Rychlejší přístup než prohlížeči!
18 vztahy: Bakterie, Bičík, Celulóza, Centriola, Cyanela, Endosymbiotická teorie, Eukaryota, Fykobiliny, Fykobilizom, Mikrotubulus, Mitóza, Peptidoglykan, Plastid, Rod (biologie), Rostliny, Sinice, Zelené řasy, Zelené rostliny.
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Nový!!: Glaukofyty a Bakterie · Vidět víc »
Bičík
Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík (u archeí též, u eukaryot) je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.
Nový!!: Glaukofyty a Bičík · Vidět víc »
Celulóza
Celulóza (chemický název celulosa) je polysacharid sestávající z beta-D-glukózy.
Nový!!: Glaukofyty a Celulóza · Vidět víc »
Centriola
Centriola s devíti triplety (trojicemi) mikrotubulů Centriola 3D Centriola je párová válcovitá buněčná eukaryotická organela schopná samostatného dělení, která se nachází ve většině eukaryotických buněk vyjma vyšších rostlin a hub.
Nový!!: Glaukofyty a Centriola · Vidět víc »
Cyanela
Cyanela je označení pro primitivní plastid (chloroplast) připomínající v mnoha ohledech buňku sinice, z nichž se ve skutečnosti plastidy vyvinuly.
Nový!!: Glaukofyty a Cyanela · Vidět víc »
Endosymbiotická teorie
Shrnutí endosymbiotické teorie: I. Archeální buňka (A) vchlípením buněčné membrány vytvořila buněčné jádro (B). 2. Proteobakterie (C) byla pohlcena za vzniku eukaryotické buňky (D). 3. Sinice (E) byla pohlcena některou eukaryotickou buňkou za vzniku rostlinné buňky (F). 4. Při sekundární endosymbióze eukaryotická buňka pohltila rostlinnou buňku. 5. Při terciární endosymbióze pohltila eukaryotická buňka (H) buňku se sekundárním plastidem (G). Endosymbiotická teorie popisuje původ semiautonomních organel eukaryotických buněk – mitochondrií a chloroplastů.
Nový!!: Glaukofyty a Endosymbiotická teorie · Vidět víc »
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Nový!!: Glaukofyty a Eukaryota · Vidět víc »
Fykobiliny
Fykobilizom obsahuje přídatné fotosyntetické pigmenty: na obrázku světle modře allofykocyanin, tmavě modře fykocyanin a červeně fykoerythrin. Tyto pigmenty se uplatňují mimo jiné při jevu zvaném chromatická adaptace Fykobiliny jsou fotosyntetická barviva sloužící jako přenašeči světelné energie ke chlorofylu a. Vyskytují se zejména u zástupců sinic, skrytěnek, rozsivek, hnědých řas, ruduch a krásnooček.
Nový!!: Glaukofyty a Fykobiliny · Vidět víc »
Fykobilizom
Fykobilizom - 3D struktura Fykobilizom je submikroskopická bílkovinná struktura kulovitého nebo válcovitého tvaru, která se nachází na povrchu thylakoidů sinic, ruduch a glaukofytů, případně u těch eukaryot, které v minulosti pohltily ruduchový plastid (Heterokonta, rozsivky a podobně).
Nový!!: Glaukofyty a Fykobilizom · Vidět víc »
Mikrotubulus
Schéma mikrotubulu. Odstínem jsou odlišeny jednotky alfa-tubulinu a beta-tubulinu; v levé dolní části obrázku je schematický příčný řez mikrotubulem, na kterém je patrné, že se jedná o dutý útvar. Mikrotubuly jsou jedny z vláken cytoskeletu, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky.
Nový!!: Glaukofyty a Mikrotubulus · Vidět víc »
Mitóza
Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám.
Nový!!: Glaukofyty a Mitóza · Vidět víc »
Peptidoglykan
stavba peptidoglykanu Peptidoglykan, také známý jako murein, je polysacharid, který je základní složkou buněčné stěny bakterií.
Nový!!: Glaukofyty a Peptidoglykan · Vidět víc »
Plastid
měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).
Nový!!: Glaukofyty a Plastid · Vidět víc »
Rod (biologie)
Rod (latinsky genus) je naddruhový taxon, tj.
Nový!!: Glaukofyty a Rod (biologie) · Vidět víc »
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Nový!!: Glaukofyty a Rostliny · Vidět víc »
Sinice
Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.
Nový!!: Glaukofyty a Sinice · Vidět víc »
Zelené řasy
Zelené řasy (Chlorophyta v širším smyslu)Latinské pojmenování Chlorophyta se nyní častěji používá v užším smyslu, a sice jen pro vývojovou linii zelených řas, obsahující skupiny (třídy) Prasinophyceae, Trebouxiophyceae, Ulvophyceae a Chlorophyceae.
Nový!!: Glaukofyty a Zelené řasy · Vidět víc »
Zelené rostliny
Zelené rostliny (Viridiplantae, Chloroplastida, Chlorobionta, Chlorobiota) je druhově početná skupina eukaryotických fotosyntetických archaeplastid, která se někdy používá k oddělení Archaeplastida se zelenými fotosyntetickými barvivy od ostatních (Glaucophyta, Rhodophyta, dohromady Biliphyta).
Nový!!: Glaukofyty a Zelené rostliny · Vidět víc »
