Rychlejší přístup než prohlížeči!
78 vztahy: Abd al-Azíz ibn Saúd, Abdalláh I., Abdalláh II., Abdul Karim Kásim, Ahl al-bajt, Alí, Alí ibn Husajn, Alíja bint Alí, Arabština, Arabové, Chalífa, Chalífát, Dža'far as-Sádik, Emír, Fajsal I., Fajsal II., Fátima, Ghazi I., Hasan ibn Alí, Hidžáz, Husajn I., Husajn ibn Alí, Husajn ibn Alí al-Hášimí, Husajn, jordánský korunní princ, Imám, Irácké království, Irák, Islám, Jordánsko, Kurajšovci, Linie následnictví iráckého trůnu, Linie následnictví jordánského trůnu, Mandátní území, Mešita, Medína, Mekka, Mohamed, Muhammad al-Mahdi, Osmanská říše, Prorok, Protektorát, První světová válka, Regent, Saúdové, Sýrie, Spojené království, Talal I., Turecko, Velká Sýrie, Volení chalífové, ..., Wahhábismus, Zeid bin Husajn, Zeid bin Raad, 1201, 1517, 16. století, 1882, 1905, 1908, 1916, 1920, 1921, 1924, 1925, 1932, 1933, 1935, 1939, 1946, 1949, 1951, 1952, 1953, 1958, 1970, 1999, 3. říjen, 967. Rozbalte index (28 více) »
Abd al-Azíz ibn Saúd
Abd al-Azíz ibn Saúd (15. ledna 1875 – 9. listopadu 1953) byl prvním králem Saúdské Arábie, zakladatelem třetího saúdského státu.
Nový!!: Hášimovci a Abd al-Azíz ibn Saúd · Vidět víc »
Abdalláh I.
Abdalláh I. (arabsky: عبد الله الأول بن الحسين; Abd Alláh ibn al-Husajn) z dynastie Hášimovců, 1882 Mekka, Osmanská říše – 20. července 1951 Jeruzalém, Jordánsko, byl v letech 1946–1951 první jordánský král a předtím v letech 1921–1946 emír Zajordánska (po dobu trvání Britského mandátu Palestina).
Nový!!: Hášimovci a Abdalláh I. · Vidět víc »
Abdalláh II.
Abdalláh II.
Nový!!: Hášimovci a Abdalláh II. · Vidět víc »
Abdul Karim Kásim
Abdul Karim Kásim (21. listopadu 1914, Bagdád — 9. února 1963, Bagdád) byl irácký důstojník a politik, faktický vládce země v letech 1958 až 1963.
Nový!!: Hášimovci a Abdul Karim Kásim · Vidět víc »
Ahl al-bajt
Ahl al-bajt (أهل البيت) je původem arabská fráze, která znamená „Lidé domu“.
Nový!!: Hášimovci a Ahl al-bajt · Vidět víc »
Alí
iráckém Nadžafu Alí ibn Abí Tálib (okolo roku 599 Mekka – 28. leden 661 Kúfa) byl čtvrtý volený chalífa v letech 656–661.
Nový!!: Hášimovci a Alí · Vidět víc »
Alí ibn Husajn
Alí ibn Husajn (al-Hášimí) (arabsky: علي بن الحسين; Ali bin Husayn, *1879 Mekka, †14. června 1935 Bagdád) byl v letech 1924–1925 králem Hidžázu a šarifem a emírem Mekky.
Nový!!: Hášimovci a Alí ibn Husajn · Vidět víc »
Alíja bint Alí
Alija bint Alí (1911 Mekka, Osmanská říše – 21. prosince 1950 Bagdád, Irácké království) byla rodem hidžázská princezna z dynastie Hášimovců, a jako manželka svého bratrance Ghaziho I. v letech 1934–1939 irácká královna.
Nový!!: Hášimovci a Alíja bint Alí · Vidět víc »
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Nový!!: Hášimovci a Arabština · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Hášimovci a Arabové · Vidět víc »
Chalífa
Chalífa neboli kalif (arabsky خليفة, což znamená zástupce, nástupce, náměstek; původně chalífat rasúl Alláh – náměstek posla božího) je titul užívaný nástupci proroka Mohameda.
