90 vztahy: Americký dolar, Anexe, Šang, Šanghaj, Ťiang-su, Čína, Říše Tchang, Benátky, Chang-čou, Charles George Gordon, Chrám, Druhá čínsko-japonská válka, Dynastie Čchin, Dynastie Čching, Dynastie Jüan, Dynastie Ming, Dynastie Suej, Dynastie Sung, Hedvábí, Historie okresů v Číně, Hrubý domácí produkt, Jang-c’-ťiang, Japonsko, Kaligrafie, Kanton (Čína), Kchun-čchü, Kchun-šan, Kedge Business School, Klasické zahrady v Su-čou, Konfucius, Království Čchu, Království Wu, Kuej-lin, Liou-čou, Mahagon, Malířství, Město, Městská prefektura, Městské obvody v Čínské lidové republice, Městské okresy v Čínské lidové republice, Mezinárodní letiště Su-nan Šuo-fang, Most, Nanking, Nefrit, Nový Zéland, Obchod, Období Jar a podzimů, Pagoda, Peking, Průmysl, ..., Provincie v Čínské lidové republice, Sü-čou, Siang Jü, Světové dědictví, Tchaj-cchang, Tchaj-chu, UNESCO, Vějíř, Velký kanál, Vyšívání, Zahrada, 1035, 1130, 1275, 1342, 1367, 1442, 1513, 1525, 1584, 1860, 1871, 1896, 1937, 1953, 1997, 2000, 2004, 209 př. n. l., 276, 306 př. n. l., 327, 473 př. n. l., 496 př. n. l., 503, 514 př. n. l., 589, 816, 825, 961. Rozbalte index (40 více) »
Americký dolar
Vývoj kurzu USD od roku 2014 vůči České koruněhttp://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/devizove-kurzy-ke-konci-mesice-249/usd/ USD - Devizové kurzy ke konci měsíce-ekonomika ČNB, kurzy.cz Americký dolar je oficiální měna Spojených států amerických i některých dalších zemí (Panama, Ekvádor, Salvador, Východní Timor a Zimbabwe se tak rozhodly nezávisle, některé státy dřívějších amerických teritorií v Tichomořských ostrovech si po získání nezávislosti nepřijaly vlastní měnu), další státy pak mají svou měnu pevně vázánu na kurz amerického dolaru.
Nový!!: Su-čou a Americký dolar · Vidět víc »
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Nový!!: Su-čou a Anexe · Vidět víc »
Šang
Šang, pro druhou část období je též používán název Jin je první čínský historický stát a dynastie.
Nový!!: Su-čou a Šang · Vidět víc »
Šanghaj
Šanghaj je jedno ze čtyř přímo spravovaných měst v Čínské lidové republice.
Nový!!: Su-čou a Šanghaj · Vidět víc »
Ťiang-su
Ťiang-su je pobřežní provincie Čínské lidové republiky, regionálně náležející k východní Číně.
Nový!!: Su-čou a Ťiang-su · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Su-čou a Čína · Vidět víc »
Říše Tchang
Říše Tchang byl čínský stát existující v letech 618–907.
Nový!!: Su-čou a Říše Tchang · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Su-čou a Benátky · Vidět víc »
Chang-čou
Chang-čou (čínsky:; pinyin: Hángzhōu) je město v Čínské lidové republice, v jejímž administrativním systému je hlavním a zároveň nejlidnatějším městem provincie Če-ťiang.
Nový!!: Su-čou a Chang-čou · Vidět víc »
Charles George Gordon
Charles George Gordon (28. ledna 1833 ve Woolwichi v Londýně, – 26. ledna 1885 v Chartúmu), známý jako Číňan Gordon, Gordon paša a Gordon z Chartúmu, byl britský armádní důstojník a administrátor.
Nový!!: Su-čou a Charles George Gordon · Vidět víc »
Chrám
pusztě u Somogyvámose Chrám (řecky ναός, náos, latinsky templum) je obecné označení pro stavbu nebo komplex staveb určenou k bohoslužbám a jiným podobným nebo souvisejícím náboženským účelům.
Nový!!: Su-čou a Chrám · Vidět víc »
Druhá čínsko-japonská válka
Druhá čínsko-japonská válka (7. červenec 1937 – 2. září 1945) byla válečným konfliktem mezi Čínskou republikou a Japonským císařstvím.
