Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Adolf Hitler, Bavorsko, Berlín, Erich Ludendorff, Ernst Röhm, Gustav von Kahr, Hermann Göring, Landsberg am Lech, Max Amann, Max von Scheubner-Richter, Mein Kampf, Mnichov, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Německo, Oskar Körner, Pivovar, Policie, Reichswehr, Revolver, Rudolf Hess, Rukojmí, Státní převrat, Sturmabteilung, Výmarská republika, 1923, 8. listopad, 9. listopad.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Pivní puč a Adolf Hitler · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Pivní puč a Bavorsko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pivní puč a Berlín · Vidět víc »
Erich Ludendorff
Erich Friedrich Wilhelm Ludendorff (9. dubna 1865, Kruszewnia – 20. prosince 1937, Tutzing, Bavorsko) byl pruský a německý generál a politik.
Nový!!: Pivní puč a Erich Ludendorff · Vidět víc »
Ernst Röhm
Ernst Julius Günther Röhm (28. listopadu 1887, Mnichov – 1. července 1934, Mnichov) byl německý vojenský důstojník, velitel a spoluzakladatel polovojenských oddílů SA (Sturmabteilung, nacistických „úderných oddílů“), zvaných též „hnědé košile“, které za pomoci politického teroru dopomohly Hitlerovi k moci.
Nový!!: Pivní puč a Ernst Röhm · Vidět víc »
Gustav von Kahr
Gustav Kahr (od roku 1911 rytíř von Kahr; 29. listopadu 1862 Weißenburg in Bayern – 30. června 1934 koncentrační tábor Dachau) byl německý právník a pravicový politik.
Nový!!: Pivní puč a Gustav von Kahr · Vidět víc »
Hermann Göring
Hermann Wilhelm Göring (12. ledna 1893 sanatorium Marienbad v Rosenheimu, Bavorsko – 15. října 1946 Norimberk, sebevražda) byl německý nacistický politik a válečný zločinec.
Nový!!: Pivní puč a Hermann Göring · Vidět víc »
Landsberg am Lech
Landsberg am Lech je velké okresní město a správní sídlo v Bavorsku.
Nový!!: Pivní puč a Landsberg am Lech · Vidět víc »
Max Amann
Max Amann (24. listopadu, 1891 – 30. března, 1957) byl německý nacista, politik a publicista.
Nový!!: Pivní puč a Max Amann · Vidět víc »
Max von Scheubner-Richter
Ludvig Maximilian Erwin von Scheubner-Richter (21. ledna 1884, Riga, Ruské impérium – 9. listopadu 1923, Mnichov, Německo) byl německý diplomat spojený s ranými léty NSDAP.
Nový!!: Pivní puč a Max von Scheubner-Richter · Vidět víc »
Mein Kampf
První vydání prvního svazku Mein Kampf Mein Kampf (česky Můj boj) je nejvýznamnější spis Adolfa Hitlera, který v něm kombinuje autobiografické prvky a náhled na svět skrze ideologii, kterou vyznával, tedy nacismus.
Nový!!: Pivní puč a Mein Kampf · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Pivní puč a Mnichov · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Pivní puč a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Pivní puč a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Pivní puč a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Pivní puč a Německo · Vidět víc »
Oskar Körner
Oskar Körner (4. ledna 1875 – 9. listopadu 1923) byl německý obchodník, vlastník malého hračkářství a nacista, který se účastnil Pivnicového puče, ve kterém byl zastřelen.
Nový!!: Pivní puč a Oskar Körner · Vidět víc »
Pivovar
Vstupní brána pivovaru Moninger v Karlsruhe piva Pivovar je technologický celek vyrábějící pivo.
Nový!!: Pivní puč a Pivovar · Vidět víc »
Policie
Český policista Policejní automobil Škoda Octavia (Chorvatsko) Policie (z latinského slova politia.
Nový!!: Pivní puč a Policie · Vidět víc »
Reichswehr
Přísaha Hitlerovi Vlajka Reichswehru Reichswehr (dosl. Říšská obrana) byly ozbrojené síly meziválečné německé republiky v letech 1919 až 1935.
Nový!!: Pivní puč a Reichswehr · Vidět víc »
Revolver
Výstřel z revolveru Smith & Wesson 686.38 Special Nagant M1895 Revolver je opakovací, obvykle ruční palná zbraň, v níž jsou náboje umístěny v otočném válci.
Nový!!: Pivní puč a Revolver · Vidět víc »
Rudolf Hess
Rudolf Walter Richard Heß, psáno také Hess, (26. dubna 1894 Alexandrie – 17. srpna 1987 Západní Berlín) byl německý nacistický politik.
Nový!!: Pivní puč a Rudolf Hess · Vidět víc »
Rukojmí
Nácvik speciálních jednotek, situace s rukojmím Rukojmí je osoba, nezákonně proti své vůli zadržovaná jinou osobou.
Nový!!: Pivní puč a Rukojmí · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Pivní puč a Státní převrat · Vidět víc »
Sturmabteilung
Sturmabteilung (SA) (v překladu úderné či útočné oddíly) byla paramilitární organizace založená na počátku 20. let 20. století v Německu, která přináležela k nacistické straně (NSDAP).
Nový!!: Pivní puč a Sturmabteilung · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Pivní puč a Výmarská republika · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pivní puč a 1923 · Vidět víc »
8. listopad
8.
Nový!!: Pivní puč a 8. listopad · Vidět víc »
9. listopad
9.
Nový!!: Pivní puč a 9. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Mnichovský pivní puč, Mnichovský puč.
