategii, která při Vlastenecké válce v roce 1812 nesporně přispěla k porážce Napoleonovy půlmilionové armády.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Michail Bogdanovič Barclay de Tolly · Vidět víc »
Michel Ney
Michel Ney, vévoda z Elchingenu, kníže moskevský (10. ledna 1769, Saarlouis, Sársko – 7. prosince 1815, Paříž) byl francouzský maršál doby prvního císařství.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Michel Ney · Vidět víc »
Moldávie
Moldávie je označení historického území, které se rozkládá mezi Karpaty a řekou Dněstr.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Moldávie · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Morava · Vidět víc »
Moravské zemské muzeum
Moravské zemské muzeum je druhá nejrozsáhlejší a druhá nejstarší muzejní instituce v Česku a zároveň největší a nejstarší muzeum na Moravě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Moravské zemské muzeum · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Moskva · Vidět víc »
Mušketýr
300x300px Mušketýr byl voják ozbrojený mušketou, v některých armádách také vojenská hodnost.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Mušketýr · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonovo ruské tažení
Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Napoleonské války · Vidět víc »
Němen
Němen, někdy též Neman je nejdelší a nejvodnější řeka západního Běloruska (Hrodenská, Minská oblast), Litvy a Kaliningradské oblasti (Rusko).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Němen · Vidět víc »
Neštovice
Neštovice jsou virová onemocnění projevující se vyrážkou a strupy na kůži.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Neštovice · Vidět víc »
Nižnij Novgorod
Nižnij Novgorod (hovorově často Nižnij, v letech 1932—1990 Gorkij) je město v centrálním Rusku, hlavní město Povolžského federálního okruhu a Nižněnovgorodské oblasti.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Nižnij Novgorod · Vidět víc »
Nikopol (Bulharsko)
Nikopol je město ležící v severním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině na břehu Dunaje.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Nikopol (Bulharsko) · Vidět víc »
Novgorod
#PŘESMĚRUJ Veliký Novgorod.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Novgorod · Vidět víc »
Očakiv
Očakiv je město v Mykolajivské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Očakiv · Vidět víc »
Obklíčení
Obklíčení pevnosti Obklíčení je vojenský termín popisující situaci, kdy je cíl nebo jednotka izolována a obklopena nepřátelskými silami.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Obklíčení · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Olomouc · Vidět víc »
Operace Kutuzov
Operace Kutuzov (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva Velké vlastenecké války, která byla pojmenována po Michailovi Kutuzovovi, carském generálovi, který vyhnal v roce 1812 Napoleona z Ruska.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Operace Kutuzov · Vidět víc »
Partyzán
Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Partyzán · Vidět víc »
Pavel Andrejevič Žilin
Pavel Andrejevič Žilin (18. března 1913 Vorobjovka, Voroněžská gubernie – 6. února 1987 Moskva) byl ruský vojenský historik.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Pavel Andrejevič Žilin · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Pavel Vasiljevič Čičagov
Pavel Vasiljevič Čičagov (Павел Васильевич Чичагов, v Petrohradu – v Paříži) byl ruský admirál.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Pavel Vasiljevič Čičagov · Vidět víc »
Płock
Płock (výslovnost) je historicky významné polské město v Mazovském vojvodství ve středním Polsku, ležící na řece Visle.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Płock · Vidět víc »
Pěchota
Reliéf pěchoty na budově Muzea umění v Olomouci Historické vojenské ležení — pěchota druhé světové války Pěchota (cizím slovem též infantérie) tvoří obvykle nejpočetnější součást armád.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Pěchota · Vidět víc »
Petr Alexandrovič Rumjancev
#PŘESMĚRUJ Petr Rumjancev.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Petr Alexandrovič Rumjancev · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Petrohrad · Vidět víc »
Pevnost (stavba)
Novodobá pevnost Hochwald, součást Maginotovy linie hora Ralsko Pevnost je rozsáhlá vojenská stavba se silnými obrannými prvky a poměrně početnou posádkou, která je koncipována tak, aby byla schopna dlouhodobě samostatně odolávat nepřátelským útokům a obléhání.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Pevnost (stavba) · Vidět víc »
Pjotr Ivanovič Bagration
Princ Pjotr Ivanovič Bagration (10. července 1765, Tbilisi –, Sima) byl ruský šlechtic a voják, který pocházel z gruzínského rodu Bagrationů a který se stal ruským generálem v době napoleonských válek.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Pjotr Ivanovič Bagration · Vidět víc »
Plukovník
Plukovník je vojenská hodnost, využívaná v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, má zkratku plk.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Plukovník · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Polsko · Vidět víc »
Protiútok
''Mortain counterattack'' 6. - 17. srpna 1944 v Normandii Protiútok je bojová taktika používaná bránící se stranou, která je pod útokem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Protiútok · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Prusko · Vidět víc »
Pskov
Pskov (starší název Пльсковъ / Pľskov;;; německy zastarale Pleskau) je město v západním Rusku, středisko Pskovské oblasti, na řece Veliké nedaleko jejího ústí do Pskovského jezera.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Pskov · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Rakouské císařství · Vidět víc »
Razgrad
Razgrad (Разград) je bulharské město na severovýchodě země, správní středisko Razgradské oblasti a stejnojmenné obštiny.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Razgrad · Vidět víc »
Rjazaň
Rjazaň (rusky Ряза́нь) je starobylé město uprostřed evropské části Ruské federace, při řece Oka 196 km jihovýchodně od Moskvy.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Rjazaň · Vidět víc »
Ruse
Ruse (česky dříve Ruščuk) je bulharské město na severu země a hlavní město stejnojmenné oblasti, 250 km severovýchodně od Sofie a 65 km jižně od Bukurešti.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Ruse · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Rusko · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Rusko-turecká válka z let 1768 až 1774 byl klíčový válečný konflikt z řady válek mezi Ruským impériem a Osmanskou říší, jehož výsledkem bylo definitivní připojení jižní Ukrajiny, Krymu a severozápadní části Předkavkazska k Rusku.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Rusko-turecká válka (1768–1774) · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1806-1812)
