Rychlejší přístup než prohlížeči!
54 vztahy: Aristokracie, Říšský hrabě, Babička (kniha), Berlín, Božena Němcová, Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, Dělení Polska, Diplomacie, Dorothea von Biron, Dorotka (pramen), Durynsko, Ernst Johann von Biron, Florencie, Francie, Friedrich Schiller, Generál, Generálporučík, Hechingen, Jelgava, Jelgava (zámek), Jevdokija Borisovna Jusupovová, Johann Wolfgang von Goethe, Jules Armand Louis de Rohan, Karlovy Vary, Kateřina Vilemína Zaháňská, Klemens Wenzel von Metternich, Kuronské a zemgalské vévodství, Kuronsko, Namur, Napoleon Bonaparte, Paříž, Pavlína Zaháňská, Petr Biron, Petrohrad, Pramen, Pruský král, Residence, Ruské impérium, Ruský car, Salon (společnost), Seznam kuronských a zemgalských vévodů, Sychrov (zámek), Trubečtí, Unter den Linden, Varšava, Vévoda, Versailles (zámek), Zaháň, 1761, 1779, ..., 1795, 1821, 20. srpen, 3. únor. Rozbalte index (4 více) »
Aristokracie
Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.
Nový!!: Dorothea von Medem a Aristokracie · Vidět víc »
Říšský hrabě
Řezně roku 1640 (rytina Matthäus Merian) Říšský hrabě (německy Reichsgraf) bylo neoficiální stavovské označení udělované v rámci Svaté říše římské.
Nový!!: Dorothea von Medem a Říšský hrabě · Vidět víc »
Babička (kniha)
Babička s podtitulem Obrazy venkovského života je nejznámější dílo Boženy Němcové, poprvé vydané roku 1855.
Nový!!: Dorothea von Medem a Babička (kniha) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Dorothea von Medem a Berlín · Vidět víc »
Božena Němcová
Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová (4. února 1820 Vídeň?Alservorstadtpfarre Wien. Taufbuch. (Matriční záznam o narození a křtu.). – 21. ledna 1862 Praha – Nové Město, farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském.) byla česká spisovatelka národního obrození.
Nový!!: Dorothea von Medem a Božena Němcová · Vidět víc »
Charles Maurice de Talleyrand-Périgord
Charles Maurice de Talleyrand-Périgord (2. února 1754, Paříž – 17. květen 1838, Paříž) byl patrně nejznámější a nejúspěšnější státník a diplomat období Francouzské revoluce, napoleonských válek, restaurace Bourbonů a Vídeňského kongresu.
Nový!!: Dorothea von Medem a Charles Maurice de Talleyrand-Périgord · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Dorothea von Medem a Dělení Polska · Vidět víc »
Diplomacie
Ger van Elk, ''Symmetry of Diplomacy'', 1975, Groninger Museum. Pod pojmem diplomacie se rozumí pěstování styků mezi různými státy a řešení mezinárodních problémů.
Nový!!: Dorothea von Medem a Diplomacie · Vidět víc »
Dorothea von Biron
Dorothea von Biron (21. srpna 1793 na zámku Friedrichsfelde u Berlína – 19. září 1862 Zaháň, dnes Polsko, tehdy Slezsko, Království Pruské) byla princezna kuronská a poslední vévodkyně Zaháňská.
Nový!!: Dorothea von Medem a Dorothea von Biron · Vidět víc »
Dorotka (pramen)
Pramen Dorotka (německy Dorotheenquelle) je třináctý karlovarský minerální pramen.
Nový!!: Dorothea von Medem a Dorotka (pramen) · Vidět víc »
Durynsko
Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Dorothea von Medem a Durynsko · Vidět víc »
Ernst Johann von Biron
Arnošt Jan Biron (německy Ernst Johann von Biron, původně Ernest Johann Bühren, lotyšsky Ernests Johans Bīrons, rusky Эрнст Иоганн Бирон, 23. listopadu 1690, Kalnciems – 29. prosince 1772, Jelgava) byl baltsko-německý říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1737–1741 a 1763–1769, pan sycovský od 1734, favorit a rádce ruské carevny Anny Ivanovny.
