Rychlejší přístup než prohlížeči!
154 vztahy: Administrativní období, Afrika, Albánci, Albánsko-jugoslávské vztahy, Alexandr I. Karadjordjević, Amnesty International, Ante Pavelić, Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie, Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1963), Štýrsko, Černá Hora, Československo, Četnici, Bačka, Banát, Baranja, Bánovina, Bělehrad, Bosna a Hercegovina, Brionské plénum, Bulharské carství, Bulharsko, Chorvati, Chorvatská bánovina, Chorvatské jaro, Chorvatsko, Dalmácie, Demonstrace v Kosovu (1981), Druhá pětiletka (Jugoslávie), Druhá světová válka, Dubnová válka (Jugoslávie), Federace, Fond pro nerozvinuté republiky, Generál, Helsinki Watch, Inflace, Invaze do Polska (1939), Islám, Italské království, Itálie, Jihoslovanský výbor, Jihovýchodní Evropa, Josip Broz Tito, Jugoslávští partyzáni, Jugoslávie, Jugoslávská lidová armáda, Jugoslávsko-sovětské vztahy, Křesťanství, Komunismus, Koncentrační tábor Jasenovac, ..., Korfská deklarace, Kosovo, Kraňsko, Království Jugoslávie, Libanon, Lidová demokracie, Lidská práva, Londýn, Lublaň, Maďarské království, Maďarsko, Makedonie (region), Malá dohoda, Marseille, Milan Nedić, Monarchie, Nacistické Německo, Národ, Národní rada, Národnost, Negramotnost, Nezávislý stát Chorvatsko, Nezávislost, Osa Berlín-Řím-Tokio, Pavel Karađorđević, Pětiletka, Předsednictvo SFRJ, Petr I. Karađorđević, Petr II. Karađorđević, Podgorica, Podgorická skupština, Politik, Pravoslaví, První pětiletka (Jugoslávie), První světová válka, Rakousko-Uhersko, Republika, Republika Makedonie, Rozpad Jugoslávie, Rumunsko, SAP Vojvodina, Severní Makedonie, Slavonie, Slobodan Milošević, Slovinsko, Socialismus, Socialistická autonomní oblast Kosovo, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Socialistická republika Slovinsko, Socialistická republika Srbsko, Sovětský svaz, Srbochorvatština, Srbové, Srbské království, Srbsko, Srbsko a Černá Hora, Srem, Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, Svaz komunistů Jugoslávie, Svazová republika, Svazová výkonná rada, Svoboda projevu, Teritoriální obrana, Ustašovci, Válečný stav, Válka v Jugoslávii, Východní blok, Veljko Kadijević, Velká Albánie, Vojvodina, Zastava 101, Záhřeb, Zámuří, Zemědělství, 1. prosinec, 17. duben, 1844, 1883, 1917, 1918, 1920, 1921, 1928, 1929, 1934, 1939, 1941, 1942, 1945, 1953, 1963, 1979, 1981, 1984, 1985, 1988, 1991, 20. červenec, 24. listopad, 25. březen, 26. listopad, 29. říjen, 29. listopad, 7. duben. Rozbalte index (104 více) »
Administrativní období
Jako administrativní období, či období administrativního socialismu se označovala v Jugoslávii doba těsně od konce druhé světové války až do roztržky Tita se Stalinem.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Administrativní období · Vidět víc »
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Afrika · Vidět víc »
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Albánci · Vidět víc »
Albánsko-jugoslávské vztahy
Albánie a Jugoslávie spolu po většinu vlastní existence udržovaly vzájemné vztahy.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Albánsko-jugoslávské vztahy · Vidět víc »
Alexandr I. Karadjordjević
#PŘESMĚRUJ Alexandr I. Karađorđević.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Alexandr I. Karadjordjević · Vidět víc »
Amnesty International
Amnesty International (známá také jako Amnesty či AI) je apolitické a nezávislé hnutí, které monitoruje dodržování lidských práv po celém světě a vede kampaně proti jejich porušování.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Amnesty International · Vidět víc »
Ante Pavelić
