Rychlejší přístup než prohlížeči!
70 vztahy: Adana, Aleppo, Alexios I. Komnenos, Alp-Arslán, Antiochie, Arabové, Arméni, Arménie, İskenderun, Bari, Basileios Veliký, Bithýnie, Bitva u Mantzikertu, Byzantská říše, Byzantsko-seldžucké války, Caesar, Dukové, Eudokie Makrembolitissa, Eufrat, Frankové, Germáni, Hippodrom, Ioannes Skylitzes, Itálie, Izák I. Komnenos, Kahramanmaraş, Kappadokie, Kayseri, Kilíkie, Konstantin X. Dukas, Konstantinopol, Konstantinopolský patriarchát, Konya, Malatya, Malá Asie, Manuel I. Komnenos, Marmarské moře, Mezopotámie, Michael Psellos, Michael VII. Dukas, Normané, Pečeněhové, Pontus, Posádka, Provincie, Robert Guiscard, Sýrie, Seldžucká říše, Senát, Seznam byzantských císařů, ..., Sivas, Slované, Sofie, Sultán, Taurus (pohoří), Thema, Turkické národy, Vanské jezero, Varjagové, Warren Treadgold, 1. leden, 1030, 1067, 1068, 1069, 1070, 1071, 1072, 16. duben, 26. srpen. Rozbalte index (20 více) »
Adana
Adana je páté největší turecké město.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Adana · Vidět víc »
Aleppo
Aleppo (ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Aleppo · Vidět víc »
Alexios I. Komnenos
Alexios I. Komnenos (1048 – 15. srpna 1118) byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Alexios I. Komnenos · Vidět víc »
Alp-Arslán
#PŘESMĚRUJ Alp-Arslan.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Alp-Arslán · Vidět víc »
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Antiochie · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Arabové · Vidět víc »
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Arméni · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Arménie · Vidět víc »
İskenderun
İskenderun (arabsky الإسكندرون, Al-'Iskandarūn) je město v Hatayské provincii v jihovýchodním Turecku.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a İskenderun · Vidět víc »
Bari
Bari je přístavní město, hlavní město regionu Apulie a její provincie Bari, ležící na pobřeží Jaderského moře v jižní Itálii.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Bari · Vidět víc »
Basileios Veliký
Svatý Basileios z Kaisareie, krátce Basil (řecky Βασιλεῖος), zvaný též Veliký nebo Filosof (kolem 330 Kaisareia – září 377 tamtéž) patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kapadočtí otcové (vedle Basileia mezi ně patří též sv. Grégorios z Nazianzu a Basileiův bratr, sv. Grégorios z Nyssy).
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Basileios Veliký · Vidět víc »
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Bithýnie · Vidět víc »
Bitva u Mantzikertu
V bitvě u Mantzikertu se v pátek 26. srpna 1071 střetla byzantská armáda s vojskem seldžuckých Turků vedeným sultánem Alp-Arslánem. Porážka Byzantinců, jejichž císař Roman IV. Diogenes padl v průběhu boje do zajetí, a následný politický a vojenský rozvrat paralyzující byzantskou říši zásadním způsobem poznamenaly její obranyschopnost. V důsledku toho pronikli turkičtí nájezdníci do nitra Malé Asie, již si v několika málo letech téměř celou podmanili. Tato bitva bývá proto historiky často označováno za pohromu vymezující určitý předěl v dějinách Byzance, odsouzené ztrátou Anatolie k zániku.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Bitva u Mantzikertu · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Byzantská říše · Vidět víc »
Byzantsko-seldžucké války
Byzantsko-seldžucké války byly sérií několika velkých bitev, které rozhodovaly poměr sil v oblasti Anatolie a Sýrie mezi Byzantskou říší a říší seldžuckých Turků.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Byzantsko-seldžucké války · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Caesar · Vidět víc »
Dukové
Dukové (řecky, singular Δούκας – Dukas) byli příslušníci byzantského aristokratického rodu, kteří údajně odvozovali svůj původ od bratrance římského císaře Konstantina Velikého, zakladatele Konstantinopole.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Dukové · Vidět víc »
Eudokie Makrembolitissa
#PŘESMĚRUJ Eudokia Makrembolitissa.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Eudokie Makrembolitissa · Vidět víc »
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Eufrat · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Frankové · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Germáni · Vidět víc »
Hippodrom
#PŘESMĚRUJ Hipodrom.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Hippodrom · Vidět víc »
Ioannes Skylitzes
dobývá Adrianopol a zajímá před bitvou byzantské vojáky Ioannes Skylitzes byl vysoký byzantský vojenský hodnostář a historik, tvořící ve druhé polovině 11. století.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Ioannes Skylitzes · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Itálie · Vidět víc »
Izák I. Komnenos
Izák I. Komnenos (1005–1061 v Konstantinopoli) byl byzantským císařem v letech 1057 až 1059 a prvním a nejspíše i posledním vládnoucím členem pocházejícím z dynastie Komnenovců.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Izák I. Komnenos · Vidět víc »
Kahramanmaraş
Kahramanmaraş, dříve Maraş, je město v Turecku, správní středisko provincie Kahramanmaraş; má přes 300 000 obyvatel.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Kahramanmaraş · Vidět víc »
Kappadokie
Římské provincie Kappadokie a Pontus kolem roku 120. Historické reigony v Malé Asii Kappadokie (počeštěně Kapadocie, adj. kapadocký; z perského slova Katpatuka, což znamená „země krásných koní“; řecky: Καππαδοκία, Kappadokía; turecky Kapadokya) byl ve starověku název rozlehlého území, ležícího ve vnitrozemí Malé Asie v dnešním Turecku.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Kappadokie · Vidět víc »
Kayseri
Kayseri, ve starověku Mazaka, Kaisareia či Ceasarea, je město v Kappadokii ve středním Turecku.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Kayseri · Vidět víc »
