Sdělení

405 vztahy: Ada Ciganlija, Al-Idrísí, Aleksandar Bugarski, Aleksinac, Územní plán Bělehradu (1972), Attila, August von Mackensen, Augustus, Avaři, Avala, Avalská televizní věž, Đurađ Branković, Štěpán Dragutin, Štěpán Dušan, Štěpán Uroš II. Milutin, Štěpán V. Uherský, Železniční trať Bělehrad–Niš, Železniční trať Bělehrad–Subotica, Žrnov, Češi, Četnici, Římská říše, Římské provincie, Řecko, Balkán, Basileios II. Bulgaroktonos, Bělehrad, Bělehradská demonstrace (1991), Bělehradská demonstrace 5. října 2000, Bělehradská operace, Bělehradská univerzita, Bělehradské výstaviště, Beograđanka, Beograd na vodi, Beograd-Centar, Beograd-Glavna, Beogradska zadruga, Berlínský kongres, Bitva na Kosově poli, Bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě, Bombardování Bělehradu (1862), Bombardování Bělehradu (1914), Bombardování Bělehradu (1941), Borča, Boris I., Bosna a Hercegovina, Brownfield, Brutalismus v Jugoslávii, Budova BIGZ, Budova Kapetana Miši, ..., Budova Pražské úvěrní banky (Bělehrad), Budovy Generálního štábu a Ministerstva obrany, Bulharsko, Byzantská říše, Castrum, Cerak Vinogradi, Chorvatsko, Chrám svatého Sávy, Dácie, Dákové, Dálnice Bratrství a jednoty, Dům odborů (Bělehrad), De administrando imperio, Dedinje, Doba železná, Doba kamenná, Dorćol, Dragiša Brašovan, Druhá křížová výprava, Druhá světová válka, Druhé srbské povstání, Druhé vojenské mapování, Dunaj, Emilijan Josimović, Episkopát, Evžen Savojský, Evlija Čelebi, Expanze Osmanské říše na Balkán, Fórum (antika), Fontána, Franská říše, Franz Böhme, Fridrich I. Barbarossa, Gazela (most), Genex Tower, Gepidové, Gestapo, Habsburská monarchie, Hnutí nezúčastněných zemí, Hotel Jugoslavija, Hotel Metropol (Bělehrad), Hotel Moskva (Bělehrad), Hunové, Husitství, IMS – Žeželj, Industrializace, Islám, Istanbul, Itálie, Jan Dubový, Jan Nevole, Jan VIII., Jan Zápolský, Janičáři, Josip Broz Tito, Jovianus, Jugodrvo (budova), Jugoexport (budova), Jugoslávští partyzáni, Jugoslávie, Jugoslávská lidová armáda, Jugoslávsko-sovětské vztahy, Justinián I., Kafana Ruski car, Kalemegdan, Katedrála svatého Michaela archanděla (Bělehrad), Křížové výpravy, Křižovatka Mostar, Keltové, Knez Mihailova (Bělehrad), Koncentrační tábor Sajmište, Konrád III., Konstantinopol, Kosovo, Kostolac, Kralja Milana (Bělehrad), Království Jugoslávie, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Latina, Le Corbusier, Lehké metro v Bělehradu, Letiště Bělehrad, Mačva, Maďarské velkoknížectví, Makedonie, Makedonie (region), Matěj Blecha, Maxmilián II. Emanuel, Mehmed Paša Sokolović, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní sankce proti Svazové republice Jugoslávii, Milan I. Obrenović, Milan Zloković, Moderní architektura, Moesie, Most na Adi, Muzeum současného umění (Bělehrad), Nacistické Německo, Náměstí republiky (Bělehrad), Národní knihovna Srbska, Německo, Nemanjina (Bělehrad), Nezaměstnanost, Nezávislý stát Chorvatsko, Niš, Nikola Dobrović, Nova Pazova, Nový Bělehrad, Obléhání Bělehradu, Obrenovac, Operace Spojenecká síla, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Oskar Potiorek, Osmanská říše, Ostrogóti, Otroctví, Ovča, Palác Albánie, Palác Anker (Bělehrad), Palác SANU, Palác Srbska, Palisáda, Pančevský most, Patrice Lumumba, Pád Západořímské říše, Pěší zóna, Přístav, Petr Deljan, Pošta, Pošta 6 (Bělehrad), Politika (deník), Pražská úvěrní banka, Pracovní akce mládeže, Pravé neštovice, Protibyrokratická revoluce, Protivzdušná obrana, První bulharská říše, První křížová výprava, První pětiletka (Jugoslávie), První srbské povstání, První světová válka, První vojenské mapování, Radomir Putnik, Rakousko-turecká válka (1716–1718), Rakousko-Uhersko, Republika Dubrovník, Rudá armáda, Rudo (Bělehrad), Sandžak, Sava centar, Sáva, Sávské náměstí, Secese, Skopje, Slavija, Slobodan Milošević, Slované, Smederevo, Socialismus, Socialistická republika Černá Hora, Socialistická republika Chorvatsko, Socialistická republika Slovinsko, Socialistický realismus, Soluňská fronta, Spojené království, Spojené státy americké, Sportovní hala Pionir, Srbština, Srbové, Srbská pravoslavná církev, Srbské království (středověk), Srbské národní muzeum, Srbský despotát, Srbsko, Srem, Sremska Kamenica, Sremská fronta, Stara Pazova, Starčevská kultura, Starý železniční most (Bělehrad), Státní pohřeb, Stěhování Srbů, Studentské nepokoje v Jugoslávii (1968), Sulejman I., Surčin, Svatý Sáva, Svaz komunistů Jugoslávie, Svazová republika Jugoslávie, Svazová výkonná rada, Světová banka, Tanjug (budova), Telefon, Terazije, Terazijská terasa, Terazijský tunel, Thrákové, Tiskárna (podnik), Topčider, Tramvajová doprava v Bělehradu, Turci, Turečtina, Turistika, Užička 15, Uherské království (1000–1301), Uherské království (1301–1526), Uhersko, UNESCO, Uprchlík, Urbanizace, Vápenec, Vídeň, Vítěz (Bělehrad), Věž Ušće, Velká francouzská revoluce, Velká Morava (řeka), Velká turecká válka, Velký vezír, Velvyslanectví České republiky v Bělehradu, Višnjička banja, Vojenská přehlídka, Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941, Vojenský zeměpisný ústav (Bělehrad), Vračar, Vukov spomenik, Západní Evropa, Západořímská říše, Zemun, Zoran Đinđić, 1. listopad, 1018, 1040, 1041, 1068, 1071, 1072, 1096, 1124, 1147, 1154, 1182, 1189, 1284, 13. duben, 1316, 1319, 1334, 1354, 14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie, 1402, 1427, 1439, 1440, 1456, 1515, 1521, 1536, 1579, 1594, 1688, 1690, 1699, 1717, 1723, 1736, 1739, 1789, 1791, 1794, 1804, 1808, 1819, 1830, 1831, 1838, 1840, 1841, 1842, 1844, 1855, 1859, 1862, 1863, 1867, 1869, 1876, 1883, 1884, 1892, 1893, 1896, 1900, 1904, 1907, 1914, 1915, 1918, 1923, 1928, 1929, 1935, 1937, 1939, 1941, 1943, 1944, 1950, 1953, 1957, 1961, 1968, 1970, 1972, 1973, 1974, 1976, 1977, 1978, 1980, 1981, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1995, 1996, 1997, 1999, 2. prosinec, 2000, 2008, 22. červenec, 23. říjen, 29 př. n. l., 29. srpen, 3. ukrajinský front, 331, 4. červenec, 441, 454, 470, 488, 5. říjen, 504, 535, 550, 584, 630, 827, 86, 878, 896, 971, 976. Rozbalte index (355 více) » « Zmenšit index

Ada Ciganlija

Letecký pohled: Ada Ciganlija porostlá stromy mezi hlavním tokem Sávy a Novou Sávou Ada Ciganlija (cyrilicí Ада Циганлија) je poloostrov ležící v Bělehradě na řece Sávě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Ada Ciganlija · Vidět víc »

Al-Idrísí

Abu Abd Alláh Muhammad al-Idrísí al-Kurtubí al-Hasaní as-Sabtí či jednoduše al-Idrísí (1100–1165/1166) byl andaluský geograf, kartograf, egyptolog a cestovatel, který žil a pracoval na Sicílii na dvoře krále Rogera II. Sicilského.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Al-Idrísí · Vidět víc »