Pavelić se zotavuje v argentinské nemocnici z atentátu v roce 1957 Ante Pavelić (14. července 1889 – 28. prosince 1959) byl chorvatský nacionalista a politik, spoluzakladatel a vůdce organizace Ustaša.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Ante Pavelić · Vidět víc »
Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie
Znak Demokratické federativní Jugoslávie. Datum značí druhé zasedání AVNOJ. Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie (srbochorvatsky Antifašističko veće narodnog oslobođenja Jugoslavije, slovinsky Antifašistični svet narodne osvoboditve Jugoslavije, makedonsky Антифашистичко собрание за народно ослободување на Југославија, AVNOJ) byla politická organizace národněosvobozeneckých sil, které získaly určité části okupovaného království Jugoslávie pod svou kontrolou v časech druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie · Vidět víc »
Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1963)
Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie byla přijata Svazovým shromážděním Federativní lidové republiky Jugoslávie 7. dubna 1963.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1963) · Vidět víc »
Štýrsko
Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Štýrsko · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Černá Hora · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Československo · Vidět víc »
Četnici
Četnická vlajka Četnici byli příslušníci srbských národních paravojenských sborů, které se objevily poprvé v dobách balkánských válek na počátku 20.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Četnici · Vidět víc »
Bačka
Bačka (žlutě maďarská část, bleděmodře srbská část) Bačka (srbsky Бачка / Bačka, maďarsky Bácska, slovensky Báčka, rusínsky Бачка, německy Batschka, rumunsky Bacica) je historické území v Karpatské kotlině nad soutokem Dunaje a Tisy, rozdělené dnes mezi severosrbskou autonomní oblast Vojvodinu (naprostá většina) a maďarskou župu Bács-Kiskun (severozápadní okraj).
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Bačka · Vidět víc »
Banát
Mapa Banátu Banát (či) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiș, Caraș-Severin a částečně Arad a Mehedinți), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád-Csanád).
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Banát · Vidět víc »
Baranja
náhled župy '''Baranya''' z roku 1891 Baranja (maďarsky Baranya, chorvatsky Baranja, srbsky Барања) je historické území o rozloze 5176,31 km² rozdělené dnes mezi Maďarsko, jemuž náleží většina území, a Chorvatsko.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Baranja · Vidět víc »
Bánovina
Členění Jugoslávie na bánoviny Bánovina byla územní jednotka v královské Jugoslávii v letech 1929 až 1941.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Bánovina · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Bělehrad · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Brionské plénum
Brionské plénum Jako Brionské plénum je označováno 4.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Brionské plénum · Vidět víc »
Bulharské carství
Bulharské carství či království (bulharsky Царство България, Carstvo Bălgarija) byl nezávislý stát na Balkáně v letech 1908–1946.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Bulharské carství · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Bulharsko · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Chorvati · Vidět víc »
Chorvatská bánovina
Chorvatská bánovina (Banovina Hrvatska) byla správní jednotka v rámci Jugoslávie, která existovala v letech 1939–1941.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Chorvatská bánovina · Vidět víc »
Chorvatské jaro
