Obsah
82 vztahy: Acherón, Amsterdam, Ansbach, Antverpy, Apollón, Athéna, Čeština, Balet, Bas, Basbaryton, Basso continuo, Bellérophon (Lully), Bernard le Bovier de Fontenelle, Brusel, Carlo Vigarani, Château de Saint-Germain-en-Laye, Cité de la musique, Eiréné, Elysium, Erós, Eris, Etna, Francesco Cavalli, Francie, Francouzština, Francouzská opera, Frýgie, Furie, Gavota, Giovanni Paisiello, Haag, Haute-contre, Hymén, Isis (Lully), Jean Bérain, Jean-Baptiste Lully, Josef Bonaparte, Jupiter (mytologie), Libreto, Ludvík Francouzský (1661–1711), Ludvík XIV., Lyon, Madame de Montespan, Marie de Sévigné, Mars (mytologie), Marseille, Mýtus, Menuet, Merkur (mytologie), Molière, ... Rozbalte index (32 více) »
- Opery Jean-Baptista Lullyho
- Opery z roku 1680
Acherón
Acherón (v antice, v moderní řečtině Αχέροντας (Acherontas)) je řeka protékající regionem Epirus na severozápadě Řecka.
Vidět Proserpine (Lully) a Acherón
Amsterdam
Amsterdam (nizozemsky Amsterdam, IPA) nebo též méně používané Amsterodam je hlavní a nejlidnatější město Nizozemska.
Vidět Proserpine (Lully) a Amsterdam
Ansbach
Ansbach je historické město v Bavorsku, ve Středních Francích (Mittelfranken).
Vidět Proserpine (Lully) a Ansbach
Antverpy
Antverpy (francouzsky Anvers) jsou největším belgickým městem (bez aglomerace).
Vidět Proserpine (Lully) a Antverpy
Apollón
Foibos Apollón (2. pád Foiba Apollóna; řecky Φοίβος Απόλλων; latinským přepisem Apollo; Foibos.
Vidět Proserpine (Lully) a Apollón
Athéna
Pallas Athéna je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia.
Vidět Proserpine (Lully) a Athéna
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Vidět Proserpine (Lully) a Čeština
Balet
Balet je forma scénického tance, která využívá choreografii.
Vidět Proserpine (Lully) a Balet
Bas
Tónový rozsah basu Bas (z lat. bassus – nízký) je nejnižší mužský hlas.
Vidět Proserpine (Lully) a Bas
Basbaryton
Basbaryton (nebo, nebo) je mužský hlas ležící mezi basem a barytonem.
Vidět Proserpine (Lully) a Basbaryton
Basso continuo
Basso continuo, zkráceně continuo, také číslovaný bas, nebo generální bas (francouzsky: basse chiffrée, německy: Generalbass) je způsob vytváření (realizace) harmonické struktury skladby, při němž nástroj nebo skupina nástrojů hraje basovou linii a nad ní improvizuje harmonii podle číselných údajů skladatele.
Vidět Proserpine (Lully) a Basso continuo
Bellérophon (Lully)
Bellérophon (Bellerofón, LWV 57) je opera Jeana-Baptiste Lullyho, libreto napsal Thomas Corneille, spolu s Bernardem le Bovier de Fontenellem.
Vidět Proserpine (Lully) a Bellérophon (Lully)
Bernard le Bovier de Fontenelle
Bernard le Bovier de Fontenelle (11. února 1657 Rouen - 9. ledna 1757 Paříž) byl francouzský filosof, religionista, astronom, básník a spisovatel.
Vidět Proserpine (Lully) a Bernard le Bovier de Fontenelle
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Vidět Proserpine (Lully) a Brusel
Carlo Vigarani
Carlo Vigarani (1637, Modena – 1713) byl italský scénograf a vynálezce divadelních strojů v období baroka.
Vidět Proserpine (Lully) a Carlo Vigarani
Château de Saint-Germain-en-Laye
Château de Saint-Germain-en-Laye u Saint-Germain-en-Laye (česky Zámek svatého Germana) je bývalý královský zámek, nacházející se v departmentu Yvelines, 19 km západně od Paříže.
Vidět Proserpine (Lully) a Château de Saint-Germain-en-Laye
Cité de la musique
Cité de la musique Cité de la musique (česky Město hudby) je francouzská veřejnoprávní instituce pod dohledem ministerstva kultury, která zahrnuje několik institucí zabývajících se hudbou.
Vidět Proserpine (Lully) a Cité de la musique
Eiréné
Agoře, Athény Eiréné (v řečtině Εἰρήνη) je řecká bohyně míru a jara, také hlídala vchody do nebe.
Vidět Proserpine (Lully) a Eiréné
Elysium
#PŘESMĚRUJ Élysion.
