Rychlejší přístup než prohlížeči!
19 vztahy: Alexandr Nikolajevič Skrjabin, Arnold Schoenberg, Berlín, Carnegie Hall, Claude Debussy, Drážďany, Erik Satie, Ferenc Liszt, Francie, Heinrich Dorn, Paříž, Polsko, Prusko, Seznam skladeb Moritze Moszkowského, Vratislav (město), 1854, 1925, 23. srpen, 4. březen.
Alexandr Nikolajevič Skrjabin
Alexandr Nikolajevič Skrjabin (rusky Алекса́ндр Никола́евич Скря́бин; Moskva – tamtéž) byl ruský klavírista a hudební skladatel, který se stal zakladatelem ruské moderní hudby.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Alexandr Nikolajevič Skrjabin · Vidět víc »
Arnold Schoenberg
Arnold Schönberg, po emigraci do USA v roce 1941 Schoenberg (13. září 1874 Vídeň – 13. července 1951 Los Angeles), byl rakouský modernistický hudební skladatel, hudební teoretik a příležitostný malíř.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Arnold Schoenberg · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Berlín · Vidět víc »
Carnegie Hall
Carnegie Hall je koncertní síň na Sedmé avenue v New Yorku.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Carnegie Hall · Vidět víc »
Claude Debussy
Achille-Claude Debussy (22. srpna 1862, Saint-Germain-en-Laye – 25. března 1918, Paříž) byl francouzský skladatel, původce a jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního impresionismu.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Claude Debussy · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Drážďany · Vidět víc »
Erik Satie
Erik Satie, narozen jako Eric Alfred Leslie Satie, již na své první kompozici z roku 1884 se podepisuje jako Erik Satie (17. května 1866 Honfleur, Francie – 1. července 1925 Paříž, Francie) byl francouzský skladatel a klavírista, který v mnoha směrech předešel svou dobu.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Erik Satie · Vidět víc »
Ferenc Liszt
Franz Liszt (křtěn, maďarsky Ferenc; 22. října 1811 Raiding (Doborján), tehdy Uhersko v rámci Rakouského císařství, dnes Burgenland, Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Bavorsko, Německé císařství) byl rakousko-uherský klavírní virtuos a hudební skladatel, jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Ferenc Liszt · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Francie · Vidět víc »
Heinrich Dorn
Heinrich Ludwig Egmont Dorn (14. listopadu 1804, Königsberg – 10. ledna 1892, Berlín) byl německým hudebním skladatelem, dirigentem a hudebním pedagogem.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Heinrich Dorn · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Moritz Moszkowski a Paříž · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Polsko · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Prusko · Vidět víc »
Seznam skladeb Moritze Moszkowského
Moritz Moszkowski Moritz Moszkowski (též Maurice Moszkowski, 23. srpna 1854 Vratislav, Polsko – 4. března 1925 Paříž, Francie) byl německý hudební skladatel a klavírista polsko-židovského původu.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Seznam skladeb Moritze Moszkowského · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Moritz Moszkowski a Vratislav (město) · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Moritz Moszkowski a 1854 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Moritz Moszkowski a 1925 · Vidět víc »
23. srpen
23.
Nový!!: Moritz Moszkowski a 23. srpen · Vidět víc »
4. březen
4.
Nový!!: Moritz Moszkowski a 4. březen · Vidět víc »