Aleksandar Bugarski

Aleksandar Bugarski (v srbské cyrilici Александар Бугарски; 1835 Prešov, Rakousko – 11. srpna 1891 Bělehrad, Srbsko) byl srbský architekt, který se na konci 19. století zapsal do rozvoje některých srbských měst.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Aleksandar Bugarski · Vidět víc »

Aleksinac

Aleksinac (v srbské cyrilici Алексинац) je město v centrálním Srbsku, v Nišavském okruhu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Aleksinac · Vidět víc »

Územní plán Bělehradu (1972)

Územní plán Bělehradu vypracovaný v roce 1972 předpokládal růst metropole tehdejší Jugoslávie do roku 2000.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Územní plán Bělehradu (1972) · Vidět víc »

Attila

Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Attila · Vidět víc »

August von Mackensen

Anton Ludwig August von Mackensen (6. prosince 1849 – 8. listopadu 1945), narozený jako August Mackensen, byl pruský a německý voják a polní maršál (Generalfeldmarschall).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a August von Mackensen · Vidět víc »

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Augustus · Vidět víc »

Avaři

Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Avaři · Vidět víc »

Avala

Avala (v srbské cyrilici Авала) je kopec, který se nachází 17 km jižním směrem od Bělehradu v Srbsku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Avala · Vidět víc »

Avalská televizní věž

Avalská televizní věž (srbsky v cyrilici Авалски торањ, v latince Avalski toranj) je 205 metrů vysoká telekomunikační věž v Srbsku na hoře Avala 16,5 km jižně od Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Avalská televizní věž · Vidět víc »

Đurađ Branković

Đurađ Branković (1377 – 24. prosince 1456) byl srbský despota v roce 1427 - 1456.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Đurađ Branković · Vidět víc »

Štěpán Dragutin

Štěpán Dragutin († 1316, Štěpán Dragutin Nemanjić,, Stefan Dragutin Nemanjić) byl srbský král v době existence středověkého státu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Štěpán Dragutin · Vidět víc »

Štěpán Dušan

Štěpán Uroš IV.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Štěpán Dušan · Vidět víc »

Štěpán Uroš II. Milutin

Štěpán Uroš II.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Štěpán Uroš II. Milutin · Vidět víc »

Štěpán V. Uherský

Štěpán V. Uherský (maďarsky V. István, 1239/1240, Budín – 6. srpna 1272, Csepel-sziget) byl uherský král z dynastie Arpádovců.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Štěpán V. Uherský · Vidět víc »

Železniční trať Bělehrad–Niš

Železniční trať Bělehrad–Niš (srbsky Железничка пруга Београд–Ниш/Železnička pruga Beograd–Niš) je jedna z páteřních železničních tratí v Srbsku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Železniční trať Bělehrad–Niš · Vidět víc »

Železniční trať Bělehrad–Subotica

Železniční trať u Nového Sadu, nedaleko nádraží Maďarský vlak na nádraží v Subotici Železniční trať Bělehrad–Subotica (srbsky v cyrilici Железничка пруга Београд–Суботица, v latince Železnička pruga Beograd–Subotica) představuje páteřní železniční spojení srbské metropole Bělehradu s většinou území AO Vojvodina.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Železniční trať Bělehrad–Subotica · Vidět víc »

Žrnov

Žrnov, též Žrnovan (v srbské cyrilici Жрнов nebo Жрнован) byl středověký hrad/pevnost, který se nacházel na nejvyšším vrcholu Avaly jižně od města Bělehradu v Srbsku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Žrnov · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Češi · Vidět víc »

Četnici

Četnická vlajka Četnici byli příslušníci srbských národních paravojenských sborů, které se objevily poprvé v dobách balkánských válek na počátku 20.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Četnici · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Římská říše · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Římské provincie · Vidět víc »

Řecko

Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Řecko · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Balkán · Vidět víc »

Basileios II. Bulgaroktonos

Basileios II.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Basileios II. Bulgaroktonos · Vidět víc »

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bělehrad · Vidět víc »

Bělehradská demonstrace (1991)

Národní divadlo v Bělehradě V období rozpadu Jugoslávie v roce 1991 a rostoucí moci Slobodana Miloševiće se začala formovat stále silnější skupina odpůrců vedení státu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bělehradská demonstrace (1991) · Vidět víc »

Bělehradská demonstrace 5. října 2000

Svržení Slobodana Miloševiče (též: buldozerová revoluce) byla série událostí, která začala demonstrací se v Bělehradě 5. října 2000.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bělehradská demonstrace 5. října 2000 · Vidět víc »

Bělehradská operace

Bělehradská operace bylo tažení Rudé armády v rámci druhé světové války, které pomohlo osvobodit území tehdejší Jugoslávie od německé okupace.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bělehradská operace · Vidět víc »

Bělehradská univerzita

Bělehradská univerzita (srbsky: Универзитет у Београду, Univerzitet u Beogradu) je nejstarší a největší instituce vyššího vzdělání v Srbsku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bělehradská univerzita · Vidět víc »

Bělehradské výstaviště

Bělehradské výstaviště se nachází v jmenovaném městě, na břehu řeky Sávy, u ulice Bulevar Vojvode Mišića.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bělehradské výstaviště · Vidět víc »

Beograđanka

Beograđanka, nebo také Palata Beograd je výšková budova v Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Beograđanka · Vidět víc »

Beograd na vodi

Beograd na vodi (v srbské cyrilici Београд на води, anglicky Belgrade Waterfront) je urbanistický projekt rozvoje pravého břehu řeky Sávy v srbské metropoli Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Beograd na vodi · Vidět víc »

Beograd-Centar

Pohled na zastřešený areál nádraží Nástupiště Beograd-Centar (v srbské cyrilici Београд-Центар; neformálně též známá pod názvem Prokop/Прокоп) je železniční stanice v srbské metropoli Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Beograd-Centar · Vidět víc »

Beograd-Glavna

Nástupiště Průčelí budovy, pohled ze Sávského náměstí Beograd-Glavna (v srbské cyrilici Београд-Главна) je bývalé hlavní nádraží v srbské metropoli Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Beograd-Glavna · Vidět víc »

Beogradska zadruga

Beogradska zadruga (v srbské cyrilici Београдска задруга) je historická budova, která se nachází v centrální části Bělehradu, na ulici Karađorđeva (poblíž Sávy a Brankova mostu).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Beogradska zadruga · Vidět víc »

Berlínský kongres

Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Berlínský kongres · Vidět víc »

Bitva na Kosově poli

Bitva na Kosově poli (Kosovo polje, Campus Turdorum, někdy také bitva na Kosovu rovném)Dějiny Srbska, str.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bitva na Kosově poli · Vidět víc »

Bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě

Protiamerické demonstrace v Nankingu v roce 1999 Americká vlajka stažená na půl žerdi na americkém velvyslanectví v Hongkongu, výraz úcty k obětem bombardování Dne 7. května 1999 došlo během bombardování Jugoslávie ze strany NATO k zasažení čínské ambasády v Bělehradě, při kterém zahynuli tři čínští novináři.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě · Vidět víc »

Bombardování Bělehradu (1862)

Bombardování Bělehradu v roce 1862 se odehrálo dne 5. června (17. června dle gregoriánského kalendáře).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bombardování Bělehradu (1862) · Vidět víc »

Bombardování Bělehradu (1914)

Bombardování Bělehradu v roce 1914 bylo první částí srbské kampaně za první světové války.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bombardování Bělehradu (1914) · Vidět víc »

Bombardování Bělehradu (1941)

Poškozená budova Starého paláce v Bělehradě Bombardování Bělehradu (srbsky Бомбардовање Београда/Bombardovanje Beograda, německý název operace: Strafgericht) bylo počáteční akcí Dubnové války, během které si nacistické Německo podmanilo jugoslávské království.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bombardování Bělehradu (1941) · Vidět víc »

Borča

Borča (v srbské cyrilici Борча, maďarsky Borcsa) je sídlo, administrativně spadající do opštiny Palilula severně od Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Borča · Vidět víc »

Boris I.

