Rychlejší přístup než prohlížeči!
33 vztahy: Alfred Jodl, Anna Františka Hatašová, Štrasburk, Bach (rod), Baroko, Benátky nad Jizerou, Berlín, Brixi (rodina), Christian Hermann Benda, Denise Benda, Dismas Hataš, Ernst Friedrich Benda, Ernst Wilhelm Wolf, Felix Benda, František Benda, Friedrich Benda, Friedrich Ludwig Benda, Gotha, Heinrich Christoph Hataš, Jan Jiří Benda, Jan Jiří Benda (otec), Jiří Antonín Benda, Josef Benda, Karl Hermann Heinrich Benda, Klasická hudba, Maria Carolina Wolfová, Postupim, Prusko, Robert von Benda, Slezsko, Wilhelm von Benda, 18. století, 19. století.
Alfred Jodl
Jodl (vlevo) s Keitelem v Norimberku Alfred Josef Ferdinand Jodl (10. května 1890, Würzburg – 16. října 1946, Norimberk; rodným jménem Alfred Baumgärtler) byl německý důstojník zastávající funkci náčelníka operačního štábu německých ozbrojených sil (OKW) za druhé světové války a byl zástupcem Wilhelma Keitela.
Nový!!: Benda (rodina) a Alfred Jodl · Vidět víc »
Anna Františka Hatašová
Anna Františka Hatašová, rozená Bendová (26. května 1728 Benátky nad Jizerou – 15. prosince 1781 Gotha) byla česká operní pěvkyně-sopranistka.
Nový!!: Benda (rodina) a Anna Františka Hatašová · Vidět víc »
Štrasburk
Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli.
Nový!!: Benda (rodina) a Štrasburk · Vidět víc »
Bach (rod)
Johann Sebastian Bach Johann Christoph Bach Johann Christoph Friedrich Bach Carl Philip Emanuel Bach Johann Christian Bach Wilhelm Friedemann Bach Johann Ambrosius Bach Johann Ludwig Bach Rozvětvená rodina Bachů ovládala hudební život ve středním Německu od druhé poloviny 16. století do poloviny 19. století.
Nový!!: Benda (rodina) a Bach (rod) · Vidět víc »
Baroko
charakteristického uměleckého díla baroka v Česku Baroko či barok je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě v 17. a 18. století.
Nový!!: Benda (rodina) a Baroko · Vidět víc »
Benátky nad Jizerou
Benátky nad Jizerou (Benatek) jsou město v okresu Mladá Boleslav.
Nový!!: Benda (rodina) a Benátky nad Jizerou · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Benda (rodina) a Berlín · Vidět víc »
Brixi (rodina)
Rod Brixi je významný muzikantský rod severovýchodních ČechHELFERT, s. 31-32, jehož členové působili na přelomu epoch hudebního baroka a klasicismu.
Nový!!: Benda (rodina) a Brixi (rodina) · Vidět víc »
Christian Hermann Benda
Gotha - Zámecké divadloVýmar - Hoftheater kolem roku 1800 Christian Hermann Benda (pokřtěn 7. srpna 1759, Gotha – 30. listopadu 1805, Výmar) byl operní zpěvák a divadelní herec.
Nový!!: Benda (rodina) a Christian Hermann Benda · Vidět víc »
Denise Benda
Denise Benda (* 1972, São Paulo, Brazílie) je pianistka a hudební pedagožka s českými kořeny.
Nový!!: Benda (rodina) a Denise Benda · Vidět víc »
Dismas Hataš
Dismas Hataš, uváděný též jako Dismas Hattasch (1. prosince 1724 Vysoké MýtoSOA Zámrsk, Matrika narozených ve Vysokém Mýtě, sign.2279, ukn.10794, Dostupné online – 13. října 1777 Gotha), byl český houslista a klasicistní hudební skladatel.
Nový!!: Benda (rodina) a Dismas Hataš · Vidět víc »
Ernst Friedrich Benda
Ernst Friedrich Benda (1749, Berlín – 1785, Berlin) byl houslista z muzikantské rodiny Bendů.
Nový!!: Benda (rodina) a Ernst Friedrich Benda · Vidět víc »
Ernst Wilhelm Wolf
Ernst Wilhelm Wolf (25. února 1735, Großenbehringen – 1. prosince 1792, Výmar), německý koncertní mistr, skladatel a hudební teoretik.
Nový!!: Benda (rodina) a Ernst Wilhelm Wolf · Vidět víc »
Felix Benda
Felix Benda (25. února 1708, Skalsko – 1768, Praha) byl český barokní skladatel a varhaník.
Nový!!: Benda (rodina) a Felix Benda · Vidět víc »
František Benda
František Benda (22. listopadu 1709, Benátky nad Jizerou – 7. března 1786, Postupim) byl český skladatel a houslový virtuóz období raného klasicismu.
