Obsah
53 vztahy: Adam a Eva, Ahriman, Ahura Mazda, Avesta, Římský senát, Bojar, Bráhmana, Bundahišn, Chvarena, Daéva, Džamšíd, Ferídún, Gajómart, Germania (kniha), Heimdall, Hermafrodit, Herminoni, Historická lingvistika, Hvězdička (znak), Incest, Indoevropské náboženství, Indogermánský etymologický slovník, Ingvaeoni, Istaveoni, Jaan Puhvel, Jašt, Jama (hinduismus), Julius Pokorny, Kšatrija, Keresáspa, Latina, Manu, Martin Litchfield West, Mithra, Pangu, Platón, Poetická Edda, Puruša, Quirinus, Rgvéda, Romulus a Remus, Sanskrt, Staroirština, Střední perština, Symposion, Tacitus, Tamaz Gamkrelidze, Trojfunkční hypotéza, Tuisto, Vaišjové, ... Rozbalte index (3 více) »
Adam a Eva
Albrecht Dürer: Adam a Eva, 1507 Mihály Zichy (1827-1906): Adam a Eva Adam a Eva byli podle bible první lidé, prapředci všech lidí.
Vidět Jemos a Adam a Eva
Ahriman
Ahriman může být.
Vidět Jemos a Ahriman
Ahura Mazda
Ardašírovi Ahura Mazda „Pán Moudrost“, středopersky Óhrmazd pahlavské písmo alt.
Vidět Jemos a Ahura Mazda
Avesta
Rukopis Avesty, Bodleian Library, Oxford) Avesta je soubor posvátných textů zarathuštrismu sepsaných v jazyce zvaném avestánština.
Vidět Jemos a Avesta
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Vidět Jemos a Římský senát
Bojar
Godfreye Knellera Bojar byl příslušníkem nejvyšší feudální aristokracie v Kyjevské Rusi, Bulharsku, Valašsku a Moldavsku, obvykle hned druhý po vládnoucím knížeti.
Vidět Jemos a Bojar
Bráhmana
#PŘESMĚRUJ Bráhman.
Vidět Jemos a Bráhmana
Bundahišn
Bundahišn „Prvotní stvoření“ je tradiční označení středoperské encyklopedické kompilace pojednávající především o zarathuštrické kosmogonii a kosmologii.
Vidět Jemos a Bundahišn
Chvarena
Chvarena, novopersky farr, je avestánský výraz pro slávu, nádheru či lesk spojenou se sluncem a ohněm.
Vidět Jemos a Chvarena
Daéva
Daévovév praíránštině *daiva, v avestánštině daēuua, ve staré perštině daiva, ve střední perštině dēw.
Vidět Jemos a Daéva
Džamšíd
Džamšíd rozpůlen Spitjurem Džamšíd, též Džam, avestánsky Jima, je mytický perský král známý především z eposu Šáhnáme z 11. století.
Vidět Jemos a Džamšíd
Ferídún
Ferídún na malbě Hadží Agha Jana, Persie, počátek 19. století Ferídún, avestánsky Thraétaona též Ferēdūn, Afrīdūn, středopersky Frétón či Frēdōn, novopersky Fereydūn či Farīdūn, avestánské jméno je též zapisováno Θraētaona, tedy s neznělou dentální frikativou na začátku.
Vidět Jemos a Ferídún
Gajómart
daévy, ilustrace k rukopisu Šáhnáme, 1655 Gajómart je v zarathuštrismu první člověk či obr,Za obra není označován přímo, ale podle Zátsprama je vysoký a široký jako čtyři průměrné rákosy.
Vidět Jemos a Gajómart
Germania (kniha)
Germania je spis římského historika Publia Cornelia Tacita vydaný kolem roku 98 a původně nazvaný O původu a situaci Germánů (latinsky De origine et situ Germanorum).
Vidět Jemos a Germania (kniha)
Heimdall
Heimdall s Gjallarhornem Heimdall je jedním z nejpodivuhodnějších severských bohů.
Vidět Jemos a Heimdall
Hermafrodit
Hlemýžď zahradní, běžný hermafrodit Hermafrodit (též obojetník, velmi zřídka též cvikéř či cvikýř) je živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie.
