Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Berlín, Carl Bosch, Clara Immerwahrová, Cyklon B, Dějiny zemědělství, Elisabethanum, Friedrich Bergius, Génius (seriál), Haber, Haber (kráter), Haberův–Boschův proces, Humboldtova univerzita, Izrael, Leó Szilárd, Manifest 93, Max Born, Max Planck, Medaile Wilhelma Exnera, Němci, Německo, Nobelova cena za chemii, Otto Hahn, Polsko, Seznam chemiků, Slezsko, Spolková vysoká technická škola v Curychu, Technologický institut v Karlsruhe, Univerzita v Basileji, Vratislav (město), Vratislavská univerzita, Yperit, 1868, 1918, 1934, 29. leden, 9. prosinec.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Fritz Haber a Berlín · Vidět víc »
Carl Bosch
Carl Bosch (27. srpna 1874, Kolín nad Rýnem – 26. dubna 1940, Heidelberg) byl německý chemik, inženýr a podnikatel.
Nový!!: Fritz Haber a Carl Bosch · Vidět víc »
Clara Immerwahrová
Clara Immerwahrová (21. června 1870 Wojczyce – 2. května 1915 Berlín) byla německá chemička narozená na území dnešního Polska.
Nový!!: Fritz Haber a Clara Immerwahrová · Vidět víc »
Cyklon B
Plechovky s Cyklonem B Cyklon B (německy Zyklon B) je obchodní název insekticidu německé firmy IG Farben.
Nový!!: Fritz Haber a Cyklon B · Vidět víc »
Dějiny zemědělství
starověkém Egyptě. Malba z pohřební síně, asi 1200 let př. n. l. Dějiny zemědělství zaznamenávají lidskou domestikaci rostlin a zvířat a vývoj a šíření technik pro jejich efektivní produkci.
Nový!!: Fritz Haber a Dějiny zemědělství · Vidět víc »
Elisabethanum
Elisabethanum neboli Alžbětinské gymnázium bylo slezské gymnázium nesoucí jméno sv. Alžběty se sídlem ve Vratislavi.
Nový!!: Fritz Haber a Elisabethanum · Vidět víc »
Friedrich Bergius
Friedrich Karl Rudolf Bergius (11. října 1884 Vratislav – 30. března 1949 Buenos Aires) byl německý chemik, který v roce 1931 spolu s Carlem Boschem získal Nobelovu cenu za chemii za „příspěvky k chemickým vysokotlakým metodám“.
Nový!!: Fritz Haber a Friedrich Bergius · Vidět víc »
Génius (seriál)
Génius (v anglickém originále Genius) je americký životopisný dramatický televizní seriál, vytvořený Noem Pinkem a Kennethem Billerem, jehož úvodní díl měl premiéru 25.
Nový!!: Fritz Haber a Génius (seriál) · Vidět víc »
Haber
Příjmení Haber má více nositelů.
Nový!!: Fritz Haber a Haber · Vidět víc »
Haber (kráter)
Lovelace). Haber je starý impaktní kráter nacházející se blízko severního pólu v librační oblasti Měsíce.
Nový!!: Fritz Haber a Haber (kráter) · Vidět víc »
Haberův–Boschův proces
Fritz Haber, 1918 Carl Bosch, 1929 Haberův–Boschův proces, nebo také Haberova-Boschova syntéza je umělý proces fixace dusíku, který je v současnosti hlavním postupem pro průmyslovou výrobu amoniaku.
Nový!!: Fritz Haber a Haberův–Boschův proces · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Fritz Haber a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Fritz Haber a Izrael · Vidět víc »
Leó Szilárd
Leó Szilárd v 18 letech Leó Szilárd (11. února 1898, Budapešť – 30. května 1964, La Jolla, Kalifornie) byl americký fyzik maďarsko-židovského původu.
Nový!!: Fritz Haber a Leó Szilárd · Vidět víc »
Manifest 93
Manifest 93 (nebo Manifest devadesáti tří) je německý propagandistický dokument, podepsaný na počátku první světové války právě tímto počtem významných osobností (zejména vědců a umělců).
Nový!!: Fritz Haber a Manifest 93 · Vidět víc »
Max Born
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.
Nový!!: Fritz Haber a Max Born · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Fritz Haber a Max Planck · Vidět víc »
Medaile Wilhelma Exnera
Medaile Wilhelma Exnera, německy Wilhelm-Exner-Medaille, je rakouské ocenění udělované nadací Wilhelma Exnera Rakouského obchodního spolku.
Nový!!: Fritz Haber a Medaile Wilhelma Exnera · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Fritz Haber a Němci · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Fritz Haber a Německo · Vidět víc »
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.
Nový!!: Fritz Haber a Nobelova cena za chemii · Vidět víc »
Otto Hahn
Otto Emil Hahn (8. března 1879, Frankfurt nad Mohanem – 28. července 1968, Göttingen) byl německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii.
Nový!!: Fritz Haber a Otto Hahn · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Fritz Haber a Polsko · Vidět víc »
Seznam chemiků
Toto je seznam chemiků.
Nový!!: Fritz Haber a Seznam chemiků · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Fritz Haber a Slezsko · Vidět víc »
Spolková vysoká technická škola v Curychu
Spolková vysoká technická škola v Curychu (německy Eidgenössische Technische Hochschule Zürich (ETHZ)) je polytechnická vysoká škola založená roku 1854 v Curychu.
Nový!!: Fritz Haber a Spolková vysoká technická škola v Curychu · Vidět víc »
Technologický institut v Karlsruhe
Technologický institut v Karlsruhe (německy: Karlsruher Institut für Technologie), zkratka KIT, je veřejná technická výzkumná univerzita v německém městě Karlsruhe.
Nový!!: Fritz Haber a Technologický institut v Karlsruhe · Vidět víc »
Univerzita v Basileji
Univerzitní knihovna Univerzita v Basileji (Universität Basel), založená v roce 1460, je nejstarší a dodnes jedna z nejvýznamnějších univerzit ve Švýcarsku.
Nový!!: Fritz Haber a Univerzita v Basileji · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Fritz Haber a Vratislav (město) · Vidět víc »
Vratislavská univerzita
Kampus Koszarowa Vratislavská univerzita je veřejná univerzita, která se nachází v polské Vratislavi.
Nový!!: Fritz Haber a Vratislavská univerzita · Vidět víc »
Yperit
Molekula Yperitu. Yperit (zvaný také hořčičný plyn) je vojenský plyn, který byl použit Němci v první světové válce.
Nový!!: Fritz Haber a Yperit · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fritz Haber a 1868 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fritz Haber a 1918 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Fritz Haber a 1934 · Vidět víc »
29. leden
29.
Nový!!: Fritz Haber a 29. leden · Vidět víc »
9. prosinec
9.
Nový!!: Fritz Haber a 9. prosinec · Vidět víc »
