Rychlejší přístup než prohlížeči!
19 vztahy: Aedil, Aventin, Démétér, Dii Consentes, Dionýsos, Druhá punská válka, Enna, Flamen, Ikonografie, Latina, Liber, Mérida (Španělsko), Neapol, Persefona, Plebej, Tellus, Tribun lidu, Velia, 496 př. n. l..
Aedil
Aedil (latinsky aedilis, což bylo odvozeno ze slova aedes, aedis, „chrám“, „budova“) byl jeden z nižších úředníků (magistratus) v římské republice.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Aedil · Vidět víc »
Aventin
Mapka sedmi římských pahorků (popisky v latině a angličtině) Aventin (lat. Aventinus) je jeden ze sedmi pahorků, na nichž stál starověký Řím.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Aventin · Vidět víc »
Démétér
Démétér je v řecké mytologii dcerou Titána Krona a jeho manželky a sestry Rheie.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Démétér · Vidět víc »
Dii Consentes
Oltář se zobrazením ''Dii Consentes'', 1. století př. n. l. Dii ConsentesVýznam slova constentes není zcela jasný, ale pravděpodobně znamená že tato božstva jsou ve vzájemné shodě.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Dii Consentes · Vidět víc »
Dionýsos
Dionýsos (řecky Διόνυσος, latinsky Dionysus, Bacchus) je v řecké mytologii synem nejvyššího boha Dia a jeho milenky Semely.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Dionýsos · Vidět víc »
Druhá punská válka
Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Druhá punská válka · Vidět víc »
Enna
Enna (lat. Henna) je město v provincii Enna na Sicílii.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Enna · Vidět víc »
Flamen
Oltáři míru Flaminové (latinsky singulár flamen, plurál flamines) byli ve starověkém římském náboženství kněží zasvěcení jednomu z patnácti božstev s oficiálním kultem v římské republice.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Flamen · Vidět víc »
Ikonografie
Ikonografie (z řečtiny ikon – obraz, grafein – psát, doslovně obrazopis) je jedno z odvětví dějin umění, které se zabývá popisem, klasifikací a interpretací různých zobrazení.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Ikonografie · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Latina · Vidět víc »
Liber
Liber je římský bůh plodnosti a vegetace, jehož ženským protějškem se stejnou funkcí je Libera.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Liber · Vidět víc »
Mérida (Španělsko)
Mérida, založená v roce 25 př. n. l. pozdějším římským císařem Augustem jako Emerita Augusta, je hlavním městem španělského autonomního společenství Extremadura.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Mérida (Španělsko) · Vidět víc »
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Neapol · Vidět víc »
Persefona
Persefona, též Persefoné nebo Persefoneia (latinsky Proserpina), je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry a manželka vládce podsvětí Háda.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Persefona · Vidět víc »
Plebej
Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).
Nový!!: Ceres (mytologie) a Plebej · Vidět víc »
Tellus
synkretická mozaika z italského města Sentinum, přibližně 200 -250 n.l., mnichovské muzeum Glyptothek. Tellus či Terra „Země“, též Tellus/Terra Mater „Matka Země“ je římská bohyně země, plodnosti a úrody.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Tellus · Vidět víc »
Tribun lidu
Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římu vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Tribun lidu · Vidět víc »
Velia
Velia je archeologické naleziště v katastru obce Ascea, v provincii Salerno v jižní Itálii (Kampánie), v oblasti zvané Cilento.
Nový!!: Ceres (mytologie) a Velia · Vidět víc »
496 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Ceres (mytologie) a 496 př. n. l. · Vidět víc »
