Rychlejší přístup než prohlížeči!
51 vztahy: Adolf Hitler, Antisemitismus, Švýcarsko, Bamberk, Bavorská republika rad, Bavorsko, Berlín, Dolar, Francie, Freikorps, Gestapo, Gottfried Feder, Gregor Strasser, Helmut Hirsch, Joseph Goebbels, Kanada, Komunismus, Lisabon, Max Weber, Mnichov, Nacismus, Národně socialistická německá dělnická strana, Německé císařství, Německo, Neonacismus, Noc dlouhých nožů, Norimberský proces, Nové Skotsko, Novinář, Othmar Spann, Převzetí moci nacisty, Politik, Porúří, Portugalsko, Praha, Průmysl, První světová válka, Reformismus, Rudolf Formis, Sociálnědemokratická strana Německa, Sovětský svaz, Strasserismus, Sudety, Tomáš Garrigue Masaryk, Trest smrti, Werner Sombart, Západní Německo, 10. září, 1897, 1974, ..., 27. srpen. Rozbalte index (1 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Otto Strasser a Adolf Hitler · Vidět víc »
Antisemitismus
druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.
Nový!!: Otto Strasser a Antisemitismus · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Otto Strasser a Švýcarsko · Vidět víc »
Bamberk
Bamberk (staroněmecky Babenberg) je starobylé město ležící v úrodném údolí mezi dvěma rameny řeky Regnitz v Bavorsku v jihovýchodní části Německa.
Nový!!: Otto Strasser a Bamberk · Vidět víc »
Bavorská republika rad
Bavorská republika rad, Mnichovská republika rad či Bavorská sovětská republika (německy Münchner Räterepublik či Bayerische Räterepublik) představovala krátce existující stát na území Bavorska (7. dubna – 3. května 1919).
Nový!!: Otto Strasser a Bavorská republika rad · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Otto Strasser a Bavorsko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Otto Strasser a Berlín · Vidět víc »
Dolar
Dolar nebo také dollar (označovaný znakem $) je jméno pro oficiální měnu v mnoha státech světa, provinciích a dalších regionech.
Nový!!: Otto Strasser a Dolar · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Otto Strasser a Francie · Vidět víc »
Freikorps
Náborový plakát Freikorps Hülsen Jako Freikorps (svobodné sbory) byly původně označovány dobrovolnické armády, ve 20.
Nový!!: Otto Strasser a Freikorps · Vidět víc »
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Nový!!: Otto Strasser a Gestapo · Vidět víc »
Gottfried Feder
Gottfried Feder (27. ledna 1883 – 24. září 1941) byl německý ekonom, urbanista a jeden z předních členů NSDAP v počátečním období její existence.
Nový!!: Otto Strasser a Gottfried Feder · Vidět víc »
Gregor Strasser
Gregor Strasser (též psáno Straßer, 31. května 1892, Geisenfeld, Německé císařství – 30. června 1934, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik a jeden ze zakladatelů NSDAP.
Nový!!: Otto Strasser a Gregor Strasser · Vidět víc »
Helmut Hirsch
Helmut Hirsch (27. ledna 1916 Stuttgart, Německé císařství – 4. června 1937 Berlín, Třetí Říše) byl německý žid, odsouzený k smrti a popravený kvůli údajnému spiknutí proti Německé říši.
Nový!!: Otto Strasser a Helmut Hirsch · Vidět víc »
Joseph Goebbels
Paul Joseph Goebbels (29. října 1897 Rheydt – 1. května 1945 Berlín) byl jeden z nejvyšších německých nacistických představitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera.
Nový!!: Otto Strasser a Joseph Goebbels · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Otto Strasser a Kanada · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Otto Strasser a Komunismus · Vidět víc »
Lisabon
Lisabon (portugalsky Lisboa /ližboa/) je hlavní a největší město Portugalska.
Nový!!: Otto Strasser a Lisabon · Vidět víc »
Max Weber
Max Weber (21. dubna 1864 – 14. června 1920) byl německý sociolog a ekonom.
Nový!!: Otto Strasser a Max Weber · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Otto Strasser a Mnichov · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Otto Strasser a Nacismus · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Otto Strasser a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Otto Strasser a Německé císařství · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Otto Strasser a Německo · Vidět víc »
Neonacismus
Neonacismus je ultrapravicová politická ideologie vycházející z nacismu.
