Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Posáví

Index Posáví

Posáví nebo Posavina (slovinsky Posavje, chorvatsky a) je název protáhlé nížiny, která se v délce asi 400 km táhne podél středního a dolního toku evropské řeky Sávy.

81 vztahy: Austrálie, Đakovo, Šabac, Šamac, Županja, Římská říše, Bánovina, Bělehrad, Bijeljina, Bosna (historická země), Bosna a Hercegovina, Brčko (město), Brod, Chorvatština, Chorvati, Chorvatsko, Dálnice, Derventa, Dinárské hory, Druhá světová válka, Evropa, Evropská silnice E70, Evropská unie, Expanze Osmanské říše na Balkán, Fruška gora, Gradiška, Habsburská monarchie, Ivanščica, Ivanić Grad, Jugoslávie, Koncentrační tábor Jasenovac, Koncentrační tábor Stara Gradiška, Kozara, Kozarska Dubica, Krško, Království SHS, Kutina, Mačva, Majevica, Minové pole, Modriča, Nížina, Nezávislý stát Chorvatsko, Nova Gradiška, Novska, Obrenovac, Odžak, Orašje, Osmanská říše, Panonie, ..., Panonská pánev, Papuk, Petrinja, Podriní, Povlen, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Republika srbská, Ruma, Sáva, Sisak, Slavonie, Slavonski Brod, Slované, Slovinština, Slovinsko, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Spojené státy americké, Srbsko, Srem, Sremska Mitrovica, Uhersko, Válka v Bosně a Hercegovině, Válka v Jugoslávii, Vojenská hranice, Vojvodina, Vrcholný středověk, Záhřeb, Zrinska gora, 1990–1999, 7. století. Rozbalte index (31 více) »

Austrálie

Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.

Nový!!: Posáví a Austrálie · Vidět víc »

Đakovo

Centrum Đakova Katedrála sv. Petra v Đakovu Đakovo (maďarsky Diakovár) je město v chorvatské Osijecko-baranjské župě.

Nový!!: Posáví a Đakovo · Vidět víc »

Šabac

Šabac (v srbské cyrilici Шабац) je město v západním Srbsku.

Nový!!: Posáví a Šabac · Vidět víc »

Šamac

Šamac (dříve Bosanski Šamac / Босански Шамац) je město a opština v regionu Doboj v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Posáví a Šamac · Vidět víc »

Županja

Županja je město ve východní části Chorvatska, ve Vukovarsko-sremské župě, nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou, na břehu řeky Sávy.

Nový!!: Posáví a Županja · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Nový!!: Posáví a Římská říše · Vidět víc »

Bánovina

Členění Jugoslávie na bánoviny Bánovina byla územní jednotka v královské Jugoslávii v letech 1929 až 1941.

Nový!!: Posáví a Bánovina · Vidět víc »

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Nový!!: Posáví a Bělehrad · Vidět víc »

Bijeljina

Bijeljina (srbskou cyrilicí Бијељина) je město na severovýchodě Bosny a Hercegoviny, v Republice srbské, v regionu Semberie.

Nový!!: Posáví a Bijeljina · Vidět víc »

Bosna (historická země)

Bosna na mapě současné Bosny a Hercegoviny Bosna (cyrilicí Босна) je historická země na Balkáně.

Nový!!: Posáví a Bosna (historická země) · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Nový!!: Posáví a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »

Brčko (město)

Brčko (srbsky Брчко) je město v severní části Bosny a Hercegoviny, administrativně součást vlastního distriktu.

Nový!!: Posáví a Brčko (město) · Vidět víc »

Brod

Brod přes potok Pine, Ogle County, Illinois, USA Egypt terénním automobilem, Þórsmörk, Island Sázavu v Kácově Brod je mělký úsek řeky nebo potoka vhodný k překonání tohoto vodního toku pěšky, na koni či jiném zvířeti nebo vozidlem.

