Rychlejší přístup než prohlížeči!
59 vztahy: Anton von Banhans, Łańcut, Český zemský sněm, Říšská rada (Rakousko), Berežany, Berlín, Bila Cerkva, Biržai, Eduard Herbst, František Josef I., Guvernér, Halič, Haličský zemský sněm, Heinrich von Scholl, Ignaz von Plener, Indre-et-Loire, Karl Sigmund von Hohenwart, Lausanne, Leopold Hasner von Artha, Lvov, Madrid, Nice, Otto Urban, Paříž, Panská sněmovna, Předlitavsko, Poláci, Prusko-francouzská válka, Radziwiłłové, Rakouské císařství, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Roman Potocki, Sanguszkové, Seznam ministerských předsedů Předlitavska, Seznam ministrů zeměbrany Předlitavska, Seznam ministrů zemědělství Předlitavska, Slavuta, Státní duma Ruského impéria, Victor Widmann-Sedlnitzky, Vláda Alfreda von Potockého, Vláda Karla von Auersperga, Vláda Leopolda Hasnera, Zemské volby v Čechách 1870, Zemský sněm (Rakouské císařství), 1. únor, 13. duben, 18. květen, 1822, 1861, ..., 1863, 1867, 1870, 1871, 1889, 28. červen, 29. červenec, 30. prosinec, 4. únor. Rozbalte index (9 více) »
Anton von Banhans
Anton von Banhans (8. listopadu 1825 Měcholupy farnosti Měcholupy – 26. května 1902 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v roce 1870 ministr zemědělství Předlitavska a v letech 1871–1875 ministr obchodu Předlitavska.
Nový!!: Alfred Potocki a Anton von Banhans · Vidět víc »
Łańcut
Łańcut je malé město v jihovýchodním Polsku.
Nový!!: Alfred Potocki a Łańcut · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Alfred Potocki a Český zemský sněm · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Alfred Potocki a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Berežany
Berežany (/ Břežany) jsou město (do července 2020 město oblastního významu) v Ternopilské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Alfred Potocki a Berežany · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Alfred Potocki a Berlín · Vidět víc »
Bila Cerkva
Bila Cerkva (počeštěně Bílá Cerekev) je historické město na střední Ukrajině; je největším městem Kyjevské oblasti, neboť Kyjev, přestože v něm sídlí administrativa, do oblasti nespadá.
Nový!!: Alfred Potocki a Bila Cerkva · Vidět víc »
Biržai
Biržai (Birże) je město v regionu Aukštaitija na severu Litvy, v němž žije obyvatel.
Nový!!: Alfred Potocki a Biržai · Vidět víc »
Eduard Herbst
Eduard Herbst (1. prosince 1820 Vídeň – 25. června 1892 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik sudetoněmeckého původu z Čech, v letech 1867–1870 ministr spravedlnosti Předlitavska, jeden z hlavních politiků německorakouských liberálů (takzvaná Německá ústavní strana) a odpůrce českých státoprávních aspirací.
Nový!!: Alfred Potocki a Eduard Herbst · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Alfred Potocki a František Josef I. · Vidět víc »
Guvernér
Výraz guvernér (z lat. gubernator, franc. gouverneur) je česky vládce nebo místodržící a původně označoval osobu, jež na určitém teritoriu zastupovala panovníka, kterému daná země podléhala.
Nový!!: Alfred Potocki a Guvernér · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Alfred Potocki a Halič · Vidět víc »
Haličský zemský sněm
Haličský zemský sněm (polsky Sejm Krajowy Galicji, oficiálně Zemský sněm Království Haličského a Lodoměřského, Sejm Krajowy Królestwa Galicji i Lodomerii) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Halič v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Alfred Potocki a Haličský zemský sněm · Vidět víc »
Heinrich von Scholl
Heinrich von Scholl (27. dubna 1815 Benátky – 15. května 1879 Gorizia) byl rakouský, respektive rakousko-uherský důstojník a předlitavský politik.
Nový!!: Alfred Potocki a Heinrich von Scholl · Vidět víc »
Ignaz von Plener
Ignaz von Plener, též Ignaz Freiherr von Plener nebo Ignaz svobodný pán von Plener, v českých pramenech také Ignác Plener (21. května 1810 Vídeň – 17. února 1908 Vídeň), byl rakouský a rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v letech 1860–1864 ministr financí Rakouského císařství a v letech 1867–1870 ministr obchodu Předlitavska, představitel německorakouského liberalismu a odpůrce českých státoprávních aspirací.
