Rychlejší přístup než prohlížeči!
38 vztahy: Absolutně černé těleso, Absorpce světla, Asteroid, Berlín, Bernoulli-Navierova hypotéza, Carl Friedrich Gauss, Cesium, Chemický prvek, Davyho medaile, Elektřina, Elektrický proud, Elektromagnetické spektrum, Fyzika, Heidelberg, Hvězda, Impaktní kráter, Index lomu, Joseph von Fraunhofer, Kaliningrad, Kirchhoffovy zákony, Královská společnost, Matematický důkaz, Německo, Ohyb, Prusko, Robert Wilhelm Bunsen, Rubidium, Sálání, Spektroskopie, Théveninova věta, Univerzita Heidelberg, 12. březen, 17. říjen, 1824, 1859, 1860, 1861, 1887.
Absolutně černé těleso
Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Absolutně černé těleso · Vidět víc »
Absorpce světla
#PŘESMĚRUJ Absorpce záření.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Absorpce světla · Vidět víc »
Asteroid
Galileo Asteroid je starší a nepřesné, ale stále často používané označení těles, která se správně nazývají planetky.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Asteroid · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Berlín · Vidět víc »
Bernoulli-Navierova hypotéza
#PŘESMĚRUJ Bernoulliho–Navierova hypotéza.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Bernoulli-Navierova hypotéza · Vidět víc »
Carl Friedrich Gauss
Johann Carl Friedrich Gauss (30. dubna 1777, Braunschweig – 23. února 1855, Göttingen) byl slavný německý matematik a fyzik.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Carl Friedrich Gauss · Vidět víc »
Cesium
Cesium (chemická značka Cs, Caesium) je chemický prvek z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Cesium · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Chemický prvek · Vidět víc »
Davyho medaile
Davyho medaile je nejvyšší britské vědecké ocenění udělované na poli chemie.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Davyho medaile · Vidět víc »
Elektřina
Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Elektřina · Vidět víc »
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Elektrický proud · Vidět víc »
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Fyzika · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Heidelberg · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Hvězda · Vidět víc »
Impaktní kráter
Impaktní kráter Tycho na Měsíci s výrazným středovým kopcem Impaktní kráter je prohlubeň (většinou kruhového tvaru) na povrchu těles v planetární soustavě (planet, měsíců a planetek).
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Impaktní kráter · Vidět víc »
Index lomu
Index lomu (značí se n nebo N) je bezrozměrná fyzikální veličina popisující šíření světla a všeobecně elektromagnetického záření v látkách.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Index lomu · Vidět víc »
Joseph von Fraunhofer
Joseph von Fraunhofer (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov) byl německý optik, fyzik a astronom.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Joseph von Fraunhofer · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Kaliningrad · Vidět víc »
Kirchhoffovy zákony
Kirchhoffovy zákony jsou dvě pravidla formulující principy zachování náboje a energie v elektrických obvodech.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Kirchhoffovy zákony · Vidět víc »
Královská společnost
Královská společnost (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge) je britská učená společnost čili akademie pro podporu věd, založená roku 1660 v Londýně.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Královská společnost · Vidět víc »
Matematický důkaz
Základů''. Jeden z nejstarších dochovaných matematických důkazů V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů).
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Matematický důkaz · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Německo · Vidět víc »
Ohyb
Prostý nosník namáhaný ohybem Ohyb charakterizuje chování prvku (například stavebního či strojního) v závislosti na vnějším zatížení, které působí kolmo na podélnou osu elementu.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Ohyb · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Prusko · Vidět víc »
Robert Wilhelm Bunsen
Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Robert Wilhelm Bunsen · Vidět víc »
Rubidium
Rubidium (chemická značka Rb, Rubidium) je prvkem z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Rubidium · Vidět víc »
Sálání
Sálání (vyzařování, radiace) je fyzikální proces, při kterém látka emituje do prostoru energii ve formě elektromagnetického záření.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Sálání · Vidět víc »
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Spektroskopie · Vidět víc »
Théveninova věta
Théveninova poučka (Théveninův teorém) o náhradním zdroji napětí tvrdí, že lze libovolně složitý lineární obvod nahradit obvodem skutečného zdroje napětí, připojeným k libovolným dvěma svorkám.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Théveninova věta · Vidět víc »
Univerzita Heidelberg
Ruprechto-Karlova univerzita v Heidelbergu (německy Ruprecht-Karls-Universität, latinsky Ruperto-Carola) je nejstarší univerzita v Německu a jedna z nejstarších v Evropě.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a Univerzita Heidelberg · Vidět víc »
12. březen
12.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a 12. březen · Vidět víc »
17. říjen
17.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a 17. říjen · Vidět víc »
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a 1824 · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a 1859 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a 1860 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a 1861 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Gustav Kirchhoff a 1887 · Vidět víc »
