Rychlejší přístup než prohlížeči!
69 vztahy: Čechy, Česko, Řečtina, Balkán, Bathory, Bulharština, Bulharsko, Církevní slovanština, Chorvatsko, Cyril a Metoděj, Cyrilice, Druhý jazyk, Dvojné číslo, Filologie, Foném, Gótština, Germánské jazyky, Hlaholice, Indoevropské jazyky, Jan Hanuš Máchal, Jan Jirásek, Jer, Jihoslovanské jazyky, Josef Kurz, Josef Vašica, Juraj Jakubisko, Katarína Knechtová, Křesťanství, Kliment Ochridský, Kyjev, Kyjevská Rus, Latina, Lingua franca, Literatura, Litevština, Mateřský jazyk, Moldávie, Mytologie, Nazální samohláska, Náboženství, Němčina, Ottův slovník naučný, Polština, Praslovanština, Pravoslaví, Radoslav Večerka, Románské jazyky, Ruština, Rumunsko, Rusko, ..., Sázavský klášter, Severní Makedonie, Seznam jazyků, Seznam jazyků a jazykových rodin, Slované, Slovanské jazyky, Slovinština, Soluň, Srbsko, Staroslověnské písemnictví, Středověk, Valašsko (Rumunsko), Východní Evropa, Velkomoravská říše, 10. století, 11. století, 16. století, 18. století, 9. století. Rozbalte index (19 více) »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Staroslověnština a Čechy · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Staroslověnština a Česko · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Staroslověnština a Řečtina · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Staroslověnština a Balkán · Vidět víc »
Bathory
Bathory je mezinárodní (evropský) koprodukční film s účastí Slovenska, České republiky, Spojeného království a Maďarska.
Nový!!: Staroslověnština a Bathory · Vidět víc »
Bulharština
Bulharština je jihoslovanský jazyk zapisující se cyrilicí.
Nový!!: Staroslověnština a Bulharština · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Staroslověnština a Bulharsko · Vidět víc »
Církevní slovanština
Církevní slovanština je liturgický a literární jazyk používaný slovanskými pravoslavnými a řeckokatolickými církvemi; zapisuje se cyrilicí.
Nový!!: Staroslověnština a Církevní slovanština · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Staroslověnština a Chorvatsko · Vidět víc »
Cyril a Metoděj
Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.
Nový!!: Staroslověnština a Cyril a Metoděj · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Staroslověnština a Cyrilice · Vidět víc »
Druhý jazyk
Druhý jazyk je jazyk, kterým člověk dokáže hovořit vedle svého jazyka mateřského.
Nový!!: Staroslověnština a Druhý jazyk · Vidět víc »
Dvojné číslo
Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.
Nový!!: Staroslověnština a Dvojné číslo · Vidět víc »
Filologie
Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj.
Nový!!: Staroslověnština a Filologie · Vidět víc »
Foném
Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci.
Nový!!: Staroslověnština a Foném · Vidět víc »
Gótština
Gótština (gutisko razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) je vymřelý germánský jazyk, který používali Gótové, zejména Tervingové.
Nový!!: Staroslověnština a Gótština · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Staroslověnština a Germánské jazyky · Vidět víc »
Hlaholice
Nápis v chorvatštině, latinka a hlaholice – „Město Drivenik“ Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo.
Nový!!: Staroslověnština a Hlaholice · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Staroslověnština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Jan Hanuš Máchal
Jan Hanuš Máchal (25. října 1855, Nové Dvory – 3. listopadu 1939, Praha) byl český slavista, literární historik, filolog a mytolog.
Nový!!: Staroslověnština a Jan Hanuš Máchal · Vidět víc »
Jan Jirásek
Jan Jirásek (* 9. ledna 1955 Rychnov nad Kněžnou) je český hudební skladatel.
Nový!!: Staroslověnština a Jan Jirásek · Vidět víc »
Jer
Měkký jer Tvrdý jer Jer (plurál jery) je jméno dvou praslovanských velmi krátkých samohlásek a dvou písmen, tzv.
Nový!!: Staroslověnština a Jer · Vidět víc »
Jihoslovanské jazyky
Země, kde se hovoří jihoslovanskými jazyky Jihoslovanské jazyky tvoří jednu ze tří geografických skupin slovanských jazyků, vedle jazyků západoslovanských a východoslovanských.
Nový!!: Staroslověnština a Jihoslovanské jazyky · Vidět víc »
Josef Kurz
Josef Kurz (3. února 1901 Praha farnosti při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze – 6. prosince 1972 Praha) byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských památek a vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Staroslověnština a Josef Kurz · Vidět víc »
Josef Vašica
Josef Vašica (30. srpna 1884 Štítina farnosti Mokré Lazce – 11. dubna 1968 Praha) byl český teolog, filolog, slavista, biblista, literární historik, editor, publicista, překladatel, katolický kněz a vysokoškolský pedagog, který významným způsobem přispěl k poznání staroslověnského písemnictví a české literatury období baroka.
Nový!!: Staroslověnština a Josef Vašica · Vidět víc »
Juraj Jakubisko
Juraj Jakubisko (30. dubna 1938 Kojšov – 24. února 2023 Praha) byl slovenský filmový režisér, scenárista i kameraman a vedoucí ateliéru režie na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku.
Nový!!: Staroslověnština a Juraj Jakubisko · Vidět víc »
Katarína Knechtová
Katarína Knechtová (2013) Katarína Knechtová (* 14. března 1981 Prešov) je slovenská sólová zpěvačka, skladatelka, textařka a kytaristka.
