Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Vídeň
Rakousko-Uhersko a Vídeň mají 55 věci společné (v Uniepedie): Židé, Češi, Čeština, Čechy, České království, Československo, Římskokatolická církev, Balkán, Bratislava, Budapešť, Císař, Chorvatsko, Dolní Rakousy, Dunaj, Francie, František Josef I., Gustav Mahler, Habsburkové, Halič, Hlavní město, Johannes Brahms, Maďaři, Maďarština, Metro, Němčina, Němci, Německo, Neutralita, Poláci, Polština, ..., Praha, První Rakouská republika, První světová válka, Rakouské císařství, Rakousko, Ringstraße, Rumuni, Rumunsko, Sigmund Freud, Slované, Slováci, Slovenština, Slovensko, Slovinci, Sociálně demokratická strana Rakouska, Spojené království, Spojené státy americké, Tomáš Garrigue Masaryk, Turci, Turecko, Ukrajinština, Vídeňská obecní rada, Vorarlbersko, 19. století, 20. století. Rozbalte index (25 více) »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Rakousko-Uhersko a Židé · Vídeň a Židé ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Rakousko-Uhersko a Češi · Vídeň a Češi ·
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Rakousko-Uhersko a Čeština · Vídeň a Čeština ·
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Rakousko-Uhersko a Čechy · Vídeň a Čechy ·
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Rakousko-Uhersko a České království · Vídeň a České království ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Rakousko-Uhersko a Československo · Vídeň a Československo ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Rakousko-Uhersko a Římskokatolická církev · Vídeň a Římskokatolická církev ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Rakousko-Uhersko · Balkán a Vídeň ·
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Bratislava a Rakousko-Uhersko · Bratislava a Vídeň ·
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Budapešť a Rakousko-Uhersko · Budapešť a Vídeň ·
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Císař a Rakousko-Uhersko · Císař a Vídeň ·
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Chorvatsko a Rakousko-Uhersko · Chorvatsko a Vídeň ·
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Dolní Rakousy a Rakousko-Uhersko · Dolní Rakousy a Vídeň ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Dunaj a Rakousko-Uhersko · Dunaj a Vídeň ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Rakousko-Uhersko · Francie a Vídeň ·
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
František Josef I. a Rakousko-Uhersko · František Josef I. a Vídeň ·
Gustav Mahler
Gustav Mahler (7. července 1860 Kaliště – 18. května 1911 Vídeň) byl česko-rakouský hudební skladatel a dirigent židovského původu.
Gustav Mahler a Rakousko-Uhersko · Gustav Mahler a Vídeň ·
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Habsburkové a Rakousko-Uhersko · Habsburkové a Vídeň ·
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Halič a Rakousko-Uhersko · Halič a Vídeň ·
Hlavní město
Hlavní město představuje správní středisko a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku.
Hlavní město a Rakousko-Uhersko · Hlavní město a Vídeň ·
Johannes Brahms
Johannes Brahms (7. května 1833, Hamburk – 3. dubna 1897, Vídeň) byl německý hudební skladatel, klavírista a dirigent.
Johannes Brahms a Rakousko-Uhersko · Johannes Brahms a Vídeň ·
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Maďaři a Rakousko-Uhersko · Maďaři a Vídeň ·
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Maďarština a Rakousko-Uhersko · Maďarština a Vídeň ·
Metro
Ečs - nejstarší typ vozů pražského metra Metro (franc. Chemin de fer métropolitain, angl. Metropolitan Railway – metropolitní železnice), neboli podzemní dráha, je druh kolejové dráhy a na ní provozované městské hromadné dopravy.
Metro a Rakousko-Uhersko · Metro a Vídeň ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Němčina a Rakousko-Uhersko · Němčina a Vídeň ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Němci a Rakousko-Uhersko · Němci a Vídeň ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Německo a Rakousko-Uhersko · Německo a Vídeň ·
Neutralita
Neutralita (z lat. neutralis, přídavné jméno k neuter, „na žádné straně“, „ani jeden z obou“, spojením ne + uter, doslova „ne jeden ze dvou“) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát v nějakém válečném konfliktu není členem žádného z válčících bloků nebo že je trvale neutrální pro případ budoucích konfliktů a není proto členem žádné mezinárodní vojenské organizace.
