Rychlejší přístup než prohlížeči!
53 vztahy: Accademia dei Lincei, Alsos, Atomový věk, Štěpná jaderná reakce, Čestný odznak Za vědu a umění, Berlín, Carl Friedrich von Weizsäcker, Cotheniova medaile, Důl Svornost, Dubnium, Einstein-Szilárdův list, Experimentální reaktor v Haigerlochu, Frankfurt nad Mohanem, Fritz Haber, Fritz Strassmann, Hahn, Harriet Brooks, Humboldtova univerzita, Ida Noddacková, Jaderná energetika, Jaderná energie, Jaderná reakce, James Chadwick, Královská společnost, Lehkovodní reaktor, Lise Meitnerová, Manfred von Ardenne, Marie Curie-Skłodowská, McGillova univerzita, Medaile Maxe Plancka, Medaile Wilhelma Exnera, Metalurgická laboratoř, Němci, Německo, Nobelova cena za chemii, Nobelova cena za fyziku, Operace Big, Otto Frisch, Papežská akademie věd, Projekt Manhattan, Protaktinium, Seznam chemiků, University College London, Uranverein, Werner Heisenberg, 17. prosinec, 1879, 1938, 1944, 1968, ..., 28. červenec, 5. skupina, 8. březen. Rozbalte index (3 více) »
Accademia dei Lincei
Accademia dei Lincei je italská akademie věd, jež se nachází v Palazzo Corsini na Via della Lungara v Římě.
Nový!!: Otto Hahn a Accademia dei Lincei · Vidět víc »
Alsos
Britští a američtí členové skupiny Alsos demontují experimentální jaderný reaktor, který němečtí vědci postavili v rámci projektu jaderné energie v Haigerlochu Alsos byla přísně tajná americká zpravodajská skupina, zřízená na podzim roku 1943, jejímž cílem bylo shromažďovat informace o německém atomovém vyzbrojování na území Evropy, osvobozeném spojeneckými vojsky.
Nový!!: Otto Hahn a Alsos · Vidět víc »
Atomový věk
Atomové bombardování Hirošimi, 6. srpna 1945 vlevo, Nagasaki, 9. srpna 1945 vpravo. Atomový věk je termín, který označuje dobu po roce 1945, kdy došlo ke shození prvních atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki, a také pojem, který označuje využití jaderné energie.
Nový!!: Otto Hahn a Atomový věk · Vidět víc »
Štěpná jaderná reakce
Štěpná jaderná reakce Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.
Nový!!: Otto Hahn a Štěpná jaderná reakce · Vidět víc »
Čestný odznak Za vědu a umění
Čestný odznak Za vědu a umění (německy Österreichisches Ehrenzeichen für Wissenschaft und Kunst) a Čestný kříž Za vědu a umění (německy Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst) je vysoké rakouské vyznamenání, udělované za zásluhy v oblasti vědy a kultury.
Nový!!: Otto Hahn a Čestný odznak Za vědu a umění · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Otto Hahn a Berlín · Vidět víc »
Carl Friedrich von Weizsäcker
Carl Friedrich von Weizsäcker (28. června 1912 Kiel – 28. dubna 2007 Söcking u Mnichova) byl německý fyzik, filosof a veřejný činitel.
Nový!!: Otto Hahn a Carl Friedrich von Weizsäcker · Vidět víc »
Cotheniova medaile
Cotheniova medaile Cotheniova medaile je vědecké ocenění udělované od roku 1792 Německou akademií věd Leopoldina za celoživotní vědeckou práci.
Nový!!: Otto Hahn a Cotheniova medaile · Vidět víc »
Důl Svornost
Důl Svornost, Jáchymov Důl Svornost je hlubinný důl v Jáchymově.
Nový!!: Otto Hahn a Důl Svornost · Vidět víc »
Dubnium
Dubnium (chemická značka Db) je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Otto Hahn a Dubnium · Vidět víc »
Einstein-Szilárdův list
Einsten-Szilárdův list je dopis napsaný Leó Szilárdem a podepsaný Albertem Einsteinem 2. srpna 1939, který byl zaslán prezidentovi Spojených států Franklinu D. Rooseveltovi.
