Obsah
62 vztahy: Administrativní dělení Chorvatska, Željko Ražnatović, Římská říše, Římskokatolická církev, Banovina, Branko Horvat, Chorvati, Chorvatská válka za nezávislost, Chorvatské pozemní síly, Chorvatsko, Druhá světová válka, Franjo Tuđman, Ilyrské provincie, Karlovac, Koloman Uherský, Kupa (přítok Sávy), Latina, Lužní les, Marie Terezie, Milan Nenadić, Nezávislý stát Chorvatsko, Ogulin, Operace Bouře, Osmanská říše, Petrova Gora, Pravoslaví, Richterova stupnice, Sčítání lidu, Sisacko-moslavinská župa, Sisak, Srbové, Srbská pravoslavná církev, Stjepan Radić, Vlado Lisjak, Vojenská hranice, Zaprešić, Zářijová ústava, Záhřeb, Zemětřesení v Petrinji 2020, 1201, 16. století, 18. století, 1808, 1843, 1862, 1864, 1880, 1881, 19. století, 1905, ... Rozbalte index (12 více) »
- Sídla v Sisacko-moslavinské župě
Administrativní dělení Chorvatska
Chorvatské župy Chorvatské opčiny Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na 556 opčin, které mají podobné postavení jako české obce a města.
Vidět Petrinja a Administrativní dělení Chorvatska
Željko Ražnatović
Željko Ražnatović, známý též pod přezdívkou Arkan, (17. dubna 1952 Brežice – 15. ledna 2000 Bělehrad) byl velitel polovojenské Srbské dobrovolnické gardy, srbský politik a jedna z nejvlivnějších postav srbského podsvětí.
Vidět Petrinja a Željko Ražnatović
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př.
Vidět Petrinja a Římská říše
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Vidět Petrinja a Římskokatolická církev
Banovina
náhled Banovina je historický region v Chorvatsku.
Vidět Petrinja a Banovina
Branko Horvat
Branko Horvat (24. července 1928 Petrinja, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – 18. prosince 2003 Záhřeb, Chorvatsko) byl chorvatský ekonom, profesor a politik židovského původu.
Vidět Petrinja a Branko Horvat
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Vidět Petrinja a Chorvati
Chorvatská válka za nezávislost
Chorvatská válka za nezávislost (v Chorvatsku známa jako Domovinski Rat − Vlastenecká válka, nebo Válka za nezávislost) je název válečného konfliktu na území dnešního Chorvatska v letech 1991 až 1995.
Vidět Petrinja a Chorvatská válka za nezávislost
Chorvatské pozemní síly
znak Chorvatských pozemních sil Struktura (stav v roce 2007) Chorvatské pozemní síly (chorvatsky: Hrvatska kopnena vojska) je část chorvatských ozbrojených sil.
Vidět Petrinja a Chorvatské pozemní síly
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Vidět Petrinja a Chorvatsko
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Vidět Petrinja a Druhá světová válka
Franjo Tuđman
Franjo Tuđman (též psáno Tudjman, vyslovováno; 14. května 1922 Veliko Trgovišće – 10. prosince 1999 Záhřeb) byl chorvatský politik, první prezident nezávislého Chorvatska a prominentní člen (zakladatel) strany HDZ, historik a jugoslávský generál.
Vidět Petrinja a Franjo Tuđman
Ilyrské provincie
Ilyrské provincie byl v letech 1809–1816 státní útvar na území dnešního jižního Rakouska, severovýchodní Itálie, Slovinska a západního a jižního Chorvatska.
Vidět Petrinja a Ilyrské provincie
Karlovac
Karlovac (původně německy Karlstadt) je město v Chorvatsku, správní středisko stejnojmenné župy.
Vidět Petrinja a Karlovac
Koloman Uherský
Koloman Uherský (maďarsky; kolem 1070 – 3. února 1116) byl král uherský v letech 1095–1116 a král chorvatský v letech 1102–1116 z dynastie Arpádovců.
Vidět Petrinja a Koloman Uherský
Kupa (přítok Sávy)
Kupa je řeka v Chorvatsku a Slovinsku, dlouhá 292 km.
Vidět Petrinja a Kupa (přítok Sávy)
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Petrinja a Latina
Lužní les
Lužní les – Chrbovský les u Chropyně USA Detail lužního lesa v přírodní památce Skalský Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem.
Vidět Petrinja a Lužní les
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Vidět Petrinja a Marie Terezie
Milan Nenadić
Milan Nenadić (* 12. srpna 1943 Drenovac Banski) je bývalý jugoslávský zápasník, reprezentant v zápasu řecko-římském.
