45 vztahy: Abrahám, Amida, Aramejština, Šacharit, Židé, Bar micva, Bat micva, Bůh, Ga'on z Vilna, Gregoriánský kalendář, Havdala, Hebrejština, Izrael, Izraelská policie, Izraelské obranné síly, Jomkipurská válka, Judaismus, Kniha Jonáš, Leviticus, Ma'ariv, Mincha, Moše Isserles, Musaf, Nachmanides, Ne'ila, Numeri, Poutní svátky, Roš ha-šana, Sfaradim, Talit, Tóra, Tišri, Vysoké svátky, 1. říjen, 11. říjen, 12. říjen, 15. září, 16. září, 2. říjen, 24. září, 25. září, 27. září, 28. září, 4. říjen, 5. říjen.
Abrahám
Abrahám (rodným jménem Abram) – Avraham, Avram – „otec množství“, „vznešený otec“, Ibráhím.
Nový!!: Jom kipur a Abrahám · Vidět víc »
Amida
Modlící se osoba v synagoze Amida („(po)stoj“) je židovská modlitba, známá též pod názvy, šmone esre (osmnáct, podle původního počtu požehnání), nebo též ha-tfila (dosl. „ta modlitba“), eventuálně (tfilat lachaš, tichá modlitba).
Nový!!: Jom kipur a Amida · Vidět víc »
Aramejština
Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.
Nový!!: Jom kipur a Aramejština · Vidět víc »
Šacharit
200px Šacharit (od slova šachar, úsvit) neboli ranní modlitba je ranní židovská bohoslužba a zároveň nejdelší z bohoslužeb v judaismu.
Nový!!: Jom kipur a Šacharit · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Jom kipur a Židé · Vidět víc »
Bar micva
Zdi nářků v Jeruzalémě Bar micva (doslova „syn přikázání“), je židovský náboženský obřad, během kterého se ze židovského chlapce stává nábožensky dospělý muž, který na sebe přijímá odpovědnost za dodržování micvot – přikázání (obdobou u dívek je bat micva).
Nový!!: Jom kipur a Bar micva · Vidět víc »
Bat micva
Tóry během obřadu ''Bat micva'' Bat micva (doslova "dcera přikázání") je židovský náboženský obřad, během kterého židovská dívka vstupuje do období dospělosti.
Nový!!: Jom kipur a Bat micva · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Jom kipur a Bůh · Vidět víc »
Ga'on z Vilna
Ha-ga'on rabi Elijahu ben Šlomo, podle akrostichu citován jako הגר״א – ha-Gra, nazývaný též Vilenský ga'on nebo Ga'on z Vilna (23. dubna 1720 –) patřil k nejvýznamnějším židovským učencům své doby a je považován za jednu z největších postav novodobého židovství.
Nový!!: Jom kipur a Ga'on z Vilna · Vidět víc »
Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).
Nový!!: Jom kipur a Gregoriánský kalendář · Vidět víc »
Havdala
Bohoslužebný pohár s příslušenstvím Věřící při svátku Havdala (Polsko, 2009) Havdala (hebrejsky הַבְדָּלָה, doslova „odlišení“ či „oddělení“) je název obřadu, kterým židé zakončují Šabat a ostatní své náboženské svátky.
Nový!!: Jom kipur a Havdala · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Jom kipur a Hebrejština · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Jom kipur a Izrael · Vidět víc »
Izraelská policie
Národní centrála izraelské policie v Jeruzalémě Izraelská policie pomník Izraelská policie (hebrejsky: משטרת ישראל, Mišteret Jisra'el) je ozbrojený bezpečnostní sbor Státu Izrael, státní policie s působností na celém území Izraele.
Nový!!: Jom kipur a Izraelská policie · Vidět víc »
Izraelské obranné síly
Izraelské obranné síly (IOS) (צְבָא הַהֲגָנָה לְיִשְׂרָאֵל,,: Israel Defense Forces, IDF), v Izraeli běžné známé pod hebrejským akronymem Cahal (hebrejsky: צה״ל), jsou izraelská armáda, sestávající z pozemních sil, vojenského námořnictva a vojenského letectva.
Nový!!: Jom kipur a Izraelské obranné síly · Vidět víc »
Jomkipurská válka
Jomkipurská válka (milchemet Jom ha-kipurim nebo, milchemet Jom kipur), známá též jako válka ze dne smíření, říjnová válka (ḥarb uktúbar nebo, ḥarb tišrín), v muslimském světě také ramadánová válka, byla pátá arabsko-izraelská válka.
Nový!!: Jom kipur a Jomkipurská válka · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Jom kipur a Judaismus · Vidět víc »
Kniha Jonáš
Kennicottovy bible Kniha Jonáš (Jona) je jednou z prorockých knih Starého zákona, řadí se mezi 12 menších proroků.
Nový!!: Jom kipur a Kniha Jonáš · Vidět víc »
Leviticus
Leviticus, hebrejsky Va-jikra („A zavolal“) (někdy též nazývána 3. kniha Mojžíšova) je třetí knihou Starého zákona.
Nový!!: Jom kipur a Leviticus · Vidět víc »
Ma'ariv
Ma'ariv (soumrak), v sefardském prostředí též arvit (hebrejsky ערבית, večerní) je židovská večerní modlitba.
Nový!!: Jom kipur a Ma'ariv · Vidět víc »
Mincha
Mincha (hebrejsky: מנחה) je židovská odpolední modlitba.