Deklarace Chorvatské jaro (chorvatsky Hrvatsko proljeće, kolokviálně i MASPOK (masovni pokret, doslova masové hnutí)) byl liberalizační proces v Socialistické republice Chorvatsko v období titoistické Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Chorvatské jaro · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Chorvatsko · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Dalmácie · Vidět víc »
Demonstrace v Kosovu (1981)
V březnu 1981 vypukly na území SAP Kosovo spontánní a bouřlivé demonstrace albánského obyvatelstva.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Demonstrace v Kosovu (1981) · Vidět víc »
Druhá pětiletka (Jugoslávie)
Druhá pětiletka v Jugoslávii zahrnovala období let 1957-1961.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Druhá pětiletka (Jugoslávie) · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dubnová válka (Jugoslávie)
Dubnová válka (srbochorvatsky Апрлски рат/Travanjski rat, slovinsky Aprilska Vojna, pod německým kódovým názvem Direktiva 25 či operace Strafgericht) je název, kterým je v chorvatské, srbské a slovinské historiografii označována invaze vojsk Osy na území Jugoslávie v dubnu 1941.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Dubnová válka (Jugoslávie) · Vidět víc »
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Federace · Vidět víc »
Fond pro nerozvinuté republiky
Fond Federace pro poskytování půjček pro zrychlení rozvoje nedostatečně rozvinutých republik a autonomních oblastí (srbochorvatsky Fond federacije za kreditiranje bržeg razvoja privredno nedovoljno razvijenih republika i autonomnih pokrajina/Фонд федерације за кредитирање бржег развоја привредно недовољно развијенихрепублика и аутономнихпокрајина, často jen Fond pro nerozvinuté republiky, srbochorvatsky Fond za nerazvijane/Фонд за неразвијанe) byl jeden z hlavních nástrojů Socialistické federativní republiky Jugoslávie pro překonání drastických rozdílů v hospodářském rozvoji a životní úrovní jednotlivých republik a oblastí země.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Fond pro nerozvinuté republiky · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Generál · Vidět víc »
Helsinki Watch
#PŘESMĚRUJ Human Rights Watch.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Helsinki Watch · Vidět víc »
Inflace
Inflace 2019 studené války. Zlatý standard USA opustily v roce 1933. Inflace je většinou ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Inflace · Vidět víc »
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Invaze do Polska (1939) · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Islám · Vidět víc »
Italské království
Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Italské království · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Itálie · Vidět víc »
Jihoslovanský výbor
Jihoslovanský výbor v roce 1916 Jihoslovanský výbor (srbochorvatsky Jugoslovenski odbor) byl orgán politické emigrace Slovinců, Chorvatů a Srbů během první světové války, založený roku 1915 nejprve v Římě a potom přesunutý do Londýna.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Jihoslovanský výbor · Vidět víc »
Jihovýchodní Evropa
Jihovýchodní Evropa Jihovýchodní Evropa Státy jihovýchodní Evropy v širším a užším pojetí Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, která zahrnuje zejména území Balkánského poloostrova.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Jihovýchodní Evropa · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Jugoslávie · Vidět víc »
Jugoslávská lidová armáda
Jugoslávská lidová armáda (a Југословенска народна армијa, Jugoslavenska narodna armija, Jugoslovanska ljudska armada) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Jugoslávská lidová armáda · Vidět víc »
Jugoslávsko-sovětské vztahy
Jugoslávie a Sovětský svaz na mapě Jugoslávsko-sovětské vztahy byly vzájemné vztahy mezi Jugoslávií (1918-2003) a Sovětským svazem (1922-1991).
