Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Alexandr II. Nikolajevič, Říjnová revoluce, Baron, Berlín, Duma, Komunistická strana Sovětského svazu, Konstitučně demokratická strana, Kriminologie, Krym, Liberalismus, Monarchismus, Pavel Miljukov, Petrohrad, Protokoly sionských mudrců, První světová válka, Puškin (město), Ruština, Ruská prozatímní vláda, Ruské impérium, Rusko, Smrt, Vladimir Nabokov, 15. červenec, 1827, 1842, 1870, 1878, 1885, 1897, 1900, 1903, 1904, 1906, 1911, 1917, 1918, 1920, 1922, 1926, 1945, 1964, 1967, 1978, 2000, 28. březen.
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Baron
Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán, používaná do 19. století Baron je šlechtický titul pocházející z franského základu baro (svobodný muž či válečník).
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Baron · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Berlín · Vidět víc »
Duma
Duma (rusky дума) je název různých druhů zastupitelstev v ruské historii i v moderní Ruské federaci.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Duma · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Konstitučně demokratická strana
Konstitučně demokratická strana (rusky Конституционно-демократическая партия) nebo také Strana lidové svobody (takzvaní Kadeti - od zkratky K-D) byla ruská liberální strana založená v průběhu revoluce roku 1905.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Konstitučně demokratická strana · Vidět víc »
Kriminologie
Kriminologie je multidisciplinární nauka, která se zabývá kriminalitou.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Kriminologie · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Krym · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Liberalismus · Vidět víc »
Monarchismus
Purpurová bývá spojována s monarchismem, neboť byla znakem panovnického majestátu Monarchismus (respektive royalismus/roajalismus) je politický směr upřednostňující jako společenské uspořádání monarchii.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Monarchismus · Vidět víc »
Pavel Miljukov
Pavel Nikolajevič Miljukov (Moskva, Ruské impérium – 31. březen 1943, Aix-les-Bains, Francie) byl ruský historik, liberálně-demokratický politik, zakladatel a vůdce Konstitučně demokratické strany (tzv. Kadetů), v roce 1917 ministr zahraničí první prozatímní vlády.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Pavel Miljukov · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Petrohrad · Vidět víc »
Protokoly sionských mudrců
Reprodukce z roku 1905 Novodobé vydání ''Protokolů'' v knihkupectví v Malajsii Protokoly sionských mudrců (či) je jeden z mnoha názvů, které označují text plánu na dosažení globální nadvlády židovského národa.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Protokoly sionských mudrců · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a První světová válka · Vidět víc »
Puškin (město)
Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Puškin (město) · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Ruština · Vidět víc »
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Ruská prozatímní vláda · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Rusko · Vidět víc »
Smrt
Lidská lebka, běžně používaná jako symbol smrti Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je (z biologického a lékařského hlediska) zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Smrt · Vidět víc »
Vladimir Nabokov
Rodný dům Vladimira Nabokova v Petrohradě Vladimir Vladimirovič Nabokov,: Владимир Владимирович Набоков, (Petrohrad, Rusko – 2. července 1977 Montreux, Švýcarsko), byl ruský a později americký prozaik; svou ranou prózu a poezii psal pod pseudonymem Sirin.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a Vladimir Nabokov · Vidět víc »
15. červenec
15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce).
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 15. červenec · Vidět víc »
1827
1827 (MDCCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1827 · Vidět víc »
1842
1842 (MDCCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1842 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1870 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1878 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1885 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1897 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1900 · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1903 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1904 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1906 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1911 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1918 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1920 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1922 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1926 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1945 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1964 · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1967 · Vidět víc »
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 1978 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 2000 · Vidět víc »
28. březen
28.
Nový!!: Vladimir Dmitrijevič Nabokov a 28. březen · Vidět víc »