Nový!!: Posáví a Brod · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Nový!!: Posáví a Chorvatština · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Nový!!: Posáví a Chorvati · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Nový!!: Posáví a Chorvatsko · Vidět víc »

Dálnice

Ajalonské dálnici v Tel Avivu (Izrael) Dálnice (ze slov dálková silnice, zastarale autostráda) je rychlostní komunikace pro motorová silniční vozidla a je to nejvyšší typ pozemní komunikace, která se staví na nejzatíženějších dálkových vnitrostátních a mezinárodních tazích.

Nový!!: Posáví a Dálnice · Vidět víc »

Derventa

Derventa (Дервента) je město a sídlo v regionu Doboj v Posáví v Republice srbské v rámci Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Posáví a Derventa · Vidět víc »

Dinárské hory

pohoří Prokletije - Jezerski Vrh pohoří Biokovo Bjelašnica pohoří Velebit Trebevič pohoří Igman Dinárské hory (též Dinárská planina, Dinárské pohoří, Dinárské Alpy, Dinaridy; slovinsky Dinarsko gorovje; srbsky Динарске планине Dinarskije planine; chorvatsky Dinarsko gorje; albánsky Malet Dinarike; bosensky Dinaridi, Dinarske Alpe) jsou složitě větvená soustava horských pohoří umístěných na severozápadě Balkánského poloostrova, mezi Panonskou pánví a Jaderským mořem.

Nový!!: Posáví a Dinárské hory · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Posáví a Druhá světová válka · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Posáví a Evropa · Vidět víc »

Evropská silnice E70

Evropská silnice E70 je páteřní západovýchodní evropská silnice, mezinárodní trasa vedoucí Evropou přibližně podél 45.

Nový!!: Posáví a Evropská silnice E70 · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Nový!!: Posáví a Evropská unie · Vidět víc »

Expanze Osmanské říše na Balkán

Expanze Osmanské říše na Balkán představuje významnou etapu v dějinách Turecka i národů Balkánského poloostrova.

Nový!!: Posáví a Expanze Osmanské říše na Balkán · Vidět víc »

Fruška gora

Fruška gora (v srbské cyrilici Фрушка гора, maďarsky Tarcal-hegység) je pohoří v jihozápadní části Vojvodiny, v historickém regionu Srem/Srijem.

Nový!!: Posáví a Fruška gora · Vidět víc »

Gradiška

Gradiška (dříve Bosanska Gradiška) je město a sídlo stejnojmenné opčiny v Bosně a Hercegovině v Republice srbské.

Nový!!: Posáví a Gradiška · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Nový!!: Posáví a Habsburská monarchie · Vidět víc »

Ivanščica

Ivanščica nebo též Ivančica je pohoří v severním Chorvatsku.

Nový!!: Posáví a Ivanščica · Vidět víc »

Ivanić Grad

Ivanić Grad nebo též Ivanić-Grad (před rokem 1869 Ivanić-Tvrđava) je město v Chorvatsku.

Nový!!: Posáví a Ivanić Grad · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Nový!!: Posáví a Jugoslávie · Vidět víc »

Koncentrační tábor Jasenovac

Koncentrační tábor Jasenovac (v chorvatském originále) byl jedním z největších koncentračních táborů na území Evropy během druhé světové války.

Nový!!: Posáví a Koncentrační tábor Jasenovac · Vidět víc »

Koncentrační tábor Stara Gradiška

Koncentrační tábor Stara Gradiška byl největším koncentračním táborem na území válečného chorvatského státu.

Nový!!: Posáví a Koncentrační tábor Stara Gradiška · Vidět víc »

Kozara

Kozara je pohoří v severozápadní části Bosny a Hercegoviny, v regionu Banja Luka.

Nový!!: Posáví a Kozara · Vidět víc »

Kozarska Dubica

Kozarska Dubica (dříve Bosanska Dubica) je město v regionu Banja Luka v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Posáví a Kozarska Dubica · Vidět víc »

Krško

Krško je město ležící na řece Sávě a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku v historickém regionu Dolenjska.

