Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Aktinoidy, Alfa rozpad, Atomové jádro, Štěpná jaderná reakce, Řetězová reakce, Chemický prvek, Curium, Dálnice, Dinamo (stanice metra v Moskvě), Georgij Fljorov, Hornina, Imploze, Izotop, Jaderná zbraň, Kalifornium, Kosmické záření, Kritické množství, Krystalová mřížka, Lawrencium, Letiště, Little Boy, Mendelevium, Metro v Moskvě, Minerál, Molybden, Neutron, Nikl, Niob, Nukleonové číslo, Nuklid, Půda, Přeměna beta minus, Plutonium, Poločas přeměny, Proton, Protonové číslo, Radioaktivita, Rutherfordium, Sovětský svaz, Thorium, Tunelový jev, Uran (prvek), Uran-235, Výbušnina, Voda, 1940.
Aktinoidy
Aktinoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících aktiniem, tedy prvků s protonovým číslem 89 až 103 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za aktiniem).
Nový!!: Spontánní štěpení a Aktinoidy · Vidět víc »
Alfa rozpad
#PŘESMĚRUJ Částice alfa#Vznik.
Nový!!: Spontánní štěpení a Alfa rozpad · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Spontánní štěpení a Atomové jádro · Vidět víc »
Štěpná jaderná reakce
Štěpná jaderná reakce Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.
Nový!!: Spontánní štěpení a Štěpná jaderná reakce · Vidět víc »
Řetězová reakce
Řetězová reakce je série reakcí, při kterých reaktivní produkt nebo meziprodukt vyvolá další reakci.
Nový!!: Spontánní štěpení a Řetězová reakce · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Spontánní štěpení a Chemický prvek · Vidět víc »
Curium
Curium (chemická značka Cm) je osmý člen z řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.
Nový!!: Spontánní štěpení a Curium · Vidět víc »
Dálnice
Ajalonské dálnici v Tel Avivu (Izrael) Dálnice (ze slov dálková silnice, zastarale autostráda) je rychlostní komunikace pro motorová silniční vozidla a je to nejvyšší typ pozemní komunikace, která se staví na nejzatíženějších dálkových vnitrostátních a mezinárodních tazích.
Nový!!: Spontánní štěpení a Dálnice · Vidět víc »
Dinamo (stanice metra v Moskvě)
Dinamo je stanice moskevského metra na Zamoskvorecké (druhé) lince.
Nový!!: Spontánní štěpení a Dinamo (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »
Georgij Fljorov
Georgij Nikolajevič Fljorov (také psán Flerov, rusky Геооргий Николаевич Флёров; 2. března 1913 – 19. listopadu 1990) byl sovětský jaderný fyzik, známý především díky objevu spontánního štěpení.
Nový!!: Spontánní štěpení a Georgij Fljorov · Vidět víc »
Hornina
sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.
Nový!!: Spontánní štěpení a Hornina · Vidět víc »
Imploze
exploze, na dolním imploze. Imploze je opakem exploze.
Nový!!: Spontánní štěpení a Imploze · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Spontánní štěpení a Izotop · Vidět víc »
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
Nový!!: Spontánní štěpení a Jaderná zbraň · Vidět víc »
Kalifornium
Kalifornium (chemická značka Cf) je desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia, který se v přírodě nevyskytuje.
Nový!!: Spontánní štěpení a Kalifornium · Vidět víc »
Kosmické záření
Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry.
Nový!!: Spontánní štěpení a Kosmické záření · Vidět víc »
Kritické množství
Kritické množství nebo též kritická hmotnost je pojem z fyziky, který udává minimální hustotu volných neutronů v daném objemu (minimální množství či hmotnost štěpného materiálu), zaručující, že v daném objemu při štěpné reakci (štěpné jaderné reakci – po rozpadu atomových jader) bude množství vzniklých neutronů dostatečné na to, aby se rozštěpila další atomová jádra dříve, nežli neutrony z látky uniknou nebo budou případně pohlceny – že nastane řetězová štěpná reakce (hustota volných neutronů bude nadále růst).
Nový!!: Spontánní štěpení a Kritické množství · Vidět víc »
Krystalová mřížka
Krystalová mřížka diamantu (krychlová) Krystalová mřížka je množina určitých myšlených abstraktních bodů, pomocí nichž se popisuje struktura krystalu neboli vzájemná poloha částic v krystalu.