Nový!!: Benda (rodina) a František Benda · Vidět víc »
Friedrich Benda
Friedrich Wilhelm Heinrich Benda (15. června 1745, Postupim - 19. června 1814, Berlín) byl německý komorní hudebník a skladatel.
Nový!!: Benda (rodina) a Friedrich Benda · Vidět víc »
Friedrich Ludwig Benda
Friedrich Ludwig Benda (pokřtěn 4. září 1752, Gotha – 20. března nebo 27. března 1792, Königsberg, dnes Kaliningrad) byl houslista a hudební skladatel.
Nový!!: Benda (rodina) a Friedrich Ludwig Benda · Vidět víc »
Gotha
Gotha (ženský rod, 2. pád Gothy, 3. a 6. pád Gotě) je páté největší město svobodného státu Durynsko v Německu.
Nový!!: Benda (rodina) a Gotha · Vidět víc »
Heinrich Christoph Hataš
#PŘESMĚRUJ Jindřich Krištof Hataš.
Nový!!: Benda (rodina) a Heinrich Christoph Hataš · Vidět víc »
Jan Jiří Benda
Jan Jiří Benda, také Johann Georg Benda (30. srpna 1714 Benátky nad Jizerou – 1752 Postupim), byl český houslista a skladatel působící v Německu.
Nový!!: Benda (rodina) a Jan Jiří Benda · Vidět víc »
Jan Jiří Benda (otec)
Rodný dům všech dětí Jana Jiřího Bendy a Doroty Bendové roz. Brixi. Dům stál ve Starých Benátkách nad Jizerou a byl zbořen v roce 1936 Památkově chráněný dům Jana Jiřího Bendy a Doroty Bendové, Karl-Liebknecht-Straße 15, Nowawes, Postupim Jan Benda (25. května 1682, Mstětice – 4. října 1757, Neuendorf u Postupimi) byl český tkadlec a vesnický muzikant.
Nový!!: Benda (rodina) a Jan Jiří Benda (otec) · Vidět víc »
Jiří Antonín Benda
Jiří Antonín Benda (30. června 1722 Staré Benátky – 6. listopadu 1795 Bad Köstritz, Sasko) byl český skladatel období pozdního baroka.
Nový!!: Benda (rodina) a Jiří Antonín Benda · Vidět víc »
Josef Benda
Josef Benda (7. května 1724, Benátky nad Jizerou – 22. února 1804, Berlín), český houslista a skladatel z muzikantské rodiny Bendů.
Nový!!: Benda (rodina) a Josef Benda · Vidět víc »
Karl Hermann Heinrich Benda
Karl Hermann Heinrich Benda (2. května 1748, Postupim – 15. března 1836, Berlín) byl německý hudebník a skladatel.
Nový!!: Benda (rodina) a Karl Hermann Heinrich Benda · Vidět víc »
Klasická hudba
Montáž portrétů skladatelů klasické hudby. Zleva doprava. '''první řada''': Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven '''druhá řada''': Gioacchino Rossini, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Fryderyk Chopin, Richard Wagner, Giuseppe Verdi '''třetí řada''': Johann Strauss mladší, Johannes Brahms, Georges Bizet, Petr Iljič Čajkovskij, Antonín Dvořák '''čtvrtá řada''': Edvard Grieg, Edward Elgar, Sergej Rachmaninov, George Gershwin, Aram Chačaturjan. Wolfganga Amadea Mozarta Klasická hudba, někdy také vážná hudba nebo artificiální hudbaSlovník české hudební kultury, s. 48.
Nový!!: Benda (rodina) a Klasická hudba · Vidět víc »
Maria Carolina Wolfová
Maria Carolina Wolfová, rozená Benda (27. prosince 1742 Berlín – 2. srpna 1820 Výmar), byla německá pěvkyně, klavíristka a hudební skladatelka z rozsáhlého rodu významných hudebníků.
Nový!!: Benda (rodina) a Maria Carolina Wolfová · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Benda (rodina) a Postupim · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Benda (rodina) a Prusko · Vidět víc »
Robert von Benda
Zasedání Říšského sněmu v roce 1894 Robert von Benda (18. února 1816, Liegnitz dnes Legnica, Polsko – 16. srpna 1899, Rudow dnes Berlín - Rudow) byl německý šlechtic (von Benda), politik nacionálně-liberální strany a majitel rytířského statku Rudow u Berlína.
Nový!!: Benda (rodina) a Robert von Benda · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Benda (rodina) a Slezsko · Vidět víc »
Wilhelm von Benda
Erb rodu von Bendavon Zedlitz-Neukirch Leopold: ''Neues preussisches Adelslexicon''. Band 1, Gebrüder Reichenbach, Leipzig 1836, popis erbu na str. 201 (http://books.google.de/books?id.
Nový!!: Benda (rodina) a Wilhelm von Benda · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Benda (rodina) a 18. století · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Benda (rodina) a 19. století · Vidět víc »