Nový!!: Posáví a Krško · Vidět víc »

Království SHS

#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.

Nový!!: Posáví a Království SHS · Vidět víc »

Kutina

Kutina je město v Chorvatsku.

Nový!!: Posáví a Kutina · Vidět víc »

Mačva

Mačva (současné rozdělení) Mačva, respektive Bánovina Mačva, je historické území v dnešním severozápadním Srbsku, ohraničené na severu a východě řekou Sávou a na západě Drinou, která zároveň tvoří státní hranici mezi Srbskem a Bosnou a Hercegovinou.

Nový!!: Posáví a Mačva · Vidět víc »

Majevica

Majevica (v srbské cyrilici Мајевица) je menší pohoří v severovýchodní části Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Posáví a Majevica · Vidět víc »

Minové pole

Minová pole v Chorvatsku, stav v roce 2006 Minové pole je oblast soustředěného výskytu pozemních či námořních min, která je určena k posílení obranných pozic a znemožnění rychlého průchodu nepřátelských jednotek.

Nový!!: Posáví a Minové pole · Vidět víc »

Modriča

Modriča (v srbské cyrilici Модрича) je město a sídlo opštiny v Republice srbské, v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Posáví a Modriča · Vidět víc »

Nížina

Záhorská nížina Nížina je část zemského povrchu o nadmořské výšce 0–200 m (popř. až 300 m), tvořená nezpevněnými nebo málo zpevněnými sedimentárními horninami, plochá nebo jen málo zvlněná, s relativní výškovou členitostí do 75 m. Obvykle tudy protékají velké řeky svými dolními toky, které zde zanechávají povodňové sedimenty, díky nimž bývají nížiny velmi úrodné.

Nový!!: Posáví a Nížina · Vidět víc »

Nezávislý stát Chorvatsko

Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.

Nový!!: Posáví a Nezávislý stát Chorvatsko · Vidět víc »

Nova Gradiška

Nova Gradiška je město v Chorvatsku v Brodsko-posávské župě.

Nový!!: Posáví a Nova Gradiška · Vidět víc »

Novska

Novska je město v Chorvatsku, ležící mezi Kutinou a Novou Gradiškou, přibližně 11 km od hranice s Bosnou a Hercegovinou a 105 km jihovýchodně od hlavního města Záhřebu.

Nový!!: Posáví a Novska · Vidět víc »

Obrenovac

Obrenovac (v srbské cyrilici Обреновац) je město v severní části centrálního Srbska poblíž Bělehradu.

Nový!!: Posáví a Obrenovac · Vidět víc »

Odžak

Centrum Odžaku Odžak je město a sídlo stejnojmenné opčiny v Bosně a Hercegovině v Posavském kantonu.

Nový!!: Posáví a Odžak · Vidět víc »

Orašje

Orašje je město v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Posáví a Orašje · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Nový!!: Posáví a Osmanská říše · Vidět víc »

Panonie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.

Nový!!: Posáví a Panonie · Vidět víc »

Panonská pánev

Vymezení Panonské pánve (III.) Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská (Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), Kotlina Panońska, Panónska panva, Pannonische Tiefebene, Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, Câmpia de Vest, Панонска низија, Panonska nizija, Panonska nizina, Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy.

Nový!!: Posáví a Panonská pánev · Vidět víc »

Papuk

Papuk je horské pásmo v Chorvatsku severně od města Požega.

Nový!!: Posáví a Papuk · Vidět víc »

Petrinja

Petrinja (a Petrinia) je město ve středním Chorvatsku, 9 km jihozápadně od města Sisak v historické oblasti Banovina.

Nový!!: Posáví a Petrinja · Vidět víc »

Podriní

Údolí řeky Driny. V pozadí město Bajina Bašta. Řeka Drina protékající městem Goražde, Bosna a Hercegovina Kaňon řeky Driny Podriní (bosensky/srbsky Podrinje/Подриње) je region na rozhraní Bosny a Hercegoviny (Republiku srbskou, Bosensko-podrinský kanton Federace Bosny a Hercegoviny).