Kilíkie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Kilíkie · Vidět víc »
Konstantin X. Dukas
Konstantin X. Dukas (1006–1067) byl císařem byzantské říše v letech 1059 až 1067.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Konstantin X. Dukas · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Konstantinopol · Vidět víc »
Konstantinopolský patriarchát
Ekumenický konstantinopolský patriarchát či zkráceně Konstantinopolský patriarchát (řecky Οικουμενικό Πατριαρχείο Κωνσταντινουπόλεως; turecky Rum Ortodoks Patrikhanesi, İstanbul Ekümenik Patrikhanesi)Saja English to Turkish dictionary v.2 je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Konstantinopolský patriarchát · Vidět víc »
Konya
281x281pixelů Konya (řecky Ικονιον, Ikonion, latinsky Iconium) je město v Turecku, ležící ve středoturecké nížině.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Konya · Vidět víc »
Malatya
Malatya, starověká Meliténé, latinsky Malatia, je město v jihovýchodním Turecku a sídlo stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Malatya · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Malá Asie · Vidět víc »
Manuel I. Komnenos
Manuel I. Komnenos (řecky, Manouēl I Komnēnos; 28. listopadu 1118 – 24. září 1180) byl byzantský císař z dynastie Komnenovců, jenž panoval v převratném období dějin Byzance a východního Středomoří.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Manuel I. Komnenos · Vidět víc »
Marmarské moře
Marmarské moře je součástí strategicky významné vodní cesty spojující Černé moře přes Bospor a Středozemní moře přes Dardanely.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Marmarské moře · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Mezopotámie · Vidět víc »
Michael Psellos
Michael Psellos (1017 nebo 1018 – kolem 1078), původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Michael Psellos · Vidět víc »
Michael VII. Dukas
Michael VII.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Michael VII. Dukas · Vidět víc »
Normané
Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Normané · Vidět víc »
Pečeněhové
Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Pečeněhové · Vidět víc »
Pontus
Pontus (řecky Πόντος, Pontos, což znamená „moře“) je název historické oblasti, kde se nacházelo někdejší starověké helénské království, ta se nacházela na jižním břehu Černého moře (Pontos Euxeinos).
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Pontus · Vidět víc »
Posádka
Nižněnovgorodském kremlu v roce 1914 Posádka (dříve též garnizón či garnizóna) jsou veškeré jednotky ozbrojených sil, jež jsou „přidělené k základně nebo určitému prostoru pro obranu, budování provoz a údržbu zařízení“.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Posádka · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Provincie · Vidět víc »
Robert Guiscard
Robert Guiscard (z latinského či starofrancouzského Viscart; 1015 – 17. července 1085 Kefalónie) byl normanský válečník a dobrodruh, který se svou normanskou výpravou do Byzantské říše dobyl její poslední jihoitalské državy, kde bylo následně založeno několik normanských státních celků, výrazně podporujících politiku sousedního papežského státu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Robert Guiscard · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Sýrie · Vidět víc »
Seldžucká říše
Velká Seldžucká říše (turecky Büyük Selçuklu İmparatorluğu) nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát (turecky Büyük Selçuklu Devleti) nebo krátce Seldžucký stát (persky دولت سلجوقیان, Dawlat Seljūqiyān, arabsky الدولة السلجوقية), byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Seldžucká říše · Vidět víc »
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Senát · Vidět víc »
Seznam byzantských císařů
dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »
Sivas
Sivas (dříve Sebasteia) je turecké město, správní středisko provincie, jež nese jeho jméno.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Sivas · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Slované · Vidět víc »
Sofie
Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Sofie · Vidět víc »
Sultán
Sulejman I. Sultán je panovnický titul používaný v muslimských zemích.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Sultán · Vidět víc »
Taurus (pohoří)
Taurus je pohoří v jižním a východním Turecku.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Taurus (pohoří) · Vidět víc »
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Thema · Vidět víc »
Turkické národy
Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Turkické národy · Vidět víc »
Vanské jezero
Vanské jezero je slané bezodtoké jezero mezi provinciemi Van a Bitlis ve východním Turecku.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Vanské jezero · Vidět víc »
Varjagové
Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Varjagové · Vidět víc »
Warren Treadgold
Warren T. Treadgold je americký historik a byzantolog.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a Warren Treadgold · Vidět víc »
1. leden
1.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1. leden · Vidět víc »
1030
Bez popisu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1030 · Vidět víc »
1067
Bez popisu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1067 · Vidět víc »
1068
Bez popisu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1068 · Vidět víc »
1069
Bez popisu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1069 · Vidět víc »
1070
Bez popisu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1070 · Vidět víc »
1071
Bez popisu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1071 · Vidět víc »
1072
Bez popisu.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1072 · Vidět víc »
16. duben
16.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 16. duben · Vidět víc »
26. srpen
26.
Nový!!: Roman IV. Diogenes a 26. srpen · Vidět víc »
