Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Berlín, Cestování, Chorografie, Filipíny, Geografie, Hedvábná stezka, Humboldtova univerzita, Japonsko, Jáva, Kalifornie, Kalifornská zlatá horečka, Kartografie, Lipská univerzita, Lobnor, Manfred von Richthofen, Myanmar, Povstání tchaj-pchingů, Pruské Slezsko, Srí Lanka, Sulawesi, Sven Hedin, Tchaj-wan, Thajsko, Univerzita v Bonnu, Vratislavská univerzita, 1833, 1905, 5. květen, 6. říjen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Berlín · Vidět víc »
Cestování
Socha věnovaná fenoménu cestovatele. Oviedo, Španělsko Cestování znamená přepravu lidí účastnících se cesty či výletu nebo proces či čas vystihující osobu či objekt v pohybu z jednoho místa na druhé.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Cestování · Vidět víc »
Chorografie
Chorografie (možno přeložit jako popis místa) pochází z dílny Klaudia Ptolemaia (89 – 165) jako rozlišení geografie.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Chorografie · Vidět víc »
Filipíny
Filipíny, plným názvem Filipínská republika, jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Filipíny · Vidět víc »
Geografie
Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Geografie · Vidět víc »
Hedvábná stezka
Dálkové obchodní cesty v Asii. Hedvábná stezka vyznačena tučně Hedvábná stezka či Hedvábná cesta je starověká a středověká trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Hedvábná stezka · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Japonsko · Vidět víc »
Jáva
Mapa Jávy Sopky Semeru a Bromo ve východní části ostrova Jáva Jáva je ostrov oddělující Indický oceán na jihu a Jávské moře na severu, součást Indonésie.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Jáva · Vidět víc »
Kalifornie
Kalifornie (oficiálně) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Kalifornie · Vidět víc »
Kalifornská zlatá horečka
Kalifornská zlatá horečka (1848–1855) začala 24. ledna 1848 v Coloma (Kalifornie), když bylo Jamesem Marshallem při stavbě Sutterovy pily objeveno zlato.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Kalifornská zlatá horečka · Vidět víc »
Kartografie
Ilustrační mapa Kartografie je umění a věda zabývající se tvorbou a zpracováním map.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Kartografie · Vidět víc »
Lipská univerzita
Lipská univerzita (zkráceně AML) byla založena v roce 1409, a je proto po Univerzitě v Heidelbergu (1386) druhým nejstarším bez přerušení provozovaným vysokým učením na dnešním území Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Lipská univerzita · Vidět víc »
Lobnor
Lobnor nebo také Lob-nor, Lop nor, Lop nur (transliterace,, čínsky 罗布泊, pinyin Luōbùbó, český přepis Luo-pu-po) je bezodtoké jezero ve východní části Tarimské propadliny v autonomní oblasti Sin-ťiang v západní Číně.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Lobnor · Vidět víc »
Manfred von Richthofen
Manfred von Richthofen přezdívaný Rudý Baron Manfred Albrecht svobodný pán von Richthofen (2. května 1892, Breslau, Německé císařství (dnes Vratislav, Polsko) – 21. dubna 1918, Vaux-sur-Somme), známý též jako Rudý baron či Eso všech es, byl stíhací pilot německého armádního letectva a nejúspěšnější stíhač první světové války.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Manfred von Richthofen · Vidět víc »
Myanmar
Myanmar (česky také Myanma, do roku 1989 Barma, barmsky မြန်မာ, /mjanmá/), plným názvem Republika Myanmarský svaz, je jedna ze zemí jihovýchodní Asie.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Myanmar · Vidět víc »
Povstání tchaj-pchingů
Povstání tchaj-pchingů (1850–1871) byla rolnická vzpoura v Číně proti mandžuské říši Čching, jíž byla Čína součástí.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Povstání tchaj-pchingů · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Pruské Slezsko · Vidět víc »
Srí Lanka
Srí Lanka či Šrí Lanka, plným názvem Šrílanská demokratická socialistická republika, je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, nacházející se v blízkosti poloostrova Přední Indie na ostrově Cejlon, což byl také do roku 1972 oficiální název státu.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Srí Lanka · Vidět víc »
Sulawesi
Tradiční zemědělské obydlí Sulawesi neboli Celebes je nejvýchodnější z ostrovů Velkých Sund.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Sulawesi · Vidět víc »
Sven Hedin
Dr.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Sven Hedin · Vidět víc »
Tchaj-wan
Tchaj-wan nebo Taiwan (čínsky hanyu pinyin Táiwān, tongyong pinyin Táiwan, znaky nebo, tchajwansky Tâi-oân), plným názvem Čínská republika (tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok), je ostrovní stát rozkládající se na stejnojmenném ostrově Tchaj-wan (dříve nazývaném Formosa) a dalších ostrovech u jihovýchodního pobřeží Číny.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Tchaj-wan · Vidět víc »
Thajsko
Thajsko, plným názvem Thajské království, je stát v jihovýchodní Asii.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Thajsko · Vidět víc »
Univerzita v Bonnu
Univerzita v Bonnu (německy Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn) je veřejná univerzita nacházející se v Bonnu.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Univerzita v Bonnu · Vidět víc »
Vratislavská univerzita
Kampus Koszarowa Vratislavská univerzita je veřejná univerzita, která se nachází v polské Vratislavi.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a Vratislavská univerzita · Vidět víc »
1833
1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a 1833 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a 1905 · Vidět víc »
5. květen
5.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a 5. květen · Vidět víc »
6. říjen
6.
Nový!!: Ferdinand von Richthofen a 6. říjen · Vidět víc »