Nový!!: Posáví a Podriní · Vidět víc »

Povlen

Povlen (v srbské cyrilici Повлен) je pohoří v západním Srbsku, které se nachází 30 km jihozápadně od města Valjevo.

Nový!!: Posáví a Povlen · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Posáví a První světová válka · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Posáví a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Republika srbská

Republika srbskáBosna a Hercegovina,, Ministerstvo zahraničních věcí ČR (srbsky/chorvatsky/bosensky v latince Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, druhou je Federace Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Posáví a Republika srbská · Vidět víc »

Ruma

Ruma (srbskou cyrilicí Рума) je město v Srbsku, přesněji Vojvodině (v historické oblasti známé jako Srem, na západě země).

Nový!!: Posáví a Ruma · Vidět víc »

Sáva

Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.

Nový!!: Posáví a Sáva · Vidět víc »

Sisak

Sisak je město ve středním Chorvatsku.

Nový!!: Posáví a Sisak · Vidět víc »

Slavonie

Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.

Nový!!: Posáví a Slavonie · Vidět víc »

Slavonski Brod

Slavonski Brod je město ve východním Chorvatsku, v regionu Slavonie.

Nový!!: Posáví a Slavonski Brod · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Posáví a Slované · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Nový!!: Posáví a Slovinština · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Nový!!: Posáví a Slovinsko · Vidět víc »

Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Posáví a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Posáví a Spojené státy americké · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Posáví a Srbsko · Vidět víc »

Srem

vpravo vpravo Srem (srbsky Srem (Срем), chorvatsky Srijem) je historické území na východě Slavonie mezi řekami Dunajem a Sávou o rozloze 6865,8 km², rozdělené dnes mezi Chorvatsko a Srbsko.

Nový!!: Posáví a Srem · Vidět víc »

Sremska Mitrovica

Sremska Mitrovica je město v Srbsku.

Nový!!: Posáví a Sremska Mitrovica · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Nový!!: Posáví a Uhersko · Vidět víc »

Válka v Bosně a Hercegovině

Válka v Bosně a Hercegovině, obecně známá také jako Bosenská válka za nezávislost, byl mezinárodní ozbrojený konflikt, který probíhal od března roku 1992 do listopadu roku 1995 na území Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Posáví a Válka v Bosně a Hercegovině · Vidět víc »

Válka v Jugoslávii

Válka v Jugoslávii, jinak též rozpad Jugoslávie, byla série válečných konfliktů, které začaly jako střety mezi jednotlivými republikami Jugoslávie (SR Slovinsko a Jugoslávská lidová armáda) později probíhaly jako střety jednotlivých etnických skupin v Jugoslávii a nakonec skončily rozpadem země na šest (sedm) nezávislých států.

Nový!!: Posáví a Válka v Jugoslávii · Vidět víc »

Vojenská hranice

Vojenská hranice (též označována jako Krajina, srbochorvatsky Војна Крајина/Vojna Krajina, maďarsky Határőrvidék, německy Militärgrenze, rumunsky Graniţa Militară) je označení pro pásmo v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska) v jejích jižních oblastech a Osmanskou říší.

Nový!!: Posáví a Vojenská hranice · Vidět víc »

Vojvodina

Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.

Nový!!: Posáví a Vojvodina · Vidět víc »

Vrcholný středověk

Evropa kolem roku 1190 Jako vrcholný středověk se v evropské historii označuje doba největšího rozkvětu středověké společnosti od počátku 11. až do 13. nebo 14. století.

Nový!!: Posáví a Vrcholný středověk · Vidět víc »

Záhřeb

Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.

Nový!!: Posáví a Záhřeb · Vidět víc »

Zrinska gora

Zrinska gora je pohoří v Chorvatsku.

Nový!!: Posáví a Zrinska gora · Vidět víc »

1990–1999

Pro 90.

Nový!!: Posáví a 1990–1999 · Vidět víc »

7. století

7.

Nový!!: Posáví a 7. století · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »