Rychlejší přístup než prohlížeči!
48 vztahy: Avaři, Avarský kaganát, Česká televize, Bitva u Wogastisburgu, Chán, Conversio Bagoariorum et Carantanorum, Dagobert I., Devín (hrad), Evropa, Frankové, Gelasius Dobner, Historia Francorum, Hormidor, Křesťanství, Konfederace, Mojmírovci, Monarchie, Moravod, Nejstarší české pověsti, Nitra, Opatství, Paříž, Pago Senonago, Panonie, Praslovanština, Prestiž, Pretendent, Rotunda svaté Kateřiny, Salcburk, Samoslav, Sámo, Sňatková politika, Slované, Slovanské náboženství, Státní náboženství, Teorie, Tomáš Pešina z Čechorodu, Velkomoravská říše, 623, 624, 626, 631, 658, 659, 661, 7. století, 870, 9. století.
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Sámova říše a Avaři · Vidět víc »
Avarský kaganát
#PŘESMĚRUJ Avaři.
Nový!!: Sámova říše a Avarský kaganát · Vidět víc »
Česká televize
Česká televize (ČT) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka.
Nový!!: Sámova říše a Česká televize · Vidět víc »
Bitva u Wogastisburgu
Bitva u Wogastisburgu proběhla v roce 631 nebo 632 mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I. u slovanského hradiště jménem Wogastisburg.
Nový!!: Sámova říše a Bitva u Wogastisburgu · Vidět víc »
Chán
Chán (turkicky: khān, mongolsky: qāān, čínsky: 可汗 – Xan, Han, Ke-Han) je tradiční turkické označení pro vůdce kmene, později panovníka státního útvaru označovaného jako chanát.
Nový!!: Sámova říše a Chán · Vidět víc »
Conversio Bagoariorum et Carantanorum
O obrácení Bavorů a Korutanců (jiné názvy: O obrácení Bavorů a Korutanců na víru nebo Spis o obrácení Bavorů a Korutanců nebo Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců či Obrácení Bavorů a Karantánů; často s výměnou ''Karantánců'' (Karantánie) za ''Korutánců'' Conversio Bagoariorum et Carantanorum, Libellus de conversione Bagoariorum et Carantanorum, De conversione Bagoariorum et Carantanorum Libellus; zkráceně Konverze, Conversio) je franská kronika z 9.
Nový!!: Sámova říše a Conversio Bagoariorum et Carantanorum · Vidět víc »
Dagobert I.
Dagobert I. (603 – 19. ledna 639 Saint-Denis) byl franský král, syn Chlothara II. z dynastie Merovejců.
Nový!!: Sámova říše a Dagobert I. · Vidět víc »
Devín (hrad)
Devínský hrad je zřícenina gotického, později slohově přestavovaného hradu, vypínající se majestátně nad stejnojmennou obcí, městskou částí Bratislavy (okres Bratislava IV).
Nový!!: Sámova říše a Devín (hrad) · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Sámova říše a Evropa · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Sámova říše a Frankové · Vidět víc »
Gelasius Dobner
Gelasius Dobner, Sch.P., řádovým jménem Gelasius a Sancta Catharina, vlastním jménem Job Felix Dobner (30. května 1719 Praha – 24. května 1790 Praha) byl český katolický kněz-piarista německého původu, osvícenský historik, propagátor kritické metody v dějepisectví, označovaný za zakladatele moderního kritického českého dějepisectví.
Nový!!: Sámova říše a Gelasius Dobner · Vidět víc »
Historia Francorum
Strana z Fredegarovy kroniky se zobrazením dvou postav (Francouzská národní knihovna, Paříž) Historia Francorum či též Fredegarova kronika je franská kronika sepsaná v 7. století v Burgundsku.
Nový!!: Sámova říše a Historia Francorum · Vidět víc »
Hormidor
Hormidor (vládl 796–811) je historicky nedoložený moravský vládce známý pouze z nejstarších moravských pověstí.
Nový!!: Sámova říše a Hormidor · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Sámova říše a Křesťanství · Vidět víc »
Konfederace
KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.
Nový!!: Sámova říše a Konfederace · Vidět víc »
Mojmírovci
Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců.
Nový!!: Sámova říše a Mojmírovci · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Sámova říše a Monarchie · Vidět víc »
Moravod
Moravod či Morawod (7. století – 7. či 8. století) byl podle Tomáše Pešiny syn vládce Sáma a jeho nástupce ve vedení Sámovy říše.