Vidět Proserpine (Lully) a Elysium
Erós
Erós (latinsky Amor nebo Cupido, řecky Ἔρως) je bůh lásky a sama láska; syn boha války Area a bohyně lásky a krásy Afrodíty, uctívaný též jako božstvo úrody.
Vidět Proserpine (Lully) a Erós
Eris
Eris (2. pád Eridy, starořecky Έρις Eris Svár, novořecky Έριδα Erida) je řecká bohyně sporů, rivality a válečných konfliktů.
Vidět Proserpine (Lully) a Eris
Etna
Etna (starořecky Αἴτνη Aitné, v latině Aetna, také známá jako Mungibeddu (krásná hora) v sicilštině a Mongibello v italštině (z latinského mons a arabského gibel, oboje znamená hora)) je nejvyšší činná sopka a jedna z nejmohutnějších sopek v Evropě.
Vidět Proserpine (Lully) a Etna
Francesco Cavalli
Francesco Cavalli, původním jménem Pier Francesco Caletti-Bruni (14. února 1602, Crema – 14. ledna 1676, Benátky) byl italský varhaník a skladatel.
Vidět Proserpine (Lully) a Francesco Cavalli
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět Proserpine (Lully) a Francie
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Vidět Proserpine (Lully) a Francouzština
Francouzská opera
Národní pařížská opera Francouzská opera jako specifický operní fenomén představuje jednu z největších evropských operních tradic.
Vidět Proserpine (Lully) a Francouzská opera
Frýgie
Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky.
Vidět Proserpine (Lully) a Frýgie
Furie
Furie (či Fúrie; latinsky Furiae, j. č. Furia) jsou v římské mytologii bohyně pomsty a kletby.
Vidět Proserpine (Lully) a Furie
Gavota
Bretonci tančí gavotu (1878) Gavota (gavotte) je starý francouzský tanec zpravidla v sudém taktu (4/4 nebo 2/2) a s dvoučtvrťovým předtaktím.
Vidět Proserpine (Lully) a Gavota
Giovanni Paisiello
Pamětní deska na rodném domě v Taranto Giovanni Paisiello (9. května 1740 Taranto – 5. června 1816 Neapol) byl italský operní skladatel, příslušník neapolské operní školy.
Vidět Proserpine (Lully) a Giovanni Paisiello
Haag
Haag (nizozemsky, oficiální název zní) je třetí největší město Nizozemska.
Vidět Proserpine (Lully) a Haag
Haute-contre
#PŘESMĚRUJ Kontratenor.
Vidět Proserpine (Lully) a Haute-contre
Hymén
Hymén nebo Hymenaios (řecky Ὑμέναιος, latinsky Hymenaeus) je jméno, které v řecké mytologii má více významů.
Vidět Proserpine (Lully) a Hymén
Isis (Lully)
Isis (LWV 54) je francouzská opera (tragédie lyrique), jejímž autorem je Jean Baptiste de Lully.
Vidět Proserpine (Lully) a Isis (Lully)
Jean Bérain
Jean Bérain starší (1637 Saint-Mihiel – 24. ledna 1711 Paříž) byl francouzský malíř a kreslíř, věnoval se především pracím designéra, návrhy scén a ornamentu často prováděl v technice mědirytu.
Vidět Proserpine (Lully) a Jean Bérain
Jean-Baptiste Lully
Jean-Baptiste de Lully (rodným jménem Giovanni Battista Lulli, 28. listopadu 1632 Florencie – 22. března 1687 Paříž) byl francouzský hudební skladatel italského původu, který od roku 1662 zcela ovládal francouzskou hudební scénu.
Vidět Proserpine (Lully) a Jean-Baptiste Lully
Josef Bonaparte
Josef Bonaparte (7. leden 1768 v Corte, Korsika – 28. červenec 1844 ve Florencii, Itálie), původně Giuseppe Buonaparte, byl nejstarším bratrem Napoleona I., který mu byl věkově i citově nejblíže.
Vidět Proserpine (Lully) a Josef Bonaparte
Jupiter (mytologie)
Jupiter latinsky a česky alternativně Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.
Vidět Proserpine (Lully) a Jupiter (mytologie)
Libreto
Stránky 22 a 23 libreta opery Ernani (1844) od Giuseppe Verdiho (1813–1901). Libreto, scénický námět, je literární podklad hudebního uměleckého díla.
Vidět Proserpine (Lully) a Libreto
Ludvík Francouzský (1661–1711)
Ludvík Bourbonský z Viennois (1. listopadu 1661, Zámek ve Fontainebleau, Francouzské království – 14. dubna 1711, Zámek Meudon, Francouzské království) byl nejstarší syn a dědic krále Ludvíka XIV.
Vidět Proserpine (Lully) a Ludvík Francouzský (1661–1711)
Ludvík XIV.
