Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Berlín, Budyšín, Dálnice A4 (Německo), Dolnoslezské vojvodství, Horní Lužice, Klášter Marienthal, Koordinovaný světový čas, Lužičtí Srbové, Moskva, Němci, Německé spolkové země, Německo, Norimberk, Obec, Olympiastadion Berlín, Protestantismus, Rada vzájemné hospodářské pomoci, Reichenbach (Horní Lužice), Sasko, Slované, Starosta, Zemský okres, Zemský okres Zhořelec.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Berlín · Vidět víc »
Budyšín
Budyšín (do roku 1868 oficiálně Budissin) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které leží na horním toku řeky Sprévy v zemském okresu Budyšín.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Budyšín · Vidět víc »
Dálnice A4 (Německo)
Spolková dálnice 4 (Bundesautobahn 4, zkr. BAB 4, též Autobahn 4, A4) vede od hranic Německé spolkové republiky a Nizozemska u Vetschau přes severní čtvrť města Cáchy (Aachen) jako pokračování nizozemské dálnice A76 přes Düren, Kolín nad Rýnem (Köln am Rhein) a kolem Olpe do Krombachu, části města Kreuztal.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Dálnice A4 (Německo) · Vidět víc »
Dolnoslezské vojvodství
Dolnoslezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Dolnoslezské vojvodství · Vidět víc »
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Horní Lužice · Vidět víc »
Klášter Marienthal
Klášter Marienthal leží v Horní Lužici mezi Žitavou a Zhořelcem.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Klášter Marienthal · Vidět víc »
Koordinovaný světový čas
Koordinovaný světový čas, UTC (anglicky, francouzsky) je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Koordinovaný světový čas · Vidět víc »
Lužičtí Srbové
Lužičtí Srbové jsou malý západoslovanský národ obývající jihovýchodní část východního Německa, historicky zvanou Lužice.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Lužičtí Srbové · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Moskva · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Němci · Vidět víc »
Německé spolkové země
Spolková republika Německo je federativní republikou složenou ze 16 spolkových zemí (německy Bundesland, plurál Bundesländer) s vysokým stupněm autonomie.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Německé spolkové země · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Německo · Vidět víc »
Norimberk
Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Norimberk · Vidět víc »
Obec
Obec Obec, též municipalita (z lat. municipalis), je veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, která je základní jednotkou veřejné správy, územní samosprávný celek základního stupně.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Obec · Vidět víc »
Olympiastadion Berlín
Berlínský olympijský stadion (Olympiastadion Berlin) z roku 1936 je stavba zřízená pro letní olympijské hry 1936 v Berlíně a za účelem prestiže tehdejšího nacistického režimu, který se chtěl světu prezentovat v patřičném světle.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Olympiastadion Berlín · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Protestantismus · Vidět víc »
Rada vzájemné hospodářské pomoci
RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci (rusky: СЭВ, Совет Экономической Взаимопомощи, Sovět ekonomičeskoj vzaimopomošči, anglicky: Comecon, The Council for Mutual Economic Assistance) byla obchodní organizace, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku, založena v Moskvě v roce 1949 na popud sovětského vůdce Josifa Visarionoviče Stalina.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Rada vzájemné hospodářské pomoci · Vidět víc »
Reichenbach (Horní Lužice)
Reichenbach je město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Reichenbach (Horní Lužice) · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Sasko · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Slované · Vidět víc »
Starosta
Starosta je nejvyšší představitel obecní správy ve městě nebo v obci.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Starosta · Vidět víc »
Zemský okres
Vertikální struktura správy v Německu Zemský okres (zkráceně Lk, Lkr, Lkrs nebo Landkrs., v Severním Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku pouze okres (Kreis, zkráceně Kr), je podle německého komunálního práva sdružení obcí a územní samosprávný celek ve třinácti spolkových zemích, vyjma městských států Berlína, Brém a Hamburku. Zemský okres spravuje vymezené území podle zákonů místní samosprávy. Kromě zemských okresů existují v Německu také Kreisangehörige Gemeinde, respektive Kreisfreie Städte, tedy obce/města nepříslušející k okresům, v češtině zpravidla označované jako městské okresy.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Zemský okres · Vidět víc »
Zemský okres Zhořelec
Zemský okres Zhořelec je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Sasko a Německa vůbec.
Nový!!: Vierkirchen (Sasko) a Zemský okres Zhořelec · Vidět víc »