Nový!!: Otto Hahn a Einstein-Szilárdův list · Vidět víc »
Experimentální reaktor v Haigerlochu
Vstup do sklepení v Haigerlochu Experimentální reaktor v Haigerlochu byl německý těžkovodní výzkumný reaktor, který byl postaven ve sklepení v Haigerlochu na začátku roku 1945.
Nový!!: Otto Hahn a Experimentální reaktor v Haigerlochu · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Otto Hahn a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Fritz Haber
Fritz Haber (9. prosince 1868 Breslau – 29. ledna 1934 Basilej) byl německý fyzikální chemik.
Nový!!: Otto Hahn a Fritz Haber · Vidět víc »
Fritz Strassmann
Pamětní deska věnovaná Fritzi Strassmannovi a Otto Hahnovi za spoluobjevení štěpení. Nachází se v budově Otto-Hahn na Svobodné univerzitě v Berlíně (Thielallee 63, Berlín). Fritz Strassmann (22. února 1902 Boppard – 22. dubna 1980 Mohuč) byl německý chemik.
Nový!!: Otto Hahn a Fritz Strassmann · Vidět víc »
Hahn
Hahn může znamenat:;příjmení.
Nový!!: Otto Hahn a Hahn · Vidět víc »
Harriet Brooks
Harriet Brooks (2. července 1876 Exeter, Ontario – 17. dubna 1933 Montréal) byla první kanadská jaderná fyzička.
Nový!!: Otto Hahn a Harriet Brooks · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Otto Hahn a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Ida Noddacková
Ida Noddack (25. února 1896, Wesel – 24. září 1978), rozená Ida Tackeová, byla německá chemička a fyzička.
Nový!!: Otto Hahn a Ida Noddacková · Vidět víc »
Jaderná energetika
Jaderná energetika je odvětví energetiky a průmyslu, které se zabývá především výrobou energie v jaderných elektrárnách.
Nový!!: Otto Hahn a Jaderná energetika · Vidět víc »
Jaderná energie
Množství paliva spotřebované v jaderné elektrárně je v porovnání s uhelnými elektrárnami nepatrné. Například průměrná roční spotřeba oxidu uraničitého jednoho bloku tlakovodní elektrárny o elektrickém výkonu 1000 MW je přibližně 20 tun. Toto množství čistého uranu by zaujalo objem přibližně 1 m3. Jaderná energie je energie vázaná v jádře atomu a lze ji uvolnit pomocí jaderných reakcí.
Nový!!: Otto Hahn a Jaderná energie · Vidět víc »
Jaderná reakce
Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).
Nový!!: Otto Hahn a Jaderná reakce · Vidět víc »
James Chadwick
Sir James Chadwick (20. října 1891 – 24. července 1974) byl britský fyzik.
Nový!!: Otto Hahn a James Chadwick · Vidět víc »
Královská společnost
Královská společnost (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge) je britská učená společnost čili akademie pro podporu věd, založená roku 1660 v Londýně.
Nový!!: Otto Hahn a Královská společnost · Vidět víc »
Lehkovodní reaktor
Lehkovodní reaktory (LR) jsou nejvíce rozšířeným typem jaderných reaktorů na celém světě.
Nový!!: Otto Hahn a Lehkovodní reaktor · Vidět víc »
Lise Meitnerová
Lise Meitnerová (7. listopadu 1878 Vídeň – 27. října 1968 Cambridge, Spojené království) byla významná rakouská fyzička působící v oboru jaderné fyziky a radioaktivity.
Nový!!: Otto Hahn a Lise Meitnerová · Vidět víc »
Manfred von Ardenne
Manfred von Ardenne (20. ledna 1907, Hamburk, Německo - 26. května 1997, Drážďany) byl německý fyzik, vynálezce, vizionář a podnikatel.
Nový!!: Otto Hahn a Manfred von Ardenne · Vidět víc »
Marie Curie-Skłodowská
Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Kongresové Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie), byla významná polská vědkyně.
Nový!!: Otto Hahn a Marie Curie-Skłodowská · Vidět víc »
McGillova univerzita
McGillova univerzita (anglicky McGill University) je kanadská veřejná univerzita sídlící v Montrealu v provincii Quebéc.
