Rychlejší přístup než prohlížeči!
28 vztahy: Aistulf, Autonomie, Štěpán II. (papež), Řím, Římané, Desiderius, Furlansko, Hildeprand, Klášter Montecassino, Kraňsko, Liutprand, Milán, Pavia, Pentapolis, Perugia, Pipin III. Krátký, Ravennský exarchát, Seznam franských králů, Seznam langobardských králů, Slované, Toskánsko, Vévoda, Východní Alpy, Zachariáš (papež), 744, 749, 757, 8. století.
Aistulf
Aistulf či Aistolf Aistulfus (Cividale del Friuli – prosinec 756 Pavia) byl od roku 744 vévoda z Furlanska, od roku 749 král Langobardů a od roku 751 vévoda ze Spoleta.
Nový!!: Ratchis a Aistulf · Vidět víc »
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Nový!!: Ratchis a Autonomie · Vidět víc »
Štěpán II. (papež)
Štěpán II., případně Štěpán III., (714/715 Řím – 26. dubna 757) byl papežem od 26. března 752.
Nový!!: Ratchis a Štěpán II. (papež) · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Ratchis a Řím · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Ratchis a Římané · Vidět víc »
Desiderius
Desiderius (710–786) byl poslední původní langobardský král v Itálii.
Nový!!: Ratchis a Desiderius · Vidět víc »
Furlansko
Furlansko (také Furlánsko, Furlandsko nebo Friulsko, Friuli, furlansky Friûl, Furlanija, Friaul, vše původem z latinského názvu Forum Iulii) je historický region na severovýchodě Itálie v okolí města Udine na hranicích s Rakouskem a Slovinskem.
Nový!!: Ratchis a Furlansko · Vidět víc »
Hildeprand
Hildeprand také zvaný Neužitečný (– po roce 744) byl v roce 744 králem Langobardů.
Nový!!: Ratchis a Hildeprand · Vidět víc »
Klášter Montecassino
Klášter Montecassino je benediktinské územní opatství v Itálii založené cca v roce 529 svatým Benediktem z Nursie.
Nový!!: Ratchis a Klášter Montecassino · Vidět víc »
Kraňsko
Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.
Nový!!: Ratchis a Kraňsko · Vidět víc »
Liutprand
Liutprand (680–744 Pavia) byl v letech 712 až 744 králem Langobardů.
Nový!!: Ratchis a Liutprand · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Ratchis a Milán · Vidět víc »
Pavia
Most přes řeku Ticino, symbol Pavie. Pavia je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Ratchis a Pavia · Vidět víc »
Pentapolis
Vévodství Pentapolis (latinsky Ducatus Pentapolis, řecky Δουκάτον Πενταπόλεως) bylo raně středověké vévodství na území dnešní Itálie, které patřilo Byzantské říši jako součást Ravennského exarchátu.
Nový!!: Ratchis a Pentapolis · Vidět víc »
Perugia
Perugia je hlavní město oblasti Umbrie a provincie Perugia ve střední Itálii, asi 20 km Z od Assisi a asi 120 km JV od Florencie.
Nový!!: Ratchis a Perugia · Vidět víc »
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Nový!!: Ratchis a Pipin III. Krátký · Vidět víc »
Ravennský exarchát
Ravennský exarchát (latinsky Exarchatus Ravennatis) neboli také Italský exarchát (latinsky Exarchatus Italiae) byla administrativní jednotka byzantské říše v Itálii, kterou kolem roku 584 založil císař Maurikios na obranu proti do Itálie pronikajícím Langobardům.
Nový!!: Ratchis a Ravennský exarchát · Vidět víc »
Seznam franských králů
Franská říše byla ovládána dvěma dynastiemi, Merovejci a později Karlovci.
Nový!!: Ratchis a Seznam franských králů · Vidět víc »
Seznam langobardských králů
Monze. Králové Langobardů později Králové Lombardie reges Langobardorum byli panovníci národa Langobardů od počátku 6. století až do zániku langobardské identity na přelomu 9. a 10. století.
Nový!!: Ratchis a Seznam langobardských králů · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Ratchis a Slované · Vidět víc »
Toskánsko
Toskánsko je kraj ve střední Itálii.
Nový!!: Ratchis a Toskánsko · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Ratchis a Vévoda · Vidět víc »
Východní Alpy
Východní Alpy (německy Ostalpen, rétorománsky Alps da l'ost, italsky Alpi Orientali, slovinsky Vzhodne Alpe) jsou jednou ze dvou geomorfologických provincií Alp.
Nový!!: Ratchis a Východní Alpy · Vidět víc »
Zachariáš (papež)
Svatý Zachariáš (679 Santa Severina, Kalábrie – 15. března 752 Řím) byl papežem od 4. prosince 741.
Nový!!: Ratchis a Zachariáš (papež) · Vidět víc »
744
Čínský básník Li Po potkává poprvé potkává Du Fu.
Nový!!: Ratchis a 744 · Vidět víc »
749
Česko Svět.
Nový!!: Ratchis a 749 · Vidět víc »
757
Bez popisu.
Nový!!: Ratchis a 757 · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Ratchis a 8. století · Vidět víc »