Územní rozsah Bulharska za Borisovy vlády Boris I. († 907) byl bulharským knížetem vládnoucím v letech 852 až 889.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Boris I. · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »

Brownfield

Zemědělský brownfield u Jenštejna Průmyslový brownfield - uvnitř tovární haly Průmyslový brownfield - před tovární halou Brownfield (z angličtiny, česky „hnědé pole“) je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Brownfield · Vidět víc »

Brutalismus v Jugoslávii

Budova Hlavní pošty v makedonské metropoli Skopje, jedna z ukázkových budov, držících se idejí brutalismu Panelový dům Krstarica na okraji města Split, Chorvatsko. Brutalismus představuje jednu z etap v období rozvoje jugoslávské architektury.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Brutalismus v Jugoslávii · Vidět víc »

Budova BIGZ

Budova BIGZ (srbsky v cyrilici Зграда БИГЗ, v latince Zgrada BIGZ) je funkcionalistická opuštěná stavba původní tiskárny (zkratka BIGZ z názvu pochází z Beogradski izdavačko-grafički zavod, tedy Bělehradského vydavatelsko-grafického závodu).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Budova BIGZ · Vidět víc »

Budova Kapetana Miši

Budova Kapetana Miši (srbsky v cyrilici Капетан Мишино здање, v latince Kapetan Mišino zdanje) je historizující budova v centru srbské metropole Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Budova Kapetana Miši · Vidět víc »

Budova Pražské úvěrní banky (Bělehrad)

Budova Pražské úvěrní banky (srbsky Зграда Прашке кредитне банке/Zgrada Praške kreditne banke) se nachází v centru srbské metropole Bělehradu, na adrese Terazije 2.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Budova Pražské úvěrní banky (Bělehrad) · Vidět víc »

Budovy Generálního štábu a Ministerstva obrany

Budovy Generálního štábu a Ministerstva obrany (srbsky Зграде Генералштаба и Министарства одбране/Zgrade Generalštaba i Ministarstva odbrane) se nacházejí v srbské metropoli Bělehradu na křižovatce ulic Nemanjina a Kneza Miloša, nedaleko od Sávského náměstí a hlavního nádraží.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Budovy Generálního štábu a Ministerstva obrany · Vidět víc »

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Bulharsko · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Byzantská říše · Vidět víc »

Castrum

Zrekonstruovaná brána castra Biriciana (Bavorsko) Castrum (mn. č. castra) označuje římský vojenský tábor, ve kterém sídlila celá legie, tj.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Castrum · Vidět víc »

Cerak Vinogradi

Pohled na sídliště. Zeleň a domy. Cerak Vinogradi (v srbské cyrilici Церак Виногради) je sídliště v srbské metropoli Bělehradě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Cerak Vinogradi · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Chorvatsko · Vidět víc »

Chrám svatého Sávy

Katedrální chrám svatého Sávy je (v současné době budovaný) největší srbský pravoslavný chrám; po svém dokončení by se měl stát největším jak na Balkáně, tak v pravoslavném světě vůbec.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Chrám svatého Sávy · Vidět víc »

Dácie

Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Dácie · Vidět víc »

Dákové

Dácie v roce 82 př. n. l. Dácké šperky Dákové (Daci) byli původní obyvatelé karpatského oblouku, blízce příbuzní Thráků a Ilyrů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Dákové · Vidět víc »

Dálnice Bratrství a jednoty

Dálnice Bratrství a jednoty (Autoput Bratstvo i jedinstvo, Avtocesta Bratstvo in enotnost, Автопат „Братство и единство“) je bývalé označení dnes již několika dálnic, nacházejících se v zemích západního Balkánu, které tvořily před rokem 1991 součást Jugoslávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Dálnice Bratrství a jednoty · Vidět víc »

Dům odborů (Bělehrad)

Dům odborů (srbsky v cyrilici Дом синдиката, v latince dom sindikata) se nachází v centru Bělehradu, na náměstí Nikoly Pašiće.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Dům odborů (Bělehrad) · Vidět víc »

De administrando imperio

De administrando imperio (O správě říše), česky někdy uváděný jako K synu Romanovi, je spis napsaný Konstantinem VII. Porfyrogennétem, byzantským císařem, kolem roku 950.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a De administrando imperio · Vidět víc »

Dedinje

Luxusní vily a výhled na Bělehrad z kopců, na kterých se Dedinje rozkládá Stadion "Marakana", který patří týmu Crvena zvezda. Dedinje (v srbské cyrilici Дедиње) je městská část Bělehradu, administrativně součást opštiny Savski venac.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Dedinje · Vidět víc »

Doba železná

V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Doba železná · Vidět víc »

Doba kamenná

Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Doba kamenná · Vidět víc »

Dorćol

Rohová budova na Dorćolu Ulice ''Cara Dušana'', která tvoří osu Dorćolu Pohled na Dorćol z Dunaje Dorćol (v srbské cyrilici Дорћол) je městská část v Bělehradu, metropoli Srbska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Dorćol · Vidět víc »

Dragiša Brašovan

Dragiša Brašovan (srbsky: Драгиша Брашован; 25. května 1887 – 6. října 1965) byl srbský architekt, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších architektů první poloviny 20.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Dragiša Brašovan · Vidět víc »

Druhá křížová výprava

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Druhá křížová výprava · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Druhá světová válka · Vidět víc »

Druhé srbské povstání

Druhé srbské povstání představuje druhou fázi srbského procesu boje za nezávislost na Osmanské říši.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Druhé srbské povstání · Vidět víc »

Druhé vojenské mapování

303x303pixelůDruhé vojenské mapování (také Františkovo) probíhalo v letech 1806 až 1869 na území Rakouského císařství (později Rakouska-Uherska).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Druhé vojenské mapování · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Dunaj · Vidět víc »

Emilijan Josimović

Emilijan Josimović (v srbské cyrilici Емилијан Јосимовић; 1823, Moldova Veche, Rakousko – 25. května 1897, Sokobanja, Srbsko) byl srbský urbanista v 19. století.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Emilijan Josimović · Vidět víc »

Episkopát

Episkopát (z latinského episcopatus) může označovat.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Episkopát · Vidět víc »

Evžen Savojský

Evžen František, princ savojský, kníže z Carignana, hrabě ze Soissons (18. října 1663, Paříž – 21. dubna 1736, Vídeň), v německy mluvících zemích známý jako Prinz Eugen von Savoyen, přezdívaný Malý abbé (přezdívka, kterou mu dali vojáci pro jeho malou postavu a zálibu v hnědé barvě, též také Malý kapucín), byl rakouský vojevůdce a politik francouzského původu, generalissimus vojsk rakouských Habsburků.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Evžen Savojský · Vidět víc »

Evlija Čelebi

Evlija Čelebi (osmanskou turečtinou Evliya Çelebi اوليا چلبى, či Derviş Mehmed Zilli; 25. března 1611 Istanbul – 1682 Káhira) byl osmanský cestovatel, který ve svých zápiscích (Seyhatname, cestopis) zaznamenal život v řadě zemí v polovině 17. století, a to jak některých částech Osmanské říše, tak i v krajích za jejími hranicemi (např. v Rusku).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Evlija Čelebi · Vidět víc »

Expanze Osmanské říše na Balkán

Expanze Osmanské říše na Balkán představuje významnou etapu v dějinách Turecka i národů Balkánského poloostrova.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Expanze Osmanské říše na Balkán · Vidět víc »

Fórum (antika)

Římské fórum v městě Džaraš (antická Gerasa), Jordánsko Fórum (latinsky krátce forum) byl veřejný prostor ve středu starověkého římského města.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Fórum (antika) · Vidět víc »

Fontána

vpravo Pražském hradě z roku 1588 Fontána (ital. fontana, z lat. fons, pramen) je ozdobná kamenná nebo kovová kašna s tekoucí nebo stříkající vodou, často doplněná vodotryskem nebo různými umělými vodními kaskádami.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Fontána · Vidět víc »

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Franská říše · Vidět víc »

Franz Böhme

Franz Friedrich Böhme (15. dubna 1885 – 29. května 1947) byl rakouský generál Wehrmachtu během druhé světové války.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Franz Böhme · Vidět víc »

Fridrich I. Barbarossa

Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Fridrich I. Barbarossa · Vidět víc »

Gazela (most)

Most Gazela (v srbské cyrilici мост Газела) se nachází v Bělehradu (spojuje centrum města a Nový Bělehrad přes řeku Sávu).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Gazela (most) · Vidět víc »

Genex Tower

Genex Tower, v srbštině Генекс, oficiálně "Západní brána Bělehradu" (Западна капија Београда) je soubor dvou 35patrových mrakodrapů v srbské metropoli Bělehradu, ve čtvrti Novi Beograd (bloku 33).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Genex Tower · Vidět víc »

Gepidové

západořímské říše v roce 476 n. l. Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Gepidové · Vidět víc »

Gestapo

Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Gestapo · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Habsburská monarchie · Vidět víc »

Hnutí nezúčastněných zemí

Pozorovatelé bez plného členství Hnutí nezúčastněných zemí (států) je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Hnutí nezúčastněných zemí · Vidět víc »

Hotel Jugoslavija

Hotel Jugoslavija (v srbské cyrilici Хотел Југославија) se nachází v srbské metropoli Bělehrad, v místní části Nový Bělehrad, na břehu řeky Dunaje a v blízkosti železniční stanice Zemun.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Hotel Jugoslavija · Vidět víc »

