Rychlejší přístup než prohlížeči!
42 vztahy: Akropolis, Akropolis (Athény), Arcibiskup, Athény, Řecko, Řecko-perské války, Berlín, Blesk, Braniborská brána, Byzantská říše, Carl Gotthard Langhans, Dórský řád, Eleusis, Epidauros, Florencie, Heinrich Schliemann, Iónský řád, Kréta, Latina, Leo von Klenze, Metr, Mnésiklés, Mnichov, Morfologie, Mramor, Níké, Parthenón, Předpona, Peisistratos, Peloponéská válka, Periklés, Perská říše, Pinakotéka, Plastika (výtvarné umění), Starověk, Starověké Řecko, Vápenec, 1645, 1875, 432 př. n. l., 437 př. n. l., 480 př. n. l..
Akropolis
Athénách Akropolis či akropole (z řeckého akros vysoký a polis obec, překládáno též jako horní město, vyšehrad) ve svém původním významu označuje opevněné návrší starověkých řeckých měst s posvátným okrskem a vladařským palácem.
Nový!!: Propyleje a Akropolis · Vidět víc »
Akropolis (Athény)
Athénská akropolis je asi nejznámější akropolí na světě.
Nový!!: Propyleje a Akropolis (Athény) · Vidět víc »
Arcibiskup
liturgie (2018) Arcibiskup (z řeckého αρχι – prvý + biskup) je označení biskupa se zvláštním postavením.
Nový!!: Propyleje a Arcibiskup · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Propyleje a Athény · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Propyleje a Řecko · Vidět víc »
Řecko-perské války
Řecko-perské války se nazývala série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší, jež začaly v roce 499 př. n. l. a trvaly až do roku 449 př. n. l. Jejich příčina tkvěla ve snaze perských velkokrálů Dáreia I. a obzvláště Xerxa I. podmanit si vojenskou silou starověké Řecko.
Nový!!: Propyleje a Řecko-perské války · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Propyleje a Berlín · Vidět víc »
Blesk
rumunském městě Oradea CG blesk a wall cloud nad Prahou - 2.7.2012 Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky.
Nový!!: Propyleje a Blesk · Vidět víc »
Braniborská brána
Braniborská brána s kvadrigou Braniborská brána, Brandenburger Tor, patří k nejznámějším pamětihodnostem Berlína a k jeho významným symbolům.
Nový!!: Propyleje a Braniborská brána · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Propyleje a Byzantská říše · Vidět víc »
Carl Gotthard Langhans
Carl Gotthard Langhans (15. prosince 1732, Landeshut ve Slezsku, Habsburská monarchie – 1. října 1808, Grüneiche u Vratislavi, Prusko), byl pruský klasicistní stavitel a architekt.
Nový!!: Propyleje a Carl Gotthard Langhans · Vidět víc »
Dórský řád
Dórský řád (tzv. mužský řád) je nejstarší antický stavební řád, vyznačující se monumentální střízlivostí a jednoduchostí.
Nový!!: Propyleje a Dórský řád · Vidět víc »
Eleusis
Eleusis, Elefsina, Elefsína (řecky: Ελευσίνα - Elefsina, starořecky: Ελευσίς - Eleusis ) je přístavní město v Řecku v západní Attice.
Nový!!: Propyleje a Eleusis · Vidět víc »
Epidauros
Epidaurus (řecky Ἐπίδαυρος, Epídavros) bylo město ve starověkém Řecku.
Nový!!: Propyleje a Epidauros · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Propyleje a Florencie · Vidět víc »
Heinrich Schliemann
Heinrich Schliemann, celým jménem Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann (6. ledna 1822, Neubukow – 26. prosince 1890, Neapol), byl německý podnikatel, obchodník a archeolog.
Nový!!: Propyleje a Heinrich Schliemann · Vidět víc »
Iónský řád
patka, 24 – torus Iónský sloh anebo iónský styl či iónský řád (v širším smyslu) byl jeden z architektonických stylů starověkého Řecka.
Nový!!: Propyleje a Iónský řád · Vidět víc »
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Nový!!: Propyleje a Kréta · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Propyleje a Latina · Vidět víc »
Leo von Klenze
Leo von Klenze (Franz Karl Leopold von Klenze, 29. února 1784, Bockenem u Hildesheimu – 27. ledna 1864, Mnichov) byl německý klasicistní architekt, vedle Karla Fridricha Schinkela nejvýznamnější v Německu, malíř a spisovatel.
Nový!!: Propyleje a Leo von Klenze · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Propyleje a Metr · Vidět víc »
Mnésiklés
Mnésiklés, řecky Μνησικλῆς, byl starořecký architekt z 5. století př. n. l. Jeho nejznámějším dílem jsou (podle Plutarcha) Propyleje, monumentální vstupní brána na athénskou Akropoli, vytvořená na žádost Perikla.
Nový!!: Propyleje a Mnésiklés · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Propyleje a Mnichov · Vidět víc »
Morfologie
Morfologie (z řeckého μορφή, morfé, tvar + λογία, logia, nauka) je ta část mnoha věd, která se zabývá tvary.
Nový!!: Propyleje a Morfologie · Vidět víc »
Mramor
Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity).
Nový!!: Propyleje a Mramor · Vidět víc »
Níké
Louvru Niké (řecky νίκη, latinsky Victoria – vítězství) je v řecké mytologii bohyně vítězství.
Nový!!: Propyleje a Níké · Vidět víc »
Parthenón
Parthenón – pohled ze západu Parthenón (Παρθενών, řec. chrám panen) byl hlavním chrámem antických Athén zasvěceným bohyni Athéně Parthenos (Panenské).
Nový!!: Propyleje a Parthenón · Vidět víc »
Předpona
Přidáním předpony dochází ke změně významu slova Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova.
Nový!!: Propyleje a Předpona · Vidět víc »
Peisistratos
Peisistratos byl athénský samovládce (tyran), který vládl mezi lety 546 př. n. l. – 527 př. n. l.
Nový!!: Propyleje a Peisistratos · Vidět víc »
Peloponéská válka
Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta.
Nový!!: Propyleje a Peloponéská válka · Vidět víc »
Periklés
Periklés (řecky Περικλῆς) (500 př. n. l. – 429 př. n. l.) byl starověký řecký athénský demokratický státník a politik.
Nový!!: Propyleje a Periklés · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Propyleje a Perská říše · Vidět víc »
Pinakotéka
Pinakotéka byl (výraz z řečtiny, Pinacoteca, Pinacotheca) původně název síně votivních (věnovaných) obrazů v křídle Propylejí na Akropoli.
Nový!!: Propyleje a Pinakotéka · Vidět víc »
Plastika (výtvarné umění)
VŠB – Technická univerzita Ostrava) Plastika (z řeč.) je (nesprávně) obecné označení pro jakékoli plastické výtvarné dílo.
Nový!!: Propyleje a Plastika (výtvarné umění) · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Propyleje a Starověk · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Propyleje a Starověké Řecko · Vidět víc »
Vápenec
tureckém Pamukkale '''Vápenec''' ''(Malá Amerika v Českém Krasu)'' Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina.
Nový!!: Propyleje a Vápenec · Vidět víc »
1645
1645 (MDCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Propyleje a 1645 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Propyleje a 1875 · Vidět víc »
432 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Propyleje a 432 př. n. l. · Vidět víc »
437 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Propyleje a 437 př. n. l. · Vidět víc »
480 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Propyleje a 480 př. n. l. · Vidět víc »