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Jugoslávsko-sovětské vztahy · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Křesťanství · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Komunismus · Vidět víc »
Koncentrační tábor Jasenovac
Koncentrační tábor Jasenovac (v chorvatském originále) byl jedním z největších koncentračních táborů na území Evropy během druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Koncentrační tábor Jasenovac · Vidět víc »
Korfská deklarace
Korfská deklarace (strana 1) Korfská deklarace je dohoda, podepsaná 20. července 1917 předsedou vlády Srbského království Nikolou Pašićem a zástupcem jihoslovanského výboru Ante Trumbićem.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Korfská deklarace · Vidět víc »
Kosovo
Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Kosovo · Vidět víc »
Kraňsko
Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Kraňsko · Vidět víc »
Království Jugoslávie
Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Království Jugoslávie · Vidět víc »
Libanon
Libanon, plným názvem Libanonská republika, je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Libanon · Vidět víc »
Lidová demokracie
Lidová demokracie (též lidová republika nebo lidově demokratická republika) je označení reálně socialistických politických systémů, v němž má vedoucí úlohu komunistická strana či skupina stran pod vedením komunistické strany.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Lidová demokracie · Vidět víc »
Lidská práva
Kýrův válec z Babylonie (538 př. n. l.), obvykle považovaný za „první zápis lidských práv“ parlamentní suverenity. Tím byla otevřena cesta k politickému prosazení lidských práv. Francouzská Deklarace práv člověka a občana (1789) Základní lidská práva jsou subjektivní veřejná práva, která jsou v Česku zaručena především ústavní Listinou základních práv a svobod.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Lidská práva · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Londýn · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Lublaň · Vidět víc »
Maďarské království
Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Maďarské království · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Maďarsko · Vidět víc »
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Makedonie (region) · Vidět víc »
Malá dohoda
Malá dohoda (francouzsky Petite Entente, německy Kleine Entente, anglicky Little Entente, rumunsky Mica Antantă nebo Mica Înțelegere; srbsky, chorvatsky, slovinsky Mala Antanta/Мала Антанта, makedonsky Малка Антанта) bylo vojensko-politické spojenectví v letech 1921–1939 složené z Československa, Jugoslávie a Rumunska, výrazně podporované Francií.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Malá dohoda · Vidět víc »
Marseille
Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Marseille · Vidět víc »
Milan Nedić
Milan Nedić (srbsky Милан Heдић) (2. září 1878 Grocka – 4. února 1946 Bělehrad) byl srbský generál a politik.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Milan Nedić · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Monarchie · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národ
Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni kombinací několika druhů objektivních vztahů (hospodářské, náboženské...) a odrazem těchto vztahů ve společenském vědomí.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Národ · Vidět víc »
Národní rada
Národní rada může být:;zákonodárné sbory či sněmovny.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Národní rada · Vidět víc »
Národnost
Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Národnost · Vidět víc »
Negramotnost
#PŘESMĚRUJ Analfabetismus.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Negramotnost · Vidět víc »
Nezávislý stát Chorvatsko
Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Nezávislý stát Chorvatsko · Vidět víc »
Nezávislost
Politická nezávislost je všeobecný pojem, který značí, že nějaký stát, část obyvatelstva nebo organizace vládne sama sobě a má suverenitu.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Nezávislost · Vidět víc »
Osa Berlín-Řím-Tokio
#PŘESMĚRUJ Osa Berlín–Řím–Tokio Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Osa Berlín-Řím-Tokio · Vidět víc »
Pavel Karađorđević
Pavel Karađorđević (v Petrohradu, Ruské impérium – 14. září 1976, v Paříži, Francie) byl jugoslávský regent z panovnické dynastie Karađorđevićů.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Pavel Karađorđević · Vidět víc »
Pětiletka
Josif Vissarionovič Stalin, za jehož vlády vznikla první pětiletka Pětiletý plán, zkráceně pětiletka, je ekonomický plán centrálně plánované ekonomiky na pětileté období, poprvé zavedený v Sovětském svazu roku 1929 a poté užívaný i v dalších zemích východního bloku.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Pětiletka · Vidět víc »
Předsednictvo SFRJ
Předsednictvo Socialistické federativní republiky Jugoslávie (nebo též Prezídium SFRJ) byla kolektivní hlava Socialistické federativní republiky Jugoslávie od května 1980 do roku 1992, kdy zůstali již jen čtyři z původních osmi členů.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Předsednictvo SFRJ · Vidět víc »