Hotel Metropol (Bělehrad)

Hotel Metropol (v srbské cyrilici Хотел Метропол) se nachází v srbské metropoli Bělehradu, na adrese Bulvár krále Alexandra 69.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Hotel Metropol (Bělehrad) · Vidět víc »

Hotel Moskva (Bělehrad)

Hotel Moskva se nachází v srbské metropoli Bělehradu, na třídě Terazije, v centru města.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Hotel Moskva (Bělehrad) · Vidět víc »

Hunové

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Hunové · Vidět víc »

Husitství

Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Husitství · Vidět víc »

IMS – Žeželj

IMS – Žeželj byl obchodní název pro stavební systém rozšířený v socialistické Jugoslávii na začátku druhé poloviny 20. století.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a IMS – Žeželj · Vidět víc »

Industrializace

Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Industrializace · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Islám · Vidět víc »

Istanbul

Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Istanbul · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Itálie · Vidět víc »

Jan Dubový

Jan Dubový (9. února 1892 Lazce – 19. srpna 1969 Liberec) byl český architekt.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jan Dubový · Vidět víc »

Jan Nevole

Hrob rodiny Nevolovy na hřbitově v Trhové Kamenici, okr. Chrudim. Budova Kapitána Miši (Капетан Мишино здање) v Bělehradě, postavená r. 1863 podle projektu J. Nevole Jan Nevole (15. dubna 1812, Víska u ChotěbořeSOA Zámrsk, Matrika narozených 1798-1824 ve Vísce, sign.620, ukn 2170, str.427. Dostupné online. – 12. dubna 1903, Svobodné HamrySOA Zámrsk, Matrika zemřelých 1881-1913 ve Svobodných Hamrech, sign. 6891, ukn 9693, str.421. Dostupné online.) byl český architekt, činný v Praze a Bělehradě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jan Nevole · Vidět víc »

Jan VIII.

Jan VIII. (okolo roku 820 Řím – 16. prosince 882 Řím) byl papežem od 14. prosince 872 až do své smrti.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jan VIII. · Vidět víc »

Jan Zápolský

Jan Zápolský (2. února 1487, Spišský hrad – 22. července 1540, Szászsebes) byl uherský král (jako Jan I.) v době, kdy v Uhersku probíhala občanská válka, ve které si nárokoval trůn také Ferdinand I. Ferdinandovi se nakonec povedlo spoluvládnout v západním Uhersku od roku 1528.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jan Zápolský · Vidět víc »

Janičáři

81 Janičáři (jedn. č.: janičár vyslov, jen v 1. a 5. pádu mn. č. tvar janičáři, adj. janičárský, z tureckého يڭيچرى, yeni çeri janyčari – nové vojsko) byli příslušníci elitní pěchotní jednotky osmanské armády, tzv.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Janičáři · Vidět víc »

Josip Broz Tito

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Josip Broz Tito · Vidět víc »

Jovianus

Flavius Iovianus (331 Singidunum – 17. února 364 Dadastana, Malá Asie), česky Jovián, byl římským císařem a nástupcem Juliana.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jovianus · Vidět víc »

Jugodrvo (budova)

Budova Jugodrva se nacházela v Bělehradě na třídě Vase Čarapića, vedle Náměstí Republiky a srbského národního divadla.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jugodrvo (budova) · Vidět víc »

Jugoexport (budova)

Jugoexport je název budovy ve které v socializmu sídlila společnost stejného názvu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jugoexport (budova) · Vidět víc »

Jugoslávští partyzáni

Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jugoslávie · Vidět víc »

Jugoslávská lidová armáda

Jugoslávská lidová armáda (a Југословенска народна армијa, Jugoslavenska narodna armija, Jugoslovanska ljudska armada) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jugoslávská lidová armáda · Vidět víc »

Jugoslávsko-sovětské vztahy

Jugoslávie a Sovětský svaz na mapě Jugoslávsko-sovětské vztahy byly vzájemné vztahy mezi Jugoslávií (1918-2003) a Sovětským svazem (1922-1991).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Jugoslávsko-sovětské vztahy · Vidět víc »

Justinián I.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Justinián I. · Vidět víc »

Kafana Ruski car

Kafana Ruski car (v srbské cyrilici Кафана Руски цар) je historická budova v centru Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Kafana Ruski car · Vidět víc »

Kalemegdan

park Kalemegdan Kalemegdan je největší z parků v Bělehradu, hlavním městě Srbska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Kalemegdan · Vidět víc »

Katedrála svatého Michaela archanděla (Bělehrad)

Katedrála svatého Michaela archanděla (srbsky v cyrilici Саборна црква Светог Арханђела Михаила a v latince Saborna crkva Svetog Arhanđela Mihaila) je srbským pravoslavný chrám v hlavním městě Srbska Bělehradě, na Kosančićevom vencu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Katedrála svatého Michaela archanděla (Bělehrad) · Vidět víc »

Křížové výpravy

Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Křížové výpravy · Vidět víc »

Křižovatka Mostar

Křižovatka v roce 2022 Křižovatka Mostar (srbsky v cyrilici Мостарска петља, v latince Mostarska petlja) je jedna z hlavních mimoúrovňových křižovatek v srbském Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Křižovatka Mostar · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Keltové · Vidět víc »

Knez Mihailova (Bělehrad)

Knez Mihailova (v srbské cyrilici Кнез Михаилова) je ulice v centru Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Knez Mihailova (Bělehrad) · Vidět víc »

Koncentrační tábor Sajmište

Koncentrační tábor Sajmište Koncentrační tábor Sajmište, (Logor Sajmište nebo Логор Сајмиште, Judenlager Semlin), byl jeden z největších koncentračních táborů za 2. světové války na území dnešního Srbska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Koncentrační tábor Sajmište · Vidět víc »

Konrád III.

Konrád III.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Konrád III. · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Konstantinopol · Vidět víc »

Kosovo

Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Kosovo · Vidět víc »

Kostolac

Kostolac (v srbské cyrilici Костолац) је město v centrální části Srbska (v centrálním Srbsku).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Kostolac · Vidět víc »

Kralja Milana (Bělehrad)

Kralja Milana (v srbské cyrilici Краља Милана) je známá ulice v srbské metropoli Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Kralja Milana (Bělehrad) · Vidět víc »

Království Jugoslávie

Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Království Jugoslávie · Vidět víc »

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Latina · Vidět víc »

Le Corbusier

Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret (6. října 1887 La Chaux-de-Fonds, Švýcarsko – 27. srpna 1965 Cap Martin, Francie) byl původem švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Le Corbusier · Vidět víc »

Lehké metro v Bělehradu

Plánek cílového stavu základní linky 1 Lehké metro v Bělehradu je v současné době ve stavbě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Lehké metro v Bělehradu · Vidět víc »

Letiště Bělehrad

Logo letiště Mezinárodní letiště Nikoly Tesly (IATA: BEG, ICAO: LYBE, srbsky Meђународни Аеродром Београд - Никола Тесла) leží 12 km od centra srbské metropole Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Letiště Bělehrad · Vidět víc »

Mačva

Mačva (současné rozdělení) Mačva, respektive Bánovina Mačva, je historické území v dnešním severozápadním Srbsku, ohraničené na severu a východě řekou Sávou a na západě Drinou, která zároveň tvoří státní hranici mezi Srbskem a Bosnou a Hercegovinou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Mačva · Vidět víc »

Maďarské velkoknížectví

Maďarské velkoknížectví (maďarsky Magyar Nagyfejedelemség), někdy také Uherské knížectví nebo Uherská říše apod., jsou historická označení pro nejraněji doložený uherský stát ve středověku, založený někdy mezi lety 895 a 896 kočovným kmenovým svazem Maďarů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Maďarské velkoknížectví · Vidět víc »

Makedonie

Slovo Makedonie může označovat tyto pojmy.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Makedonie · Vidět víc »

Makedonie (region)

20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Makedonie (region) · Vidět víc »

Matěj Blecha

Matěj Blecha (16. července 1861 Štítary evangelické církve v Libenici u Kolína – 18. prosince 1919 Praha-Nové Město Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta v Praze) byl český architekt a stavitel, nejmladší bratr a společník stavitelů a architektů Josefa a Aloise Blechy, po jejichž smrti rodinnou firmu převzal.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Matěj Blecha · Vidět víc »

Maxmilián II. Emanuel

Maximilián II.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Maxmilián II. Emanuel · Vidět víc »

