Rychlejší přístup než prohlížeči!
59 vztahy: Římskokatolická církev, Bytomské knížectví, Dědičná monarchie, Feudalismus, Fridrich Vilém IV., Hesenští, Hlučínsko, Hohenlohové, Jan I. Ratibořský, Jan II. Opavský, Jan II. Opolský, Jan Lucemburský, Jan V. Ratibořský, Jan VI. Ratibořský, Jiří z Poděbrad, Kędzierzyn-Koźle, Latina, Lešek Ratibořský, Matyáš Korvín, Mediatizace, Mikuláš II. Opavský, Mikuláš V. Krnovský, Mikuláš VII. Ratibořský, Němčina, Opavští Přemyslovci, Opavské knížectví, Opolské knížectví, Osvětimské knížectví, Přemek Ratibořský, Piastovci, Polština, Porýní, Pruské království, Ratiboř (Slezské vojvodství), Seznam ratibořských knížat, Slezská knížectví, Slezské války, Těšín, Valentin Hrbatý, Václav II., Václav IV. Ratibořský, Vladislav I. Opolský, Země Koruny české, 1172, 1177, 1202, 1272, 1281, 1292, 1327, ..., 1336, 1377, 1380, 1382, 1424, 1437, 1456, 1493, 1521. Rozbalte index (9 více) »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bytomské knížectví
Knížectví bytomské, také Bytomsko, bylo jedno z mnoha knížectví ve Slezsku.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Bytomské knížectví · Vidět víc »
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Dědičná monarchie · Vidět víc »
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Feudalismus · Vidět víc »
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »
Hesenští
Dynastie Hesenských (německy Haus Hessen) nebo Hesenští je německá panovnická dynastie.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Hesenští · Vidět víc »
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Hlučínsko · Vidět víc »
Hohenlohové
Hohenlohové je stará německá šlechtické rodina původem z Frank, která držela říšského hrabství a později knížectví Hohenlohe.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Hohenlohové · Vidět víc »
Jan I. Ratibořský
Jan I. (Hanuš) Ratibořský (okolo 1332 – 1380/1382), nejstarší syn Mikuláše II. Opavského a Anny Ratibořské, byl opavským a ratibořským vévodou v letech 1365–1377, od roku 1377 (po vzniku údělu) pán v Ratiboři, Krnově a Bruntále, do roku 1375 v Pštíně a Mikołowě, v letech 1378–1382 zastavil městečko Żory.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Jan I. Ratibořský · Vidět víc »
Jan II. Opavský
Jan II.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Jan II. Opavský · Vidět víc »
Jan II. Opolský
Jan II.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Jan II. Opolský · Vidět víc »
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Jan Lucemburský · Vidět víc »
Jan V. Ratibořský
Jan V. Ratibořský (asi 1446 – 14. května 1493) byl synem Václava IV. Ratibořského a Markéty z Szamotuly, knížetem ratibořským v letech 1456–1493, v letech 1473–1479 pánem v Pštíně a od roku 1483 ve Wodzisławi.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Jan V. Ratibořský · Vidět víc »
Jan VI. Ratibořský
Jan VI.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Jan VI. Ratibořský · Vidět víc »
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Jiří z Poděbrad · Vidět víc »
Kędzierzyn-Koźle
Kandřín-Kozlí (polsky) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kandřín-Kozlí.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Kędzierzyn-Koźle · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Latina · Vidět víc »
Lešek Ratibořský
Lešek Ratibořský (polsky Leszek raciborski; asi 1290/1292 – 1336) byl kníže ratibořský (1306–1336) a kozelský (1334–1336).
