Rychlejší přístup než prohlížeči!
51 vztahy: Atherton, Říjnová revoluce, Charles Hard Townes, Doktor věd, Druhá světová válka, Fyzika, Ionosféra, Kandidát věd, Komunistická strana Sovětského svazu, Laser, Leninův řád, Leninova cena, Lomonosovova univerzita, Maser, Mikrovlny, Moskva, Nikolaj Gennadijevič Basov, Nobelova cena za fyziku, Petrohradská státní univerzita, Queensland, Ruština, Rubín, Rudá armáda, Ruská akademie věd, Rusko, Rusové, Sovětský svaz, Synchrotron, Urychlovač částic, Velká sovětská encyklopedie, 11. červenec, 1916, 1923, 1934, 1939, 1941, 1944, 1946, 1947, 1950, 1957, 1959, 1964, 1967, 1969, 1971, 1982, 1998, 2000, 2002, ..., 8. leden. Rozbalte index (1 více) »
Atherton
Atherton může být.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Atherton · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Charles Hard Townes
Charles Hard Townes (28. července 1915 – 29. ledna 2015) byl americký nositel Nobelovy ceny za fyziku a pedagog.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Charles Hard Townes · Vidět víc »
Doktor věd
Doktor věd (lat. doctor scientiarum) označuje některou z vědeckých hodností, jejichž postavení se může lišit podle zemí, v nichž se udělují.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Doktor věd · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Druhá světová válka · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Fyzika · Vidět víc »
Ionosféra
Ionosféra má schopnost odrážet radiové vlny zpět k povrchu. Ionosféra je ionizovaná část atmosféry významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Ionosféra · Vidět víc »
Kandidát věd
Obálka sovětského diplomu kandidáta věd Kandidát věd (lat. candidatus scientiarum), ve zkratce CSc. umisťované za jménem a oddělené od něj čárkou, byla vědecká hodnost nižšího stupně, která byla udělována v některých zemích světa (zejména v zemích bývalého tzv. Východního bloku).
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Kandidát věd · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Laser
Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Laser · Vidět víc »
Leninův řád
Leninův řád či Řád Lenina, pojmenovaný podle vůdce Říjnové revoluce Vladimíra Iljiče Lenina, byl nejvyšším sovětským vyznamenáním.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Leninův řád · Vidět víc »
Leninova cena
Leninova cena byla v SSSR jedna z nejvyšších forem vyznamenání občana za nejvýznamnější dílo z oblasti vědy, techniky, literatury, umění a architektury.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Leninova cena · Vidět víc »
Lomonosovova univerzita
Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova (Moskovskij gosudarstvennyj universitet imeni M. V. Lomonosova; zkratka MGU) je nejstarší a největší univerzita v Rusku.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Lomonosovova univerzita · Vidět víc »
Maser
Část vodíkového maseru Maser (akronym z anglického "Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation", tj. zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření) je zařízení zesilující a generující (mikrovlnné) koherentní elektromagnetické záření na základě stimulované emise, tedy na stejném principu jako laser.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Maser · Vidět víc »
Mikrovlny
Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce od 1 mm do 1 m, což odpovídá frekvenci 300 MHz (0,3 GHz) až 300 GHz, jsou to pásma Ultra high frequency (UHF), Super high frequency (SHF) a Extremely high frequency (EHF).
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Mikrovlny · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Moskva · Vidět víc »
Nikolaj Gennadijevič Basov
Nikolaj Genadijevič Basov (rusky Николай Геннадиевич Басов) (14. prosince 1922, Usmaň, Lipecká oblast – 1. července 2001, Moskva) byl sovětský fyzik.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Nikolaj Gennadijevič Basov · Vidět víc »
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Nobelova cena za fyziku · Vidět víc »
Petrohradská státní univerzita
Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Petrohradská státní univerzita · Vidět víc »
Queensland
Queensland je spolkový stát na severovýchodě světadílu a státu Austrálie.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Queensland · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Ruština · Vidět víc »
Rubín
Rubín je růžový až červený drahokam sestávající převážně z minerálu korundu (Al2O3) s příměsí chromu způsobující zbarvení.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Rubín · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruská akademie věd
Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Ruská akademie věd · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Rusko · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Rusové · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Sovětský svaz · Vidět víc »
Synchrotron
rentgenových paprsků; zde je synchrotronová kruhová dráhaModerní průmyslové synchrotrony mohou být velmi rozměrné (European synchrotron radiation facility – Grenoble. Synchrotron je konkrétní druh kruhového urychlovače částic, ve kterém je magnetické pole a elektrické pole určitým způsobem synchronizováno s „prolétajícími“ částicemi.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Synchrotron · Vidět víc »
Urychlovač částic
Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Urychlovač částic · Vidět víc »
Velká sovětská encyklopedie
Anglická verze encyklopedie Velká sovětská encyklopedie (nebo zkráceně) je nejznámější a nejúplnější encyklopedie vydaná v SSSR.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a Velká sovětská encyklopedie · Vidět víc »
11. červenec
11.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 11. červenec · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1916 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1923 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1934 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1939 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1941 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1944 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1946 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1947 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1950 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1957 · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1959 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1964 · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1967 · Vidět víc »
1969
1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1969 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1971 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1982 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 1998 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 2000 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 2002 · Vidět víc »
8. leden
8.
Nový!!: Alexandr Michajlovič Prochorov a 8. leden · Vidět víc »