Mehmed Paša Sokolović

Mehmed Paša Sokolović (Sokollu Mehmet Paşa Мехмед-паша Соколовић, Mehmed-paša Sokolović, kolem roku 1505, Sokolovići — 11. října 1579, Konstantinopol), rodným jménem Bajica Nedanić, byl velký vezír a janičář v Osmanské říši, a to za vlády celkem tří sultánů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Mehmed Paša Sokolović · Vidět víc »

Mezinárodní měnový fond

Mezinárodní měnový fond (zkráceně MMF,: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Mezinárodní měnový fond · Vidět víc »

Mezinárodní sankce proti Svazové republice Jugoslávii

Mezinárodní sankce byly uvaleny mezinárodním společenstvím na Svazovou republiku Jugoslávii za účast její armády ve válce v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Mezinárodní sankce proti Svazové republice Jugoslávii · Vidět víc »

Milan I. Obrenović

Milan I. Obrenović Milan I. Obrenović Milan I. Obrenović (22. srpna 1854, Mărăşeşti, Moldávie – 11. února 1901, Vídeň) byl v letech 1868–1882 srbský kníže jako Milan Obrenović IV. a poté v letech 1882–1889 srbský král jako Milan I. Byl čtvrtým a předposledním panovníkem z dynastie Obrenovićů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Milan I. Obrenović · Vidět víc »

Milan Zloković

Milan Zloković (v srbské cyrilici Милан Злоковић, 6. dubna, 1898, Terst, Rakousko-Uhersko – 29. května 1965, Bělehrad, SFRJ) byl srbský architekt.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Milan Zloković · Vidět víc »

Moderní architektura

Opera v Sydney je zástupcem moderní architektury; byla postavena v roce 1973 Moderní architektura je termín užívaný pro mnoho stavitelských stylů s podobnými charakteristikami – na prvním místě jde o zjednodušení forem a eliminaci ornamentů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Moderní architektura · Vidět víc »

Moesie

legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Moesie · Vidět víc »

Most na Adi

Most na Adi (v srbské cyrilici Мост на Ади) je zavěšený most, překonávající řeku Sávu v srbské metropoli Bělehradě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Most na Adi · Vidět víc »

Muzeum současného umění (Bělehrad)

Muzeum současného umění (srbsky Музеј савремене уметности/Muzej savremene umetnosti) se nachází v srbské metropoli Bělehradě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Muzeum současného umění (Bělehrad) · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Nacistické Německo · Vidět víc »

Náměstí republiky (Bělehrad)

Náměstí republiky (srbsky Трг републике/Trg republike, dříve známé také jako Divadelní náměstí, srbsky Позоришни трг/Pozorišni trg) je hlavní náměstí v centru srbské metropole Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Náměstí republiky (Bělehrad) · Vidět víc »

Národní knihovna Srbska

Národní knihovna Srbska (srbsky Народна библиотека Србије/Narodna biblioteka Srbije) je hlavní knihovnou v Srbsku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Národní knihovna Srbska · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Německo · Vidět víc »

Nemanjina (Bělehrad)

Nemanjina (v srbské cyrilici Немањина) je ulice v Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Nemanjina (Bělehrad) · Vidět víc »

Nezaměstnanost

Evropském jednotném trhu (aktualizováno červenec 2018) Nezaměstnanost je stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce, nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Nezaměstnanost · Vidět víc »

Nezávislý stát Chorvatsko

Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Nezávislý stát Chorvatsko · Vidět víc »

Niš

Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Niš · Vidět víc »

Nikola Dobrović

Nikola Dobrović (v srbské cyrilici Никола Добровић; 12. února 1897, Pécs, Rakousko-Uhersko – 11. ledna 1967, Bělehrad, SFRJ) byl jugoslávský architekt a urbanista srbského původu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Nikola Dobrović · Vidět víc »

Nova Pazova

pravoslavného chrámu Vlak Srbija Voz Nova Pazova (v srbské cyrilici Нова Пазова, maďarsky Újpazova) je město v srbské Vojvodině, ve Sremském okruhu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Nova Pazova · Vidět víc »

Nový Bělehrad

Nový Bělehrad (v srbské latince Novi Beograd a cyrilici Нови Београд) je jedna z částí Bělehradu, hlavního města Srbska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Nový Bělehrad · Vidět víc »

Obléhání Bělehradu

Obléhání Bělehradu (maďarsky Nándorfehérvár) bylo ozbrojené střetnutí osmansko-uherských válek, které se odehrálo ve dnech 4. července až 22. července 1456.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Obléhání Bělehradu · Vidět víc »

Obrenovac

Obrenovac (v srbské cyrilici Обреновац) je město v severní části centrálního Srbska poblíž Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Obrenovac · Vidět víc »

Operace Spojenecká síla

Operace Spojenecká síla byla vojenská intervence Severoatlantické aliance (NATO) ve válce v Kosovu, která trvala od 24. března do 10. června 1999.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Operace Spojenecká síla · Vidět víc »

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE; anglicky Organization for Security and Cooperation in Europe, OSCE) je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, též Helsinská konference).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě · Vidět víc »

Oskar Potiorek

Oskar Potiorek (20. listopadu 1853 Bad Bleiberg – 17. prosince 1933 Klagenfurt) byl rakousko-uherský generál.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Oskar Potiorek · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Osmanská říše · Vidět víc »

Ostrogóti

Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Ostrogóti · Vidět víc »

Otroctví

náhled Otrok v Zanzibaru. 'Trest arabského pána za drobný přečin.' cca 1890. Otroctví je označení pro stav nesvobody, při kterém jsou lidé (otroci) po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody a je využíváno jejich práce; takový společenský řád se pak nazývá otrokářství.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Otroctví · Vidět víc »

Ovča

Ovča (v srbské cyrilici Овча, maďarsky Ovcsa, rumunsky Ofcea) je vesnice, administrativně spadající do opštiny Palilula severně od Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Ovča · Vidět víc »

Palác Albánie

Palác Albánie (srbsky v cyrilici Палата Албанија, v latince Palata Albanija) je výšková budova v centru Bělehradu, nacházející se mezi třídou Terazije, pěší zónou Knez Mihajlova a Náměstím republiky (trg Republike) v samotném centru srbské metropole.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Palác Albánie · Vidět víc »

Palác Anker (Bělehrad)

Palác Anker (srbsky Палата Анкер/Palata Anker) se nachází v Bělehradě, v centru města.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Palác Anker (Bělehrad) · Vidět víc »

Palác SANU

Palác SANU (srbsky v cyrilici Палата САНУ, v latince Palata SANU) je sídlem Srbské akademie věd a umění.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Palác SANU · Vidět víc »

Palác Srbska

Palata Srbije Palác Srbska (srbsky Палата Србије/Palata Srbije), známý dříve také jako Palác Federace (srbsky Палата Федерације/Palata Federacije) a oficiálním názvem budova Svazové výkonné rady (SIV) je rozsáhlá vládní budova, která se nachází v Novém Bělehradě, mezi bulvárem Mihaila Pupina bulvárem Nikoly Tesly.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Palác Srbska · Vidět víc »

Palisáda

keltské vesnice ve Walesu Palisáda je dřevěný plot různé výšky, používaný v minulosti jako obranný prostředek.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Palisáda · Vidět víc »

Pančevský most

Pančevský most (srbsky v cyrilici Панчевачки мост, v latince Pančevački most, lidově Панчевац/Pančevac) je železniční a silniční most přes řeku Dunaj, který zajišťuje spojení Bělehradu a nedalekého sedmdesátitisícového Pančeva.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Pančevský most · Vidět víc »

Patrice Lumumba

Patrice Émery Lumumba (2. července 1925, Onalue, Belgické Kongo – 17. ledna 1961 poblíž Élisabethville, Katanga) byl konžský politik, vůdčí osobnost národního osvobozeneckého hnutí v bývalém Belgickém Kongu a později první předseda vlády nově vyhlášené Konžské republiky (nynější Demokratická republika Kongo), od června do září 1960.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Patrice Lumumba · Vidět víc »

Pád Západořímské říše

alt.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Pád Západořímské říše · Vidět víc »

Pěší zóna

Pěší zóna ve městě Bílsko-Bělá. Česká dopravní značka IP 27a „Pěší zóna“. Pěší zóna je oblast, ve které smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé její šířce.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Pěší zóna · Vidět víc »

Přístav

německém Mannheimu německém Hamburku Přístavní ruch v Dorsetu (Anglie) Přístav je soustava ploch a zařízení, nacházející se na vhodném místě břehu řeky nebo moře.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Přístav · Vidět víc »

Petr Deljan

Petr Deljan (jiná jména: Petr II., krátce Deljan;, Petăr Deljan,, Petros Dolianos/Deleanos; ?– po 1041, Konstantinopol) byl vůdce bulharské vzpoury proti Byzantské říši za vlády Michala IV. v letech 1040–1041.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Petr Deljan · Vidět víc »

