Rychlejší přístup než prohlížeči!
90 vztahy: Aššúr, Aššur-uballit I., Aššurbanipal, Akkaďané, Akkadština, Akkadská říše, Alexandr Veliký, Amorité, Aramejština, Aramejci, Úřední jazyk, Asyřané, Šamši-Adad I., Šubat-Enlil, Babylón, Babylonie, Bélu-bani, Bedřich Hrozný, Borsippa, Chassunská kultura, Chetitština, Chetité, Chorsábád, Churritština, Churrité, Delfínovití, Ekallatum, Elam, Elamština, Eríba-Adad I., Harran, Irák, Islámská expanze, Kiš, Kurigalzu II., Malá Asie, Médové, Mezopotámie, Mezopotámské náboženství, Mitanni, Monarchie, Nebukadnesar I., Nimrud, Ninive, Novoasyrská říše, Novobabylonská říše, Palestina, Parthové, Peršané, Perská říše, ..., Puzur-Aššur I., Satrapie, Sýrie, Seleukovci, Seznam asyrských králů, Sippar, Starověk, Starověký Egypt, Starověký Orient, Stát, Stát 3. dynastie urské, Středozemní moře, Sumer, Sumerština, Tiglatpilesar I., Tiglatpilesar III., Tigris, Tukulti-Ninurta I., 10. století př. n. l., 11. století př. n. l., 12. století př. n. l., 13. století př. n. l., 14. století př. n. l., 2. století př. n. l., 6. století př. n. l., 609 př. n. l., 612 př. n. l., 614 př. n. l., 626 př. n. l., 627 př. n. l., 668 př. n. l., 671 př. n. l., 7. století, 7. století př. n. l., 705 př. n. l., 706 př. n. l., 727 př. n. l., 8. století př. n. l., 800 př. n. l., 9. století př. n. l.. Rozbalte index (40 více) »
Aššúr
Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku.
Nový!!: Asýrie a Aššúr · Vidět víc »
Aššur-uballit I.
Aššur-uballit I. (akkad. Aššure, udrž naživu) byl král asyrské říše na počátku tzv.
Nový!!: Asýrie a Aššur-uballit I. · Vidět víc »
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
Nový!!: Asýrie a Aššurbanipal · Vidět víc »
Akkaďané
#PŘESMĚRUJ Akkadská říše.
Nový!!: Asýrie a Akkaďané · Vidět víc »
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Nový!!: Asýrie a Akkadština · Vidět víc »
Akkadská říše
Akkadská říše (akkadsky 𒆳𒌵𒆠, māt Akkadi) je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334–2154 př.
Nový!!: Asýrie a Akkadská říše · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Asýrie a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Amorité
Larsy, pocházející z amoritského období (dnes v Louvre) Amorité, též Emorejci (sumersky MAR.TU, akkadsky Tidnum nebo Amurrūm, egyptsky Amar, hebrejsky אֱמֹרִי, ’emōrî), je název semitského národa, který od druhé poloviny 3.
Nový!!: Asýrie a Amorité · Vidět víc »
Aramejština
Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.
Nový!!: Asýrie a Aramejština · Vidět víc »
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Nový!!: Asýrie a Aramejci · Vidět víc »
Úřední jazyk
Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.
Nový!!: Asýrie a Úřední jazyk · Vidět víc »
Asyřané
Asyřané jsou příslušníky semitského národa usídleného v severní části starověké Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí př. n. l. V současnosti se většina území nachází v severozápadní části Iráku v okolí bývalého města Ninive a částečně zasahuje do okolních států.
Nový!!: Asýrie a Asyřané · Vidět víc »
Šamši-Adad I.
Šamší-Adad I. (z akkad. «Mé slunce Adad»), vládl v letech 1813–1791 př. n. l., byl prvním vládcem staroasyrské říše, ačkoliv on sám v Aššuru ještě nesídlil.
Nový!!: Asýrie a Šamši-Adad I. · Vidět víc »
Šubat-Enlil
Tell Leilan Šubat-Enlil nazývané také Tell Leilan bylo starověké město v dnešní Sýrii.
Nový!!: Asýrie a Šubat-Enlil · Vidět víc »
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Nový!!: Asýrie a Babylón · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Asýrie a Babylonie · Vidět víc »
Bélu-bani
Bélu-bani byl králem Assýrie cca 1700 př.
Nový!!: Asýrie a Bélu-bani · Vidět víc »
Bedřich Hrozný
Josefem Klímou ve 30. letech 20. století Bedřich Hrozný (6. května 1879 Lysá nad Labem – 12. prosince 1952 Praha) byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů (1917) a položil tak základy oboru chetitologie.