Petr I. Karađorđević
Petr I. Karađorđević (srbsky v cyrilici Петар I Карађорђевић, v latince Petar I. Karađorđević; 1. červenec 1844, Bělehrad, Srbské knížectví – 16. srpen 1921, tamtéž) byl král Srbska v letech 1904–1918.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Petr I. Karađorđević · Vidět víc »
Petr II. Karađorđević
Petr II.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Petr II. Karađorđević · Vidět víc »
Podgorica
Podgorica (černohorsky v cyrilici: Подгорица) je hlavní a největší město Černé Hory a zároveň ekonomické, kulturní a vzdělávací centrum země.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Podgorica · Vidět víc »
Podgorická skupština
Podgorická skupština (srbsky Подгоричка скупштина/Podgorička skupština), známá též jako Velká lidová skupština, Velká srbská skupština, nebo Velká černohorská skupština, bylo zasedání zástupců Černé Hory na konci první světové války.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Podgorická skupština · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Politik · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Pravoslaví · Vidět víc »
První pětiletka (Jugoslávie)
První pětiletka v Jugoslávii (srbochorvatsky петолетка/petoljetka) probíhala v letech 1947-1952.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a První pětiletka (Jugoslávie) · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Republika · Vidět víc »
Republika Makedonie
#PŘESMĚRUJ Severní Makedonie#Republika Makedonie.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Republika Makedonie · Vidět víc »
Rozpad Jugoslávie
SFR Jugoslávie v letech 1989 až 2008. Barvy představují různé oblasti pod kontrolou. url-status.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Rozpad Jugoslávie · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Rumunsko · Vidět víc »
SAP Vojvodina
#PŘESMĚRUJ Socialistická autonomní oblast Vojvodina.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a SAP Vojvodina · Vidět víc »
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Severní Makedonie · Vidět víc »
Slavonie
Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Slavonie · Vidět víc »
Slobodan Milošević
Slobodan Milošević (srbskou cyrilicí Слободан Милошевић, 20. srpna 1941 Požarevac – 11. března 2006 Haag) byl srbský politik, prezident Srbska v letech 1991–1997 a hlava Svazové republiky Jugoslávie v letech 1997–2000.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Slobodan Milošević · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Slovinsko · Vidět víc »
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Socialismus · Vidět víc »
Socialistická autonomní oblast Kosovo
Socialistická autonomní oblast Kosovo (zkráceně SAO Kosovo; srbochorvatsky Socijalistička Autonomna Pokrajina Kosovo, SAP Kosovo; Социјалистичка Аутономна Покрајина Косово, САП Косово; albánsky Krahina Socialiste Autonome e Kosovës) byla socialistickou autonomní oblastí, jež byla součástí Socialistické republiky Srbsko.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Socialistická autonomní oblast Kosovo · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Socialistická republika Slovinsko
Socialistická republika Slovinsko (zkráceně SR Slovinsko; slovinsky Socialistična republika Slovenija, SR Slovenija) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Socialistická republika Slovinsko · Vidět víc »
Socialistická republika Srbsko
Socialistická republika Srbsko (zkráceně SR Srbsko; srbochorvatsky Socijalistička Republika Srbija, Социјалистичка Република Србија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Socialistická republika Srbsko · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Sovětský svaz · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Srbochorvatština · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Srbové · Vidět víc »
Srbské království
Srbské království (srbsky Краљевина Србија, psáno v latince Kraljevina Srbija) byl nezávislý stát vzniklý ze Srbského knížectví po Berlínském kongresu v roce 1878 a zaniklý spojením se Státem SHS do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Srbské království · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Srbsko · Vidět víc »
Srbsko a Černá Hora
administrativní dělení Srbsko a Černá Hora, oficiálně Státní společenství Srbsko a Černá Hora (srbsky Државна заједница Србија и Црна Гора, Državna zajednica Srbija i Crna Gora), bylo soustátí, lépe řečeno dvoustátí, které vzniklo po zániku Svazové republiky Jugoslávie 4. února 2003.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Srbsko a Černá Hora · Vidět víc »
Srem
vpravo vpravo Srem (srbsky Srem (Срем), chorvatsky Srijem) je historické území na východě Slavonie mezi řekami Dunajem a Sávou o rozloze 6865,8 km², rozdělené dnes mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Srem · Vidět víc »
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů (krátce: Stát SHS) byl krátkodobě existují stát mezi 29. říjnem a 1. prosincem 1918 jednostranně vyhlášený v jižních částech Rakousko-Uherska na samotném konci první světové války, avšak ještě před jejím formálním ukončením.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů · Vidět víc »