Nový!!: Alfred Potocki a Ignaz von Plener · Vidět víc »
Indre-et-Loire
Indre-et-Loire je francouzský departement ležící v regionu Centre-Val de Loire.
Nový!!: Alfred Potocki a Indre-et-Loire · Vidět víc »
Karl Sigmund von Hohenwart
Karl Sigmund von Hohenwart (12. února 1824 Vídeň – 26. dubna 1899 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1871 předseda vlády Předlitavska (vláda Karla von Hohenwarta) a ministr vnitra Předlitavska.
Nový!!: Alfred Potocki a Karl Sigmund von Hohenwart · Vidět víc »
Lausanne
Lausanne (ve francouzštině ženský rod, v češtině se používá jako nesklonné jméno středního rodu) je švýcarské město v západní frankofonní části země při severním břehu Ženevského jezera.
Nový!!: Alfred Potocki a Lausanne · Vidět víc »
Leopold Hasner von Artha
Leopold Hasner von Artha (15. března 1818 Praha – 5. června 1891 Bad Ischl farnosti Bad Ischl) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník a politik, v letech 1867–1870 ministr kultu a vyučování Předlitavska, pak v roce 1870 krátce předseda vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera).
Nový!!: Alfred Potocki a Leopold Hasner von Artha · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Alfred Potocki a Lvov · Vidět víc »
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Nový!!: Alfred Potocki a Madrid · Vidět víc »
Nice
Nice (vysl., okcitánsky Niça, vysl., italsky Nizza) je jihofrancouzské město ležící v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur mezi městem Cannes a Monackým knížectvím na Azurovém pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Alfred Potocki a Nice · Vidět víc »
Otto Urban
Otto Urban (9. prosince 1938, Bílovec – 7. května 1996, Opava) byl český historik, který se zabýval především českými dějinami 19.
Nový!!: Alfred Potocki a Otto Urban · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Alfred Potocki a Paříž · Vidět víc »
Panská sněmovna
Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
Nový!!: Alfred Potocki a Panská sněmovna · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Alfred Potocki a Předlitavsko · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Alfred Potocki a Poláci · Vidět víc »
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Nový!!: Alfred Potocki a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »
Radziwiłłové
Radziwiłłové či Radziwillové (polsky Radziwiłłowie; litevsky Radvilos;, Radzivily) byl nejmocnější polsko-litevský šlechtický rod původně litevského, možná rusínského (běloruského) původu, který hrál význačnou roli v raně novověkých polsko-litevských dějinách, a to nejen v politické, ale i náboženské sféře (čelní prosazovatelé a ochránci kalvínské odnože reformace na Litvě).
Nový!!: Alfred Potocki a Radziwiłłové · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Alfred Potocki a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Nový!!: Alfred Potocki a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Alfred Potocki a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Roman Potocki
Roman Potocki (3. prosince 1851 Antoniny na Volyni nebo Łańcut – 24. září 1915 Łańcut) byl rakouský šlechtic a politik polské národnosti z Haliče, v 2.
Nový!!: Alfred Potocki a Roman Potocki · Vidět víc »
Sanguszkové
Sanguszkové (polsky Sanguszko, rusky a ukrajinsky Сангушко) jsou polský šlechtický rod původem z Litvy.
Nový!!: Alfred Potocki a Sanguszkové · Vidět víc »
Seznam ministerských předsedů Předlitavska
Znak Předlitavska Toto je seznam ministerských předsedů Předlitavska, který obsahuje chronologický přehled všech osob působících v čele vlády Předlitavska (včetně správců, tedy osob provizorně pověřených řízením vlády) po celé období existence tohoto státního útvaru, tedy od rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 až do zániku Rakouska-Uherska a tedy i Předlitavska v roce 1918.
