Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Adiabatický děj, Astrofyzika, Gravitační konstanta, Gravitační potenciální energie, Hans Bethe, Hermann von Helmholtz, Hnědý trpaslík, Hustota, Hvězda, Integrál, Jaderná fúze, Jupiter (planeta), Kelvin-Helmholtzův mechanismus, Klasická mechanika, Planeta, Plynný obr, Saturn (planeta), Slunce, Teplo, Termonukleární fúze, Univerzita v Cambridgi, William Thomson, Zářivý výkon, 1854, 1930.
Adiabatický děj
Adiabatický děj je termodynamický děj, při kterém nedochází k tepelné výměně mezi soustavou a okolím.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Adiabatický děj · Vidět víc »
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Astrofyzika · Vidět víc »
Gravitační konstanta
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Gravitační konstanta · Vidět víc »
Gravitační potenciální energie
Gravitační potenciální energie je jeden z druhů mechanické energie, kterou má těleso v gravitačním poli.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Gravitační potenciální energie · Vidět víc »
Hans Bethe
Hans Albrecht Bethe (2. července 1906, Štrasburk, Německo (dnes Francie) – 6. března 2005, Ithaca, New York, USA) byl jedním z nejvýznamnějších fyziků 20. století.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Hans Bethe · Vidět víc »
Hermann von Helmholtz
Hermann Ludwig Ferdinand von Helmholtz (31. srpen 1821 Postupim, Prusko – 8. září 1894 Charlottenburg, Německé císařství) byl německý fyziolog, lékař, matematik, fyzik, meteorolog a filozof.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Hermann von Helmholtz · Vidět víc »
Hnědý trpaslík
První objevený hnědý trpaslík Gliese 229B Hnědý trpaslík je subhvězdný objekt, který nevyzařuje světlo a energii díky termonukleárním reakcím jako hvězdy hlavní posloupnosti, ale má vodivý povrch a jádro.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Hnědý trpaslík · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Hustota · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Hvězda · Vidět víc »
Integrál
Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Integrál · Vidět víc »
Jaderná fúze
Jaderná či nukleární fúze je typ jaderné reakce, při které dochází ke slučování atomových jader lehčích prvků v jádra těžších prvků a zároveň k uvolnění energie.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Jaderná fúze · Vidět víc »
Jupiter (planeta)
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Jupiter (planeta) · Vidět víc »
Kelvin-Helmholtzův mechanismus
#PŘESMĚRUJ Helmholtzova–Kelvinova kontrakce.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Kelvin-Helmholtzův mechanismus · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Klasická mechanika · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Planeta · Vidět víc »
Plynný obr
Jupiter Plynný obr je velká planeta, která není složena převážně z hornin nebo jiné pevné látky - obří planety jsou tvořeny z plynů.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Plynný obr · Vidět víc »
Saturn (planeta)
Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Saturn (planeta) · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Slunce · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Teplo · Vidět víc »
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Termonukleární fúze · Vidět víc »
Univerzita v Cambridgi
Univerzita v Cambridgi, či Cambridgeská univerzita (anglicky University of Cambridge, často také Cambridge University, latinsky Universitas Cantabrigiensis) je druhá nejstarší univerzita v anglicky mluvící části světa.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Univerzita v Cambridgi · Vidět víc »
William Thomson
Thomas Annan: Sir William Thomson, uhlotisk William Thomson, OM, GCVO, PC (26. června 1824, Belfast – 17. prosince 1907, Netherhall u Largsu, Skotsko), známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu, byl britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a William Thomson · Vidět víc »
Zářivý výkon
Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a Zářivý výkon · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a 1854 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Helmholtzova–Kelvinova kontrakce a 1930 · Vidět víc »
