Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Hlučínsko a Česko
Hlučínsko a Česko mají 69 věci společné (v Uniepedie): Únor 1948, Ústřední mocnosti, Češi, Česká strana národně sociální, Česká televize, České knížectví, České Slezsko, České země, Československé legie, Československo, Římskokatolická církev, Baltské moře, Bohumín, Dálnice D1, Druhá světová válka, Ferdinand I. Habsburský, Francie, Germáni, Habsburkové, Horní Lužice, Husitské války, Jan Lucemburský, Jiří z Poděbrad, Karel IV., KDU-ČSL, Keltové, Komunistická strana Československa, Lengyelská kultura, Ludvík Jagellonský, Marie Terezie, ..., Ministerstvo zemědělství České republiky, Mnichovská dohoda, Moravané, Moravci, Moravské markrabství, Nacistické Německo, Němčina, Odra, Okres, Opava, Opava (řeka), Ostrava, Přemyslovci, Petr Bezruč, Poláci, Polština, Polsko, Prajzové, Protestantismus, První republika, První světová válka, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Sčítání lidu 1930 v Československu, Severní moře, Slezané, Slezsko, Slované, Slováci, Slovenština, Slovník spisovného jazyka českého, Sokol (spolek), Státy Dohody, Třicetiletá válka, Versailleská smlouva, Vladislav Jagellonský, Vratislav (město), Vysídlení Němců z Československa, Země Koruny české. Rozbalte index (39 více) »
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Únor 1948 a Hlučínsko · Únor 1948 a Česko ·
Ústřední mocnosti
Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.
Ústřední mocnosti a Hlučínsko · Ústřední mocnosti a Česko ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Hlučínsko a Češi · Češi a Česko ·
Česká strana národně sociální
Česká strana národně sociální (zkratka ČSNS) je česká mimoparlamentní středolevicová politická strana.
Hlučínsko a Česká strana národně sociální · Česká strana národně sociální a Česko ·
Česká televize
Česká televize (ČT) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka.
Hlučínsko a Česká televize · Česká televize a Česko ·
České knížectví
České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech.
Hlučínsko a České knížectví · České knížectví a Česko ·
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Hlučínsko a České Slezsko · České Slezsko a Česko ·
České země
husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.
Hlučínsko a České země · České země a Česko ·
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
Hlučínsko a Československé legie · Česko a Československé legie ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Hlučínsko a Československo · Česko a Československo ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Hlučínsko a Římskokatolická církev · Česko a Římskokatolická církev ·
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Baltské moře a Hlučínsko · Baltské moře a Česko ·
Bohumín
Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.
Bohumín a Hlučínsko · Bohumín a Česko ·
Dálnice D1
Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1.
Dálnice D1 a Hlučínsko · Dálnice D1 a Česko ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Hlučínsko · Druhá světová válka a Česko ·
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Ferdinand I. Habsburský a Hlučínsko · Ferdinand I. Habsburský a Česko ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Hlučínsko · Francie a Česko ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Germáni a Hlučínsko · Germáni a Česko ·
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Habsburkové a Hlučínsko · Habsburkové a Česko ·
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Hlučínsko a Horní Lužice · Horní Lužice a Česko ·
Husitské války
Husitské války (též husitské bouře) byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté.
Hlučínsko a Husitské války · Husitské války a Česko ·
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Hlučínsko a Jan Lucemburský · Jan Lucemburský a Česko ·
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Hlučínsko a Jiří z Poděbrad · Jiří z Poděbrad a Česko ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Hlučínsko a Karel IV. · Karel IV. a Česko ·
KDU-ČSL
KDU-ČSL (zkratka KDU-ČSL; do roku 2019 oficiálně Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), též lidovci, je česká křesťansko-demokratická politická strana.
Hlučínsko a KDU-ČSL · KDU-ČSL a Česko ·
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Hlučínsko a Keltové · Keltové a Česko ·
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Hlučínsko a Komunistická strana Československa · Komunistická strana Československa a Česko ·
Lengyelská kultura
Mapa Evropy v pozdním neolitu Lengyelská kultura je archeologická kultura přelomu neolitu a eneolitu (někdy mezi 4400–4300 př. n. l.) rozšířená na starém sídelním území středních a severovýchodních Čech.