Nový!!: Asýrie a Bedřich Hrozný · Vidět víc »
Borsippa
Mezopotámie v 2. tisíciletí př. n. l. Borsippa (sumersky Ba-ad-DUR-si-a-ab-ba nebo Badursiabba (dosl. «Roh moře»); akkad. 1)Barzipa, 2)Tintir IIkum-KI (dosl.
Nový!!: Asýrie a Borsippa · Vidět víc »
Chassunská kultura
Mapka přibližného rozšíření Chassunská kultura je archeologická kultura mladého neolitu, jejíž vrchol nastal ve 2.
Nový!!: Asýrie a Chassunská kultura · Vidět víc »
Chetitština
Chetitština (v chetitštině 𒉈𒅆𒇷, nešili) je vymřelý jazyk z anatolské skupiny indoevropských jazyků, nejstarší zaznamenaný indoevropský jazyk vůbec.
Nový!!: Asýrie a Chetitština · Vidět víc »
Chetité
Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.
Nový!!: Asýrie a Chetité · Vidět víc »
Chorsábád
Dúr Šarrukín ("Pevnost Sargonova"), v současnosti Chorsábád, bylo hlavní město Asýrie (respektive Novoasyrské říše) za vlády Sargona II. Asyrského.
Nový!!: Asýrie a Chorsábád · Vidět víc »
Churritština
Deska z Ugaritu, Hymnus pro NikkalChurritština byl jazyk churritského etnika, které vstoupilo do severní Mezopotámie kolem roku 2300 př. n. l., a zmizelo kolem roku 1000 př. n. l. a jazyk království Mitanni v severní Mezopotámii.
Nový!!: Asýrie a Churritština · Vidět víc »
Churrité
Churrité (klínopisně 𒄷𒌨𒊑, Ḫu-ur-ri) bylo starověké předněvýchodní etnikum, žijící především v Malé Asii, v severní Sýrii a v severní a východní Mezopotámii.
Nový!!: Asýrie a Churrité · Vidět víc »
Delfínovití
Delfínovití (Delphinidae) jsou čeleď řádu kytovců, třídy savců.
Nový!!: Asýrie a Delfínovití · Vidět víc »
Ekallatum
Ekallatum byl starověký asyrský městský stát (království) v oblasti horní Mezopotámie.
Nový!!: Asýrie a Ekallatum · Vidět víc »
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Nový!!: Asýrie a Elam · Vidět víc »
Elamština
Elamština je jeden z mrtvých jazyků Blízkého východu, který byl úředním jazykem Elamské říše a od 6. století i Achaimenovské říše.
Nový!!: Asýrie a Elamština · Vidět víc »
Eríba-Adad I.
Eríba-Adad (dosl. „Adad rozmnožil/přidal“) byl asyrský král v období mezi 1392–1366 př. n. l..
Nový!!: Asýrie a Eríba-Adad I. · Vidět víc »
Harran
Ruiny univerzity v Harranu Harran a jeho „včelí úly“ (domy ve formě kupole vystavěné přečnělkovou klenbou) Harran je jednou z nejstarších sídlištních aglomerací na naší planetě, je starý více než 6000 let.
Nový!!: Asýrie a Harran · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Asýrie a Irák · Vidět víc »
Islámská expanze
Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.
Nový!!: Asýrie a Islámská expanze · Vidět víc »
Kiš
Babylonie v době vlády Chammurapiho, znázorňuje rozšíření říše za jeho panování Vápencová tabulka s piktogramy z doby 3500 př. n. l. uložená v Ashmolean Museum. Kiš (sumersky: Kiš-ki; akkadsky: kiššatu), v současnosti Tell al-Uhajmir (dosl. Červený pahorek), Irák), bylo starověké sumerské město. Nacházelo se asi 12 km východně od Babylónu, nyní přibližně 80 km jižně od Bagdádu, v provincii Babil. V sumerském seznamu králů je uváděno jako první město po potopě, které mělo krále. Patronem a poručníkem města byl bůh Zababa. „Král Kiše“ je jedním z prvních titulů užívaných sumerskými panovníky z jiných měst; sloužil k indikaci nadvlády nad tímto regionem. Kiš byl od raných dob obýván Semity, což je možné odvodit od jmen králů prvních dynastií ze seznamu, která jsou semitského původu. V Sumerském královském seznamu jsou vypsány celkem 4 dynastie původem z tohoto města. Ve městě se také nacházel chrám bohyně Inanny, zvaný Chursagkalamma, „hora-země“. Archeologický výzkum zde byl prováděn v letech 1912–1914 týmem Francouze Henriho de Genouillac a později v letech 1923–1933 anglo-americkou skupinou pod vedením Stephena Langdona.
