Rychlejší přístup než prohlížeči!
31 vztahy: Achájové, Alexandr Veliký, Amfiktyónia, Arvaniti, Řecko, Řecko-perské války, Řekové, Bojótie (historické území), Bojótie (regionální jednotka), Byzantská říše, Dórové, Dromos, Gótové, Heinrich Schliemann, Herulové, Homér, Hunové, Ilias, Kraje v Řecku, Latina, Minyas (mytologie), Mykény, Neolit, Obec (Řecko), Peršané, Regionální jednotka, Slované, Střední Řecko, Théby, Tholos, Turci.
Achájové
Posmrtná zlatá maska achájského krále, připisována Agamemnónovi Achájové (Achaioi) byli jedním ze starořeckých kmenů.
Nový!!: Orchomenos a Achájové · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Orchomenos a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Amfiktyónia
Delphi Amfiktyónia byl náboženský spolek několika kmenů v Řecku, který hlídal určité posvátné místo, jeho majetky a poutníky, kteří do tohoto centra přicházeli, organizoval náboženské slavnosti a hry, zajišťoval chrám po materiální stránce.
Nový!!: Orchomenos a Amfiktyónia · Vidět víc »
Arvaniti
#PŘESMĚRUJ Arvanité.
Nový!!: Orchomenos a Arvaniti · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Orchomenos a Řecko · Vidět víc »
Řecko-perské války
Řecko-perské války se nazývala série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší, jež začaly v roce 499 př. n. l. a trvaly až do roku 449 př. n. l. Jejich příčina tkvěla ve snaze perských velkokrálů Dáreia I. a obzvláště Xerxa I. podmanit si vojenskou silou starověké Řecko.
Nový!!: Orchomenos a Řecko-perské války · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Orchomenos a Řekové · Vidět víc »
Bojótie (historické území)
Starověká Bojótie Attikou Bojótie, Boiótie nebo Boeotie (řecky Βοιωτια, Boiótia) je historické území ve starověkém Řecku.
Nový!!: Orchomenos a Bojótie (historické území) · Vidět víc »
Bojótie (regionální jednotka)
Bojótie, Boiótie nebo Boeotie (řecky Βοιωτια, Boiótia) je regionální jednotka ve Středním Řecku o rozloze 2952 km², která se rozkládá severozápadně od poloostrova Attiky mezi Korintským zálivem a Euboiským průlivem.
Nový!!: Orchomenos a Bojótie (regionální jednotka) · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Orchomenos a Byzantská říše · Vidět víc »
Dórové
Mapa invaze helénských kmenů z let 1000–800 př. n. l. Mapa dialektů starověkého Řecka, Dórské území položeno světle hnědou barvou Dórové (řecky: Δωριεῖς, Dōrieis, singulár Δωριεύς, Dōrieus) byli jedním z hlavních kmenů starověkého Řecka, vedle Achájů, Iónů a Aiólů.
Nový!!: Orchomenos a Dórové · Vidět víc »
Dromos
Dromos (lat. cursus publicus) je označení pro systém dopravy osob a nákladů v Římské a později Byzantské říši, zdokonalený císařem Diokleciánem.
Nový!!: Orchomenos a Dromos · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Orchomenos a Gótové · Vidět víc »
Heinrich Schliemann
Heinrich Schliemann, celým jménem Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann (6. ledna 1822, Neubukow – 26. prosince 1890, Neapol), byl německý podnikatel, obchodník a archeolog.
Nový!!: Orchomenos a Heinrich Schliemann · Vidět víc »
Herulové
dánských ostrovech. Herulové byli východogermánský kmen, pocházející zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Orchomenos a Herulové · Vidět víc »
Homér
Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.
Nový!!: Orchomenos a Homér · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Orchomenos a Hunové · Vidět víc »
Ilias
Ilias (doslova „Ílijská“, ve smyslu „báseň o Íliu“) je starořecký hrdinský epos, jehož autorství je tradičně připisováno básníku Homérovi.
Nový!!: Orchomenos a Ilias · Vidět víc »
Kraje v Řecku
Kraje jsou územní administrativní jednotky nejvyšší úrovně v Řecku.
Nový!!: Orchomenos a Kraje v Řecku · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Orchomenos a Latina · Vidět víc »
Minyas (mytologie)
Minyas nebo Minyás je v řecké mytologii král bojótskeho Orchomenu, praotec kmene Minyů.
Nový!!: Orchomenos a Minyas (mytologie) · Vidět víc »
Mykény
Mykény (řec. Μυκῆναι) je archeologická lokalita v Řecku, zhruba 90 km jihozápadně od Athén na severovýchodě Peloponésu.
Nový!!: Orchomenos a Mykény · Vidět víc »
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Nový!!: Orchomenos a Neolit · Vidět víc »
Obec (Řecko)
Obce jsou územní administrativní jednotky třetí úrovně v Řecku.
Nový!!: Orchomenos a Obec (Řecko) · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Orchomenos a Peršané · Vidět víc »
Regionální jednotka
datum archivace.
Nový!!: Orchomenos a Regionální jednotka · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Orchomenos a Slované · Vidět víc »
Střední Řecko
Střední Řecko (řecky: Περιφέρειας Στερεάς Ελλάδας) znám také jako Rumeli (Ρούμελη) je kraj Řecka.
Nový!!: Orchomenos a Střední Řecko · Vidět víc »
Théby
Théby (starořecky Θήβαι, Thebai; latinsky Thebae; novořecky Θήβα, Thíva) je řecké město a obec v regionální jednotce Bojótie ve Středním Řecku.
Nový!!: Orchomenos a Théby · Vidět víc »
Tholos
Řez tholem (Atreova pokladnice) Atreovy pokladnice Tholos (plurál θόλοι tholoi) je označení pro kruhovou pohřební stavbu s kuželovou střechou nebo klenbou, které se poprvé vyskytuje u Homéra.
Nový!!: Orchomenos a Tholos · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Orchomenos a Turci · Vidět víc »