Nový!!: Su-čou a Druhá čínsko-japonská válka · Vidět víc »
Dynastie Čchin
Dynastie Čchin (čínsky 秦朝; pinyin Qín Cháo; český přepis čchin čchao; Wade-Giles Ch’in Ch’ao), byla v letech 221–206 př. n. l. první císařskou dynastií vládnoucí sjednocené Číně.
Nový!!: Su-čou a Dynastie Čchin · Vidět víc »
Dynastie Čching
#PŘESMĚRUJ Říše Čching Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Su-čou a Dynastie Čching · Vidět víc »
Dynastie Jüan
Dynastie Jüan (mongolština: 60px) byla mongolská dynastie, která v letech 1271–1368 vládla říši Jüan.
Nový!!: Su-čou a Dynastie Jüan · Vidět víc »
Dynastie Ming
Dynastie Ming (doslova „Zářivá dynastie“) vládla v říši Ming, neboli Číně v letech 1368–1644, na jihu země se mingský stát udržel do roku 1661, byť na stále se zmenšujícím se území.
Nový!!: Su-čou a Dynastie Ming · Vidět víc »
Dynastie Suej
Dynastie Suej (čínsky: 隋朝; pinyin: suí cháo) je jedna z čínských dynastií, která trvala mezi lety 581–618.
Nový!!: Su-čou a Dynastie Suej · Vidět víc »
Dynastie Sung
Dynastie Sung (pinyin: Sòng Cháo, výslovnost IPA) byla jedna z čínských dynastií, která vládla od roku 960 až do roku 1279.
Nový!!: Su-čou a Dynastie Sung · Vidět víc »
Hedvábí
Termín hedvábí se v češtině v minulosti (v odborné literatuře do konce 20. století) používal a zčásti ještě používá pro všechna „nekonečně“ dlouhá textilní vlákna, ke kterým patří jak přírodní hedvábí, tak umělé výrobky podobného tvaru.
Nový!!: Su-čou a Hedvábí · Vidět víc »
Historie okresů v Číně
Okresy jsou správní celky v Číně.
Nový!!: Su-čou a Historie okresů v Číně · Vidět víc »
Hrubý domácí produkt
HDP v Evropě podle parity kupní síly HDP ve světě v roce 2014 dle nominální hodnoty a parity kupní síly podle Světové banky HDP jednotlivých států USA ve srovnání s HDP ostatních zemí světaČesko je na místě Kentucky Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického) je finální celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území.
Nový!!: Su-čou a Hrubý domácí produkt · Vidět víc »
Jang-c’-ťiang
Pramenný ledovec řeky Jang-c’-ťiang (tibetsky: འབྲི་ཆུ, Dřičhu), popř.
Nový!!: Su-čou a Jang-c’-ťiang · Vidět víc »
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Nový!!: Su-čou a Japonsko · Vidět víc »
Kaligrafie
Bibli (rok 1407, pocházející z Belgie. Tradiční západní kaligrafie s gotickým nádechem. Rok 2004 Kaligrafie (pochází z řeckého καλλος kallos „krása“ + γραφος grafos „psaní“) je umění krasopisu.
Nový!!: Su-čou a Kaligrafie · Vidět víc »
Kanton (Čína)
Nejstarší čínská mešita Kanton je město v jižní Číně, hlavní město provincie Kuang-tung.
Nový!!: Su-čou a Kanton (Čína) · Vidět víc »
Kchun-čchü
Scéna z divadelní hry Pavilón pivoněk Kchun-čchü je čínský tradiční divadelní žánr rozvíjející se od počátků mingského období koncem 14.
Nový!!: Su-čou a Kchun-čchü · Vidět víc »
Kchun-šan
Okres Kchun-šan je městský okres v městské prefektuře Su-čou v provincii Ťiang-su u jihovýchodního pobřeží Čínské lidové republiky.
Nový!!: Su-čou a Kchun-šan · Vidět víc »
Kedge Business School
Kedge Business School je evropská obchodní škola s kampusy (pobočkami) v Paříži, Bordeaux, Marseille, Toulonu, Dakaru, Su-čou a Šanghaji.
Nový!!: Su-čou a Kedge Business School · Vidět víc »
Klasické zahrady v Su-čou
Klasické zahrady v Su-čou je skupina devíti zahrad v městské prefektuře Su-čou, v provincii Ťiang-su, která je uvedena na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Nový!!: Su-čou a Klasické zahrady v Su-čou · Vidět víc »
Konfucius
Konfucius (čínsky 孔夫子, pinyin Kǒng Fūzǐ, český přepis Kchung-fu-c') (551 př. n. l. v Čchü-fu v čínském království Lu, dnes na území provincie Šan-tung; zemřel 479 př. n. l. tamtéž) byl čínský filozof, sociální politik a státník období Jar a podzimů.