Vidět Jemos a Hermafrodit
Herminoni
Herminoni, označovaní také jako Hermioni (starořecky: Ἑρμίονες), byla velká skupina raných germánských kmenů, které se usadily v povodí Labe a okolo 1. století našeho letopočtu expandovaly do Bavorska, Švábska a Čech.
Vidět Jemos a Herminoni
Historická lingvistika
Historická lingvistika (neplést s historií lingvistiky) neboli diachronní lingvistika je jazykovědný obor zabývající se vývojem jednotlivých jazyků v celé délce jejich vývoje.
Vidět Jemos a Historická lingvistika
Hvězdička (znak)
Znak * (hvězdička) se používá v písmu k různým účelům.
Vidět Jemos a Hvězdička (znak)
Incest
Incest (z latinského incestus – nečistý, hříšný), zastarale krvesmilstvo, je sexuální aktivita mezi blízkými příbuznými.
Vidět Jemos a Incest
Indoevropské náboženství
severské doby bronzové (zhruba 1400 př. n. l.), zobrazující typickou indoevropskou představu Slunce jako vozu taženého koněm Indoevropské náboženství byl soubor věrských představ a praktik Praindoevropanů, včetně mytologie, rekonstruovaných na základě analýzy společné náboženské slovní zásoby, témat a rituálů, objevujících se v jejich následnických kulturách.
Vidět Jemos a Indoevropské náboženství
Indogermánský etymologický slovník
Indogermánský etymologický slovník (německy Indogermanisches etymologisches Wörterbuch) je etymologický slovník, publikovaný v roce 1959 jazykovědcem Juliem Pokornym.
Vidět Jemos a Indogermánský etymologický slovník
Ingvaeoni
Ingvaeoni či Ingaevoni byla západogermánská kulturní skupina žijící ve starověku podél pobřeží Severního moře v oblastech Jutska, Holštýnska a Fríska.
Vidět Jemos a Ingvaeoni
Istaveoni
Istaveoni (také Istaevoni) byla skupina germánských kmenů žijících v dobách římské říše okolo břehů Rýna a která údajně sdílela společnou kulturu a původ (Rýnsko-veserští Germáni).
Vidět Jemos a Istaveoni
Jaan Puhvel
Jaan Puhvel (* 24. ledna 1932 Tallinn) je estonsko-americký lingvista, indoevropista, asyriolog a mytolog, žák francouzského strukturalisty George Dumézila.
Vidět Jemos a Jaan Puhvel
Jašt
Jašty jsou soubor jednadvaceti hymnů na různá zarathuštrická božstva obsažený v Avestě.
Vidět Jemos a Jašt
Jama (hinduismus)
Jama je védským a hinduistickým bohem smrti, vládcem podsvětí a ochráncem jihu.
Vidět Jemos a Jama (hinduismus)
Julius Pokorny
Julius Pokorny (12. června 1887 Praha – 8. dubna 1970 Curych) byl česko-německý jazykovědec, zaměřující se na keltské jazyky.
Vidět Jemos a Julius Pokorny
Kšatrija
Rádžpúti, příslušníci bojovné vrstvy kšatrijů Kšatrija (hindsky i sanskrtsky क्षत्रिय, kṣatriya, ze sanskrtského क्षत्र, kṣatra – vláda, autorita) je příslušník jedné ze čtyř varen.
Vidět Jemos a Kšatrija
Keresáspa
Garšásp zabíjející draka Aži Sruvara, ilustrace k Šáhnáme, Dillíský sultanát, cca 1425-1450 Keresáspa, novopersky Garšásp (گرشاسپ), je v zarathuštrické a perské mytologii hrdina a drakobijce.
Vidět Jemos a Keresáspa
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Jemos a Latina
Manu
potopy světa Manu je v indické mytologii první člověk a prapředek lidstva.
Vidět Jemos a Manu
Martin Litchfield West
Martin Litchfield West (23. září 1937, Londýn – 13. červenec 2015, Oxford) byl britský badatel v oblasti klasických studií.
Vidět Jemos a Martin Litchfield West
Mithra
jazyk.
Vidět Jemos a Mithra
Pangu
Portrét Pangu od Sancai TuhuiPangu (tradiční čínština: 盤古) je dle čínské mytologie první živá bytost a tvůrce všeho živého.
