Rychlejší přístup než prohlížeči!
34 vztahy: Absolutní monarchie, Antibes, Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, Římskokatolická církev, Belgie, Bitva u Tolentina, Bitva u Waterloo, Elba, Emmanuel de Grouchy, Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, Francouzština, Francouzský frank, Gebhard Leberecht von Blücher, Hans Ernst Karl von Zieten, Jardin du Luxembourg, Joachim Murat, Judaismus, Kalvinismus, Ludvík XVIII., Luteránství, Michel Ney, Napoleon Bonaparte, Napoleon II., Neapolská válka, Paříž, Pařížská mírová smlouva (1815), Pád (řeka), Spojené království Nizozemské, Stodenní ofenzíva, Svatá Helena (ostrov), Vídeňský kongres, 1815, 20. březen, 8. červenec.
Absolutní monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.
Nový!!: Sto dnů a Absolutní monarchie · Vidět víc »
Antibes
Antibes je město v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.
Nový!!: Sto dnů a Antibes · Vidět víc »
Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu
Arthur Wellesley, 1.
Nový!!: Sto dnů a Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Sto dnů a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Sto dnů a Belgie · Vidět víc »
Bitva u Tolentina
Bitva u Tolentina byla rozhodnou bitvou neapolské války.
Nový!!: Sto dnů a Bitva u Tolentina · Vidět víc »
Bitva u Waterloo
Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18.
Nový!!: Sto dnů a Bitva u Waterloo · Vidět víc »
Elba
Elba je italský ostrov v Tyrhénském moři patřící k Toskánsku ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino.
Nový!!: Sto dnů a Elba · Vidět víc »
Emmanuel de Grouchy
Emmanuel, markýz de Grouchy (23. října 1766, Paříž – 29. března 1847 Saint-Étienne) byl francouzský generál, maršál Francie.
Nový!!: Sto dnů a Emmanuel de Grouchy · Vidět víc »
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Ferdinand I. (12. ledna 1751, Neapol – 4. ledna 1825, Neapol), byl v letech 1816–1825 prvním králem Obojí Sicílie, před tím vládl od roku 1759 v Neapolském království jako král Ferdinand IV. a v Sicilském království jako Ferdinand III. Z trůnu byl za dobu své vlády sesazen v Neapoli celkem dvakrát: poprvé během revoluce v roce 1799 a podruhé Napoleonem Bonapartem v roce 1805.
Nový!!: Sto dnů a Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Sto dnů a Francouzština · Vidět víc »
Francouzský frank
Francouzský frank (zkratka F nebo FRF) byla měna (přesněji v historii řada různých měn) používaná ve Francii v letech 1360 až 2002.
Nový!!: Sto dnů a Francouzský frank · Vidět víc »
Gebhard Leberecht von Blücher
Gebhard Leberecht von Blücher, kníže z Wahlstattu (16. prosinec 1742, Rostock – 12. září 1819, Krieblowitz, Slezsko) byl pruský maršál.
Nový!!: Sto dnů a Gebhard Leberecht von Blücher · Vidět víc »
Hans Ernst Karl von Zieten
Hans Ernst Karl hrabě von Zieten (5. března 1770 – 3. května 1848, Warmbrunn) byl pruský polní maršál.
Nový!!: Sto dnů a Hans Ernst Karl von Zieten · Vidět víc »
Jardin du Luxembourg
Jardin du Luxembourg (česky Lucemburská zahrada) je veřejný park v Paříži.
Nový!!: Sto dnů a Jardin du Luxembourg · Vidět víc »
Joachim Murat
Joachim-Napoléon Murat (25. března 1767, La Bastide-Fortunière – 13. října 1815) byl francouzský maršál, kníže Murat, velkovévoda z Bergu a Kleve, v letech 1808–1815 neapolský král.
Nový!!: Sto dnů a Joachim Murat · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Sto dnů a Judaismus · Vidět víc »
Kalvinismus
Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.
Nový!!: Sto dnů a Kalvinismus · Vidět víc »
Ludvík XVIII.
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.
Nový!!: Sto dnů a Ludvík XVIII. · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Sto dnů a Luteránství · Vidět víc »
Michel Ney
Michel Ney, vévoda z Elchingenu, kníže moskevský (10. ledna 1769, Saarlouis, Sársko – 7. prosince 1815, Paříž) byl francouzský maršál doby prvního císařství.
Nový!!: Sto dnů a Michel Ney · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Sto dnů a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleon II.
Napoleon František Josef Karel Bonaparte (Napoléon-François-Joseph-Charles Bonaparte, 20. březen 1811 Paříž – 22. červenec 1832 Vídeň) byl jediný legitimní syn francouzského císaře Napoleona I., který se měl stát jeho nástupcem jako Napoleon II. Při narození dostal titul římský král (roi de Rome), po otcově abdikaci byl pak nazýván princem z Parmy (1814–17).
Nový!!: Sto dnů a Napoleon II. · Vidět víc »
Neapolská válka
Neapolská válka byla válečné střetnutí mezi částí vojsk sedmé koalice (především Rakouska) a Neapolským královstvím.
Nový!!: Sto dnů a Neapolská válka · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Sto dnů a Paříž · Vidět víc »
Pařížská mírová smlouva (1815)
Paříž 1815 Pařížská mírová smlouva (1815) ze dne 20. listopadu 1815 byla podepsána mezi Francií a protifrancouzskou koalicí po definitivní porážce Napoleona v bitvě u Waterloo.
Nový!!: Sto dnů a Pařížská mírová smlouva (1815) · Vidět víc »
Pád (řeka)
Pád je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie).
Nový!!: Sto dnů a Pád (řeka) · Vidět víc »
Spojené království Nizozemské
#PŘESMĚRUJ Spojené království nizozemské.
Nový!!: Sto dnů a Spojené království Nizozemské · Vidět víc »
Stodenní ofenzíva
Stodenní ofenzíva byla sérií velkých ofenzív států Dohody na západní frontě probíhajících od 8. srpna 1918 až do konce první světové války.
Nový!!: Sto dnů a Stodenní ofenzíva · Vidět víc »
Svatá Helena (ostrov)
Svatá Helena je tropický ostrov sopečného původu v jižním Atlantiku.
Nový!!: Sto dnů a Svatá Helena (ostrov) · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Sto dnů a Vídeňský kongres · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Sto dnů a 1815 · Vidět víc »
20. březen
20.
Nový!!: Sto dnů a 20. březen · Vidět víc »
8. červenec
8.
Nový!!: Sto dnů a 8. červenec · Vidět víc »