Nový!!: Asýrie a Kiš · Vidět víc »
Kurigalzu II.
Kurigalzu II. (1332–1308 př. n. l.) byl babylonským králem 2.
Nový!!: Asýrie a Kurigalzu II. · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Asýrie a Malá Asie · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: Asýrie a Médové · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Asýrie a Mezopotámie · Vidět víc »
Mezopotámské náboženství
Marduk a jeho drak, otisk babylonské válečkové pečeti Mezopotámské náboženství je souhrnný název pro věrské představy starověkých Sumerů, Akkaďanů, Babylóňanů a Asyřanů.
Nový!!: Asýrie a Mezopotámské náboženství · Vidět víc »
Mitanni
Mitanni (z churritského 𒆳𒌷𒈪𒋫𒀭𒉌, Mi-ta-an-ni') nebo také Churri či pod asyrským Chanigalbat (asyrsky 𒄩𒉌𒃲𒁁 Ḫa-ni-gal-bat), případně Naharin (z egyptského nhrn), bylo království v severní Mezopotámii existující v 15. až 14. století př. n. l. V období svého největšího rozmachu, během 14.
Nový!!: Asýrie a Mitanni · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Asýrie a Monarchie · Vidět víc »
Nebukadnesar I.
Nebukadnesar I. (Nebuchadrezzar I., dle jiných překladů Nebuchadnezzar I. či Nabuchodonosor I. (akkadsky: Nabu-kudurri-usur, znamenající „Nebo, ochraňuj nejstaršího syna“ nebo „Nebo, ochraňuj hranici“; Nebo je zde přepis jména boha Nabu), syn Ninurta-Nádin-Šumi, byl králem Babylonské říše přibližně od 1125 př. n. l. do 1103 př. n. l. Je považován za nejmocnějšího panovníka dynastie Paší (také známou jako druhá Isinská dynastie), jejíž členové drželi babylonský trůn v 12. století př. n. l. Jeho největší úspěchem bylo obnovení vlády nad rozsáhlými částmi země po vytlačení elamských nájezdníků, jež pronikali na jeho území. Dále rozšiřoval své území a opevňoval hranice, přičemž zavlekl Babylonii do vleklého konfliktu s Asýrií.
Nový!!: Asýrie a Nebukadnesar I. · Vidět víc »
Nimrud
Nimrud (Nimrúd) bylo starověké asyrské město, které leželo na řece Tigris jižně od Ninive.
Nový!!: Asýrie a Nimrud · Vidět víc »
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
Nový!!: Asýrie a Ninive · Vidět víc »
Novoasyrská říše
Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.
Nový!!: Asýrie a Novoasyrská říše · Vidět víc »
Novobabylonská říše
Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).
Nový!!: Asýrie a Novobabylonská říše · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Asýrie a Palestina · Vidět víc »
Parthové
Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.
Nový!!: Asýrie a Parthové · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Asýrie a Peršané · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Asýrie a Perská říše · Vidět víc »
Puzur-Aššur I.
Puzur-Aššur I. (dosl. Tajemství Aššurovo) byl vládce města Aššuru na začátku 20. století př. n. l. a zakladatel asyrské nezávislosti.
Nový!!: Asýrie a Puzur-Aššur I. · Vidět víc »
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Nový!!: Asýrie a Satrapie · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Asýrie a Sýrie · Vidět víc »
Seleukovci
Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.
Nový!!: Asýrie a Seleukovci · Vidět víc »
Seznam asyrských králů
Seznam asyrských králů zahrnuje všechny vladaře Asýrie od nejasných počátků až do zhroucení asyrské říše v závěru 7. století př. n. l.
Nový!!: Asýrie a Seznam asyrských králů · Vidět víc »
Sippar
Sippar, ležící blízko Babylónu, byl velmi brzo přičleněn k říši pod vládou Chammurapiho Sippar (sumersky Zimbir – ptačí město; v současnosti Tell Abu Habbah, Irák) bylo starověké sumerské a později babylonské město, které se nacházelo asi 60 km severně od Babylónu na východním břehu Eufratu.
Nový!!: Asýrie a Sippar · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Asýrie a Starověk · Vidět víc »
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Nový!!: Asýrie a Starověký Egypt · Vidět víc »
Starověký Orient
Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.