Nový!!: Dorothea von Medem a Ernst Johann von Biron · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Dorothea von Medem a Florencie · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Dorothea von Medem a Francie · Vidět víc »
Friedrich Schiller
Friedrich Schiller (cca v letech 1786 – 1791) Friedrich Schiller Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu 1759, Marbach am Neckar – 9. května 1805, Výmar) byl německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik.
Nový!!: Dorothea von Medem a Friedrich Schiller · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Dorothea von Medem a Generál · Vidět víc »
Generálporučík
''Generálporučík'' Pavel Štefka Hodnostní označení '''generálporučíka''' (OF-8) Armády ČR Generálporučík je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Dorothea von Medem a Generálporučík · Vidět víc »
Hechingen
Hechingen je město v německém zemském okrese Zollernalb v Bádensku-Württembersku.
Nový!!: Dorothea von Medem a Hechingen · Vidět víc »
Jelgava
Jelgava (starší názvy jsou také) je město ve středním Lotyšsku, 41 km jihozápadně od Rigy, na březích řeky Lielupe, původně s centrem na břehu levém.
Nový!!: Dorothea von Medem a Jelgava · Vidět víc »
Jelgava (zámek)
Zámek v Jelgavě Zámek a řeka Lielupe Zámek v Jelgavě je jednou z nejcennějších architektonických památek v Lotyšsku.
Nový!!: Dorothea von Medem a Jelgava (zámek) · Vidět víc »
Jevdokija Borisovna Jusupovová
Jevdokija Borisovna Jusupovová (rusky Евдокия Борисовна Бирон урождённая Юсупова, 5. května 1743, Moskva – 19. července 1780, Petrohrad) byla jako manželka Petra Birona kuronskou vévodkyní.
Nový!!: Dorothea von Medem a Jevdokija Borisovna Jusupovová · Vidět víc »
Johann Wolfgang von Goethe
Johann Wolfgang Goethe, od roku 1782 von Goethe (28. srpna 1749 Frankfurt nad Mohanem – 22. března 1832 Výmar, Sasko-výmarské vévodství), byl německý básník, prozaik, dramatik a politik.
Nový!!: Dorothea von Medem a Johann Wolfgang von Goethe · Vidět víc »
Jules Armand Louis de Rohan
Jules Armand Louis de Rohan-Guémené (20. října 1768 Versailles – 13. ledna 1836 Sychrov) byl francouzský šlechtic z rodiny Rohanů a voják.
Nový!!: Dorothea von Medem a Jules Armand Louis de Rohan · Vidět víc »
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé.
Nový!!: Dorothea von Medem a Karlovy Vary · Vidět víc »
Kateřina Vilemína Zaháňská
Kateřina Vilemína Zaháňská v 18 letech (1799) Vévodkyně Kateřina Frederika Vilemína Benigna Zaháňská (8. února 1781, Mitava, zámek Jelgava, Kuronské a zemgalské vévodství – 29. listopadu 1839 Vídeň, Rakousko), rozená princezna Katharina Friederike Wilhelmine Benigna von Kurland, byla rakouská a slezská šlechtična a politička.
Nový!!: Dorothea von Medem a Kateřina Vilemína Zaháňská · Vidět víc »
Klemens Wenzel von Metternich
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.
Nový!!: Dorothea von Medem a Klemens Wenzel von Metternich · Vidět víc »
Kuronské a zemgalské vévodství
Kuronsko-zemgalské vévodství, pod vlivem polštiny někdy knížectví, (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ; polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii; německy Herzogtum Kurland und Semgallen; lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkoknížectví a později Republiky obou národů.
Nový!!: Dorothea von Medem a Kuronské a zemgalské vévodství · Vidět víc »
Kuronsko
Sélsko Kuronsko (Kurzeme;: Kurland;: Kuršas;: Kurlandia, latinsky: Curonia) je historické území v Pobaltí.
Nový!!: Dorothea von Medem a Kuronsko · Vidět víc »
Namur
Namur (valonsky, nizozemsky) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur.
