Rychlejší přístup než prohlížeči!
74 vztahy: Alsasko, Arthur Menell, Atentát, Berlín, Berlínský kongres, Bismarck na smrtelné posteli, Bismarckové, Bitva u Sedanu (1870), Blesk (fotografie), Císař, Dějiny Německa, Deutsche Zentrumspartei, Druhé Francouzské císařství, Emžská depeše, Fotografie, Frankfurt nad Mohanem, Fridrich III. Pruský, Göttingen, Junker, Katolická církev, Kulturkampf, Leo von Caprivi, Liberalismus, Lotrinsko, Luteránství, Němci, Německá říše, Německé císařství, Německý kancléř, Německý spolek, Německý spolkový sněm, Německo, Paříž, Panovník, Petrohrad, Photographische Korrespondenz, Politik, Pomořansko, Posmrtná maska, Pruská armáda, Pruské království, Prusko, Prusko-rakouská válka, Rakouské císařství, Reálpolitika, Severoněmecký spolek, Sjednocení Německa, Univerzita Georga Augusta v Göttingenu, Unter den Linden, Válečné reparace, ..., Vévoda, Versailles (zámek), Vilém I. Pruský, Vilém II. Pruský, 1. duben, 18. březen, 18. leden, 1815, 1836, 1839, 1845, 1847, 1851, 1859, 1862, 1867, 1870, 1871, 1889, 1890, 1894, 1898, 19. století, 30. červenec. Rozbalte index (24 více) »
Alsasko
Alsasko (francouzsky Alsace, německy das Elsass, alsasky s’Elsass, česky dříve Elsasko) je bývalý region Francie.
Nový!!: Otto von Bismarck a Alsasko · Vidět víc »
Arthur Menell
Arthur Mennell (2. října 1855, Weißenfels – 1. dubna 1941, Greifenberg) byl německý knihkupec, spisovatel, malíř a fotograf.
Nový!!: Otto von Bismarck a Arthur Menell · Vidět víc »
Atentát
atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, která se objevila v italských novinách ''Domenica del Corriere'' dne 12. července 1914 Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob.
Nový!!: Otto von Bismarck a Atentát · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Otto von Bismarck a Berlín · Vidět víc »
Berlínský kongres
Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.
Nový!!: Otto von Bismarck a Berlínský kongres · Vidět víc »
Bismarck na smrtelné posteli
Bismarck na smrtelné posteli je mimo jiné název černobílé fotografie bývalého kancléře Otto von Bismarcka bezprostředně po jeho smrti, která iniciovala novinářský skandál v Německé říši.
Nový!!: Otto von Bismarck a Bismarck na smrtelné posteli · Vidět víc »
Bismarckové
Bismarckové jsou německý šlechtický rod ze Staré marky, poprvé doložený k roku 1270.
Nový!!: Otto von Bismarck a Bismarckové · Vidět víc »
Bitva u Sedanu (1870)
Bitva u Sedanu představovala součást prusko-francouzské války.
Nový!!: Otto von Bismarck a Bitva u Sedanu (1870) · Vidět víc »
Blesk (fotografie)
Bell & Howell – Electric Eye 127, asi 1958 Systémový blesk Canon Speedlite 430EX Záblesk fotografického blesku během zápasu v sumó Blesk je ve fotografii zařízení vytvářející velmi krátký světelný záblesk (typicky trvající tisícinu sekundy) s barevnou teplotou přibližně 5500 K k osvětlení snímané scény.
Nový!!: Otto von Bismarck a Blesk (fotografie) · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Otto von Bismarck a Císař · Vidět víc »
Dějiny Německa
Státní znak Spolkové republiky Německo Pojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna.
Nový!!: Otto von Bismarck a Dějiny Německa · Vidět víc »
Deutsche Zentrumspartei
Deutsche Zentrumspartei (česky Německá strana centrum či Centrum) je německá katolická klerikální strana.
Nový!!: Otto von Bismarck a Deutsche Zentrumspartei · Vidět víc »
Druhé Francouzské císařství
Druhé Francouzské císařství bylo francouzské císařství, které následovalo po druhé republice v roce 1852.
Nový!!: Otto von Bismarck a Druhé Francouzské císařství · Vidět víc »
Emžská depeše
Pamětní kámen připomínající schůzku a depeši v lázních Bad EmsEmžská depeše byla telegrafická zpráva pruského krále Viléma I. o průběhu jednání krále s francouzským vyslancem hrabětem Benedettim, odeslaná dne 13. července 1870.
Nový!!: Otto von Bismarck a Emžská depeše · Vidět víc »
Fotografie
Nicéphore Niépce: ''Pohled z okna v Le Gras'' druhá známá nejstarší dochovaná fotografie, 1826 Fotografie je umění i věda využívající světla k vytvoření trvalého obrazového záznamu, a to buď digitálně prostřednictvím obrazového snímače, nebo fotochemicky pomocí světlocitlivého materiálu, například filmu.
Nový!!: Otto von Bismarck a Fotografie · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Otto von Bismarck a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Fridrich III. Pruský
Fridrich III.
Nový!!: Otto von Bismarck a Fridrich III. Pruský · Vidět víc »
Göttingen
Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Otto von Bismarck a Göttingen · Vidět víc »
Junker
Junker (ze střední horní němčiny Juncherre,,junger Herr, Jungherr‘.
Nový!!: Otto von Bismarck a Junker · Vidět víc »
Katolická církev
Katolická církev, někdy také označovaná jako římskokatolická církev,Ovšem pod tímto pojmem se v našich podmínkách rozumí zpravidla pouze latinská církev, jako protiklad církví řeckokatolických.