Nový!!: Hášimovci a Chalífa · Vidět víc »
Chalífát
Rozsah Arabského chalífátu v letech 622–750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce.
Nový!!: Hášimovci a Chalífát · Vidět víc »
Dža'far as-Sádik
Dža'far as-Sádik (702 Medína - 765 Medína;: جعفر الصادق) je podle šíitských sekt isná ašaríji a ismá'ílíji šestým imámem.
Nový!!: Hášimovci a Dža'far as-Sádik · Vidět víc »
Emír
Sergeje Prokudina-Gorského Emír je čestný titul v muslimském světě, který náleží potomkům Mohameda, vysokým vojenským velitelům v zemích Blízkého východu a severní Afriky.
Nový!!: Hášimovci a Emír · Vidět víc »
Fajsal I.
Fajsal bin al-Husajn bin Alí al-Hášimí (arabsky: فيصل بن حسين, Fajṣal ibn Ḥusajn; 20. května 1883 – 8. září 1933) byl po krátké období v roce 1920 králem Velké Sýrie a od 23.
Nový!!: Hášimovci a Fajsal I. · Vidět víc »
Fajsal II.
Fajsal II. (arabsky: الملك فيصل الثاني, Faysal bin Ġāzī) z dynastie Hášimovců, 2. května 1935 Bagdád – 14. července 1958 tamtéž, byl od roku 1939 (resp. 1953) do své smrti posledním iráckým králem.
Nový!!: Hášimovci a Fajsal II. · Vidět víc »
Fátima
Fátima (arabsky: فاطمة; okolo 605/615–632/633) byla dcera islámského proroka Mohameda, kterou měl se svou ženou Chadídžou.
Nový!!: Hášimovci a Fátima · Vidět víc »
Ghazi I.
Ghazi I. (arabsky: غازي الأول, Ġāzī bin Fayṣal, také Gházi, 12. března 1912, Mekka – 4. dubna 1939) byl v letech 1933 až 1939 irácký král.
Nový!!: Hášimovci a Ghazi I. · Vidět víc »
Hasan ibn Alí
Hasan ibn Alí ibn Abí Tálib byl vnuk Muhammada, zakladatele islámu.
Nový!!: Hášimovci a Hasan ibn Alí · Vidět víc »
Hidžáz
Hidžáz (arabsky, al-Hidžáz) bylo arabské království, dnes jen region na západě dnešní Saúdské Arábie, ležící při pobřeží Rudého moře.
Nový!!: Hášimovci a Hidžáz · Vidět víc »
Husajn I.
Husajn I. (arabsky: حسين بن طلال, Ḥusajn bin Ṭalāl; 14. listopadu 1935, Ammán – 7. února 1999, Ammán), známý též jako Husajn Jordánský, byl králem Jordánska.
Nový!!: Hášimovci a Husajn I. · Vidět víc »
Husajn ibn Alí
Husajn ibn Alí (kolem 626 – 10. října 680) často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Mohameda, zakladatele islámu.
Nový!!: Hášimovci a Husajn ibn Alí · Vidět víc »
Husajn ibn Alí al-Hášimí
Husajn bin Alí al-Hášimí (arabsky: حسین بن علی; Ḥusayn bin Ali) byl v letech 1916 až 1924 králem Hidžázu, předtím v letech 1908 až 1916 šarifem a emírem Mekky, centra Hidžázu.
Nový!!: Hášimovci a Husajn ibn Alí al-Hášimí · Vidět víc »
Husajn, jordánský korunní princ
Korunní princ Husajn bin Abdalláh (* 28. června 1994 Ammán) je od roku 2004 následník jordánského trůnu a korunní princ (od roku 2009).