Nový!!: Ratibořské knížectví a Lešek Ratibořský · Vidět víc »
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Matyáš Korvín · Vidět víc »
Mediatizace
Mediatizace je akt, jímž se suverénní území anebo suverénní kníže stává podřízeným některého jiného státu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Mediatizace · Vidět víc »
Mikuláš II. Opavský
Mikuláš II.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Mikuláš II. Opavský · Vidět víc »
Mikuláš V. Krnovský
Mikuláš V. z Krnova (asi 1409 – 1452) byl ratibořským, krnovským a bruntálským knížetem,vlastnil Żory, Rybniku a Wodzisławi.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Mikuláš V. Krnovský · Vidět víc »
Mikuláš VII. Ratibořský
Mikuláš VII.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Mikuláš VII. Ratibořský · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Němčina · Vidět víc »
Opavští Přemyslovci
Jako opavští Přemyslovci je označována vedlejší větev přemyslovské dynastie, která vymřela v roce 1521.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Opavští Přemyslovci · Vidět víc »
Opavské knížectví
Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Opavské knížectví · Vidět víc »
Opolské knížectví
Opolské knížectví (latinsky Ducatus Opolie, polsky Księstwo opolskie, německy Herzogtum Oppeln), nazýváno v některých fázích jako Opolsko-ratibořské knížectví, bylo jedno ze slezských knížectví Horního Slezska s centrem v Opoli existující mezi lety 1173–1742.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Opolské knížectví · Vidět víc »
Osvětimské knížectví
Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Osvětimské knížectví · Vidět víc »
Přemek Ratibořský
Přemek Ratibořský (polsky Przemysław raciborski, Przemko, Przemysł) (narozen 1258/1268, † 7. května 1306) byl kníže ratibořský v letech 1282–1306.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Přemek Ratibořský · Vidět víc »
Piastovci
Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Piastovci · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Polština · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Porýní · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Pruské království · Vidět víc »
Ratiboř (Slezské vojvodství)
Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Ratiboř (Slezské vojvodství) · Vidět víc »
Seznam ratibořských knížat
Znak Ratibořského knížectví Znak Ratibořských knížat Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Seznam ratibořských knížat · Vidět víc »
Slezská knížectví
Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Slezská knížectví · Vidět víc »
Slezské války
Slezské války (německy Schlesische Kriege) je souhrnné označení pro tři konflikty mezi Pruským královstvím a Habsburskou monarchií, které se vedly mezi lety 1740 až 1763 o nadvládu nad původně rakouským regionem Slezsko.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Slezské války · Vidět víc »
Těšín
Těšín je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Těšín · Vidět víc »
Valentin Hrbatý
Valentin Hrbatý (asi 1485 – 13. listopadu 1521 Ratiboř) byl nejmladší syn Jana V. Ratibořského a Magdaleny Opolské, kníže ratibořský spolu s bratry Janem VI. a Mikulášem VII. v letech 1493–1506, poté až do své smrti jediným vládcem slezské Ratiboře.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Valentin Hrbatý · Vidět víc »
Václav II.
Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Václav II. · Vidět víc »
Václav IV. Ratibořský
Václav IV.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Václav IV. Ratibořský · Vidět víc »
Vladislav I. Opolský
Vladislav I. Opolský († 12. srpen 1281/82Pravděpodobněji se jeví datum 1281.) byl opolsko-ratibořský kníže z rozrodu slezských Piastovců.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Vladislav I. Opolský · Vidět víc »
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Nový!!: Ratibořské knížectví a Země Koruny české · Vidět víc »
1172
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1172 · Vidět víc »
1177
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1177 · Vidět víc »
1202
Rok 1202 (MCCII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1202 · Vidět víc »
1272
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1272 · Vidět víc »
1281
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1281 · Vidět víc »
1292
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1292 · Vidět víc »
1327
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1327 · Vidět víc »
1336
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1336 · Vidět víc »
1377
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1377 · Vidět víc »
1380
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1380 · Vidět víc »
1382
Rok 1382 (MCCCLXXXII) byl nepřestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1382 · Vidět víc »
1424
Rok 1424 (MCDXXIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1424 · Vidět víc »
1437
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1437 · Vidět víc »
1456
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1456 · Vidět víc »
1493
Bez popisu.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1493 · Vidět víc »
1521
Rok 1521 (MDXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.
Nový!!: Ratibořské knížectví a 1521 · Vidět víc »
