Rychlejší přístup než prohlížeči!
40 vztahy: Řád Georgiho Dimitrova, Řád grunwaldského kříže, Řád Karla Marxe, Řád přátelství (Rusko), Berlín, Hrdina Bulharské lidové republiky, Hrdina práce (Vietnam), Hrdina Sovětského svazu, Interkosmos, Karaganda, Kazachstán, Kosmodrom Bajkonur, Kosmonaut, Leninův řád, Moskevská oblast, Německá demokratická republika, Pavlovskij Posad, Sigmund Jähn, Sojuz 22, Sojuz 29, Sojuz 31, Sovětský svaz, Sto hvězdných kapitánů, Vladimir Aksjonov, Vostok 5, Vostok 6, Země, 14. červen, 15. září, 19. červen, 1934, 1963, 1976, 1978, 2. srpen, 2019, 23. září, 26. srpen, 27. březen, 3. září.
Řád Georgiho Dimitrova
Řád Georgiho Dimitrova (Орден Георги Димитров) byl nejvyšší řád Bulharské lidové republiky.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Řád Georgiho Dimitrova · Vidět víc »
Řád grunwaldského kříže
Řád grunwaldského kříže bylo polské vojenské vyznamenání, založené v listopadu 1943 během druhé světové války odbojovou organizací Lidová garda.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Řád grunwaldského kříže · Vidět víc »
Řád Karla Marxe
Řád Karla Marxe (Karl-Marx-Orden) bylo vyznamenání Německé demokratické republiky založené roku 1953.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Řád Karla Marxe · Vidět víc »
Řád přátelství (Rusko)
Řád přátelství (rusky oрден Дружбы) je ocenění udělované Ruskou federací, kde se řadí mezi nejvyšší státní vyznamenání, neboť cizí státní příslušník nemůže v Rusku získat ocenění vyšší.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Řád přátelství (Rusko) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Berlín · Vidět víc »
Hrdina Bulharské lidové republiky
Hrdina Bulharské lidové republiky (Герой на Народна република България) byl čestný titul a nejvyšší státní vyznamenání Bulharské lidové republiky.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Hrdina Bulharské lidové republiky · Vidět víc »
Hrdina práce (Vietnam)
Hrdina práce je jedním z nejvyšších čestných titulů Vietnamské socialistické republiky.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Hrdina práce (Vietnam) · Vidět víc »
Hrdina Sovětského svazu
Hrdina Sovětského svazu bylo označení čestného titulu a nejvyššího vyznamenání v bývalém Sovětském svazu udělovaného za osobní nebo kolektivní zásluhy pro stát spojené s vykonáním hrdinského činu.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Hrdina Sovětského svazu · Vidět víc »
Interkosmos
Východoněmecká poštovní známka s motivem Interkosmosu. Interkosmos je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Interkosmos · Vidět víc »
Karaganda
Karaganda je s 406 000 obyvateli třetí největší kazašské město a také správní centrum Karagandské oblasti.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Karaganda · Vidět víc »
Kazachstán
Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Kazachstán · Vidět víc »
Kosmodrom Bajkonur
Kosmodrom Bajkonur (kazašsky, Bayqoñır ğarış aylağı; rusky) je kosmodrom (základna pro starty kosmických raket) v Kazachstánu používaný od počátku kosmické éry Sovětským svazem a později Ruskem.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Kosmodrom Bajkonur · Vidět víc »
Kosmonaut
Americký astronaut ve volném prostoru (1984) Kosmonaut nebo též astronaut či tchajkonaut je člověk, který uskutečnil kosmický let nebo absolvoval přípravu na let.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Kosmonaut · Vidět víc »
Leninův řád
Leninův řád či Řád Lenina, pojmenovaný podle vůdce Říjnové revoluce Vladimíra Iljiče Lenina, byl nejvyšším sovětským vyznamenáním.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Leninův řád · Vidět víc »
Moskevská oblast
Moskevská oblast, nebo také Podmoskoví je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města).
Nový!!: Valerij Bykovskij a Moskevská oblast · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Pavlovskij Posad
Pavlovskij Posad je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Pavlovskij Posad · Vidět víc »
Sigmund Jähn
Sigmund Jähn (13. února 1937 Rautenkranz – 21. září 2019 Strausberg) byl vojenský letec a kosmonaut z tehdejší Německé demokratické republiky, který se zúčastnil programu Interkosmos a letěl v roce 1978 do vesmíru na Sojuzu 31.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Sigmund Jähn · Vidět víc »
Sojuz 22
Sojuz 22 byla kosmická loď SSSR z roku 1976, která se svou posádkou absolvovala let na oběžnou dráhu Země, poprvé v rámci programu Interkosmos a mimo orbitální stanice.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Sojuz 22 · Vidět víc »
Sojuz 29
Sojuz 29 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Sojuz 29 · Vidět víc »
Sojuz 31
Sojuz 31 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou mezinárodní posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Sojuz 31 · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Sovětský svaz · Vidět víc »
Sto hvězdných kapitánů
Sto hvězdných kapitánů je kniha encyklopedického charakteru, jejímž autorem je publicista Milan Codr.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Sto hvězdných kapitánů · Vidět víc »
Vladimir Aksjonov
Vladimir Viktorovič Aksjonov,, (* 1. února 1935 Giblicy) je bývalý sovětský kosmonaut ruské národnosti.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Vladimir Aksjonov · Vidět víc »
Vostok 5
Vostok 5 byla sovětská vesmírná mise v rámci programu Vostok, která vynesla kosmonauta Valerije Bykovského na oběžnou dráhu.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Vostok 5 · Vidět víc »
Vostok 6
Vostok 6 byla sovětská vesmírná mise v rámci programu Vostok.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Vostok 6 · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Valerij Bykovskij a Země · Vidět víc »
14. červen
14.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 14. červen · Vidět víc »
15. září
15.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 15. září · Vidět víc »
19. červen
19.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 19. červen · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 1934 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 1963 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 1976 · Vidět víc »
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 1978 · Vidět víc »
2. srpen
2.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 2. srpen · Vidět víc »
2019
Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 2019 · Vidět víc »
23. září
23.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 23. září · Vidět víc »
26. srpen
26.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 26. srpen · Vidět víc »
27. březen
27.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 27. březen · Vidět víc »
3. září
3.
Nový!!: Valerij Bykovskij a 3. září · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Valerij Fiodorovič Bykovskij, Valerij Fjodorovič Bykovskij.