Nový!!: Su-čou a Konfucius · Vidět víc »
Království Čchu
Čchu (楚) bylo království v oblasti současné jižní Číny během Období Jara a Podzimu (722–481 př. n. l.) a Období válčících států (481–212 př. n. l.). Původně bylo známé jako Ťing (荆) a později jako Ťing-čchu (荆楚). Na vrcholu své moci zahrnovalo jeho území současné provincie ČLR Chu-nan, Chu-pej, Čchung-čching, Che-nan, Šanghaj a části provincie Ťiang-su. Hlavním městem království byl Jing.
Nový!!: Su-čou a Království Čchu · Vidět víc »
Království Wu
Wu byl stát v oblasti současné Číny během Období Jara a Podzimu (722-481 př. n. l.) Jeho území se nacházelo v oblasti ústí řeky Jang-c’-ťiang, východně od státu Čchu.
Nový!!: Su-čou a Království Wu · Vidět víc »
Kuej-lin
Kuej-lin je městská prefektura v Čínské lidové republice v autonomní oblasti Kuang-si.
Nový!!: Su-čou a Kuej-lin · Vidět víc »
Liou-čou
Liou-čou (pchin-jinem Liǔzhōu) je městská prefektura v Čínské lidové republice.
Nový!!: Su-čou a Liou-čou · Vidět víc »
Mahagon
Leštěný mahagon Svietenie mahagonová (''Swietenia mahagony'') na jižní Floridě Mahagon je označení pro dřevo některých druhů tropických stromů z čeledi zederachovité (Meliaceae).
Nový!!: Su-čou a Mahagon · Vidět víc »
Malířství
Jan Vermeer: Alegorie malířství (kolem 1666) Paul Cézanne: Mont Sainte-Victoire Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění.
Nový!!: Su-čou a Malířství · Vidět víc »
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Nový!!: Su-čou a Město · Vidět víc »
Městská prefektura
Subprovinční města Městská prefektura je správní jednotka v Čínské lidové republice.
Nový!!: Su-čou a Městská prefektura · Vidět víc »
Městské obvody v Čínské lidové republice
#PŘESMĚRUJ Městské obvody v Číně.
Nový!!: Su-čou a Městské obvody v Čínské lidové republice · Vidět víc »
Městské okresy v Čínské lidové republice
#PŘESMĚRUJ Městské okresy v Číně.
Nový!!: Su-čou a Městské okresy v Čínské lidové republice · Vidět víc »
Mezinárodní letiště Su-nan Šuo-fang
Mezinárodní letiště Su-nan Šuo-fang (IATA: WUX, ICAO: ZSWX) je mezinárodní letiště u Wu-si v provincii Ťiang-su v Čínské lidové republice.
Nový!!: Su-čou a Mezinárodní letiště Su-nan Šuo-fang · Vidět víc »
Most
visutý most s druhým největším rozpětím na světě Most je dopravní stavba, která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha (řeka, potok, moře, jezero), terénní nerovnost (údolí, rokle, strž) nebo jiná komunikace.
Nový!!: Su-čou a Most · Vidět víc »
Nanking
Nanking (česky Nan-ťing) je hlavní město čínské provincie Ťiang-su.
Nový!!: Su-čou a Nanking · Vidět víc »
Nefrit
Nefrit Nefrit Ca2(Mg,Fe)5Si8O22(OH)2 je drahokam, odrůda amfibolu, spolu s jadeitem označován názvem jade.
Nový!!: Su-čou a Nefrit · Vidět víc »
Nový Zéland
Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku).
Nový!!: Su-čou a Nový Zéland · Vidět víc »
Obchod
Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).
Nový!!: Su-čou a Obchod · Vidět víc »
Období Jar a podzimů
Čínské státy v 5. století př. n. l. na přelomu období Letopisů (Jar a podzimů) a období Válčících států Období Jar a podzimů, nebo též období Letopisů je období historie Číny v letech 722–481 př. n. l. (za dynastie Východní Čou).
Nový!!: Su-čou a Období Jar a podzimů · Vidět víc »
Pagoda
Majoliková pagoda v parku Xiangshan, Peking Šikmá pagoda v parku Chu-ču, Šanghaj Pagoda je označení pro buddhistickou věžovou stavbu, která se vyvinula z indické stúpy a je běžná ve východní a jihovýchodní Asii.