Vidět Petrinja a Milan Nenadić
Nezávislý stát Chorvatsko
Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.
Vidět Petrinja a Nezávislý stát Chorvatsko
Ogulin
Ogulin je město v Chorvatsku, v Karlovacké župě.
Vidět Petrinja a Ogulin
Operace Bouře
Operace Bouře (chorvatsky, bosensky a srbsky: Operacija Oluja, Oпeрaциja Oлуja) byla posledním velkým střetnutím Chorvatské války za nezávislost, jež byla součástí jugoslávských válek.
Vidět Petrinja a Operace Bouře
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět Petrinja a Osmanská říše
Petrova Gora
#PŘESMĚRUJ Petrova gora.
Vidět Petrinja a Petrova Gora
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Vidět Petrinja a Pravoslaví
Richterova stupnice
Chodník poničený vlivem zemětřesení Richterova stupnice (nebo také místní magnitudo zemětřesení, škála.
Vidět Petrinja a Richterova stupnice
Sčítání lidu
Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.
Vidět Petrinja a Sčítání lidu
Sisacko-moslavinská župa
Sisacko-moslavinská župa (chorvatsky Sisačko-moslavačka županija) je chorvatská župa rozkládající se na východě Středního Chorvatsku a na jihozápadě Slavonie, u hranice s Bosnou a Hercegovinou.
Vidět Petrinja a Sisacko-moslavinská župa
Sisak
Sisak je město ve středním Chorvatsku.
Vidět Petrinja a Sisak
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r.
Vidět Petrinja a Srbové
Srbská pravoslavná církev
Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.
Vidět Petrinja a Srbská pravoslavná církev
Stjepan Radić
Střelba v jugoslávském parlamentu v roce 1928 - konec jedné etapy v dějinách státu a také i Stjepana Radiće, který byl zastřelen Stjepan Radić (Trebarjevo Desno u Sisaku 11. červen 1871 – 8. srpen 1928, Záhřeb) byl chorvatský politik v časech království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Vidět Petrinja a Stjepan Radić
Vlado Lisjak
Vlado Lisjak (* 29. dubna 1962 Petrinja, Jugoslávie) je bývalý švýcarský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.
Vidět Petrinja a Vlado Lisjak
Vojenská hranice
Vojenská hranice (též označována jako Krajina, srbochorvatsky Војна Крајина/Vojna Krajina, maďarsky Határőrvidék, německy Militärgrenze, rumunsky Graniţa Militară) je označení pro pásmo v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska) v jejích jižních oblastech a Osmanskou říší.
Vidět Petrinja a Vojenská hranice
Zaprešić
Zaprešić je město v Chorvatsku, 17 km severozápadně od hlavního města Záhřebu.
Vidět Petrinja a Zaprešić
Zářijová ústava
Zářijová ústava (též oktrojovaná ústava; srbsky септембарски устав, chorvatsky rujanski ustav) byla oktrojovaná ústava přijatá v září 1931 poté, co se jugoslávský král Alexandr I.
Vidět Petrinja a Zářijová ústava
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Vidět Petrinja a Záhřeb
Zemětřesení v Petrinji 2020
K zemětřesení ve středním Chorvatsku u města Petrinja došlo 29. prosince 2020 v 12:19 SEČ.
Vidět Petrinja a Zemětřesení v Petrinji 2020
1201
Rok 1201 (MCCI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pondělí.
Vidět Petrinja a 1201
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Vidět Petrinja a 16. století
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Vidět Petrinja a 18. století
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrinja a 1808
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrinja a 1843
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrinja a 1862
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrinja a 1864
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrinja a 1880
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrinja a 1881
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Vidět Petrinja a 19. století
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrinja a 1905
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrinja a 1929
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrinja a 1937
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrinja a 1948
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrinja a 1953
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrinja a 1961
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrinja a 1963
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrinja a 1971
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrinja a 1991
2020
Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.
Vidět Petrinja a 2020
2022
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Vidět Petrinja a 2022
28. prosinec
28.
Vidět Petrinja a 28. prosinec
29. prosinec
29.
Vidět Petrinja a 29. prosinec
Viz také
Sídla v Sisacko-moslavinské župě
- Banova Jaruga
- Donji Kukuruzari
- Dvor
- Glina
- Gornja Jelenska
- Gvozd
- Hrvatska Dubica
- Hrvatska Kostajnica
- Jasenovac
- Kutina
- Lekenik
- Lipovljani
- Majur
- Martinska Ves
- Mečenčani
- Međurić
- Novska
- Petrinja
- Popovača
- Sisak
- Sunja
- Topusko
- Velika Ludina


Otevřít v Google Maps