Pošta

České pošty Pošta je veřejná služba pro rozesílání a doručování zásilek, dopisů a zpráv, pro převody peněz, vydávání známek a podobně.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Pošta · Vidět víc »

Pošta 6 (Bělehrad)

Budova Pošty 6 (v srbské cyrilici Пошта 6 se nachází v centru Bělehradu v Srbsku, na ulici Savska, v blízkosti Sávského náměstí (Savski trg). Funkcionalistická budova vznikla po druhé světové válce.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Pošta 6 (Bělehrad) · Vidět víc »

Politika (deník)

Sídlo Politiky na Makedonské třídě v Bělehradu Politika (v srbské cyrilici Политика) je srbský celostátní deník.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Politika (deník) · Vidět víc »

Pražská úvěrní banka

Pražská úvěrní banka (německy Prager Creditbank) byla založena pod názvem Úvěrní banka v Kolíně roku 1870.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Pražská úvěrní banka · Vidět víc »

Pracovní akce mládeže

Slovinsku. Pracovní akce mládeže (srbochorvatsky v latince Omladinska radna akcija, v cyrilici Омладинска радна акција) byly masové akce jugoslávské mládeže, a to jak během druhé světové války, tak i po jejím skončení (během existence socialistické Jugoslávie).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Pracovní akce mládeže · Vidět víc »

Pravé neštovice

Pravé neštovice, také černé neštovice (lat. Variola nebo Variola vera) je prudce nakažlivá akutní choroba, způsobená virem z čeledi Poxviridae.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Pravé neštovice · Vidět víc »

Protibyrokratická revoluce

Jako protibyrokratická revoluce (srbsky антибирократска револуција, antibirokratska revolucija) se označuje politická kampaň v druhé polovině 80. let, jejímž cílem byla kompletní personální výměna vedení republikových a oblastních organizací svazu komunistů Jugoslávie v jednotlivých republikách a autonomních oblastech Jugoslávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Protibyrokratická revoluce · Vidět víc »

Protivzdušná obrana

Američtí vojáci před odpalem střely FIM-92 Stinger Protivzdušná obrana zahrnuje podle definice NATO „veškerá opatření určená k zamezení či snížení účinnosti nepřátelského vzdušného útoku.“ Mezi prostředky protivzdušné obrany patří pozemní či letecké zbraňové systémy, příslušné senzory, řídící a kontrolní mechanismy a pasivní opatření (např. barážové balony).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Protivzdušná obrana · Vidět víc »

První bulharská říše

První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a První bulharská říše · Vidět víc »

První křížová výprava

První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a První křížová výprava · Vidět víc »

První pětiletka (Jugoslávie)

První pětiletka v Jugoslávii (srbochorvatsky петолетка/petoljetka) probíhala v letech 1947-1952.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a První pětiletka (Jugoslávie) · Vidět víc »

První srbské povstání

První srbské povstání bylo vzpourou Srbů na území Bělehradského pašalíku a dalších šest nahijích tehdejší Osmanské říše (Šumadija), které byly osídleny Srby, zprvu proti místní dahijské správě a později proti turecké nadvládě jako takové.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a První srbské povstání · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a První světová válka · Vidět víc »

První vojenské mapování

Území zmapované v rámci prvního vojenského mapování První (též josefské, josefínské) vojenské mapování označuje mapové dílo vzniklé pro vojenské účely, které mělo jako první zachytit podobu celé habsburské monarchie – do konce 19.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a První vojenské mapování · Vidět víc »

Radomir Putnik

Radomir Putnik (24. leden 1847, Kragujevac – 7. květen 1917, Nice) byl srbský voják, velitel vojsk Srbského království za první světové války.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Radomir Putnik · Vidět víc »

Rakousko-turecká válka (1716–1718)

Původ šesté rakousko-turecké války je nutno hledat v nespokojenosti Osmanské říše s karlovickým mírem (1699).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Rakousko-turecká válka (1716–1718) · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Republika Dubrovník

Republika Dubrovník neboli Dubrovnická republika (Dubrovačka Republika), přesněji Republika Ragusa či Raguská republika (dalmátsky Republica de Ragusa, Respublica Ragusina, Repubblica di Ragusa) byla italská aristokratická městská námořní republika na jihu chorvatské Dalmácie s centrem v Dubrovníku. Existovala od 14. století do roku 1808. Postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a byla významnou námořní republikou konkurující Benátkám. Zanikla 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont, velitel francouzských jednotek, které území republiky okupovaly od roku 1806.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Republika Dubrovník · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Rudá armáda · Vidět víc »

Rudo (Bělehrad)

Rudo (v srbské cyrilici Рудо, neoficiálně známé pod názvem Východní brána Bělehradu, srbsky Источна капија Београда/Istočna kapija Beograda) je komplex brutalistických budov, které se nacházejí na jihovýchodním okraji srbské metropole Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Rudo (Bělehrad) · Vidět víc »

Sandžak

Oblast Sandžaku Sandžak (v srbské cyrilici Санџак) je geografické a historické území na Balkáně v současnosti rozdělené mezi Srbsko a Černou Horu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Sandžak · Vidět víc »

Sava centar

Sava centar v roce 1978 Sava centar, v srbské cyrilici Сава центар), je kongresové centrum v srbské metropoli Bělehradě, největší stavba svého druhu v zemi i v regionu. V dobách existence Jugoslávie bylo největším centrem celé federace.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Sava centar · Vidět víc »

Sáva

Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Sáva · Vidět víc »

Sávské náměstí

Panoramatický pohled na náměstí v roce 2014. Sávské náměstí (srbsky Савски трг/Savski trg) je náměstí v metropoli Srbska v Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Sávské náměstí · Vidět víc »

Secese

Alfonse Muchy, typického představitele secesní malby Vídni (1898) Secese je mezinárodní umělecký sloh z přelomu 19. a 20. století (období označovaného jako fin de siècle) a posledním stylem souhrnného umění, též Gesamtkunstwerk, jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Secese · Vidět víc »

Skopje

Skopje je hlavní a největší město Severní Makedonie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Skopje · Vidět víc »

Slavija

Náměstí během dopravní špičky. V pozadí je vidět mrakodrap Beograđanka. Rušný provoz na náměstí Slavija Náměstí Slavija (srbsky v cyrilici Трг Славија, v latince Trg Slavija) je náměstí v centrální části srbské metropole Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Slavija · Vidět víc »

Slobodan Milošević

Slobodan Milošević (srbskou cyrilicí Слободан Милошевић, 20. srpna 1941 Požarevac – 11. března 2006 Haag) byl srbský politik, prezident Srbska v letech 1991–1997 a hlava Svazové republiky Jugoslávie v letech 1997–2000.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Slobodan Milošević · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Slované · Vidět víc »

Smederevo

Smederevo (v srbské cyrilici Смедерево) je město na východě Srbska, správní středisko Podunajského okruhu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Smederevo · Vidět víc »

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Socialismus · Vidět víc »

Socialistická republika Černá Hora

Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Socialistická republika Černá Hora · Vidět víc »

Socialistická republika Chorvatsko

Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Socialistická republika Chorvatsko · Vidět víc »

Socialistická republika Slovinsko

Socialistická republika Slovinsko (zkráceně SR Slovinsko; slovinsky Socialistična republika Slovenija, SR Slovenija) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Socialistická republika Slovinsko · Vidět víc »

Socialistický realismus

Vladimir Gavrilovič Krichatskij – obraz První traktor. Ukázka oslavy mechanizace vesnice Stalinův pomník v Praze Konrád Babraj: Pomník osvobození Československa Rudou armádou Jako socialistický realismus (zkracováno někdy také i jako sorela, hovorově často socrel) bývá označován umělecký směr, který byl schválen roku 1932 Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Socialistický realismus · Vidět víc »

Soluňská fronta

Soluňská či Makedonská fronta je termín, kterým se označuje oblast bojů na Balkáně během první světové války.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Soluňská fronta · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Spojené království · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Spojené státy americké · Vidět víc »

Sportovní hala Pionir

Sportovní hala Pionir (srbsky v cyrilici, v latince Hala Pionir) je víceúčelová hala v srbské metropoli Bělehradě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Sportovní hala Pionir · Vidět víc »

Srbština

Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Srbština · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Srbové · Vidět víc »

Srbská pravoslavná církev

Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Srbská pravoslavná církev · Vidět víc »

Srbské království (středověk)

Srbské království či království Srbska byl srbský středověký státní útvar na Balkánském poloostrově, který existoval od roku 1217 do roku 1346 a kterému vládla dynastie Nemanjićů.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Srbské království (středověk) · Vidět víc »

