Adolf Hitler a Franz Halder

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Adolf Hitler a Franz Halder

Adolf Hitler vs. Franz Halder

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa. Franz Halder (30. červen 1884 Würzburg – 2. duben 1972 Aschau im Chiemgau) byl německý velitel, který byl za druhé světové války v letech 1938–1942 náčelník štábu hlavního velitelství pozemních sil (Oberkommando des Heeres – OKH).

Atentát na Hitlera z 20. července 1944

Atentát na Hitlera z 20.

Adolf Hitler a Atentát na Hitlera z 20. července 1944 · Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Franz Halder · Vidět víc »

Železný kříž

Různé iterace z let 1813 až 1870 Železný kříž z roku 1870 Železný kříž (německy das Eiserne Kreuz) je německé a původně pruské válečné vyznamenání.

Adolf Hitler a Železný kříž · Franz Halder a Železný kříž · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Adolf Hitler a Československo · Franz Halder a Československo · Vidět víc »

Bavorsko

Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.

Adolf Hitler a Bavorsko · Bavorsko a Franz Halder · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Adolf Hitler a Berlín · Berlín a Franz Halder · Vidět víc »

Bitva o Francii

Bitva o Francii (Fall Gelb, 10. května – 22. června 1940) byla mohutná vojenská operace druhé světové války.

Adolf Hitler a Bitva o Francii · Bitva o Francii a Franz Halder · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Adolf Hitler a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Franz Halder · Vidět víc »

Gestapo

Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.

Adolf Hitler a Gestapo · Franz Halder a Gestapo · Vidět víc »

Heinrich Himmler

Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).

Adolf Hitler a Heinrich Himmler · Franz Halder a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Invaze do Polska (1939)

Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.

Adolf Hitler a Invaze do Polska (1939) · Franz Halder a Invaze do Polska (1939) · Vidět víc »

Ludwig Beck

Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 20. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých pozemních sil před začátkem druhé světové války.

Adolf Hitler a Ludwig Beck · Franz Halder a Ludwig Beck · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Adolf Hitler a Mnichovská dohoda · Franz Halder a Mnichovská dohoda · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Adolf Hitler a Nacistické Německo · Franz Halder a Nacistické Německo · Vidět víc »

Německý kancléř

Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.

Adolf Hitler a Německý kancléř · Franz Halder a Německý kancléř · Vidět víc »

Neville Chamberlain

Arthur Neville Chamberlain (18. března 1869, Birmingham – 9. listopadu 1940, Heckfield) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér.

Adolf Hitler a Neville Chamberlain · Franz Halder a Neville Chamberlain · Vidět víc »

Oberkommando des Heeres

Vlajka v letech 1938 až 1942 Oberkommando des Heeres (OKH) bylo nejvyšším velením německé armády v době nacistického Německa.

Adolf Hitler a Oberkommando des Heeres · Franz Halder a Oberkommando des Heeres · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Adolf Hitler a Operace Barbarossa · Franz Halder a Operace Barbarossa · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Adolf Hitler a První světová válka · Franz Halder a První světová válka · Vidět víc »

Reichswehr

Přísaha Hitlerovi Vlajka Reichswehru Reichswehr (dosl. Říšská obrana) byly ozbrojené síly meziválečné německé republiky v letech 1919 až 1935.

Adolf Hitler a Reichswehr · Franz Halder a Reichswehr · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Adolf Hitler a Rudá armáda · Franz Halder a Rudá armáda · Vidět víc »

Schutzstaffel

Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.

Adolf Hitler a Schutzstaffel · Franz Halder a Schutzstaffel · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Adolf Hitler a Sovětský svaz · Franz Halder a Sovětský svaz · Vidět víc »

Všeobecná branná povinnost

informace nedostupné Branná povinnost (nezaměňovat s povinnou základní vojenskou službou) je povinnost občana, na základě které musí jedinci plnit úkoly ozbrojených složek státu, a to včetně podrobení se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu či plnit jiné povinnosti.

Adolf Hitler a Všeobecná branná povinnost · Franz Halder a Všeobecná branná povinnost · Vidět víc »

Volgograd

Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.

Adolf Hitler a Volgograd · Franz Halder a Volgograd · Vidět víc »

Walter von Brauchitsch

Varšavě Tři Trubky Heinrich Alfred Hermann Walther von Brauchitsch (4. října 1881 Berlín – 18. října 1948 Hamburk) byl německý důstojník, polní maršál a vrchní velitel německé armády v období II. světové války.

Adolf Hitler a Walter von Brauchitsch · Franz Halder a Walter von Brauchitsch · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Adolf Hitler a Wehrmacht · Franz Halder a Wehrmacht · Vidět víc »

Západní fronta (první světová válka)

Západní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války v západní Evropě a na které se střetla vojska Německé říše a vojska Francie, Belgie, Velké Británie a USA.

Adolf Hitler a Západní fronta (první světová válka) · Franz Halder a Západní fronta (první světová válka) · Vidět víc »