Nový!!: Staroslověnština a Katarína Knechtová · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Staroslověnština a Křesťanství · Vidět víc »
Kliment Ochridský
Svatý Kliment Ochridský, zvaný též Kliment Velický, Kliment Sloviensky či Kliment Bulharský, (cca 830 – 27. července 916 Ochrid) byl staroslověnsky píšící spisovatel a misionář působící na Velké Moravě a v Bulharsku, žák svatého Cyrila a svatého Metoděje.
Nový!!: Staroslověnština a Kliment Ochridský · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Staroslověnština a Kyjev · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Staroslověnština a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Staroslověnština a Latina · Vidět víc »
Lingua franca
Lingua franca (výslovnost lingva franka) je jakýkoliv jazyk šířeji využívaný nad rámec rodilých mluvčích.
Nový!!: Staroslověnština a Lingua franca · Vidět víc »
Literatura
Oxfordské univerzitě Literatura (z latinského littera, písmeno) neboli písemnictví, někdy také slovesnost, je v širším slova smyslu souhrn všech písemně zaznamenaných textů, v moderních definicích někdy včetně ústně tradovaných projevů (například ústní lidová slovesnost).
Nový!!: Staroslověnština a Literatura · Vidět víc »
Litevština
Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.
Nový!!: Staroslověnština a Litevština · Vidět víc »
Mateřský jazyk
Jako mateřský jazyk je v českém prostředí nejčastěji označován.
Nový!!: Staroslověnština a Mateřský jazyk · Vidět víc »
Moldávie
Moldávie je označení historického území, které se rozkládá mezi Karpaty a řekou Dněstr.
Nový!!: Staroslověnština a Moldávie · Vidět víc »
Mytologie
Sir James George Frazer, jeden z nejvýznamnějších mytologů 19. století Mytologie (mythologie, bájesloví, případně bájeslovectví) je věda zabývající se studiem mýtů.
Nový!!: Staroslověnština a Mytologie · Vidět víc »
Nazální samohláska
Nazální neboli nosová samohláska (nosovka, nazála) je samohláska, při jejíž artikulaci se zapojuje vedle ústní také nosní dutina, což je umožněno poklesem měkkého patra (vela).
Nový!!: Staroslověnština a Nazální samohláska · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Staroslověnština a Náboženství · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Staroslověnština a Němčina · Vidět víc »
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný (s podtitulem Ilustrovaná encyklopædie obecných vědomostí), také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie z let 1888–1909.
Nový!!: Staroslověnština a Ottův slovník naučný · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Staroslověnština a Polština · Vidět víc »
Praslovanština
Praslovanština je vymřelý jazyk z rodiny indoevropských jazyků, společný prajazyk dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky.
Nový!!: Staroslověnština a Praslovanština · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Staroslověnština a Pravoslaví · Vidět víc »
Radoslav Večerka
Radoslav Večerka (18. dubna 1928 Brno – 15. prosince 2017 Brno) byl český jazykovědec, vysokoškolský pedagog, publicista, editor a literární vědec, který se zabýval slavistikou se zaměřením na paleoslovenistiku, slovanskou jazykovou komparistiku a dějiny slavistiky.
Nový!!: Staroslověnština a Radoslav Večerka · Vidět víc »
Románské jazyky
Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.
Nový!!: Staroslověnština a Románské jazyky · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Staroslověnština a Ruština · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Staroslověnština a Rumunsko · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Staroslověnština a Rusko · Vidět víc »
Sázavský klášter
Sázavský klášter je rozsáhlý areál bývalého benediktinského kláštera.
Nový!!: Staroslověnština a Sázavský klášter · Vidět víc »
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Staroslověnština a Severní Makedonie · Vidět víc »
Seznam jazyků
Seznam jazyků řazený podle abecedy.
Nový!!: Staroslověnština a Seznam jazyků · Vidět víc »
Seznam jazyků a jazykových rodin
„Mapa“ jazykových rodin Seznam jazyků řazený podle příslušnosti k jazykovým rodinám a podle zeměpisné blízkosti.
Nový!!: Staroslověnština a Seznam jazyků a jazykových rodin · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Staroslověnština a Slované · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Staroslověnština a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Staroslověnština a Slovinština · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Staroslověnština a Soluň · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Staroslověnština a Srbsko · Vidět víc »
Staroslověnské písemnictví
Staroslověnské písemnictví je nejstarší literatura na dnešním českém území.
Nový!!: Staroslověnština a Staroslověnské písemnictví · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Staroslověnština a Středověk · Vidět víc »
Valašsko (Rumunsko)
Valašsko (rumunsky Țara Românească, Цѣра Рȣмѫнѣскъ v rumunské cyrilici, nebo Valahia) je země na jihu Rumunska, rozkládající se mezi karpatským obloukem a řekou Dunaj.
Nový!!: Staroslověnština a Valašsko (Rumunsko) · Vidět víc »
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Nový!!: Staroslověnština a Východní Evropa · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: Staroslověnština a Velkomoravská říše · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Staroslověnština a 10. století · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Staroslověnština a 11. století · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Staroslověnština a 16. století · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Staroslověnština a 18. století · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Staroslověnština a 9. století · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Starobulharština, Staroslovanština, Staroslověnský jazyk, Stará církevní slovanština.