Nový!!: Jom kipur a Mincha · Vidět víc »
Moše Isserles
Moše ben Jisra'el Isserles (hebrejsky, polsky Mojżesz ben Israel Isserles, někdy též Isserlis, 22. února 1530 v Krakově – 11. května 1572 tamtéž) byl polský aškenázský rabín.
Nový!!: Jom kipur a Moše Isserles · Vidět víc »
Musaf
Musaf (hebrejsky: מוסף, dosl. přidaný, přídavný) je židovská modlitba ustanovená a recitovaná o šabatu a svátcích.
Nový!!: Jom kipur a Musaf · Vidět víc »
Nachmanides
Nachmanides (1194, Girona, Katalánsko – 1270, Země izraelská), celým jménem Moše ben Nachman Gerondi, známý též pod hebrejským akronymem Ramban (רמב״ן) a španělským jménem Bonastruc de Porta či v katalánštině Bonastruc ça Porta, byl středověký rabín, filosof, lékař, kabalista a komentátor Tanachu.
Nový!!: Jom kipur a Nachmanides · Vidět víc »
Ne'ila
Ne'ila, (dosl. Uzamčení), je závěrečná bohoslužba, která se odehrává pouze jednou v roce na židovský svátek Jom kipur.
Nový!!: Jom kipur a Ne'ila · Vidět víc »
Numeri
Boží trest po snědení křepelek seslaných Hospodinem věčně nespokojenému lidu. Reptání, trest a odpuštění je častým tématem knihy Numeri. Numeri, Ba-midbar nebo Be-midbar („Na poušti“) (někdy též nazývána 4. kniha Mojžíšova) je čtvrtou knihou Starého zákona.
Nový!!: Jom kipur a Numeri · Vidět víc »
Poutní svátky
Poutní svátky (hebrejsky שלוש רגלים, Šaloš regalim), je souhrnné označení těch židovských svátků, během kterých se putovalo do Jeruzaléma uctívat v tamním chrámu.
Nový!!: Jom kipur a Poutní svátky · Vidět víc »
Roš ha-šana
Roš ha-šana (doslova „hlava roku“) je židovský Nový rok, který se slaví 1. a 2. dne měsíce tišri, tj.
Nový!!: Jom kipur a Roš ha-šana · Vidět víc »
Sfaradim
#PŘESMĚRUJ Sefardští Židé.
Nový!!: Jom kipur a Sfaradim · Vidět víc »
Talit
kipou si uvazuje modlitební řemínky tfilin Talit je modlitební plášť, který nosí židé při modlitbě.
Nový!!: Jom kipur a Talit · Vidět víc »
Tóra
Svitek tóry s ukazovátkem zvaným ''jad'' Tóra (znamená zákon, učení), také Chamiša chumšej Tora (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) označuje první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské bible.
Nový!!: Jom kipur a Tóra · Vidět víc »
Tišri
Tišri (někdy též, tišrej); z akkadského tašrītu „začátek“, z šurrû „začít“, respektive s aramejského šerej, též „začít“) je první měsíc v občanském a sedmý měsíc v biblickém židovském kalendáři. Název se objevuje v akkadsko-babylonské literatuře a v židovském prostředí se objevuje poprvé až v Talmudu. V Bibli je jednou nazýván „etanim“, jinak je zmiňován pouze jako „sedmý měsíc“. Je to podzimní měsíc, který má 30 dní. Podle gregoriánského kalendáře připadá 1. tišri na období od začátku září až do října, 30. tišri pak může připadnout na období od 5. října až do 3. listopadu. Znamením měsíce v zodiaku jsou váhy. V židovském pojetí pak váhy symbolizují Boží soud, ke kterému dochází během prvních deseti dnů tohoto měsíce. V důsledku fixace kalendáře ve 4. století nemůže 1. tišri nikdy připadnout na neděli, středu nebo pátek.
Nový!!: Jom kipur a Tišri · Vidět víc »
Vysoké svátky
Během vysokých svátků se troubí na roh zvaný šofar Vysoké svátky (Jamim nora'im, „hrozné dny“ nebo „dny bázně“) je označení pro židovské svátky Roš ha-šana a Jom kipur, respektive pro celé období mezi 1.
Nový!!: Jom kipur a Vysoké svátky · Vidět víc »
1. říjen
1.
Nový!!: Jom kipur a 1. říjen · Vidět víc »
11. říjen
11.
Nový!!: Jom kipur a 11. říjen · Vidět víc »
12. říjen
12.
Nový!!: Jom kipur a 12. říjen · Vidět víc »
15. září
15.
Nový!!: Jom kipur a 15. září · Vidět víc »
16. září
16.
Nový!!: Jom kipur a 16. září · Vidět víc »
2. říjen
2.
Nový!!: Jom kipur a 2. říjen · Vidět víc »
24. září
24.
Nový!!: Jom kipur a 24. září · Vidět víc »
25. září
25.
Nový!!: Jom kipur a 25. září · Vidět víc »
27. září
27.
Nový!!: Jom kipur a 27. září · Vidět víc »
28. září
28.
Nový!!: Jom kipur a 28. září · Vidět víc »
4. říjen
4.
Nový!!: Jom kipur a 4. říjen · Vidět víc »
5. říjen
5.
Nový!!: Jom kipur a 5. říjen · Vidět víc »