Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Angličtina, Arabština, Arménština, Chantyjština, Epos, Estonština, Estonsko, Finština, Folklór, Fonetika, Friedrich Reinhold Kreutzwald, Gramatika, Haapsalu, Italština, Jelgava, Kalevipoeg (epos), Komi (jazyk), Komi-permjačtina, Lingvistika, Livonština, Marijština, Mordvinské jazyky, Morfologie, Petrohrad, Polyglot, Ruská akademie věd, Samohláska, Seznam ostrovů Estonska, Slovotvorba, Syntax, Tallinn, Tartu, Udmurtština, Ugrofinské jazyky, Võru, Võruština, Votština, 1805, 1854, 1855, 1861, 1864, 1869, 1875, 1876, 1887, 1893, 19. století, 1923, 1973, ..., 1989, 1993, 1995, 2004, 29. prosinec, 30. březen. Rozbalte index (6 více) »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Angličtina · Vidět víc »
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Arabština · Vidět víc »
Arménština
Arménština je jazyk arménského národa.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Arménština · Vidět víc »
Chantyjština
Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 Chantů v Chantymansijském autonomním okruhu, Jamaloněneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Chantyjština · Vidět víc »
Epos
Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Epos · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Estonština · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Estonsko · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Finština · Vidět víc »
Folklór
valašském lidovém kroji Folklór či folklor je označení pro osobité hudební, slovesné, taneční a dramatické projevy kultury integrovaných skupin obyvatelstva, například venkovského či městského.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Folklór · Vidět víc »
Fonetika
Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Fonetika · Vidět víc »
Friedrich Reinhold Kreutzwald
Friedrich Reinhold Kreutzwald Friedrich Reinhold Kreutzwald Friedrich Reinhold Kreutzwald (26. prosince 1803 Jõepere – 25. srpna 1882 Tartu) byl estonský básník, prozaik, publicista, národní buditel a organizátor veřejného života, autor estonského národního eposu Syn Kalevův inspirovaného folklórem.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Friedrich Reinhold Kreutzwald · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Gramatika · Vidět víc »
Haapsalu
Haapsalu (švédsky a německy Hapsal, rusky Хаапсалу) je lázeňské město na západním pobřeží Estonska, na jižním břehu Haapsalského zálivu.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Haapsalu · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Italština · Vidět víc »
Jelgava
Jelgava (starší názvy jsou také) je město ve středním Lotyšsku, 41 km jihozápadně od Rigy, na březích řeky Lielupe, původně s centrem na břehu levém.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Jelgava · Vidět víc »
Kalevipoeg (epos)
Kalevipoeg (také Syn Kalevův) je název estonského národního eposu, sestaveného Friedrichem Reinholdem Kreutzwaldem na základě lidových vyprávění a písní o bohatýrovi Kalevipoegovi.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Kalevipoeg (epos) · Vidět víc »
Komi (jazyk)
Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Komi (jazyk) · Vidět víc »
Komi-permjačtina
Komi-permjačtina (též permjačtina, permská komijština nebo permština, komi-permjacky, Perem Komi kyv) je ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny, jímž mluví asi 63 tisíc lidí v Komi-Permjackém autonomním okruhu v Rusku.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Komi-permjačtina · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Lingvistika · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Livonština · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Marijština · Vidět víc »
Mordvinské jazyky
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Mordvinské jazyky · Vidět víc »
Morfologie
Morfologie (z řeckého μορφή, morfé, tvar + λογία, logia, nauka) je ta část mnoha věd, která se zabývá tvary.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Morfologie · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Petrohrad · Vidět víc »
Polyglot
Giuseppe Gasparo Mezzofanti (1774–1849) – italský kardinál byl také slavný polyglot. Polyglot (z řeckého polys, mnohý a glótta, jazyk) je člověk ovládající mnoho jazyků.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Polyglot · Vidět víc »
Ruská akademie věd
Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Ruská akademie věd · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Samohláska · Vidět víc »
Seznam ostrovů Estonska
Toto je seznam ostrovů Estonska.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Seznam ostrovů Estonska · Vidět víc »
Slovotvorba
Slovotvorba je nauka o tvoření slov, obohacování slovní zásoby.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Slovotvorba · Vidět víc »
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Syntax · Vidět víc »
Tallinn
Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs, rusky azbukou Таллин či Таллинн) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Tallinn · Vidět víc »
Tartu
Tartu (dříve známé též pod německým a švédským názvem Dorpat, pod ruskými jmény Дерпт (Děrpt) či Юрьев (Jurjev), nebo také přes staroestonštinu a latinu vytvořeným Tarbat) je druhé největší město Estonska.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Tartu · Vidět víc »
Udmurtština
Udmurtština (удмурт кыл, udmurt kyl) je finsko-permský jazyk, kterým mluví Udmurti, původní obyvatelé Udmurtska (součást Ruska), kde je ustanovena jako úřední jazyk spolu s ruštinou.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Udmurtština · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Võru
Võru (setucky Võro, německy Werro) je město ležící v jihovýchodním Estonsku u jezera Tamula.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Võru · Vidět víc »
Võruština
Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel) je jazyk, který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Võruština · Vidět víc »
Votština
Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a Votština · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1805 · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1854 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1855 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1861 · Vidět víc »
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1864 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1869 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1875 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1876 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1887 · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1893 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 19. století · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1923 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1973 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1989 · Vidět víc »
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1993 · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 1995 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 2004 · Vidět víc »
29. prosinec
29.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 29. prosinec · Vidět víc »
30. březen
30.
Nový!!: Ferdinand Johann Wiedemann a 30. březen · Vidět víc »