Nový!!: Dorothea von Medem a Namur · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Dorothea von Medem a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Dorothea von Medem a Paříž · Vidět víc »
Pavlína Zaháňská
Pavlína Zaháňská (Luisa Pavlína Marie; 19. února 1782, Jelgava – 8. ledna 1845, Vídeň) byla narozením kuronská princezna a sňatkem s knížetem Fridrichem Heřmanem Otou hohenzollernsko-hechingenská kněžna.
Nový!!: Dorothea von Medem a Pavlína Zaháňská · Vidět víc »
Petr Biron
Petr Biron (německy Peter von Biron, 15. února 1724, Mitava – 13. ledna 1800, Gellenau,od roku 1945 polsky Jeleniów, Okres Kladsko Kladské hrabství) byl říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1769–1795 a vévoda zaháňský v letech 1786–1800.
Nový!!: Dorothea von Medem a Petr Biron · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Dorothea von Medem a Petrohrad · Vidět víc »
Pramen
jižních Čechách. Přírodní rezervace "Modré prameny" ve městě Tomaszów Mazowiecki, Polsko Blautopf (Modrý Hrnec), pramen řeky Blau (Modrá) ve městě Blaubeuren (přítok Dunaje, vlévající se do Dunaje v Ulmu) Pramen je soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch.
Nový!!: Dorothea von Medem a Pramen · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Dorothea von Medem a Pruský král · Vidět víc »
Residence
(1720-1744) Residence nebo rezidence (z lat. residentia, stálé sídlo, od sedere, sedět) znamená stálé sídlo panovníků a diplomatů, palác, případně luxusní obydlí vůbec.
Nový!!: Dorothea von Medem a Residence · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Dorothea von Medem a Ruské impérium · Vidět víc »
Ruský car
Car byl císařský titul panovníka v Rusku.
Nový!!: Dorothea von Medem a Ruský car · Vidět víc »
Salon (společnost)
Anicet Charles Gabriel Lemonnier: ''Předčítání v salonu Mme Geoffrinové'' (1755) Salon, přeneseně z označení reprezentační místnosti, je debatní, intelektuální nebo umělecká (literární, hudební či výtvarná) společnost, která se pravidelně schází v určitém domě.
Nový!!: Dorothea von Medem a Salon (společnost) · Vidět víc »
Seznam kuronských a zemgalských vévodů
Znak Kuronsko-zemgalského vévodství Toto je seznam vévodů Kuronsko-Zemgalska, historického vévodství v Pobaltí.
Nový!!: Dorothea von Medem a Seznam kuronských a zemgalských vévodů · Vidět víc »
Sychrov (zámek)
Východní křídlo zámku Sychrov Zámek Sychrov (německy Sichrow) se nachází ve stejnojmenné obci v Libereckém kraji, 16 km jižně od Liberce a 6 km severozápadně od Turnova.
Nový!!: Dorothea von Medem a Sychrov (zámek) · Vidět víc »
Trubečtí
Trubečtí je rod litevských a ruských knížat z původní dynastie Gediminovců.
Nový!!: Dorothea von Medem a Trubečtí · Vidět víc »
Unter den Linden
Unter den Linden („Pod lipami“) je bulvár v berlínském obvodu Mitte.
Nový!!: Dorothea von Medem a Unter den Linden · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Dorothea von Medem a Varšava · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Dorothea von Medem a Vévoda · Vidět víc »
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Nový!!: Dorothea von Medem a Versailles (zámek) · Vidět víc »
Zaháň
Zaháň je město v jihozápadním Polsku, v Lubušském vojvodství.
Nový!!: Dorothea von Medem a Zaháň · Vidět víc »
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dorothea von Medem a 1761 · Vidět víc »
1779
1779 (MDCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dorothea von Medem a 1779 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dorothea von Medem a 1795 · Vidět víc »
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dorothea von Medem a 1821 · Vidět víc »
20. srpen
20.
Nový!!: Dorothea von Medem a 20. srpen · Vidět víc »
3. únor
3.
Nový!!: Dorothea von Medem a 3. únor · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Anna Charlotta Dorothea Kuronská, Dorothea Kuronská.