#PŘESMĚRUJ Rusko-turecká válka (1806–1812).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Rusko-turecká válka (1806-1812) · Vidět víc »
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Senát · Vidět víc »
Silistra
Silistra je přístavní město na severovýchodě Bulharska, které leží na jižním břehu řeky Dunaj při hranici s Rumunskem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Silistra · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Slezsko · Vidět víc »
Slobozia
Slobozia je město v rumunském Valašsku, v jeho východní části.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Slobozia · Vidět víc »
Smolensk
Smolensk je historické město v evropské části Ruska.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Smolensk · Vidět víc »
Smrt
Lidská lebka, běžně používaná jako symbol smrti Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je (z biologického a lékařského hlediska) zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Smrt · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Sovětský svaz · Vidět víc »
Stara planina
Stara planina (a) je dlouhé pásemné třetihorní pohoří ve východní části Balkánského poloostrova v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Stara planina · Vidět víc »
Tarutino
Tarutino může být.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Tarutino · Vidět víc »
Tighina
Tighina čili Bendery je město v Moldavsku, ve skutečnosti však náležející k mezinárodně neuznané Podněsterské Moldavské republice.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Tighina · Vidět víc »
Tula
Tula je město v evropské části Ruska, administrativní centrum Tulské oblasti a okresu města Tula.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Tula · Vidět víc »
Tver
Tver (rusky, femininum) je město v evropské části Ruské federace, středisko Tverské oblasti.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Tver · Vidět víc »
Ulm
Ulm (výslovnost) je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko u hranice s Bavorskem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Ulm · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Varšava · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vídeň · Vidět víc »
Vidin
Vidin je přístavní město na jižním břehu řeky Dunaj, které leží na severozápadě Bulharska v Dolnodunajské nížině nedaleko hranic se Srbskem a Rumunskem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vidin · Vidět víc »
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vilnius · Vidět víc »
Vnuk
Příklad rodinného portrétu z konce 19. století. Vnuk babičky je zcela vpravo. ''Snímek byl pořízen u příležitosti úmrtí v rodině. (cca 1894)'' Vnuk, zdrobněle vnouček, je označení pro příbuznou osobu, která je mužským potomkem jejích potomků.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vnuk · Vidět víc »
Vojenství
Počet aktivních jednotek (vojáků) podle zemí Vojenství je nauka o vojácích, armádách, válkách, zbraních, vojenské technice apod.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vojenství · Vidět víc »
Vojevůdce
Vojevůdce je osoba, která vede vojsko do bitvy buďto jako vrchní velitel, nebo jako velitel se značnou mírou samostatnosti jednání.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vojevůdce · Vidět víc »
Vojna a mír
Román Vojna a mír (rusky Война и мир / Vojna i mir, napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, hlavní dílo ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910), jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vojna a mír · Vidět víc »
Vrchní velitel
Vrchní velitel (angl. Commander-in-chief, českoněmecky Oberkommandant) je velitel, kterému podléhají veškeré vojenské jednotky v dané oblasti (tzv. místní vrchní velitel) nebo veškeré ozbrojené síly státu (vrchní velitel, někdy generalissimus).
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vrchní velitel · Vidět víc »
Vyslanec
#PŘESMĚRUJ Velvyslanec.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a Vyslanec · Vidět víc »
10. srpen
10.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 10. srpen · Vidět víc »
11. září
11.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 11. září · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 13. století · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 15. století · Vidět víc »
16. červen
16.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 16. červen · Vidět víc »
16. květen
16.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 16. květen · Vidět víc »
1717
1717 (MDCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1717 · Vidět víc »
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1761 · Vidět víc »
1762
1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1762 · Vidět víc »
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1764 · Vidět víc »
1770
1770 (MDCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1770 · Vidět víc »
1778
1778 (MDCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1778 · Vidět víc »
1784
1784 (MDCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1784 · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1791 · Vidět víc »
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1792 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1795 · Vidět víc »
1799
1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1799 · Vidět víc »
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1801 · Vidět víc »
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1804 · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1805 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1806 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1808 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1809 · Vidět víc »
1811
1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1811 · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1812 · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1859 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1942 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 1943 · Vidět víc »
2. prosinec
2.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 2. prosinec · Vidět víc »
22. červen
22.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 22. červen · Vidět víc »
23. listopad
23.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 23. listopad · Vidět víc »
24. červen
24.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 24. červen · Vidět víc »
29. srpen
29.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 29. srpen · Vidět víc »
7. září
7.
Nový!!: Michail Illarionovič Kutuzov a 7. září · Vidět víc »
