Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Alexandr I. Pavlovič, Alexandra Fjodorovna Ruská, Amálie Hesensko-Darmstadtská, Amálie Nasavsko-Dietzská, Šarlota Pruská (1798–1860), Žofie Dorota Württemberská, Žofie Magdalena Dánská, Žofie Vilemína Švédská, Bedřiška Braniborsko-Schwedtská, Bolševici, Cecilie Bádenská, Dmitrij Konstantinovič Romanov, Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, Francouzská akademie, Frederika Dorotea Bádenská, Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Bádensko-Durlašský, Fridrich II. Evžen Württemberský, Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Georgij Michajlovič Romanov, Gustav III. Švédský, Gustav IV. Adolf, Humboldtova univerzita, Karel Fridrich Bádenský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Bádenský, Kateřina II. Veliká, Leopold I. Bádenský, Liberalismus, Lomonosovova univerzita, Luisa Bádenská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Michail Nikolajevič Ruský, Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Napoleon Bonaparte, Pavel Alexandrovič, Pavel I. Ruský, Petr III. Ruský, Petrohrad, Petropavlovská pevnost, Velká ruská encyklopedie, Vologda.
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandra Fjodorovna Ruská
Livadijském paláci na Krymu Anastázie v roce 1908 Svatá Alexandra Fjodorovna Hesenská (6. června 1872 – 17. července 1918), původním jménem německy Victoria Alix Helena Louise Beatrice von Hessen und bei Rhein (Alix) byla původem princezna hesenská a sňatkem poslední ruská carevna jako manželka cara Mikuláše II. Po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 byla spolu s manželem a rodinou zavražděna ve vyhnanství.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Alexandra Fjodorovna Ruská · Vidět víc »
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 1754 – 21. června 1832) byla dcerou Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a Karolíny Zweibrückenské.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Amálie Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Amálie Nasavsko-Dietzská
Amálie Nasavsko-Dietzská (23. října 1710 – 18. září 1777) byla manželkou dědičného bádensko-durlašského prince Fridricha a matkou Karla Fridricha Bádenského, prvního bádenského velkovévody.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Amálie Nasavsko-Dietzská · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Žofie Magdalena Dánská
Žofie Magdalena na portrétu Niclase Lafrensena mladšího, kolem roku 1792. Žofie Magdalena Dánská (3. července 1746 Kodaň, Dánsko – 21. srpna 1813, Stockholm, Švédsko) byla rodem dánská princezna a sňatkem švédská královna.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Žofie Magdalena Dánská · Vidět víc »
Žofie Vilemína Švédská
Žofie Vilemína Švédská nebo Žofie Vilemína Holsteinsko-Gottorpská, plným jménem Sophie Wilhelmine Katharina Marie Luise Charlotte Anne (21. května 1801, Stockholm – 6. července 1865, Karlsruhe) byla rodem švédská princezna a sňatkem bádenská velkovévodkyně.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Žofie Vilemína Švédská · Vidět víc »
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Bedřiška Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Bolševici · Vidět víc »
Cecilie Bádenská
Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe – 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Cecilie Bádenská · Vidět víc »
Dmitrij Konstantinovič Romanov
Velkokníže Dmitrij Konstantinovič Dmitrij Konstantinovič Romanov, rusky Дмитрий Константинович Романов, (Strelna u Petrohradu – 28. ledna 1919, Petrohrad) byl ruský velkokníže, jeho imperátorská výsost, člen ruské carské rodiny.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Dmitrij Konstantinovič Romanov · Vidět víc »
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov · Vidět víc »
Francouzská akademie
Francouzská akademie Francouzská akademie (Académie française) byla založena v roce 1635 kardinálem Richelieu s cílem dohlížet na čistotu francouzského jazyka.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Francouzská akademie · Vidět víc »
Frederika Dorotea Bádenská
Frederika Dorotea (německy Friederike Dorothea Prinzessin von Baden) (12. března 1781, Karlsruhe – 25. září 1826, Lausanne) byla rodem bádenská princezna a jako manželka švédského krále Gustava IV. Adolfa švédská královna.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Frederika Dorotea Bádenská · Vidět víc »
Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská
#PŘESMĚRUJ Frederika Hesensko-Darmstadtská.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Bádensko-Durlašský
