Hlučínsko a Slezsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Hlučínsko a Slezsko

Hlučínsko vs. Slezsko

Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město. pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Arcidiecéze olomoucká

Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).

Arcidiecéze olomoucká a Hlučínsko · Arcidiecéze olomoucká a Slezsko · Vidět víc »

Únor 1948

Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.

Únor 1948 a Hlučínsko · Únor 1948 a Slezsko · Vidět víc »

České Slezsko

České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.

Hlučínsko a České Slezsko · Slezsko a České Slezsko · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Hlučínsko a Česko · Slezsko a Česko · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Hlučínsko a Československo · Slezsko a Československo · Vidět víc »

Bohumín

Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.

Bohumín a Hlučínsko · Bohumín a Slezsko · Vidět víc »

Bolatice

první světové válce před kostelem druhé světové válce u nového hřbitova Bolatice (v místním nářečí Bolačyce;, dříve Bolatitz über Ratibor) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji nacházející se v jižní části Hlučínské pahorkatiny (subprovincie pohoří Opavská pahorkatina) nedaleko hranic s Polskem.

Bolatice a Hlučínsko · Bolatice a Slezsko · Vidět víc »

Dálnice D1

Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1.

Dálnice D1 a Hlučínsko · Dálnice D1 a Slezsko · Vidět víc »

Deutsche Zentrumspartei

Deutsche Zentrumspartei (česky Německá strana centrum či Centrum) je německá katolická klerikální strana.

Deutsche Zentrumspartei a Hlučínsko · Deutsche Zentrumspartei a Slezsko · Vidět víc »

Dolní Lužice

Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.

Dolní Lužice a Hlučínsko · Dolní Lužice a Slezsko · Vidět víc »

Dolní Slezsko

Dolní Slezsko (slezsky Dolny Ślůnsk nebo Dolny Ślōnsk, slezskoněmecky Niederschläsing, německy Niederschlesien, polsky Dolny Śląsk, latinsky Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Horního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Dolní Slezsko a Hlučínsko · Dolní Slezsko a Slezsko · Vidět víc »

Druhá polská republika

#PŘESMĚRUJ Druhá Polská republika.

Druhá polská republika a Hlučínsko · Druhá polská republika a Slezsko · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Hlučínsko · Druhá světová válka a Slezsko · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Francie a Hlučínsko · Francie a Slezsko · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Germáni a Hlučínsko · Germáni a Slezsko · Vidět víc »

Gliwice

Gliwice (či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska.

Gliwice a Hlučínsko · Gliwice a Slezsko · Vidět víc »

Háj ve Slezsku

Háj ve Slezsku (německy Freiheitsau) je obec ležící v okrese Opava.

Háj ve Slezsku a Hlučínsko · Háj ve Slezsku a Slezsko · Vidět víc »

Hlohov

Hlohov (polsky) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo okresu Hlohov.

Hlohov a Hlučínsko · Hlohov a Slezsko · Vidět víc »

Hlubčice

Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy.

Hlubčice a Hlučínsko · Hlubčice a Slezsko · Vidět víc »

Horní Lužice

Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.

Hlučínsko a Horní Lužice · Horní Lužice a Slezsko · Vidět víc »

Horní Slezsko

Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.

Hlučínsko a Horní Slezsko · Horní Slezsko a Slezsko · Vidět víc »

Horní Slezsko (provincie)

Provincie Horní Slezsko (německy: Provinz Oberschlesien, slezskoněmecky: Provinz Oberschläsing, polsky: Prowincja Górny Śląsk, slezsky: Prowincyje Gůrny Ślůnsk).

Hlučínsko a Horní Slezsko (provincie) · Horní Slezsko (provincie) a Slezsko · Vidět víc »

Hornoslezská povstání

Hornoslezská povstání je označení tři ozbrojených střetů, které se odehrály v letech 1919–1921 v části Horního Slezska mezi propolskými povstalci a příslušníky německých paramilitantních jednotek podporovaných státními orgány Výmarské republiky.

