Rychlejší přístup než prohlížeči!
77 vztahy: Akademie věd České republiky, Alfred Clebsch, August Seydler, Černovice (Ukrajina), Česko, Berlín, Charles Hermite, Důvod, Docent, Emil Weyr, Francie, František Josef Studnička, František Weyr, František Weyr (matematik), Göttingen, Geodézie, Geometrie, Innsbruck, Jednota českých matematiků a fyziků, Josef Šolín, Karel Petr, Karl Weierstrass, Královská česká společnost nauk, Leopold Kronecker, Matematik, Matematika, Moskva, Mrtvice, Německo, Nové Město (Praha), Olšanské hřbitovy, Paříž, Praha, Profesor, Prometheus (nakladatelství), Rektor, Spála, Střední škola, Stipendium, Ukrajina, Univerzita, Univerzita Georga Augusta v Göttingenu, Vídeň, Vídeňská univerzita, Záboří nad Labem, Záhřeb, 1852, 1868, 1869, 1870, ..., 1871, 1872, 1873, 1874, 1875, 1876, 1878, 1881, 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887, 1888, 1889, 1890, 1891, 1892, 1896, 1897, 1898, 1899, 1901, 1903, 22. červen, 23. červenec. Rozbalte index (27 více) »
Akademie věd České republiky
Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je organizační složka státu sdružující vědecké ústavy v České republice zabývající se převážně základním výzkumem.
Nový!!: Eduard Weyr a Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Alfred Clebsch
Rudolf Friedrich Alfred Clebsch (19. ledna 1833 Königsberg – 7. listopadu 1872 Göttingen) byl německý matematik zabývající se algebraickou geometrií a invariantní teorií.
Nový!!: Eduard Weyr a Alfred Clebsch · Vidět víc »
August Seydler
Pamětní deska Augusta Seydlera na Masarykově náměstí v Žamberku August Seydler, křtěný Augustin Jan Bedřich (1. června 1849, ŽamberkSOA Zámrsk, Matrika narozených v Žamberku, sign. 186-7, ukn. 11077, str.434. Dostupné online – 22. června 1891, Praha-Letná), byl český astronom, teoretický fyzik a profesor na Univerzitě Karlově v Praze, raný přispěvatel časopisu Vesmír.
Nový!!: Eduard Weyr a August Seydler · Vidět víc »
Černovice (Ukrajina)
Černovice (ukrajinsky Чернівці / Černivci, rumunsky Cernăuți, bělorusky Чарнаўцы / Čarnaŭcy, jidiš טשערנאָװיץ, hebrejsky צ׳רנוביץ, rusky Черновцы / Černovcy, polsky Czerniowce, slovensky Černovice, německy Czernowitz nebo Tschernowitz, maďarsky Csernovic, arménsky Չերնովից / Černovic̕) jsou oblastní město na jihozápadní Ukrajině na řece Prut na úpatí Karpat, historické zemské hlavní město Bukoviny a dnes správní středisko Černovické oblasti.
Nový!!: Eduard Weyr a Černovice (Ukrajina) · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Eduard Weyr a Česko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Eduard Weyr a Berlín · Vidět víc »
Charles Hermite
Charles Hermite (výslovnost v IPA,, tj. „ermit“) (24. prosince 1822, Dieuze, Francie – 14. ledna 1901, Paříž) byl francouzský matematik.
Nový!!: Eduard Weyr a Charles Hermite · Vidět víc »
Důvod
Důvod je okolnost, která vede k vědomému jednání člověka.
Nový!!: Eduard Weyr a Důvod · Vidět víc »
Docent
Docent je vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost vysokoškolského pedagoga vyšší než odborný asistent a nižší než profesor.
Nový!!: Eduard Weyr a Docent · Vidět víc »
Emil Weyr
Emil Weyr, křtěný Emilius (1. července 1848 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 25. ledna 1894 Vídeň), byl český matematik, syn matematika Františka Weyra, otec právníka Františka Weyra a starší bratr matematika Eduarda Weyra.
Nový!!: Eduard Weyr a Emil Weyr · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Eduard Weyr a Francie · Vidět víc »
František Josef Studnička
František Josef Studnička (27. června 1836 Janov – 21. února 1903 Praha) byl český matematik, učitel a spisovatel.
Nový!!: Eduard Weyr a František Josef Studnička · Vidět víc »
František Weyr
František Weyr (25. dubna 1879 Vídeň – 29. června 1951 Brno) byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv.
Nový!!: Eduard Weyr a František Weyr · Vidět víc »
František Weyr (matematik)
František Weyr (1820 Náchod – 1889 Předměřice nad Labem) byl český matematik, učitel a otec Emila Weyra a Eduarda Weyra.
Nový!!: Eduard Weyr a František Weyr (matematik) · Vidět víc »
Göttingen
Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Eduard Weyr a Göttingen · Vidět víc »
Geodézie
Geodézie (řecky γη.
Nový!!: Eduard Weyr a Geodézie · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Eduard Weyr a Geometrie · Vidět víc »
Innsbruck
Innsbruck (zastarale Inšpruk nebo Inomostí, latinsky Oenipontum) je hlavní město rakouské spolkové země Tyrolsko.
Nový!!: Eduard Weyr a Innsbruck · Vidět víc »
Jednota českých matematiků a fyziků
Jednota českých matematiků a fyziků (JČMF) je jedna z nejstarších dosud existujících učených společností v českých zemích.