Hlučínsko a Lengyelská kultura · Lengyelská kultura a Česko ·
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Hlučínsko a Ludvík Jagellonský · Ludvík Jagellonský a Česko ·
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Hlučínsko a Marie Terezie · Marie Terezie a Česko ·
Ministerstvo zemědělství České republiky
Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro oblast zemědělství.
Hlučínsko a Ministerstvo zemědělství České republiky · Ministerstvo zemědělství České republiky a Česko ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Hlučínsko a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Česko ·
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Hlučínsko a Moravané · Moravané a Česko ·
Moravci
Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.
Hlučínsko a Moravci · Moravci a Česko ·
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Hlučínsko a Moravské markrabství · Moravské markrabství a Česko ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Hlučínsko a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Česko ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Hlučínsko a Němčina · Němčina a Česko ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Hlučínsko a Odra · Odra a Česko ·
Okres
Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.
Hlučínsko a Okres · Okres a Česko ·
Opava
Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Hlučínsko a Opava · Opava a Česko ·
Opava (řeka)
Opava (lidově Opavice, Černá Opavice, Opa) je levostranný přítok řeky Odry, který protéká v okresech Bruntál, Opava a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.
Hlučínsko a Opava (řeka) · Opava (řeka) a Česko ·
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Hlučínsko a Ostrava · Ostrava a Česko ·
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Hlučínsko a Přemyslovci · Přemyslovci a Česko ·
Petr Bezruč
Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) byl český básník slezské národnosti (15. září 1867 Opava – 17. února 1958 Olomouc).
Hlučínsko a Petr Bezruč · Petr Bezruč a Česko ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Hlučínsko a Poláci · Poláci a Česko ·
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Hlučínsko a Polština · Polština a Česko ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Hlučínsko a Polsko · Polsko a Česko ·
Prajzové
Prajz/Prajzák je označení obyvatel Hlučínska.
Hlučínsko a Prajzové · Prajzové a Česko ·
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Hlučínsko a Protestantismus · Protestantismus a Česko ·
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Hlučínsko a První republika · První republika a Česko ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Hlučínsko a První světová válka · První světová válka a Česko ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Hlučínsko a Rakouské císařství · Rakouské císařství a Česko ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Hlučínsko a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Česko ·
Sčítání lidu 1930 v Československu
Sčítání lidu 1930 v Československu bylo celostátní sčítání lidu na území Československa.
Hlučínsko a Sčítání lidu 1930 v Československu · Sčítání lidu 1930 v Československu a Česko ·
Severní moře
Severní moře je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu.
Hlučínsko a Severní moře · Severní moře a Česko ·
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Hlučínsko a Slezané · Slezané a Česko ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Hlučínsko a Slezsko · Slezsko a Česko ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Hlučínsko a Slované · Slované a Česko ·
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Hlučínsko a Slováci · Slováci a Česko ·
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Hlučínsko a Slovenština · Slovenština a Česko ·
Slovník spisovného jazyka českého
Slovník spisovného jazyka českého, zkratka SSJČ, je výkladový slovník českého jazyka zpracovaný kolektivem Československé akademie věd za redakčního vedení českého jazykovědce, akademika Bohuslava Havránka.
Hlučínsko a Slovník spisovného jazyka českého · Slovník spisovného jazyka českého a Česko ·
Sokol (spolek)
alt.
Hlučínsko a Sokol (spolek) · Sokol (spolek) a Česko ·
Státy Dohody
Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.
Hlučínsko a Státy Dohody · Státy Dohody a Česko ·
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Hlučínsko a Třicetiletá válka · Třicetiletá válka a Česko ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Hlučínsko a Versailleská smlouva · Versailleská smlouva a Česko ·
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Hlučínsko a Vladislav Jagellonský · Vladislav Jagellonský a Česko ·
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Hlučínsko a Vratislav (město) · Vratislav (město) a Česko ·
Vysídlení Němců z Československa
Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.
Hlučínsko a Vysídlení Němců z Československa · Vysídlení Němců z Československa a Česko ·
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Hlučínsko a Česko
- To, co mají společné Hlučínsko a Česko
- Podobnosti mezi Hlučínsko a Česko
Srovnání mezi Hlučínsko a Česko
Hlučínsko má 298 vztahy, zatímco Česko má 2953. Jak oni mají společné 69, index Jaccard je 2.12% = 69 / (298 + 2953).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Hlučínsko a Česko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