Nový!!: Alfred Potocki a Seznam ministerských předsedů Předlitavska · Vidět víc »
Seznam ministrů zeměbrany Předlitavska
Toto je seznam ministrů zeměbrany Předlitavska (fakticky ministr obrany Předlitavska, se zodpovědností za zvláštní předlitavské ozbrojené síly – zeměbranu), který obsahuje chronologický přehled všech členů vlád Předlitavska působících v čele tohoto úřadu (včetně správců, tedy osob provizorně pověřených řízením ministerstva) po celé období existence tohoto státního útvaru, tedy od rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 (respektive od ustavení tohoto rezortu koncem prosince 1867) až do zániku Rakouska-Uherska v roce 1918.
Nový!!: Alfred Potocki a Seznam ministrů zeměbrany Předlitavska · Vidět víc »
Seznam ministrů zemědělství Předlitavska
Toto je seznam ministrů zemědělství Předlitavska (dobově oficiálně ministr orby), který obsahuje chronologický přehled všech členů vlád Předlitavska působících v čele tohoto úřadu (včetně správců, tedy osob provizorně pověřených řízením ministerstva) po celé období existence tohoto státního útvaru, tedy od rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 (respektive od ustavení tohoto rezortu koncem prosince 1867) až do zániku Rakouska-Uherska v roce 1918.
Nový!!: Alfred Potocki a Seznam ministrů zemědělství Předlitavska · Vidět víc »
Slavuta
Slavuta je město v Chmelnycké oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Alfred Potocki a Slavuta · Vidět víc »
Státní duma Ruského impéria
Státní duma Ruského impéria nebo též Imperiální duma byla část zákonodárné shromáždění (dolní komora parlamentu) v pozdním období existence Ruského impéria.
Nový!!: Alfred Potocki a Státní duma Ruského impéria · Vidět víc »
Victor Widmann-Sedlnitzky
Victor Widmann-Sedlnitzky, též Victor von Widmann-Sedlnitzky či Victor Freiherr von Widmann-Sedlnitzky (8. září 1836 – 25. ledna 1886 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v roce 1870 krátce ministr zeměbrany Předlitavska.
Nový!!: Alfred Potocki a Victor Widmann-Sedlnitzky · Vidět víc »
Vláda Alfreda von Potockého
Vláda Alfreda von Potockého byla vláda Předlitavska, úřadující od 12. dubna 1870 do 6. února 1871.
Nový!!: Alfred Potocki a Vláda Alfreda von Potockého · Vidět víc »
Vláda Karla von Auersperga
Vláda Karla von Auersperga byla vláda Předlitavska, existující od 30. prosince 1867 do 31. ledna 1870.
Nový!!: Alfred Potocki a Vláda Karla von Auersperga · Vidět víc »
Vláda Leopolda Hasnera
Vláda Leopolda Hasnera byla vláda Předlitavska, úřadující od 1. února do 12. dubna 1870.
Nový!!: Alfred Potocki a Vláda Leopolda Hasnera · Vidět víc »
Zemské volby v Čechách 1870
Zemské volby v Čechách 1870 byly volby konané v Českém království 23. a 24. srpna 1870, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.
Nový!!: Alfred Potocki a Zemské volby v Čechách 1870 · Vidět víc »
Zemský sněm (Rakouské císařství)
Zemský sněm (německy Landtag) byl jednokomorový provinční parlament, existující v jednotlivých korunních zemích rakouského císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, respektive v takzvaném Předlitavsku.
Nový!!: Alfred Potocki a Zemský sněm (Rakouské císařství) · Vidět víc »
1. únor
1.
Nový!!: Alfred Potocki a 1. únor · Vidět víc »
13. duben
13.
Nový!!: Alfred Potocki a 13. duben · Vidět víc »
18. květen
18.
Nový!!: Alfred Potocki a 18. květen · Vidět víc »
1822
1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Alfred Potocki a 1822 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Alfred Potocki a 1861 · Vidět víc »
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Alfred Potocki a 1863 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Alfred Potocki a 1867 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Alfred Potocki a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Alfred Potocki a 1871 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Alfred Potocki a 1889 · Vidět víc »
28. červen
28.
Nový!!: Alfred Potocki a 28. červen · Vidět víc »
29. červenec
29.
Nový!!: Alfred Potocki a 29. červenec · Vidět víc »
30. prosinec
30.
Nový!!: Alfred Potocki a 30. prosinec · Vidět víc »
4. únor
4.
Nový!!: Alfred Potocki a 4. únor · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Alfred Józef Potocki, Alfred Potocki-Pilawa, Alfred von Potocki, Alfred von Potocki-Pilawa.
