15 vztahy: Baskičtina, Imperativ, Indoevropské jazyky, Japonština, Nominativ, Ohýbání, Onomatopoeia, Pareidolie, Příslovečné určení, Přísudek, Podstatné jméno, Sloveso, Slovní druh, Věta (lingvistika), Vokativ.
Baskičtina
Baskičtina (baskicky: euskara) je izolovaný jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny (řadí se do baskické jazykové rodiny, ostatní baskické jazyky jsou mrtvé).
Nový!!: Citoslovce a Baskičtina · Vidět víc »
Imperativ
Upřímnost Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz.
Nový!!: Citoslovce a Imperativ · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Citoslovce a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Japonština
Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí.
Nový!!: Citoslovce a Japonština · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Citoslovce a Nominativ · Vidět víc »
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Nový!!: Citoslovce a Ohýbání · Vidět víc »
Onomatopoeia
#PŘESMĚRUJ Onomatopoie.
Nový!!: Citoslovce a Onomatopoeia · Vidět víc »
Pareidolie
Pareidolie (z řeckého para, παρά – postranní, falešný, eidolon, είδωλον zdrobnělina od eidos – vzhled, tvar, podoba) je psychologický jev, při němž dochází k dotváření vnímaných neurčitých nebo nezřetelných podnětů ve smysluplné obrazy za pomoci fantazie.
Nový!!: Citoslovce a Pareidolie · Vidět víc »
Příslovečné určení
Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost.
Nový!!: Citoslovce a Příslovečné určení · Vidět víc »
Přísudek
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.
Nový!!: Citoslovce a Přísudek · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Citoslovce a Podstatné jméno · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Citoslovce a Sloveso · Vidět víc »
Slovní druh
Lingvistika dělí slova do slovních druhů.
Nový!!: Citoslovce a Slovní druh · Vidět víc »
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Nový!!: Citoslovce a Věta (lingvistika) · Vidět víc »
Vokativ
Vokativ (zkratka VOC, česky též volatel) je mluvnický pád, v češtině 5.
Nový!!: Citoslovce a Vokativ · Vidět víc »