Srbské národní muzeum

Národní muzeum (v srbské cyrilici Народни музеј) je hlavní muzeum v Srbsku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Srbské národní muzeum · Vidět víc »

Srbský despotát

Srbský despotát byl v první polovině 15. století srbský státní útvar středověku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Srbský despotát · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Srbsko · Vidět víc »

Srem

vpravo vpravo Srem (srbsky Srem (Срем), chorvatsky Srijem) je historické území na východě Slavonie mezi řekami Dunajem a Sávou o rozloze 6865,8 km², rozdělené dnes mezi Chorvatsko a Srbsko.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Srem · Vidět víc »

Sremska Kamenica

Sremska Kamenica (v srbské cyrilici Сремска Каменица) je součást Nového Sadu, nacházející se naproti samotnému městu přes Dunaj.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Sremska Kamenica · Vidět víc »

Sremská fronta

Sremská fronta (červeně) na mapě bývalé Jugoslávie Sremská fronta (chorvatsky Srijemski front, srbsky Сремски фронт/Sremski front) byla jednou z front během druhé světové války.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Sremská fronta · Vidět víc »

Stara Pazova

Stara Pazova (v srbské cyrilici Стара Пазова) je město v jižní části srbské Vojvodiny poblíž Bělehradu (35 km od metropole severozápadním směrem).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Stara Pazova · Vidět víc »

Starčevská kultura

Rozšíření starčevské kultury Starčevská kultura (srbsky: Старчевачка култура) byla neolitická archeologická kultura v jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Starčevská kultura · Vidět víc »

Starý železniční most (Bělehrad)

Starý železniční most (srbsky Стари желенички мост/Stari železnički most) překonává řeku Sávu v srbské metropoli Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Starý železniční most (Bělehrad) · Vidět víc »

Státní pohřeb

George H. W. Bushe (2018) Státní pohřeb je slavnostní pohřeb, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Státní pohřeb · Vidět víc »

Stěhování Srbů

Stěhování Srbů, známé také s přídomkem „Velké“ (v srbštině Сеоба Срба) je označení migrace Srbů z jejich původního sídelního území na západ a sever, které proběhlo ve dvou vlnách.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Stěhování Srbů · Vidět víc »

Studentské nepokoje v Jugoslávii (1968)

Studentské nepokoje v Jugoslávii v roce 1968 byly součástí rozsáhlé vlny, která zachvátila celý západní svět.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Studentské nepokoje v Jugoslávii (1968) · Vidět víc »

Sulejman I.

Sultán Sulejman I. (turecky I. Süleyman, 6. listopadu 1494 (resp. duben 1495) – 5. září (resp. 6. září) 1566) byl panovník Osmanské říše v letech 1520 až 1566.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Sulejman I. · Vidět víc »

Surčin

Surčin (v srbské cyrilici Сурчин) je předměstí Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Surčin · Vidět víc »

Svatý Sáva

Svatý Sáva I. Srbský (Sveti Sava, archaicky Свети Саво, původním jménem Rastko Nemanjić, Растко Немањић, okolo 1175–1235/1236), nejmladší syn velkého rašského župana Štěpána Nemanji, byl hlavní politickou osobností Srbska v první polovině 13. století a prvním srbským arcibiskupem (1219–1233/1234).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Svatý Sáva · Vidět víc »

Svaz komunistů Jugoslávie

Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »

Svazová republika Jugoslávie

Svazová republika Jugoslávie (srbsky Savezna Republika Jugoslavija, Савезна Република Југославија), zkracováno na Jugoslávie, byla federace Černé Hory a Srbska v letech 1992–2003.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Svazová republika Jugoslávie · Vidět víc »

Svazová výkonná rada

Budova Svazové výkonné rady v Bělehradě Svazová výkonná rada (ve východní variantě srbochorvatštiny Savezno izvršno veće, v západní Savezno izvršno vijeće, slovinsky Zvezni izvršni svet) byla de facto vláda SFRJ.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Svazová výkonná rada · Vidět víc »

Světová banka

Světová banka (anglicky World Bank, zkratka WB) je označení pro sdružení dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Světová banka · Vidět víc »

Tanjug (budova)

Budova tiskové agentury Tanjug se nachází v srbské metropoli Bělehradě v centru města, na adrese Obilićev venac 2.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Tanjug (budova) · Vidět víc »

Telefon

Siemens Euroset 805 (1998) Telefon (řecky: téle.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Telefon · Vidět víc »

Terazije

Terazije v roce 1934 Terazije v roce 2011 Terazije (v srbské cyrilici Теразије) je jedno z nejvýznamnějších náměstí v srbské metropoli Bělehradě.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Terazije · Vidět víc »

Terazijská terasa

Terazijská terasa (srbsky v cyrilici Теразијска тераса/Теразијски плато, v latince Terazijska terasa/Terazijski plato) je veřejný prostor v centru srbské metropole Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Terazijská terasa · Vidět víc »

Terazijský tunel

Terazijský tunel (v srbštině Теразијски тунел/Terazijski tunel) je silniční tunel v Bělehradě, který podchází třídu Terazije.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Terazijský tunel · Vidět víc »

Thrákové

Thrácké a další kmeny na území Thrákie a v přilehlých oblastech Thrácký voják, 5. – 4. století př. n. l. Thrácký jezdec Thrákové byli skupinou indoevropských národů mluvících thráckým nebo dáckým jazykem, které ve starověku obývaly Balkánský poloostrov a přilehlé oblasti jihovýchodní Evropy.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Thrákové · Vidět víc »

Tiskárna (podnik)

Tiskárna je společnost nebo objekt produkující tištěné výrobky.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Tiskárna (podnik) · Vidět víc »

Topčider

Rezidence knížete Miloše Obrenoviće v Topčideru. Její zbudování iniciovalo v první polovině 19. století rozvoj celé oblasti Topčider (v srbské cyrilici Топчидер) je název jedné z místních částí Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Topčider · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Bělehradu

Schéma tramvajových linek v Bělehradě Bělehradský vůz CAF Bělehradský vůz Tatra KT4YU V Bělehradě, hlavním městě Srbska, je v provozu tramvajová doprava.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Tramvajová doprava v Bělehradu · Vidět víc »

Turci

Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Turci · Vidět víc »

Turečtina

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Turečtina · Vidět víc »

Turistika

Turista Turistika je zájmová činnost (sport, koníček, hobby) spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Turistika · Vidět víc »

Užička 15

Vila na adrese Užička 15 v Bělehradě byla oficiální rezidenci jugoslávské hlavy státu, Josipa Broze Tita a později prezidenta Svazové republiky Jugoslávie, Slobodana Miloševiće.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Užička 15 · Vidět víc »

Uherské království (1000–1301)

Uherské království (Magyar Királyság, Regnum Hungariae), zkráceně Uhersko či Uhry, byl historický mnohonárodnostní státní útvar.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Uherské království (1000–1301) · Vidět víc »

Uherské království (1301–1526)

Uherské království (Magyar Királyság, Regnum Hungariae) zkráceně Uhersko či Uhry, byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Uherské království (1301–1526) · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Uhersko · Vidět víc »

UNESCO

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a UNESCO · Vidět víc »

Uprchlík

Stalingradu (1942) Uprchlík (také běženec) je člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát, kde žil.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Uprchlík · Vidět víc »

Urbanizace

Celosvětová mapa urbanizace zobrazující procento urbanizace v jednotlivých zemích k roku 2015 Urbanizace (také poměšťování) je proces, při kterém společnost mění způsob života z venkovského na městský.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Urbanizace · Vidět víc »

Vápenec

tureckém Pamukkale '''Vápenec''' ''(Malá Amerika v Českém Krasu)'' Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Vápenec · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Vídeň · Vidět víc »

Vítěz (Bělehrad)

Vítěz (srbsky v latince Pobednik, v cyrilici Победник) je název pro sochu, nacházející se na soutoku řek Dunaj a Sáva na pevnosti Kalemegdan.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Vítěz (Bělehrad) · Vidět víc »

Věž Ušće

Věž Ušće (ušće je Soutok,, dříve Budova společensko-politických organizací, srbochorvatsky Зграда друштвено-политичкихорганизација/Zgrada društveno-političkih organizacija) je největší budovou Srbska a bývalé Jugoslávie.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Věž Ušće · Vidět víc »

Velká francouzská revoluce

Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »

Velká Morava (řeka)

Velká Morava je řeka v Srbsku.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Velká Morava (řeka) · Vidět víc »