Hlučínsko a Hornoslezská povstání · Hornoslezská povstání a Slezsko · Vidět víc »

Husitské války

Husitské války (též husitské bouře) byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté.

Hlučínsko a Husitské války · Husitské války a Slezsko · Vidět víc »

Jan II. Opolský

Jan II.

Hlučínsko a Jan II. Opolský · Jan II. Opolský a Slezsko · Vidět víc »

Jan Lucemburský

Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.

Hlučínsko a Jan Lucemburský · Jan Lucemburský a Slezsko · Vidět víc »

Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.

Hlučínsko a Jiří z Poděbrad · Jiří z Poděbrad a Slezsko · Vidět víc »

Karel IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.

Hlučínsko a Karel IV. · Karel IV. a Slezsko · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Hlučínsko a Keltové · Keltové a Slezsko · Vidět víc »

Ketř

Radnice Zemědělský kombinát Ketř je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Hlubčice, sídlo stejnojmenné ''gminy''.

Hlučínsko a Ketř · Ketř a Slezsko · Vidět víc »

Kladské hrabství

Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.

Hlučínsko a Kladské hrabství · Kladské hrabství a Slezsko · Vidět víc »

Krnovské knížectví

Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.

Hlučínsko a Krnovské knížectví · Krnovské knížectví a Slezsko · Vidět víc »

Krzanowice

Chřenovice nebo Křenovice (v letech 1936–1945) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř, sídlo stejnojmenné ''gminy''.

Hlučínsko a Krzanowice · Krzanowice a Slezsko · Vidět víc »

Lehnice

Lehnice (do roku 1946 Lignica) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice.

Hlučínsko a Lehnice · Lehnice a Slezsko · Vidět víc »

Lubušské vojvodství

Lubušské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.

Hlučínsko a Lubušské vojvodství · Lubušské vojvodství a Slezsko · Vidět víc »

Ludgeřovice

Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Hlučínsko a Ludgeřovice · Ludgeřovice a Slezsko · Vidět víc »

Marie Terezie

Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.

Hlučínsko a Marie Terezie · Marie Terezie a Slezsko · Vidět víc »

Matyáš Korvín

Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.

Hlučínsko a Matyáš Korvín · Matyáš Korvín a Slezsko · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Hlučínsko a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Slezsko · Vidět víc »

Moravci

Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.

Hlučínsko a Moravci · Moravci a Slezsko · Vidět víc »

Moravská brána

Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.

Hlučínsko a Moravská brána · Moravská brána a Slezsko · Vidět víc »

Moravská Ostrava

Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Hlučínsko a Moravská Ostrava · Moravská Ostrava a Slezsko · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Hlučínsko a Němčina · Němčina a Slezsko · Vidět víc »

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.

Hlučínsko a Německé císařství · Německé císařství a Slezsko · Vidět víc »

Odra

Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.

Hlučínsko a Odra · Odra a Slezsko · Vidět víc »

Opava

Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.

Hlučínsko a Opava · Opava a Slezsko · Vidět víc »

Opava (řeka)

Opava (lidově Opavice, Černá Opavice, Opa) je levostranný přítok řeky Odry, který protéká v okresech Bruntál, Opava a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.

Hlučínsko a Opava (řeka) · Opava (řeka) a Slezsko · Vidět víc »

Opavské knížectví

Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.

Hlučínsko a Opavské knížectví · Opavské knížectví a Slezsko · Vidět víc »

Opolí

Opolí (slezskopolsky Uopole / Ôpole, slezskoněmecky Uppeln) je město s postavením okresu v jižním Polsku, sídlo Opolského vojvodství a okresu Opolí.