Nový!!: Hášimovci a Husajn, jordánský korunní princ · Vidět víc »
Imám
Modlitba imámů v Káhiře (Jean-Léon Gérôme) Imám byl původně titul představeného muslimské obce, později titul všeobecně uznávaného znalce a učitele koránu (asi jako dnešní profesor) – dnes muslimský duchovní, u sunnitů ještě čestný titul zakladatele náboženské nebo právnické školy a u šiítů nejvyšší duchovní představený.
Nový!!: Hášimovci a Imám · Vidět víc »
Irácké království
Irácké království (arabsky: المملكة العراقية, al-Mamlakah al-Iraqia) nebo též Irácké hášimovské království byla konstituční monarchie na území dnešního Iráku.
Nový!!: Hášimovci a Irácké království · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Hášimovci a Irák · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Hášimovci a Islám · Vidět víc »
Jordánsko
Jordánsko (arabsky الأردن Al-ʾUrdun), plným názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Hášimovci a Jordánsko · Vidět víc »
Kurajšovci
Kurajšovci byli arabským kmenem, který v době vzniku islámu ovládal Mekku, již v předislámské době důležité náboženské centrum Arábie.
Nový!!: Hášimovci a Kurajšovci · Vidět víc »
Linie následnictví iráckého trůnu
iráckého království Následnictví iráckého trůnu užívalo za dob monarchie jako systému určení následníka trůnu salické právo vzhledem k muslimským zvykům, kdy jsou ženy a jejich potomci úplně vyloučeni z následnictví trůnu.
Nový!!: Hášimovci a Linie následnictví iráckého trůnu · Vidět víc »
Linie následnictví jordánského trůnu
Následnictví jordánského trůnu užívá jako systému určení následnictví trůnu salické právo.
Nový!!: Hášimovci a Linie následnictví jordánského trůnu · Vidět víc »
Mandátní území
Společná správa – mandátní území pod společnou správou Mandátní území byla mezi lety 1919–1946 území, odebraná Německé a Osmanské říši, jež v 1. světové válce patřily k poraženým, a svěřená mandátem Společnosti národů do dočasné správy několika jejím členským státům z řad vítězných, obvykle koloniálních mocností (které již během války dotyčná území obsadily).
Nový!!: Hášimovci a Mandátní území · Vidět víc »
Mešita
Mešita, Brunej brněnské mešity Mešita v Bergenu Mešita (arabsky, masdžid) je chrám, který primárně slouží muslimům k uctívání Boha Stvořitele (arabsky الله Allah).
Nový!!: Hášimovci a Mešita · Vidět víc »
Medína
Medína (arabsky al-Madína al-munawwara, المدينة المنورة) je město, které se nachází v západní části Saúdské Arábie.
Nový!!: Hášimovci a Medína · Vidět víc »
Mekka
Mekka (v novější době většinou مكة المكرّمة Makka al-Mukarrama‚ Mekka, ctihodná) je město s 2 000 000 obyvateli (stav v roce 2012) v západní části Saúdské Arábie.
Nový!!: Hášimovci a Mekka · Vidět víc »
Mohamed
Prorok Mohammed a jeho žena Áiša Mohamed (25. dubna 571Přesné datum narození není bezpečně známo, rok 570 je uváděn jako nejpravděpodobnější. TAUER, Felix, Svět islámu, str. 17–18, Praha: Vyšehrad, 1984 Mekka – 8. června 632 Medína, oblast Hidžáz, dnešní Saúdská Arábie), česky zastarale též Mahomet či Machomet, v odborné literatuře Muhammad, plným jménem Abú-l-Kásim Muhammad ibn ʿAbdulláh ibn ʿAbdulmuttalib ibn Hášim ibn ʿAbd Manáf al-Kuraší, byl náboženský a politický vůdce a poslední prorok islámu, který je muslimy považován za poslední krok zjevování monoteistického náboženství, jehož dřívější verze byly učeny Abrahámem, Mojžíšem, Ježíšem a ostatními předcházejícími proroky.
Nový!!: Hášimovci a Mohamed · Vidět víc »
Muhammad al-Mahdi
#PŘESMĚRUJ Muhammad al-Mahdí.