Nový!!: Spontánní štěpení a Krystalová mřížka · Vidět víc »
Lawrencium
Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.
Nový!!: Spontánní štěpení a Lawrencium · Vidět víc »
Letiště
San Franciscu Letiště je stavba na zemi nebo na vodě určená pro vzlety, přistání (vzletová a přistávací dráha) a pozemní pohyby letadel po pojezdových drahách.
Nový!!: Spontánní štěpení a Letiště · Vidět víc »
Little Boy
Atomová puma Little boy Anglickým názvem Little Boy (v českém překladu „chlapeček“) byla pojmenována uranová jaderná puma, která byla 6. srpna 1945 svržena z amerického bombardéru B-29 Enola Gay na japonské přístavní město Hirošima.
Nový!!: Spontánní štěpení a Little Boy · Vidět víc »
Mendelevium
Mendelevium či mendělevium nebo mendělejevium (chemická značka Md) je třináctým členem z řady aktinoidů, devátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader einsteinia.
Nový!!: Spontánní štěpení a Mendelevium · Vidět víc »
Metro v Moskvě
Metro v Moskvě neboli Moskevské metro tvoří síť patnácti, většinou podzemních, linek metra pod hlavním městem Ruské federace, Moskvou a městem Krasnogorsk ležícím v Moskevské oblasti.
Nový!!: Spontánní štěpení a Metro v Moskvě · Vidět víc »
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Nový!!: Spontánní štěpení a Minerál · Vidět víc »
Molybden
Molybden (chemická značka Mo, Molybdaenum) je kovový prvek 6.
Nový!!: Spontánní štěpení a Molybden · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Spontánní štěpení a Neutron · Vidět víc »
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Nový!!: Spontánní štěpení a Nikl · Vidět víc »
Niob
Niob (chemická značka Nb, niobium) je kovovým, přechodným prvkem 5. skupiny periodické tabulky.
Nový!!: Spontánní štěpení a Niob · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Spontánní štěpení a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Spontánní štěpení a Nuklid · Vidět víc »
Půda
půdních horizontů, matečná hornina (R) se v českém prostředí označuje spíše písmenem DPůda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry.
Nový!!: Spontánní štěpení a Půda · Vidět víc »
Přeměna beta minus
Přeměna beta minus (β−) je druh radioaktivní přeměny, při které neutron v atomovém jádru vyzáří elektron a elektronové antineutrino, přičemž se změní na proton.
Nový!!: Spontánní štěpení a Přeměna beta minus · Vidět víc »
Plutonium
Plutonium (chemická značka Pu) je šestý člen z řady aktinoidů, druhý transuran, radioaktivní, řetězovou reakcí štěpitelný, toxický kovový prvek, připravovaný uměle bombardováním uranu v jaderných reaktorech, především pro výrobu atomových bomb.
Nový!!: Spontánní štěpení a Plutonium · Vidět víc »
Poločas přeměny
Poločas přeměny - simulace Izotopy a poločas přeměny Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku.
Nový!!: Spontánní štěpení a Poločas přeměny · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Spontánní štěpení a Proton · Vidět víc »
Protonové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Spontánní štěpení a Protonové číslo · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Spontánní štěpení a Radioaktivita · Vidět víc »
Rutherfordium
Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Spontánní štěpení a Rutherfordium · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Spontánní štěpení a Sovětský svaz · Vidět víc »
Thorium
Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Spontánní štěpení a Thorium · Vidět víc »
Tunelový jev
Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.
Nový!!: Spontánní štěpení a Tunelový jev · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Spontánní štěpení a Uran (prvek) · Vidět víc »
Uran-235
Uran-235 je izotop uranu, jež tvoří asi 0,72 % přírodního uranu.
Nový!!: Spontánní štěpení a Uran-235 · Vidět víc »
Výbušnina
Video obsahuje materiál odporující obecným zásadám manipulace s třaskavinami. Především přímý nebo blízký kontakt mezi rukou a třaskavinou. Ve videu je ukázána delfagrace i detonace třaskavin. Příprava výbušniny C-4 Výbušnina je obecné označení chemické látky nebo směsi, která je schopna mimořádně rychlé exotermické reakce spojené s vývinem plynů o velkém objemu – výbuchu.
Nový!!: Spontánní štěpení a Výbušnina · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Spontánní štěpení a Voda · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Spontánní štěpení a 1940 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Rozpad jádra, Samovolný rozpad, Samovolný rozpad jádra.