Velká turecká válka

Velká turecká válka (objevuje se i pod jinými názvy, např. pátá rakousko-turecká válka nebo sedmá benátsko-turecká válka) byla v letech 1683–1699 řada válečných střetnutí mezi Osmanskou říší a jejími protivníky v čele s Habsburskou monarchií.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Velká turecká válka · Vidět víc »

Velký vezír

10. října 1724 Velký vezír či velkovezír (osmanskoturecky صدر اعظم, turecky Sadrazam, nebo Vezir-i Azam) bylo označení nejvyššího ministra sultána, vybaveného plnou pravomocí k jednání jménem sultána a odvolatelného zásadně pouze sultánem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Velký vezír · Vidět víc »

Velvyslanectví České republiky v Bělehradu

Hlavní vchod Velvyslanectví České republiky v Bělehradu se nachází na adrese Bulevar kralja Aleksandra 22 v centru srbské metropole Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Velvyslanectví České republiky v Bělehradu · Vidět víc »

Višnjička banja

Višnjička banja (v srbské cyrilici Вишњичка бања) je sídliště na východním okraji srbské metropole Bělehradu, vzdálené celkem 6 km od Náměstí republiky.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Višnjička banja · Vidět víc »

Vojenská přehlídka

Moskvě při oslavách 70. výročí konce druhé světové války v roce 2015 Vojenská přehlídka je prezentace vojenských sil dané země nebo organizace.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Vojenská přehlídka · Vidět víc »

Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941

Jedna z demonstrací z 27. března 1941 Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941 svrhl regentskou radu v čele s knížetem Pavlem Karađorđevićem a dále vládu Dragišy Cvetkoviće a Vladka Mačeka, kteří za Jugoslávii podepsali dva dny předtím ve Vídni přistoupení země k silám Osy.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941 · Vidět víc »

Vojenský zeměpisný ústav (Bělehrad)

Vojenský zeměpisný ústav (srbsky Војногеографски институт/Vojnogeografski institut) sídlí v srbské metropoli Bělehradě na adrese Mije Kovačevića 5.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Vojenský zeměpisný ústav (Bělehrad) · Vidět víc »

Vračar

Pohled na střechy vračarských domů - v pozadí je pak Chrám svatého Sávy. Vračar je jednou z městských částí Bělehradu, nachází se jižně od centra města.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Vračar · Vidět víc »

Vukov spomenik

Nástupiště, střední loď Vukov spomenik (v srbské cyrilici Вуков споменик) je podzemní železniční nádraží v srbské metropoli Bělehradu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Vukov spomenik · Vidět víc »

Západní Evropa

Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Západní Evropa · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Západořímská říše · Vidět víc »

Zemun

Zemun (srbskou cyrilicí Земун) je jednou z městských částí Bělehradu, hlavního města Srbska.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Zemun · Vidět víc »

Zoran Đinđić

Zoran Đinđić (1. srpna 1952 Bosanski Šamac – 12. března 2003 Bělehrad) byl srbský premiér, starosta Bělehradu, dlouholetý opoziční politik, původně filozof a publicista.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a Zoran Đinđić · Vidět víc »

1. listopad

1.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1. listopad · Vidět víc »

1018

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1018 · Vidět víc »

1040

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1040 · Vidět víc »

1041

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1041 · Vidět víc »

1068

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1068 · Vidět víc »

1071

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1071 · Vidět víc »

1072

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1072 · Vidět víc »

1096

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1096 · Vidět víc »

1124

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1124 · Vidět víc »

1147

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1147 · Vidět víc »

1154

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1154 · Vidět víc »

1182

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1182 · Vidět víc »

1189

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1189 · Vidět víc »

1284

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1284 · Vidět víc »

13. duben

13.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 13. duben · Vidět víc »

1316

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1316 · Vidět víc »

1319

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1319 · Vidět víc »

1334

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1334 · Vidět víc »

1354

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1354 · Vidět víc »

14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie

14.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie · Vidět víc »

1402

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1402 · Vidět víc »

1427

Rok 1427 (MCDXXVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1427 · Vidět víc »

1439

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1439 · Vidět víc »

1440

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1440 · Vidět víc »

1456

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1456 · Vidět víc »

1515

Rok 1515 (MDXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1515 · Vidět víc »

1521

Rok 1521 (MDXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1521 · Vidět víc »

1536

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1536 · Vidět víc »

1579

1579 (MDLXXIX) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1579 · Vidět víc »

1594

1594 (MDXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1594 · Vidět víc »

1688

1688 (MDCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1688 · Vidět víc »

1690

1690 (MDCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1690 · Vidět víc »

1699

1699 (MDCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1699 · Vidět víc »

1717

1717 (MDCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1717 · Vidět víc »

1723

1723 (MDCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1723 · Vidět víc »

1736

1736 (MDCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1736 · Vidět víc »

1739

1739 (MDCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1739 · Vidět víc »

1789

1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1789 · Vidět víc »

1791

1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1791 · Vidět víc »

1794

1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1794 · Vidět víc »

1804

1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1804 · Vidět víc »

1808

1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1808 · Vidět víc »

1819

1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1819 · Vidět víc »

1830

1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1830 · Vidět víc »

1831

1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1831 · Vidět víc »

1838

1838 (MDCCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1838 · Vidět víc »

1840

1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1840 · Vidět víc »

1841

1841 (MDCCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1841 · Vidět víc »

1842

1842 (MDCCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1842 · Vidět víc »

1844

1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1844 · Vidět víc »

1855

1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1855 · Vidět víc »

1859

1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1859 · Vidět víc »

1862

1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1862 · Vidět víc »

1863

1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1863 · Vidět víc »

1867

1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1867 · Vidět víc »

1869

1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1869 · Vidět víc »

1876

1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1876 · Vidět víc »

1883

1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1883 · Vidět víc »

1884

1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1884 · Vidět víc »

1892

1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1892 · Vidět víc »

1893

1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1893 · Vidět víc »

1896

1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1896 · Vidět víc »

1900

1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1900 · Vidět víc »

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1904 · Vidět víc »

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1907 · Vidět víc »

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1914 · Vidět víc »

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1915 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1918 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1923 · Vidět víc »

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1928 · Vidět víc »

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1929 · Vidět víc »

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1935 · Vidět víc »

1937

1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1937 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1939 · Vidět víc »

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1941 · Vidět víc »

1943

1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1943 · Vidět víc »

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1944 · Vidět víc »

1950

1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1950 · Vidět víc »

1953

1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1953 · Vidět víc »

1957

1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1957 · Vidět víc »

1961

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1961 · Vidět víc »

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1968 · Vidět víc »

1970

1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1970 · Vidět víc »

1972

1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1972 · Vidět víc »

1973

1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1973 · Vidět víc »

1974

1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1974 · Vidět víc »

1976

1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1976 · Vidět víc »

1977

1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1977 · Vidět víc »

1978

1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1978 · Vidět víc »

1980

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1980 · Vidět víc »

1981

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1981 · Vidět víc »

1985

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1985 · Vidět víc »

1987

1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1987 · Vidět víc »

1988

1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1988 · Vidět víc »

1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1989 · Vidět víc »

1990

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1990 · Vidět víc »

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1991 · Vidět víc »

1995

1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1995 · Vidět víc »

1996

1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1996 · Vidět víc »

1997

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1997 · Vidět víc »

1999

Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 1999 · Vidět víc »

2. prosinec

2.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 2. prosinec · Vidět víc »

2000

Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 2000 · Vidět víc »

2008

Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 2008 · Vidět víc »

22. červenec

22.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 22. červenec · Vidět víc »

23. říjen

23.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 23. říjen · Vidět víc »

29 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 29 př. n. l. · Vidět víc »

29. srpen

29.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 29. srpen · Vidět víc »

3. ukrajinský front

3.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 3. ukrajinský front · Vidět víc »

331

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 331 · Vidět víc »

4. červenec

4.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 4. červenec · Vidět víc »

441

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 441 · Vidět víc »

454

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 454 · Vidět víc »

470

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 470 · Vidět víc »

488

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 488 · Vidět víc »

5. říjen

5.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 5. říjen · Vidět víc »

504

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 504 · Vidět víc »

535

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 535 · Vidět víc »

550

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 550 · Vidět víc »

584

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 584 · Vidět víc »

630

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 630 · Vidět víc »

827

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 827 · Vidět víc »

86

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 86 · Vidět víc »

878

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 878 · Vidět víc »

896

Maďaři se usadili v Karpatské kotlině a Arpád se stal vládcem tohoto území.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 896 · Vidět víc »

971

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 971 · Vidět víc »

976

České země.

Nový!!: Dějiny Bělehradu a 976 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Bělehradské dějiny.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů

OdchozíPřicházející