Fridrich Bádensko-Durlašský (7. října 1703 – 26. března 1732) byl dědičný princ bádenského markrabství.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Fridrich Bádensko-Durlašský · Vidět víc »
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich II.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Fridrich II. Evžen Württemberský · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Georgij Michajlovič Romanov
Georgij Michajlovič Romanov (23. srpna 1863 – 28. lednaDatum úmrtí není zcela bezpečně určeno, uvádí se i noc ze 23. na 24. ledna či 29./30. ledna. 1919) byl synem velkoknížete Michaila Nikolajeviče a bratrancem Alexandra III.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Georgij Michajlovič Romanov · Vidět víc »
Gustav III. Švédský
Gustav III. (13. ledna juliánského kalendáře nebo 24. ledna gregoriánského kalendáře 1746, Stockholm – 29. března 1792, Stockholm) byl švédský král od roku 1771 až do své smrti.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Gustav III. Švédský · Vidět víc »
Gustav IV. Adolf
Gustav IV.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Gustav IV. Adolf · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Karel Fridrich Bádenský
Karel Fridrich Bádenský (22. listopadu 1728, Karlsruhe – 10. června 1811, Karlsruhe) byl bádenský panovník a sjednotitel Bádenska, markrabě Bádensko-Durlašský (1738–1771), Bádensko-Bádenský (1761–1771), později markrabě bádenský (1771–1803/1806), ještě později kurfiřt bádenský (1803–1806) a nakonec první bádenský velkovévoda (1806–1811).
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Karel Fridrich Bádenský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Bádenský
Karel Ludvík Bádenský (14. února 1755 Karlsruhe – 16. prosince 1801 Pforzheim) byl následníkem bádenského markrabství.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Karel Ludvík Bádenský · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Leopold I. Bádenský
Leopold I. Bádenský, německy Leopold von Baden (29. srpna 1790, Karlsruhe, Německo – 24. dubna 1852, tamtéž) byl bádenský velkovévoda od roku 1830 do své smrti.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Leopold I. Bádenský · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Liberalismus · Vidět víc »
Lomonosovova univerzita
Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova (Moskovskij gosudarstvennyj universitet imeni M. V. Lomonosova; zkratka MGU) je nejstarší a největší univerzita v Rusku.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Lomonosovova univerzita · Vidět víc »
Luisa Bádenská
Luisa Marie Bádenská (německy Luise Marie Auguste Prinzessin von Baden, 13. ledna/24. ledna 1779, Karlsruhe – 4. května/16. května 1826, Beljov u Tuly) byla bádenská princezna, jako manželka ruského cara Alexandra I., byla ruskou carevnou pod jménem Alžběta Alexejevna (rusky Елизавета Алексеевна).
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Luisa Bádenská · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Michail Nikolajevič Ruský
Michail Nikolajevič Romanov (Petěrgof – 18. prosinec 1909, Cannes) byl čtvrtým a nejmladším synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský velkokníže a polní maršál, generální guvernér ruského Kavkazu a zakladatel větve Michajlovičů ruského carského rodu Romanov-Holstein-Gottorp.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Michail Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Pavel Alexandrovič
Velkokníže Pavel Alexandrovič Romanov (–) byl člen ruské carské rodiny z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, nejmladší potomek cara Alexandra II. a jeho manželky Marie Alexandrovny.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Pavel Alexandrovič · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Petr III. Ruský
Petr III.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Petr III. Ruský · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Petrohrad · Vidět víc »
Petropavlovská pevnost
Pevnost svatých apoštolů Petra a Pavla, nebo též Petropavlovská pevnost (rusky: Петропа́вловская кре́пость, oficiálně Sanktpetěrburská /Санкт-Петербургская/, v letech 1914–1917 — Petrohradská pevnost – /Петроградская крепость/) je pevnost v Petrohradu, nacházející se na Zaječím ostrově v ústí řeky Něvy.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Petropavlovská pevnost · Vidět víc »
Velká ruská encyklopedie
Velká ruská encyklopedie (rus. Большая российская энциклопедия, zkr. БРЭ) je všeobecná ruskojazyčná encyklopedie.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Velká ruská encyklopedie · Vidět víc »
Vologda
Vologda (rusky Вологда) je historické město v severozápadním Rusku, zhruba 500 km severně od Moskvy.
Nový!!: Nikolaj Michajlovič Romanov a Vologda · Vidět víc »