Nový!!: Otto Strasser a Neonacismus · Vidět víc »
Noc dlouhých nožů
Noc dlouhých nožů je označení Hitlerem nařízené čistky v Německu, která probíhala od 30. června do 2.
Nový!!: Otto Strasser a Noc dlouhých nožů · Vidět víc »
Norimberský proces
Zpravodaj ze 17. října 1946, Norimberský proces, ukládání trestů (anglicky). Norimberský proces byl soudní proces vedený Spojenými státy, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií proti hlavním představitelům nacistického Německa před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku.
Nový!!: Otto Strasser a Norimberský proces · Vidět víc »
Nové Skotsko
Nové Skotsko (lat. Nova Scotia, fr. Nouvelle-Écosse, gaelsky Alba Nuadh) je nejvýchodnější z Pobřežních provincií Kanady.
Nový!!: Otto Strasser a Nové Skotsko · Vidět víc »
Novinář
Televizní reportérka před kamerou Miroslav Sígl na legitimaci Syndikátu novinářů ČR (konec 90. let). Novinář / novinářka či žurnalista / žurnalistka je osoba pracující v žurnalistice.
Nový!!: Otto Strasser a Novinář · Vidět víc »
Othmar Spann
Othmar Spann (1. října 1878 Altmannsdorf, Vídeň – 8. července 1950 Neustift bei Schlaining) byl rakouský konzervativní filozof, sociolog a ekonom s radikálními antiliberálními a antisocialistickými názory založenými na romantických představách začátku 19.
Nový!!: Otto Strasser a Othmar Spann · Vidět víc »
Převzetí moci nacisty
Berlín, 30. ledna 1933, 12:40. Adolf Hitler ve voze opouští říšské kancléřství po svém jmenování kancléřem. Převzetí moci nacisty (používají se i německé výrazy Machtergreifung, uchopení moci, nebo Machtübernahme, převzetí vlády/moci; historici užívají také neutrálnější předání moci či přenesení moci) v Německu začalo 30. ledna 1933, kdy se kancléřem Německa stal Adolf Hitler.
Nový!!: Otto Strasser a Převzetí moci nacisty · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Otto Strasser a Politik · Vidět víc »
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Nový!!: Otto Strasser a Porúří · Vidět víc »
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Nový!!: Otto Strasser a Portugalsko · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Otto Strasser a Praha · Vidět víc »
Průmysl
HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro.
Nový!!: Otto Strasser a Průmysl · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Otto Strasser a První světová válka · Vidět víc »
Reformismus
Reformismus byl politický směr v dělnickém hnutí, který vznikl v poslední čtvrtině 19. století.
Nový!!: Otto Strasser a Reformismus · Vidět víc »
Rudolf Formis
Rudolf Formis (25. prosince 1894, Stuttgart – 23. ledna 1935, Slapy) byl německý inženýr radiotechnik, zavražděný kvůli protinacistickému rozhlasovému vysílání z Čech.
Nový!!: Otto Strasser a Rudolf Formis · Vidět víc »
Sociálnědemokratická strana Německa
August Bebel (1863) Sociálnědemokratická strana Německa (německy Sozialdemokratische Partei Deutschlands, zkratkou SPD) je německá levicová politická strana, nejstarší a nejpočetnější strana v Německu a jedna z nejstarších až do současnosti existujících stran na světě.
Nový!!: Otto Strasser a Sociálnědemokratická strana Německa · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Otto Strasser a Sovětský svaz · Vidět víc »
Strasserismus
Strasserismus (některými nazývaný také „levý nacismus“) je ideologie, která vychází z synkreze/syntézi nacistické národně-kulturní ideologie a socialismu s větší samosprávou pracujících z minimalizování protižidovské propagandy jen na židovské velkopodnikatele.
Nový!!: Otto Strasser a Strasserismus · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Otto Strasser a Sudety · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Otto Strasser a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Otto Strasser a Trest smrti · Vidět víc »
Werner Sombart
Werner Sombart (19. ledna 1863, Ermsleben – 18. května 1941, Berlín) byl německý sociolog, historik a ekonom.
Nový!!: Otto Strasser a Werner Sombart · Vidět víc »
Západní Německo
Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
Nový!!: Otto Strasser a Západní Německo · Vidět víc »
10. září
10.
Nový!!: Otto Strasser a 10. září · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Otto Strasser a 1897 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Otto Strasser a 1974 · Vidět víc »
27. srpen
27.
Nový!!: Otto Strasser a 27. srpen · Vidět víc »
