17 vztahy: Astyagés, Babylonie, Bitva u řeky Halys, Kambýsés I., Kızılırmak, Lýdie, Malá Asie, Médie, Médové, Nebukadnesar II., Persis, Starověký Egypt, Thalés z Milétu, Urartu, Vahibre, Zatmění Slunce, 28. květen.
Astyagés
Astyagés (akkadsky Ištumegu) byl posledním králem médské říše.
Nový!!: 585 př. n. l. a Astyagés · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: 585 př. n. l. a Babylonie · Vidět víc »
Bitva u řeky Halys
Bitva u řeky Halys, známá též i jako bitva při zatmění se odehrála nedaleko řeky Halys v dnešním Turecku 28.
Nový!!: 585 př. n. l. a Bitva u řeky Halys · Vidět víc »
Kambýsés I.
Kambýsés I. (Kambudžija; řecky) byl perský král z rodu Achaimenovců vládnoucí jako vazal Médů v anšanském království v Persidě (asi v letech 600–559 př. n. l.). Jeho otcem byl Kýros I., známý z mezopotámských pramenů, synem Kýros II., zakladatel perské říše.
Nový!!: 585 př. n. l. a Kambýsés I. · Vidět víc »
Kızılırmak
İskilip, Taybı na dolním toku řeky Kızılırmak (v překladu Červená řeka. starořecky Άλυς, Halys) je řeka v Sivaské, Kayserské, Nevşehirské, Kırşehirské, Kırıkkalské, Ankarské, Çankırské, Çorumské a Samsunské provincii v Turecku.
Nový!!: 585 př. n. l. a Kızılırmak · Vidět víc »
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Nový!!: 585 př. n. l. a Lýdie · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: 585 př. n. l. a Malá Asie · Vidět víc »
Médie
Médie (Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši.
Nový!!: 585 př. n. l. a Médie · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: 585 př. n. l. a Médové · Vidět víc »
Nebukadnesar II.
Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast.
Nový!!: 585 př. n. l. a Nebukadnesar II. · Vidět víc »
Persis
Perská říše v roce 500 př. n. l., Persis ohraničena červeně Persis (staropersky 𐎱𐎠𐎼𐎿 Pársa, středopersky Párs, novopersky فارس Fárs) je starověká země na jihozápadě dnešního Íránu a současně kmenové území starých Peršanů.
Nový!!: 585 př. n. l. a Persis · Vidět víc »
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Nový!!: 585 př. n. l. a Starověký Egypt · Vidět víc »
Thalés z Milétu
Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.
Nový!!: 585 př. n. l. a Thalés z Milétu · Vidět víc »
Urartu
Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina.
Nový!!: 585 př. n. l. a Urartu · Vidět víc »
Vahibre
Vahibre (řecky Απριης– Apriés, v Bibli označován jako Hofra), byl faraonem 26. dynastie, Egyptská Pozdní doba (664–332) př. n. l..
Nový!!: 585 př. n. l. a Vahibre · Vidět víc »
Zatmění Slunce
Animace zatmění Slunce 10. června 2021 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Poměry velikostí a vzdáleností neodpovídají skutečnosti, polostín je mnohem užší ve srovnání s průměrem Země. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.
Nový!!: 585 př. n. l. a Zatmění Slunce · Vidět víc »
28. květen
28.
Nový!!: 585 př. n. l. a 28. květen · Vidět víc »