Rychlejší přístup než prohlížeči!
21 vztahy: Arcidiecéze berlínská, Římskokatolická církev v Německu, Baltské moře, Berlín, Braniborsko, Církevní provincie, Diecéze drážďansko-míšeňská, Diecéze zhořelecká, Dolní Lužice, Durynsko, Georg Sterzinsky, Heiner Koch, Konstituce (církev), Meklenbursko-Přední Pomořansko, Metropolita, Protestantismus, Prusko, Rainer Maria Woelki, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Výmarská republika.
Arcidiecéze berlínská
Arcidiecéze berlínská (lat. Archidioecesis Berolinensis) je římskokatolická arcidiecéze, která se nachází na severu Německa, sídlem arcibiskupa je Berlín.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Arcidiecéze berlínská · Vidět víc »
Římskokatolická církev v Německu
Římskokatolická církev je největší církví v Německu (protestantů je sice asi o 10 % více, ale jsou rozděleni do více církví).
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Římskokatolická církev v Německu · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Baltské moře · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Berlín · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Braniborsko · Vidět víc »
Církevní provincie
Provincie resp.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Církevní provincie · Vidět víc »
Diecéze drážďansko-míšeňská
Diecéze drážďansko-míšeňská či Diecéze Drážďany-Míšeň (hornolužickosrbsky Biskopstwo Drježdźany-Mišno), do roku 1979 diecéze míšeňská, je diecéze římskokatolické církve se sídlem v Drážďanech.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Diecéze drážďansko-míšeňská · Vidět víc »
Diecéze zhořelecká
Diecéze zhořelecká či Diecéze Görlitz (lat. Diocesis Gorlicensis, něm. Diözese Görlitz, hornolužickosrbsky Biskopstwo Zhorjelc, také často pouze Bistum Görlitz neboli Biskupství zhořelecké) je římskokatolická diecéze ve východním Německu.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Diecéze zhořelecká · Vidět víc »
Dolní Lužice
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Dolní Lužice · Vidět víc »
Durynsko
Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Durynsko · Vidět víc »
Georg Sterzinsky
Georg Maximilian kardinál Sterzinsky (9. února 1936 Warlack (dnes Worławki) – 30. června 2011 Berlín) byl německý římskokatolický kněz, arcibiskup Berlína, kardinál.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Georg Sterzinsky · Vidět víc »
Heiner Koch
Dr.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Heiner Koch · Vidět víc »
Konstituce (církev)
Apoštolská konstituce (lat. Constitutio Apostolica) je dekret nejvyšší úrovně vyhlášený (promulgovaný) papežem jako hlavou církve.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Konstituce (církev) · Vidět víc »
Meklenbursko-Přední Pomořansko
Meklenbursko-Přední Pomořansko je jedna z 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Meklenbursko-Přední Pomořansko · Vidět víc »
Metropolita
metropolita českých zemí a Slovenska Makarij (Něvskij), metropolita moskevský (1915) Metropolita (z řeckého μητρόπολις métropolis mateřské město) je sídelní biskup v metropoli, jenž je představeným církevní provincie.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Metropolita · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Protestantismus · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Prusko · Vidět víc »
Rainer Maria Woelki
Rainer Maria kardinál Woelki (* 18. srpna 1956, Kolín nad Rýnem-Mülheim) je německý římskokatolický kněz, bývalý arcibiskup berlínský, kardinál a od 11. července 2014 arcibiskup kolínský.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Rainer Maria Woelki · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Sasko · Vidět víc »
Sasko-Anhaltsko
Sasko-Anhaltsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Sasko-Anhaltsko · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Berlínská církevní provincie a Výmarská republika · Vidět víc »
