Rychlejší přístup než prohlížeči!
20 vztahy: Adolphe Quetelet, Berlín, Důchodová spotřební křivka, Drážďany, Francie, Luxusní statek, Méněcenný statek, Nabídka a poptávka, Německo, Normální statek, Organizace spojených národů, Otto von Bismarck, Pruský zemský sněm, Revoluce v roce 1848, Sasko, Sklon ke spotřebě, Spotřebitel, Statistika, Substitut, Užitek (ekonomie).
Adolphe Quetelet
Lambert Adolphe Jacques Quételet (22. února 1796 – 17. února 1874) byl belgický astronom, matematik, statistik a sociolog.
Nový!!: Engelova křivka a Adolphe Quetelet · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Engelova křivka a Berlín · Vidět víc »
Důchodová spotřební křivka
Důchodová spotřební křivka je v ekonomii a zejména v teorii volby spotřebitele křivka v grafu, ve kterém jsou množství dvou produktů zanesena na dvě osy; křivka je locus bodů ukazující spotřební balíčky vybrané na každé z různých úrovní příjmu.
Nový!!: Engelova křivka a Důchodová spotřební křivka · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Engelova křivka a Drážďany · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Engelova křivka a Francie · Vidět víc »
Luxusní statek
Luxusní statek je ekonomické označení zboží, po němž poptávka stoupá rychleji než úměrně s rostoucím příjmem.
Nový!!: Engelova křivka a Luxusní statek · Vidět víc »
Méněcenný statek
Méněcenný statek označuje v teorii spotřebitele takový statek, kterého je se zvýšením důchodu spotřebitele poptáváno menší množství.
Nový!!: Engelova křivka a Méněcenný statek · Vidět víc »
Nabídka a poptávka
Marshallovy nůžky Nabídka a poptávka (anglicky supply and demand) je základní teorie mikroekonomie o vztahu mezi poptávkou a nabídkou na trhu, definovaná Alfredem Marshallem.
Nový!!: Engelova křivka a Nabídka a poptávka · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Engelova křivka a Německo · Vidět víc »
Normální statek
Normální statek označuje v teorii spotřebitele takový statek, kterého je se zvýšením důchodu spotřebitele poptáváno větší množství.
Nový!!: Engelova křivka a Normální statek · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Engelova křivka a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Nový!!: Engelova křivka a Otto von Bismarck · Vidět víc »
Pruský zemský sněm
budova Dolní komory, kolem roku 1900 budova Horní komory, přibližně rok 1900 Pruský zemský sněm bylo zákonodárné shromáždění Pruského království zavedené v roce 1849.
Nový!!: Engelova křivka a Pruský zemský sněm · Vidět víc »
Revoluce v roce 1848
Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.
Nový!!: Engelova křivka a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Engelova křivka a Sasko · Vidět víc »
Sklon ke spotřebě
Sklon ke spotřebě rozdělujeme na průměrný sklon ke spotřebě a mezní sklon ke spotřebě.
Nový!!: Engelova křivka a Sklon ke spotřebě · Vidět víc »
Spotřebitel
Lidé nakupující ovoce.(Nanking, Čína) Spotřebitel je poslední v řetězci odběratelů, fyzická osoba, která zboží nebo služby spotřebovává a neprodává dál.
Nový!!: Engelova křivka a Spotřebitel · Vidět víc »
Statistika
Statistika je vědní obor, který se zabývá sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací empirických dat za účelem prohloubení znalostí určité oblasti, obvykle hromadného jevu.
Nový!!: Engelova křivka a Statistika · Vidět víc »
Substitut
Substituty jsou v teorii spotřebitele takové dva statky, u kterých může spotřebitel snadno zaměňovat spotřebu jednoho spotřebou druhého.
Nový!!: Engelova křivka a Substitut · Vidět víc »
Užitek (ekonomie)
Užitek jako ekonomický pojem označuje subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby statků.