Vidět Jemos a Pangu
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Vidět Jemos a Platón
Poetická Edda
Edda – ilustrace z 18. století Poetická Edda (též Starší nebo Saemundova Edda) – sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní, která vznikala pravděpodobně kolem 10.
Vidět Jemos a Poetická Edda
Puruša
''Trilóka Puruša'' „Puruša tří prostorů“ na gudžarátské miniatuře, cca 1840-1860 Puruša, v sanskrtu पुरुष puruṣa „muž, člověk, osoba“, je hinduistický pojem s velmi širokou škálou významů.
Vidět Jemos a Puruša
Quirinus
Cerery na rubu, 56. př. n. l. Quirinus je římský bůh.
Vidět Jemos a Quirinus
Rgvéda
Rgvéda (v dévanágarí ऋग्वेद) je sanskrtský výraz složený ze slovního kořenu rč (modlitba, verš) a véda (vědění).
Vidět Jemos a Rgvéda
Romulus a Remus
Kapitolská vlčice, socha vlčice kojící Romula a Rema Romulus a Remus měla podle pověsti být dvojčata, která 21. dubna roku 753 př. n. l. založila město Řím, čímž začala epocha známá jako římské království.
Vidět Jemos a Romulus a Remus
Sanskrt
Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.
Vidět Jemos a Sanskrt
Staroirština
Staroirština (Goídelc; irsky: Sean-Ghaeilge) je nejstarší formou keltských goidelských jazyků, v níž se dochovalo mnoho psaných textů.
Vidět Jemos a Staroirština
Střední perština
Středoperský jazyk známý též jako Pársik (jazyk Pársu nebo Fársu) je íránský jazyk, který byl jedním z dialektů jihozápadního Íránu.
Vidět Jemos a Střední perština
Symposion
kylix, v druhé drží oinochoé. Kolem 460–450 př. n. l. Symposion (řecky συμπόσιον, symposion – „společná pitka“; ze συμπίνειν, sympinein – „pít spolu“; latinsky convivium) bylo ve starém Řecku a Římě důležitou společenskou institucí.
Vidět Jemos a Symposion
Tacitus
Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus (kolem 55 n. l. – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124) byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.
Vidět Jemos a Tacitus
Tamaz Gamkrelidze
Tamaz Valerianis dze Gamkrelidze (gruzínsky: თამაზ ვალერიანის ძე გამმყრიიძყრიეძ; 23. října 1929 Kutaisi – 10. února 2021 Tbilisi) byl gruzínský lingvista, orientalista, chetitolog a indoevropeista.
Vidět Jemos a Tamaz Gamkrelidze
Trojfunkční hypotéza
Trojice bohů: Ódin, Thór a Freya Trojfunkční hypotéza je teorie francouzského badatele George Dumézila, podle které indoevropská společnost užívala trojčlennou ideologii (idéologie tripartite) jako universální klasifikační systém.
Vidět Jemos a Trojfunkční hypotéza
Tuisto
Tuisto jako Tuiscon na ilustraci k životopisné encyklopedii ''Promptuarii Iconum Insigniorum'', cca 1553 Tuisto „dvojče“ je mytický prapředek Germánů, otec Manna „člověka“.
Vidět Jemos a Tuisto
Vaišjové
#PŘESMĚRUJ Vaišja.
Vidět Jemos a Vaišjové
Varna (hinduismus)
Varna (doslova „barva“) je společenský stav v kastovním systému rozdělení obyvatelstva Indie, který existuje přibližně od roku 1500 př.
Vidět Jemos a Varna (hinduismus)
Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov
Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov (rusky Вячесла́в Все́володович Ива́нов; 21. srpna 1929, Moskva – 7. října 2017) byl významný ruský filolog a indoevropeista, známý zejména svou glottalickou teorií indoevropských souhlásek a umístěním indoevropské pravlasti do oblasti Arménské vysočiny a Urmijského jezera.
Vidět Jemos a Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov
Ymir
Ymi, též Ymir nebo Argelmir (staroseversky šterkový křikloun) je oboupohlavní obr ze severské mytologie, předek ostatních obrů – Jotunů a důležitá postava stvoření světa.
Vidět Jemos a Ymir