Hlučínsko a Opolí · Opolí a Slezsko · Vidět víc »

Opolské knížectví

Opolské knížectví (latinsky Ducatus Opolie, polsky Księstwo opolskie, německy Herzogtum Oppeln), nazýváno v některých fázích jako Opolsko-ratibořské knížectví, bylo jedno ze slezských knížectví Horního Slezska s centrem v Opoli existující mezi lety 1173–1742.

Hlučínsko a Opolské knížectví · Opolské knížectví a Slezsko · Vidět víc »

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Hlučínsko a Ostrava · Ostrava a Slezsko · Vidět víc »

Osvětimské knížectví

Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.

Hlučínsko a Osvětimské knížectví · Osvětimské knížectví a Slezsko · Vidět víc »

Otto von Bismarck

Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.

Hlučínsko a Otto von Bismarck · Otto von Bismarck a Slezsko · Vidět víc »

Pštinské panství

Pštinské panství nebo Pštinské knížectví (polsky Księstwo Pszczyńskie, německy Herzogtum Pleß) bylo slezské stavovské panství a později knížectví v Horním Slezsku kolem města Pština.

Hlučínsko a Pštinské panství · Pštinské panství a Slezsko · Vidět víc »

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Hlučínsko a Přemyslovci · Přemyslovci a Slezsko · Vidět víc »

Petřkovice (Ostrava)

Petřkovická venuše Kostel v Ostravě-Petřkovicích Petřkovice (do roku 1907 Petrzkowitz) jsou bývalá obec, od 24. dubna 1976 součást města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy, na jehož severním okraji leží.

Hlučínsko a Petřkovice (Ostrava) · Petřkovice (Ostrava) a Slezsko · Vidět víc »

Petr Bezruč

Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) byl český básník slezské národnosti (15. září 1867 Opava – 17. února 1958 Olomouc).

Hlučínsko a Petr Bezruč · Petr Bezruč a Slezsko · Vidět víc »

Piastovci

Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.

Hlučínsko a Piastovci · Piastovci a Slezsko · Vidět víc »

Poddanství

Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi.

Hlučínsko a Poddanství · Poddanství a Slezsko · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Hlučínsko a Poláci · Poláci a Slezsko · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Hlučínsko a Polština · Polština a Slezsko · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Hlučínsko a Polsko · Polsko a Slezsko · Vidět víc »

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Hlučínsko a Pruské království · Pruské království a Slezsko · Vidět víc »

Pruské Slezsko

Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.

Hlučínsko a Pruské Slezsko · Pruské Slezsko a Slezsko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Hlučínsko a První světová válka · První světová válka a Slezsko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Hlučínsko a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Slezsko · Vidět víc »

Ratiboř (Slezské vojvodství)

Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.

Hlučínsko a Ratiboř (Slezské vojvodství) · Ratiboř (Slezské vojvodství) a Slezsko · Vidět víc »

Ratibořské knížectví

Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.

Hlučínsko a Ratibořské knížectví · Ratibořské knížectví a Slezsko · Vidět víc »

Slezané

Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.

Hlučínsko a Slezané · Slezané a Slezsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Hlučínsko a Slované · Slezsko a Slované · Vidět víc »

Těšínské knížectví

Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.

Hlučínsko a Těšínské knížectví · Slezsko a Těšínské knížectví · Vidět víc »

Války o rakouské dědictví

Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.

Hlučínsko a Války o rakouské dědictví · Slezsko a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »

Versailleská smlouva

zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.

Hlučínsko a Versailleská smlouva · Slezsko a Versailleská smlouva · Vidět víc »

Vratislav (město)

Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.

Hlučínsko a Vratislav (město) · Slezsko a Vratislav (město) · Vidět víc »

Zátorské knížectví

Zátorské knížectví (polsky Księstwo Zatorskie, německy Herzogtum Zator) bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Zátor.

Hlučínsko a Zátorské knížectví · Slezsko a Zátorské knížectví · Vidět víc »

Země Koruny české

Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.

Hlučínsko a Země Koruny české · Slezsko a Země Koruny české · Vidět víc »