Ludvík XIV. (5. září 1638 Château de Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles), řečený Král Slunce (le Roi Soleil), nebo též Ludvík Veliký (Louis le Grand), byl francouzský král z rodu Bourbonů, vládnoucí v letech 1643–1715.
Vidět Proserpine (Lully) a Ludvík XIV.
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Vidět Proserpine (Lully) a Lyon
Madame de Montespan
Françoise de Rochechouart, markýza de Montespan (též paní Montespanová či francouzsky Madame de Montespan, 5. října 1640, zámek Lussac-les-Châteaux – 26. května 1707, Bourbon-l'Archambault) byla francouzská šlechtična a jedna z oficiálních milenek francouzského krále Ludvíka XIV.
Vidět Proserpine (Lully) a Madame de Montespan
Marie de Sévigné
Marie de Rabutin-Chantal, markýza de Sévigné (5. únor 1626, Paříž – 17. duben 1696, Grignan) byla francouzská šlechtična, známá hlavně pro své dopisy.
Vidět Proserpine (Lully) a Marie de Sévigné
Mars (mytologie)
Marsnepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem, latinsky Mārs, je římský bůh války a zemědělství.
Vidět Proserpine (Lully) a Mars (mytologie)
Marseille
Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.
Vidět Proserpine (Lully) a Marseille
Mýtus
Mýtus (řecky μύθος, vyprávění) je „symbolické vyprávění vyjadřující víru v plnost a celistvost nadčasového řádu“, typicky báje, tradiční, obvykle anonymní epický útvar, který dává odpovědi, aniž klade otázky.
Vidět Proserpine (Lully) a Mýtus
Menuet
Tanečníci menuetu Menuet (také minuet či italsky minuetto) je párový tanec francouzského původu ve 3/4 taktu.
Vidět Proserpine (Lully) a Menuet
Merkur (mytologie)
Reliéf s mužem obětujícím kozu Merkurovi Merkur, latinsky Mercurius, je římský bůh obchodu.
Vidět Proserpine (Lully) a Merkur (mytologie)
Molière
Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, (15. ledna 1622 Paříž – 17. února 1673 Paříž) byl francouzský herec, spisovatel a dramatik období francouzského klasicismu, tzv.
Vidět Proserpine (Lully) a Molière
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.
Vidět Proserpine (Lully) a Napoleon Bonaparte
Nymfy
Luise Ricarda Falera Hermanna Hendricha Nymfy (latinsky Nymphae) jsou v řecké mytologii vodní, lesní a horské bohyně či polobohyně.
Vidět Proserpine (Lully) a Nymfy
Opéra national de Paris
Opéra national de Paris (Národní pařížská opera) je nejvýznamnější operní soubor ve Francii.
Vidět Proserpine (Lully) a Opéra national de Paris
Opera
Bedřicha Smetany z roku 1919 Opera (z italského opera in musica, hudební dílo) je umělecká forma spojující dramatické divadelní představení s hudbou tak, že herci text (libreto) zcela či zčásti zpívají za instrumentálního doprovodu.
Vidět Proserpine (Lully) a Opera
Persefona
Persefona, též Persefoné nebo Persefoneia (latinsky Proserpina), je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry a manželka vládce podsvětí Háda.
Vidět Proserpine (Lully) a Persefona
Philippe Quinault
Philippe Quinault (3. června 1635, Paříž – 26. listopadu 1688, Paříž) byl francouzský dramatik a libretista.
Vidět Proserpine (Lully) a Philippe Quinault
Pluto (mytologie)
Eleusině. Pluto (starořecky Πλούτων, výsl. Plútón,, výsl. Plūtō) je řecko-římský bůh vládnoucí podsvětí.
Vidět Proserpine (Lully) a Pluto (mytologie)
Podsvětí
Podsvětí či též říše mrtvých je v náboženských či mytologických představách místo duší v posmrtném životě.
Vidět Proserpine (Lully) a Podsvětí
Polyfonie
Polyfonie (česky vícehlas) skladbu vytvářejí dva, tři, čtyři i více samostatných hlasů.
Vidět Proserpine (Lully) a Polyfonie
Pomona
Pomona, Nicolas Fouché, okolo 1700 ''Vertumnus a Pomona'', Luca Giordano (1682–1683), soukromá sbírka Pomona, latinsky Pōmōna, je římská bohyně ovoce, ovocných stromů a ovocnářství, její jméno vychází z latinského pōmus „ovoce“.
Vidět Proserpine (Lully) a Pomona
Poseidón
Poseidón (řecky Ποσειδῶν) je starořeckým bohem moře a vodního živlu.
Vidět Proserpine (Lully) a Poseidón
Psyché (Lully)
Psyché (LWV 56) je francouzská opera (tragédie lyrique) od Jeana-Baptiste Lullyho.