Nový!!: Asýrie a Starověký Orient · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Asýrie a Stát · Vidět víc »
Stát 3. dynastie urské
Stát Třetí dynastie urské (zkráceně Ur III.) bylo království nacházející se v jižní Mezopotámii zhruba v období 2116–2003 př. n. l., jehož centrem bylo město Ur.
Nový!!: Asýrie a Stát 3. dynastie urské · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Asýrie a Středozemní moře · Vidět víc »
Sumer
Sumer (sumersky Ki-EN/EME-GIR15, Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumeru, je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní Mezopotámie (nyní jih středního Iráku), která se objevila během eneolitu a rané doby bronzové mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem.
Nový!!: Asýrie a Sumer · Vidět víc »
Sumerština
Sumerština je starověký vymřelý jazyk používaný v jižní části Mezopotámie od 4. tisíciletí př. n. l. Kolem 1900 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a Sumerština · Vidět víc »
Tiglatpilesar I.
Tiglatpilesar I. (z hebrejského přepisu akkadského Tukultí-apil-Ešarra, „Má víra je v synu Ešařině“) byl významným asyrským králem v průběhu tzv.
Nový!!: Asýrie a Tiglatpilesar I. · Vidět víc »
Tiglatpilesar III.
Tiglatpilesar III. (z hebrejského překladu akkadského: Tukultī-apil-Ešarra, „má víra je v synu Ešary“), byl důležitým králem Asýrie v 8. století př. n. l. (vládl v letech 745–727 př. n. l.) a je obecně uznáván za zakladatele novoasyrského impéria.
Nový!!: Asýrie a Tiglatpilesar III. · Vidět víc »
Tigris
Tigris je řeka v Turecku a Iráku a také částečně tvoří jejich hranici se Sýrií.
Nový!!: Asýrie a Tigris · Vidět víc »
Tukulti-Ninurta I.
Tukulti-Ninurta I. (doslova Má víra je v Ninurtovi) byl asyrským králem a vládl v letech 1244–1207 př. n. l. Byl nástupcem svého otce Šalmanesera I. a v první polovině své vlády získal důležité vítězství proti Chetitům v bitvě u Nihrije.
Nový!!: Asýrie a Tukulti-Ninurta I. · Vidět víc »
10. století př. n. l.
border.
Nový!!: Asýrie a 10. století př. n. l. · Vidět víc »
11. století př. n. l.
1069 př.
Nový!!: Asýrie a 11. století př. n. l. · Vidět víc »
12. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Asýrie a 12. století př. n. l. · Vidět víc »
13. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Asýrie a 13. století př. n. l. · Vidět víc »
14. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Asýrie a 14. století př. n. l. · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Asýrie a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Asýrie a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
609 př. n. l.
#přesměruj 609–600 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 609 př. n. l. · Vidět víc »
612 př. n. l.
Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 617 616 615 614 613 – 612 př.
Nový!!: Asýrie a 612 př. n. l. · Vidět víc »
614 př. n. l.
#přesměruj 619–610 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 614 př. n. l. · Vidět víc »
626 př. n. l.
#přesměruj 629–620 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 626 př. n. l. · Vidět víc »
627 př. n. l.
#přesměruj 629–620 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 627 př. n. l. · Vidět víc »
668 př. n. l.
#přesměruj 669–660 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 668 př. n. l. · Vidět víc »
671 př. n. l.
#přesměruj 679–670 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 671 př. n. l. · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Asýrie a 7. století · Vidět víc »
7. století př. n. l.
Sedmé století před naším letopočtem začalo v roce 700 př. n. l. a skončilo v roce 601 př. n. l. Bylo to období, kdy na Apeninském poloostrově vzkvétala civilizace Etrusků.
Nový!!: Asýrie a 7. století př. n. l. · Vidět víc »
705 př. n. l.
#přesměruj 709–700 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 705 př. n. l. · Vidět víc »
706 př. n. l.
#přesměruj 709–700 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 706 př. n. l. · Vidět víc »
727 př. n. l.
#přesměruj 729–720 př. n. l.
Nový!!: Asýrie a 727 př. n. l. · Vidět víc »
8. století př. n. l.
Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.
Nový!!: Asýrie a 8. století př. n. l. · Vidět víc »
800 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Asýrie a 800 př. n. l. · Vidět víc »
9. století př. n. l.
9.
Nový!!: Asýrie a 9. století př. n. l. · Vidět víc »