Nový!!: Otto Hahn a McGillova univerzita · Vidět víc »
Medaile Maxe Plancka
Medaile Maxe Plancka je nejvyšší ocenění Německé fyzikální společnosti, největšího světového sdružení fyziků, udělované každoročně od roku 1929 za mimořádné úspěchy v oblasti teoretické fyziky.
Nový!!: Otto Hahn a Medaile Maxe Plancka · Vidět víc »
Medaile Wilhelma Exnera
Medaile Wilhelma Exnera, německy Wilhelm-Exner-Medaille, je rakouské ocenění udělované nadací Wilhelma Exnera Rakouského obchodního spolku.
Nový!!: Otto Hahn a Medaile Wilhelma Exnera · Vidět víc »
Metalurgická laboratoř
Metalurgická laboratoř (často zkráceně Met Lab, anglicky Metallurgical Laboratory) byla tajná vědecká laboratoř na Chicagské univerzitě.
Nový!!: Otto Hahn a Metalurgická laboratoř · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Otto Hahn a Němci · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Otto Hahn a Německo · Vidět víc »
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.
Nový!!: Otto Hahn a Nobelova cena za chemii · Vidět víc »
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.
Nový!!: Otto Hahn a Nobelova cena za fyziku · Vidět víc »
Operace Big
jaderný reaktor, který němečtí vědci vybudovali v rámci programu ''Uranprojekt v'' Haigerlochu (duben 1945) Operace Big byla operací skupiny Alsos, která měla za cíl zabavení zařízení a materiálů (a také personálu) souvisejících s německým jaderným programem během druhé světové války.
Nový!!: Otto Hahn a Operace Big · Vidět víc »
Otto Frisch
Otto Robert Frisch (1. října 1904, Vídeň – 22. září 1979, Cambridge) byl rakouský fyzik.
Nový!!: Otto Hahn a Otto Frisch · Vidět víc »
Papežská akademie věd
Pius XI., znovuobnovitel akademie Papežská akademie věd (latinsky Pontificia Academia Scientiarum; italsky Pontificia Accademia delle Scienze; zkratka PAS) je vědecká organizace, založená v roce 1936 papežem Piem XI. (1857–1939).
Nový!!: Otto Hahn a Papežská akademie věd · Vidět víc »
Projekt Manhattan
První testovací jaderný výbuch ''Trinity'' v roce 1945 Projekt Manhattan je pozdější hovorová zkratka pro Manhattan Engineering District (MED), tedy krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby za 2. světové války.
Nový!!: Otto Hahn a Projekt Manhattan · Vidět víc »
Protaktinium
Protaktinium (chemická značka Pa) je třetím členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Otto Hahn a Protaktinium · Vidět víc »
Seznam chemiků
Toto je seznam chemiků.
Nový!!: Otto Hahn a Seznam chemiků · Vidět víc »
University College London
Hlavní budova univerzity University College London (UCL) je veřejná výzkumná univerzita v Londýně (Velká Británie) a jedna ze součástí federální organizace Londýnská univerzita (University of London).
Nový!!: Otto Hahn a University College London · Vidět víc »
Uranverein
Spojenečtí vojáci kontrolují německý experimentální reaktor v Haigerlochu (duben 1945) Kurt Diebner Uranverein (Uranový spolek) byl vědecký výzkumný projekt nacistického Německa s cílem vyvinout jaderné technologie, včetně jaderných zbraní.
Nový!!: Otto Hahn a Uranverein · Vidět víc »
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Nový!!: Otto Hahn a Werner Heisenberg · Vidět víc »
17. prosinec
17.
Nový!!: Otto Hahn a 17. prosinec · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Otto Hahn a 1879 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Otto Hahn a 1938 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Otto Hahn a 1944 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Otto Hahn a 1968 · Vidět víc »
28. červenec
28.
Nový!!: Otto Hahn a 28. červenec · Vidět víc »
5. skupina
5.
Nový!!: Otto Hahn a 5. skupina · Vidět víc »
8. březen
8.
Nový!!: Otto Hahn a 8. březen · Vidět víc »