Nový!!: Su-čou a Pagoda · Vidět víc »
Peking
Peking je hlavní město Čínské lidové republiky.
Nový!!: Su-čou a Peking · Vidět víc »
Průmysl
HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro.
Nový!!: Su-čou a Průmysl · Vidět víc »
Provincie v Čínské lidové republice
#PŘESMĚRUJ Provincie v Číně.
Nový!!: Su-čou a Provincie v Čínské lidové republice · Vidět víc »
Sü-čou
Sü-čou, v minulosti též Pcheng-čcheng, je čtvrtá největší městská prefektura čínské provincie Ťiang-su.
Nový!!: Su-čou a Sü-čou · Vidět víc »
Siang Jü
Siang Jü (232 př. n. l. – 202 př. n. l.), vlastním jménem Siang Ťi, zdvořilostním jménem Jü, byl čínský vojevůdce a státník období rozpadu říše Čchin.
Nový!!: Su-čou a Siang Jü · Vidět víc »
Světové dědictví
Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.
Nový!!: Su-čou a Světové dědictví · Vidět víc »
Tchaj-cchang
Tchaj-cchang (pchin-jin Tàicāng, znaky tradiční, zjednodušené) je městský okres v prefektuře Su-čou v provincii Ťiang-su Čínské lidové republiky.
Nový!!: Su-čou a Tchaj-cchang · Vidět víc »
Tchaj-chu
Tchaj-chu je jezero v Čínské lidové republice, v provinciích Ťiang-su a Če-ťiang). Je asi 60 km dlouhé a 45 km široké. Má rozlohu 2425 km².
Nový!!: Su-čou a Tchaj-chu · Vidět víc »
UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.
Nový!!: Su-čou a UNESCO · Vidět víc »
Vějíř
Bruselský krajkový vějíř, perleťová žebra a mosazné kovové poutko, konec 19. století Hedvábný saténový vějíř, dřevěná žebra, Čína,konec 19. století Vějíř je pomůcka k osobnímu ovívání, ochlazování pokožky obličeje vířením vzduchu.
Nový!!: Su-čou a Vějíř · Vidět víc »
Velký kanál
Moderní trasa Velkého kanálu Velký čínský kanál (čínština tradiční 大運河, zjednodušená 大运河, pīnyīn Dà Yùnhé) nebo Velký kanál Peking–Chang-čou (čínsky tradiční 京杭大運河, zjednodušená 京杭大运河, pīnyīn Jīng Háng Dà Yùnhé) je nejdelší starověká umělá řeka světa.
Nový!!: Su-čou a Velký kanál · Vidět víc »
Vyšívání
Vyšívání je textilní technika, pomocí které se zdobí podkladový materiál (plošná textilie, kůže, papír) protahováním nebo našíváním nití.
Nový!!: Su-čou a Vyšívání · Vidět víc »
Zahrada
Veřejně přístupný park ve Vídni, Belvederské zahrady. Ukázka zahrady v Garten Tulln, Rakousko. Zahrada na ostrově Isola Bella v Itálii Zahrada je lidmi upravený pozemek s uměle vysázenou vegetací, prostor, kde jsou obvykle pěstovány nebo umístěny rostliny.
Nový!!: Su-čou a Zahrada · Vidět víc »
1035
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 1035 · Vidět víc »
1130
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 1130 · Vidět víc »
1275
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 1275 · Vidět víc »
1342
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 1342 · Vidět víc »
1367
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 1367 · Vidět víc »
1442
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 1442 · Vidět víc »
1513
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 1513 · Vidět víc »
1525
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 1525 · Vidět víc »
1584
1584 (MDLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Su-čou a 1584 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Su-čou a 1860 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Su-čou a 1871 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Su-čou a 1896 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Su-čou a 1937 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Su-čou a 1953 · Vidět víc »
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Su-čou a 1997 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Su-čou a 2000 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Su-čou a 2004 · Vidět víc »
209 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 209 př. n. l. · Vidět víc »
276
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 276 · Vidět víc »
306 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 306 př. n. l. · Vidět víc »
327
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 327 · Vidět víc »
473 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 473 př. n. l. · Vidět víc »
496 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 496 př. n. l. · Vidět víc »
503
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 503 · Vidět víc »
514 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 514 př. n. l. · Vidět víc »
589
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 589 · Vidět víc »
816
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 816 · Vidět víc »
825
Bez popisu.
Nový!!: Su-čou a 825 · Vidět víc »
961
pagoda Jün-jen.
Nový!!: Su-čou a 961 · Vidět víc »