Svaz komunistů Jugoslávie
Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »
Svazová republika
#PŘESMĚRUJ Republiky v Sovětském svazu.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Svazová republika · Vidět víc »
Svazová výkonná rada
Budova Svazové výkonné rady v Bělehradě Svazová výkonná rada (ve východní variantě srbochorvatštiny Savezno izvršno veće, v západní Savezno izvršno vijeće, slovinsky Zvezni izvršni svet) byla de facto vláda SFRJ.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Svazová výkonná rada · Vidět víc »
Svoboda projevu
Svoboda projevu (též svoboda slova) je svoboda vyjadřovat se bez cenzury a bez omezení.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Svoboda projevu · Vidět víc »
Teritoriální obrana
Označení příslušníků Teritoriální obrany Teritoriální obrana (zkratka: TO) byla vojenská organizace v SFRJ.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Teritoriální obrana · Vidět víc »
Ustašovci
Vlajka Ustaša – Chorvatské revoluční hnutí bylo chorvatské ultranacionální, ke katolictví se hlásící a fašistické hnutí působící zejména v meziválečném období a v období druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Ustašovci · Vidět víc »
Válečný stav
Válečný stav je stav, kdy dvě a více stran jsou ve vzájemném ozbrojeném konfliktu.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Válečný stav · Vidět víc »
Válka v Jugoslávii
Válka v Jugoslávii, jinak též rozpad Jugoslávie, byla série válečných konfliktů, které začaly jako střety mezi jednotlivými republikami Jugoslávie (SR Slovinsko a Jugoslávská lidová armáda) později probíhaly jako střety jednotlivých etnických skupin v Jugoslávii a nakonec skončily rozpadem země na šest (sedm) nezávislých států.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Válka v Jugoslávii · Vidět víc »
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Východní blok · Vidět víc »
Veljko Kadijević
Veljko Kadijević (v srbské cyrilici Вељко Кадијевић; 21. listopadu 1925, Glavina Donja poblíž Imotski – 2. listopadu 2014, Moskva) byl generál Jugoslávské lidové armády a poslední ministr obrany (Svazový sekretář lidové obrany) Jugoslávie od roku 1988 do své rezignace v roce 1992.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Veljko Kadijević · Vidět víc »
Velká Albánie
albánská Albánské království, v hranicích od roku 1941 Velká Albánie či též Etnická Albánie, (Shqipëria e Madhe a Shqipëria Etnike) je označení pro území, která albánští nacionalisté považují za náležící Albánii.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Velká Albánie · Vidět víc »
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Vojvodina · Vidět víc »
Zastava 101
Zastava 101 je licenční verze Fiatu 128 vyráběná automobilkou Zastava.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Zastava 101 · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Záhřeb · Vidět víc »
Zámuří
Korutany; '''4''' Dolní Štýrsko; '''5''' Zámuří Zámuří neboli,, zámuřsky Prekmürsko, je nejvýchodnější část Slovinska.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Zámuří · Vidět víc »
Zemědělství
kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a Zemědělství · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1. prosinec · Vidět víc »
17. duben
17.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 17. duben · Vidět víc »
1844
1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1844 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1883 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1918 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1921 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1928 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1929 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1934 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1939 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1941 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1942 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1945 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1953 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1963 · Vidět víc »
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1979 · Vidět víc »
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1981 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1984 · Vidět víc »
1985
1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1985 · Vidět víc »
1988
1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1988 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 1991 · Vidět víc »
20. červenec
20.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 20. červenec · Vidět víc »
24. listopad
24.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 24. listopad · Vidět víc »
25. březen
25.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 25. březen · Vidět víc »
26. listopad
26.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 26. listopad · Vidět víc »
29. říjen
29.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 29. říjen · Vidět víc »
29. listopad
29.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 29. listopad · Vidět víc »
7. duben
7.
Nový!!: Dějiny Jugoslávie a 7. duben · Vidět víc »