Nový!!: Hášimovci a Muhammad al-Mahdi · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Hášimovci a Osmanská říše · Vidět víc »
Prorok
Prorok nebo prorokyně je v náboženství osoba, která je považována za člověka v kontaktu s božskou bytostí a která údajně mluví jejím jménem a slouží jako prostředník mezi lidmi tím, že předává ostatním lidem poselství nebo učení pocházející od nadpřirozeného zdroje.
Nový!!: Hášimovci a Prorok · Vidět víc »
Protektorát
Protektorát (lat. protectio – ochrana) je označení pro formu státního zřízení.
Nový!!: Hášimovci a Protektorát · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Hášimovci a První světová válka · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Hášimovci a Regent · Vidět víc »
Saúdové
Dynastie Saúdů (arabsky: آل سعود, ál-Saʿúd) také Saúdové je vládnoucí dynastie v Saúdské Arábii.
Nový!!: Hášimovci a Saúdové · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Hášimovci a Sýrie · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Hášimovci a Spojené království · Vidět víc »
Talal I.
Talál I., arabsky: طلال بن عبد الله; Ṭalāl ibn ‘Abd Allāh (26. února 1909, Mekka, Osmanská říše – 7. července 1972, Istanbul, Turecko) byl v letech 1951–1952 králem Jordánska.
Nový!!: Hášimovci a Talal I. · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Hášimovci a Turecko · Vidět víc »
Velká Sýrie
Přibližná mapa tehdejší Velké Sýrie, spolu s vlajkou Syrské národně sociální strany Velká Sýrie je název pro iredentistický termín označující území a také krátkodobě trvající stát v roce 1920 přibližně na území dnešní Sýrie, Libanonu, turecké provincie Hatay, Izraele, Palestinské autonomie a Jordánska (bývalá osmanská území).
Nový!!: Hášimovci a Velká Sýrie · Vidět víc »
Volení chalífové
Volení chalífové jsou první čtyři nástupci proroka Mohameda vládnoucí v letech 632–661.
Nový!!: Hášimovci a Volení chalífové · Vidět víc »
Wahhábismus
Džiddě v Saúdské Arábii Wahhábismus (arabsky الوهابية) je sunnitská fundamentalistická forma islámu.
Nový!!: Hášimovci a Wahhábismus · Vidět víc »
Zeid bin Husajn
Zeid bin Husajn al-Hášimí (arabsky: الأمير زيد بن الحسين, 28. února 1898 – 18. října 1970) byl irácký princ z arabské dynastie Hášimovců a od roku 1958 do své smrti byl nárokovatelem (pretendentem) iráckého trůnu.
Nový!!: Hášimovci a Zeid bin Husajn · Vidět víc »
Zeid bin Raad
#PŘESMĚRUJ Zaíd Raád Zaíd Husajn.
Nový!!: Hášimovci a Zeid bin Raad · Vidět víc »
1201
Rok 1201 (MCCI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pondělí.
Nový!!: Hášimovci a 1201 · Vidět víc »
1517
Bez popisu.
Nový!!: Hášimovci a 1517 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Hášimovci a 16. století · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hášimovci a 1882 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hášimovci a 1905 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hášimovci a 1908 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hášimovci a 1916 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hášimovci a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hášimovci a 1921 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hášimovci a 1924 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hášimovci a 1925 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hášimovci a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hášimovci a 1933 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hášimovci a 1935 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hášimovci a 1939 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hášimovci a 1946 · Vidět víc »
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hášimovci a 1949 · Vidět víc »
1951
1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hášimovci a 1951 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hášimovci a 1952 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hášimovci a 1953 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hášimovci a 1958 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Hášimovci a 1970 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Hášimovci a 1999 · Vidět víc »
3. říjen
3.
Nový!!: Hášimovci a 3. říjen · Vidět víc »
967
Bez popisu.
Nový!!: Hášimovci a 967 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Hašímovci, Hášemité, Hášimovci (Kurajšovci), Hášimové.