Neutralita a Rakousko-Uhersko · Neutralita a Vídeň ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Poláci a Rakousko-Uhersko · Poláci a Vídeň ·
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Polština a Rakousko-Uhersko · Polština a Vídeň ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Praha a Rakousko-Uhersko · Praha a Vídeň ·
První Rakouská republika
První Rakouská republika byl státní útvar v období po konci první světové války až do roku 1934, kdy byl opuštěn koncept parlamentní demokracie a Rakousko nastoupilo cestu autoritářského státu.
První Rakouská republika a Rakousko-Uhersko · První Rakouská republika a Vídeň ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
První světová válka a Rakousko-Uhersko · První světová válka a Vídeň ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko · Rakouské císařství a Vídeň ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Rakousko a Rakousko-Uhersko · Rakousko a Vídeň ·
Ringstraße
Plán Vídně před výstavbou Ringstraße Burgring v roce 1872 Ringstraße (česky Okružní třída) či vídeňský Ring je okružní třída kolem Vnitřního města ve Vídni.
Rakousko-Uhersko a Ringstraße · Ringstraße a Vídeň ·
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Rakousko-Uhersko a Rumuni · Rumuni a Vídeň ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Rakousko-Uhersko a Rumunsko · Rumunsko a Vídeň ·
Sigmund Freud
Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy.
Rakousko-Uhersko a Sigmund Freud · Sigmund Freud a Vídeň ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Rakousko-Uhersko a Slované · Slované a Vídeň ·
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Rakousko-Uhersko a Slováci · Slováci a Vídeň ·
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Rakousko-Uhersko a Slovenština · Slovenština a Vídeň ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Rakousko-Uhersko a Slovensko · Slovensko a Vídeň ·
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Rakousko-Uhersko a Slovinci · Slovinci a Vídeň ·
Sociálně demokratická strana Rakouska
Werner Faymann (SPÖ) na pódiu (2014), v pozadí oficiální logo strany Sociálně demokratická strana Rakouska (Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ) je rakouská středolevicová politická strana, která byla založena 31. prosince 1888.
Rakousko-Uhersko a Sociálně demokratická strana Rakouska · Sociálně demokratická strana Rakouska a Vídeň ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Rakousko-Uhersko a Spojené království · Spojené království a Vídeň ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Rakousko-Uhersko a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Vídeň ·
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Rakousko-Uhersko a Tomáš Garrigue Masaryk · Tomáš Garrigue Masaryk a Vídeň ·
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Rakousko-Uhersko a Turci · Turci a Vídeň ·
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Rakousko-Uhersko a Turecko · Turecko a Vídeň ·
Ukrajinština
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.
Rakousko-Uhersko a Ukrajinština · Ukrajinština a Vídeň ·
Vídeňská obecní rada
Vídeňské radnice Vídeňská obecní rada (německy Wiener Gemeinderat) je volený samosprávný orgán města Vídeň v Rakousku.
Rakousko-Uhersko a Vídeňská obecní rada · Vídeň a Vídeňská obecní rada ·
Vorarlbersko
Vorarlbersko (výslovnost, -), nazývané též Ländle (výslovnost, česky Zemička), je nejzápadnější a z hlediska rozlohy (po Vídni) i počtu obyvatel (po Burgendlandsku) druhá nejmenší rakouská spolková země.
Rakousko-Uhersko a Vorarlbersko · Vídeň a Vorarlbersko ·
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
19. století a Rakousko-Uhersko · 19. století a Vídeň ·
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Rakousko-Uhersko a Vídeň
- To, co mají společné Rakousko-Uhersko a Vídeň
- Podobnosti mezi Rakousko-Uhersko a Vídeň
Srovnání mezi Rakousko-Uhersko a Vídeň
Rakousko-Uhersko má 438 vztahy, zatímco Vídeň má 347. Jak oni mají společné 55, index Jaccard je 7.01% = 55 / (438 + 347).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Rakousko-Uhersko a Vídeň. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