Vidět Proserpine (Lully) a Psyché (Lully)
Rôle travesti
#PŘESMĚRUJ Kalhotková role.
Vidět Proserpine (Lully) a Rôle travesti
Rouen
Rouen je severofrancouzské město v Normandii, 70 km východně od Le Havre a asi 110 km severozápadně od Paříže.
Vidět Proserpine (Lully) a Rouen
Sýček obecný
Sýček obecný (Athene noctua) je druh sovy z čeledi puštíkovitých (Strigidae) vyskytující se v severní Africe a na rozsáhlém území Evropy a Asie.
Vidět Proserpine (Lully) a Sýček obecný
Seznam děl J. B. Lullyho
Jean-Baptiste Lully Seznam děl J. B. Lullyho, pod zkratkou LWV, je označení pro katalog děl Jeana-Baptiste Lullyho z roku 1981.
Vidět Proserpine (Lully) a Seznam děl J. B. Lullyho
Seznam francouzských oper (17. a 18. stol.)
francouzské opery Cadmus et Hermione. Seznam francouzských oper ze 17. a 18. století.
Vidět Proserpine (Lully) a Seznam francouzských oper (17. a 18. stol.)
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Vidět Proserpine (Lully) a Sicílie
Soprán
Tónový rozsah sopránu Soprán (italsky soprano, z výrazu sopra – nahoře), ve středověku a renesanci označován také jako diskant, je nejvyšší ze všech zpěvních lidských hlasů.
Vidět Proserpine (Lully) a Soprán
Tenor
Tónový rozsah tenoru Tenor (z latinského tenere – držet) je vysoký mužský hlas.
Vidět Proserpine (Lully) a Tenor
Théâtre du Palais-Royal (rue Saint-Honoré)
Divadlo Palais-Royal v ulici Saint-Honoré (franc. Théâtre du Palais-Royal rue Saint-Honoré) bylo pařížské divadlo, které bylo součást Palais Royal (česky Královský palác) a nacházelo se v jeho východním křídle.
Vidět Proserpine (Lully) a Théâtre du Palais-Royal (rue Saint-Honoré)
Thomas Corneille
Thomas Corneille Thomas Corneille (20. srpna 1625 Rouen – 8. prosince 1709 Les Andelys) byl francouzský dramatik.
Vidět Proserpine (Lully) a Thomas Corneille
Titáni
pergamském oltáři Titáni a Titánky jsou v řecké mytologii potomci matky země Gaie a boha Úrana.
Vidět Proserpine (Lully) a Titáni
Tragédie en musique
#PŘESMĚRUJ tragédie lyrique.
Vidět Proserpine (Lully) a Tragédie en musique
Tragédie lyrique
Jean-Baptiste Lully, zakladatel ''tragédie lyrique'' Jean-Philippe Rameau, je považován za nejlepšího tvůrce ''tragédie lyrique'' Tragédie lyrique (Francouzská lyrická tragédie), také známá pod původním názvem Tragédie en musique (Hudební tragédie) je druh francouzské opery, který uvedl Jean-Baptiste Lully.
Vidět Proserpine (Lully) a Tragédie lyrique
Venuše (mytologie)
Venuše (Venus) je římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky.
Vidět Proserpine (Lully) a Venuše (mytologie)
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Vidět Proserpine (Lully) a Versailles (zámek)
Vertumnus
Vertumnus a Pomona, Hendrick Goltzius, r. 1613 Vertumnus a Pomona, muzeum Montpellier Giuseppe Arcimbolda V římské mytologii je Vertumnus bohem změny, ročních období, růstu rostlin, zahrad a ovocných rostlin.
Vidět Proserpine (Lully) a Vertumnus
Wolfenbüttel
Wolfenbüttel je město v Německu, ve spolkové zemi Dolní Sasko.
Vidět Proserpine (Lully) a Wolfenbüttel
Zámek ve Fontainebleau
#PŘESMĚRUJ Fontainebleau (zámek).
Vidět Proserpine (Lully) a Zámek ve Fontainebleau
1680
1680 (MDCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Proserpine (Lully) a 1680
3. únor
3.
Vidět Proserpine (Lully) a 3. únor
Viz také
Opery Jean-Baptista Lullyho
- Achilles a Polyxena
- Acis et Galatée (Lully)
- Alcesta aneb Triumf Alcidy (Lully)
- Amadis (Lully)
- Armida (Lully)
- Atys (Lully)
- Bellérophon (Lully)
- Cadmus et Hermione
- Isis (Lully)
- Perseus (Lully)
- Phaëton (Lully)
- Proserpine (Lully)
- Psyché (Lully)
- Roland (Lully)
- Théseus (Lully)
Opery z roku 1680
- Proserpine (Lully)