Nový!!: Eduard Weyr a Jednota českých matematiků a fyziků · Vidět víc »
Josef Šolín
Josef Šolín (4. březen 1841 Trhová KameniceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1840-1848 v Trhové Kamenici, sign.367, ukn.9674, str.10. Dostupné online – 19. září 1912 Praha farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském) byl český matematik a inženýr, profesor pražské techniky.
Nový!!: Eduard Weyr a Josef Šolín · Vidět víc »
Karel Petr
Karel Petr (14. června 1868, Zbyslav u Čáslavi farnost Zbyslav – 14. února 1950, Praha) byl český matematik, profesor a v roce 1925 rektor Univerzity Karlovy.
Nový!!: Eduard Weyr a Karel Petr · Vidět víc »
Karl Weierstrass
Karl Theodor Wilhelm Weierstraß (31. října 1815, Ostenfelde – 19. února 1897 Berlín) byl německý matematik, často nazývaný „otec moderní matematické analýzy“.
Nový!!: Eduard Weyr a Karl Weierstrass · Vidět víc »
Královská česká společnost nauk
Královská česká společnost nauk Královská česká společnost nauk (německy Königliche böhmische Gesellschaft der Wissenschaften, latinsky Regia Societas Scientiarum Bohemica) bylo nejstarší sdružení českých vědců, které vzniklo původně v roce 1769 jako Společnost učená.
Nový!!: Eduard Weyr a Královská česká společnost nauk · Vidět víc »
Leopold Kronecker
Leopold Kronecker (7. prosince 1823 v Legnici, Prusko – 29. prosince 1891 v Berlíně) byl německý matematik a logik, který se snažil založit aritmetiku a analýzu na celých číslech.
Nový!!: Eduard Weyr a Leopold Kronecker · Vidět víc »
Matematik
Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá, je matematika.
Nový!!: Eduard Weyr a Matematik · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Eduard Weyr a Matematika · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Eduard Weyr a Moskva · Vidět víc »
Mrtvice
Mrtvice může být.
Nový!!: Eduard Weyr a Mrtvice · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Eduard Weyr a Německo · Vidět víc »
Nové Město (Praha)
Nové Město (Nova Civitas, (Prager) Neustadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, má rozlohu 3,34 km².
Nový!!: Eduard Weyr a Nové Město (Praha) · Vidět víc »
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohou 50,17 hektarů.
Nový!!: Eduard Weyr a Olšanské hřbitovy · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Eduard Weyr a Paříž · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Eduard Weyr a Praha · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Eduard Weyr a Profesor · Vidět víc »
Prometheus (nakladatelství)
Nakladatelství Prometheus (Prometheus, spol. s r. o.) je nakladatelství v Praze, které vydává učebnice matematiky a fyziky pro všechny stupně škol.
Nový!!: Eduard Weyr a Prometheus (nakladatelství) · Vidět víc »
Rektor
Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.
Nový!!: Eduard Weyr a Rektor · Vidět víc »
Spála
Šarlach Spála, zastarale šarlach (lat. scarlatina) je infekční onemocnění způsobené streptokokem ''Streptococcus pyogenes'', streptokokem skupiny A. Nejčastěji postihuje děti ve věku od pěti do 15 let.
Nový!!: Eduard Weyr a Spála · Vidět víc »
Střední škola
Střední škola poskytuje sekundární vzdělávání (3. stupeň v mezinárodní klasifikaci ISCED).
Nový!!: Eduard Weyr a Střední škola · Vidět víc »
Stipendium
Stipendium je peněžitá podpora pro studenty a mladé vědce.
Nový!!: Eduard Weyr a Stipendium · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Eduard Weyr a Ukrajina · Vidět víc »
Univerzita
Univerzita (z lat. universitas.
Nový!!: Eduard Weyr a Univerzita · Vidět víc »
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu,, je veřejná vysoká škola, jež se nachází v dolnosaském městě Göttingen.
Nový!!: Eduard Weyr a Univerzita Georga Augusta v Göttingenu · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Eduard Weyr a Vídeň · Vidět víc »
Vídeňská univerzita
Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.
Nový!!: Eduard Weyr a Vídeňská univerzita · Vidět víc »
Záboří nad Labem
Záboří nad Labem je obec v okrese Kutná Hora.
Nový!!: Eduard Weyr a Záboří nad Labem · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Eduard Weyr a Záhřeb · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1852 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1868 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1869 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Eduard Weyr a 1871 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Eduard Weyr a 1872 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1873 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1874 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1875 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1876 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eduard Weyr a 1878 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1881 · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Eduard Weyr a 1882 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Eduard Weyr a 1883 · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eduard Weyr a 1884 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1885 · Vidět víc »
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1886 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1887 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Eduard Weyr a 1888 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eduard Weyr a 1889 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1890 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1891 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1892 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1896 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1897 · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Eduard Weyr a 1898 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Eduard Weyr a 1899 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eduard Weyr a 1901 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eduard Weyr a 1903 · Vidět víc »
22. červen
22.
Nový!!: Eduard Weyr a 22. červen · Vidět víc »
23. červenec
23.
Nový!!: Eduard Weyr a 23. červenec · Vidět víc »