Nový!!: Otto von Bismarck a Katolická církev · Vidět víc »
Kulturkampf
německého satirického časopisu ''Kladderadatsch'', 1875. (Papež) „Poslední tah mi nebyl příjemný, ale proto ještě není tahle partie ztracena. Ještě mám velmi pěkný tah v záloze.“ (Bismarck) „Ten bude také poslední a pak dostanete mat v několika tazích. Přinejmenším v Německu.“ Kulturkampf, česky „kulturní boj“, je německý pojem používaný pro označení politického a náboženského konfliktu mezi pruským a německým státem a katolickou církví v letech 1871 až 1887.
Nový!!: Otto von Bismarck a Kulturkampf · Vidět víc »
Leo von Caprivi
Georg Leo hrabě von Caprivi de Caprera de Montecuccoli (24. února 1831, Berlín – 6. února 1899, Skyren) byl německý státník, nástupce Otty von Bismarck ve funkci německého kancléře.
Nový!!: Otto von Bismarck a Leo von Caprivi · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Otto von Bismarck a Liberalismus · Vidět víc »
Lotrinsko
Stanislavově náměstí v Nancy. Lotrinsko (v románské lotrinštině Louréne, v germánské lotrinštině Lothringe(n)) je bývalý region Francie.
Nový!!: Otto von Bismarck a Lotrinsko · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Otto von Bismarck a Luteránství · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Otto von Bismarck a Němci · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Otto von Bismarck a Německá říše · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Otto von Bismarck a Německé císařství · Vidět víc »
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Nový!!: Otto von Bismarck a Německý kancléř · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Otto von Bismarck a Německý spolek · Vidět víc »
Německý spolkový sněm
Německý spolkový sněm (německy) je fakticky dolní komora parlamentu Spolkové republiky Německo se sídlem v Berlíně; formálně jde o samostatný zákonodárný sbor.
Nový!!: Otto von Bismarck a Německý spolkový sněm · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Otto von Bismarck a Německo · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Otto von Bismarck a Paříž · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Otto von Bismarck a Panovník · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Otto von Bismarck a Petrohrad · Vidět víc »
Photographische Korrespondenz
Photographische Korrespondenz (někdy také Correspondenz; česky: Fotografická korespondence) byl německy psaný odborný časopis zabývající se vším, co souviselo především s fotografováním, ale i s uměním a kulturou.
Nový!!: Otto von Bismarck a Photographische Korrespondenz · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Otto von Bismarck a Politik · Vidět víc »
Pomořansko
Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.
Nový!!: Otto von Bismarck a Pomořansko · Vidět víc »
Posmrtná maska
Neda Kellyho Posmrtná maska je odlitek ze sádry nebo vosku zhotovený po smrti osoby.
Nový!!: Otto von Bismarck a Posmrtná maska · Vidět víc »
Pruská armáda
Standarta Pruské armády. Pruská armáda (německy: Königlich Preußische Armee) byla armáda Pruského království.
Nový!!: Otto von Bismarck a Pruská armáda · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Otto von Bismarck a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Otto von Bismarck a Prusko · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Otto von Bismarck a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Otto von Bismarck a Rakouské císařství · Vidět víc »
Reálpolitika
Reálpolitika (z německého Realpolitik) je zahraniční politika založená na mocenském kalkulu a národních zájmech.
Nový!!: Otto von Bismarck a Reálpolitika · Vidět víc »
Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.
Nový!!: Otto von Bismarck a Severoněmecký spolek · Vidět víc »
Sjednocení Německa
Versailles'' 18. ledna 1871 Sjednocení Německa, kterým došlo k politickému a administrativnímu sjednocení německých států do národního státu, bylo oficiálně oznámeno 18. ledna 1871 v zrcadlové síni paláce Versailles ve Francii, kde německá knížata slavnostně prohlásila Viléma I. Pruského německým císařem po kapitulaci Francie v prusko-francouzské válce.
Nový!!: Otto von Bismarck a Sjednocení Německa · Vidět víc »
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu,, je veřejná vysoká škola, jež se nachází v dolnosaském městě Göttingen.
Nový!!: Otto von Bismarck a Univerzita Georga Augusta v Göttingenu · Vidět víc »
Unter den Linden
Unter den Linden („Pod lipami“) je bulvár v berlínském obvodu Mitte.
Nový!!: Otto von Bismarck a Unter den Linden · Vidět víc »
Válečné reparace
Válečné reparace jsou odškodným placeným po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům.
Nový!!: Otto von Bismarck a Válečné reparace · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Otto von Bismarck a Vévoda · Vidět víc »
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Nový!!: Otto von Bismarck a Versailles (zámek) · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Otto von Bismarck a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Otto von Bismarck a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
1. duben
1.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1. duben · Vidět víc »
18. březen
18.
Nový!!: Otto von Bismarck a 18. březen · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Otto von Bismarck a 18. leden · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1815 · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1836 · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1839 · Vidět víc »
1845
1845 (MDCCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1845 · Vidět víc »
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1847 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1851 · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1859 · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1862 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1867 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1871 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1889 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1890 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1894 · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Otto von Bismarck a 1898 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Otto von Bismarck a 19. století · Vidět víc »
30. červenec
30.
Nový!!: Otto von Bismarck a 30. červenec · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Otta von Bismarck, Otto Bismarck, Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, Otto van Bismarck.