Nový!!: Sámova říše a Moravod · Vidět víc »
Nejstarší české pověsti
''Josef Mathauser'', Přemysl vítán Libuší Nejstarší české pověsti jsou soubor příběhů historického a epického charakteru nejstarších dějinách českého kmene a přemyslovské dynastie, zaznamenaný ve středověkých kronikách a legendách.
Nový!!: Sámova říše a Nejstarší české pověsti · Vidět víc »
Nitra
Nitra je krajské a okresní město na jihu Slovenska.
Nový!!: Sámova říše a Nitra · Vidět víc »
Opatství
Benediktinské arciopatství v Praze-Břevnově Opatství je v organizační hierarchii katolické církve a církevního řádu samostatný a právně nezávislý klášter.
Nový!!: Sámova říše a Opatství · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Sámova říše a Paříž · Vidět víc »
Pago Senonago
Semnonů. (Není však vyloučeno, že ''pago Senonago'' nakonec znamená něco docela jiného, se Semnony nesouvisejícího.) Pago Senonago či Sennonago (příp. pagus Senonagus, Senonacus atp.), překládáno nejčastěji jako „kraj senonský“, je ve Fredegarově kronice označení oblasti, z níž měl pocházet kníže Sámo.
Nový!!: Sámova říše a Pago Senonago · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Sámova říše a Panonie · Vidět víc »
Praslovanština
Praslovanština je vymřelý jazyk z rodiny indoevropských jazyků, společný prajazyk dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky.
Nový!!: Sámova říše a Praslovanština · Vidět víc »
Prestiž
Prestiž (z latinského praestigiae – mámení) je relativní hodnotnost přisuzovaná jedinci či sociální nebo jiné skupině v rámci společnosti.
Nový!!: Sámova říše a Prestiž · Vidět víc »
Pretendent
Pretendentka rumunského trůnu Markéta Rumunská na balkóně se svým manželem a svou sestrou Marií. Pretendent (z lat. praetendere, napřahovat ruku, ucházet se) je uchazeč, člověk, který si dělá na něco nárok nebo něco předstírá, zejména pak v souvislosti s následnictvím královského trůnu.
Nový!!: Sámova říše a Pretendent · Vidět víc »
Rotunda svaté Kateřiny
Národní kulturní památka rotunda svaté Kateřiny stojí v areálu přemyslovského hradu ve Znojmě.
Nový!!: Sámova říše a Rotunda svaté Kateřiny · Vidět víc »
Salcburk
Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.
Nový!!: Sámova říše a Salcburk · Vidět víc »
Samoslav
Samoslav je historicky nedoložený moravský vládce známý pouze z nejstarších moravských pověstí.
Nový!!: Sámova říše a Samoslav · Vidět víc »
Sámo
Sámo (v cyrilici Само/Шамо; † 658 – 661) byl vládce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako Sámova říše.
Nový!!: Sámova říše a Sámo · Vidět víc »
Sňatková politika
Marií Habsburskou Sňatková politika je označení pro sňatky úmyslně uzavírané tak, aby sloužily širším politickým záměrům, obvykle aby posílily pozice dynastií obou snoubenců.
Nový!!: Sámova říše a Sňatková politika · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Sámova říše a Slované · Vidět víc »
Slovanské náboženství
Rujáně Polabských Slovanů v Groß Raden Slovanské nebo staroslovanské náboženství, běžně také slovanské pohanstvíVýraz pohanství je s pejorativní výraz převzatý z křesťanské kultury označující všechna mimo-křesťanská a před-křesťanská náboženství.
Nový!!: Sámova říše a Slovanské náboženství · Vidět víc »
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Nový!!: Sámova říše a Státní náboženství · Vidět víc »
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Nový!!: Sámova říše a Teorie · Vidět víc »
Tomáš Pešina z Čechorodu
Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (19. prosince 1629 Počátky – 3. srpna 1680 Praha) byl český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel.
Nový!!: Sámova říše a Tomáš Pešina z Čechorodu · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: Sámova říše a Velkomoravská říše · Vidět víc »
623
Bez popisu.
Nový!!: Sámova říše a 623 · Vidět víc »
624
Bez popisu.
Nový!!: Sámova říše a 624 · Vidět víc »
626
Bez popisu.
Nový!!: Sámova říše a 626 · Vidět víc »
631
Bez popisu.
Nový!!: Sámova říše a 631 · Vidět víc »
658
Bez popisu.
Nový!!: Sámova říše a 658 · Vidět víc »
659
Bez popisu.
Nový!!: Sámova říše a 659 · Vidět víc »
661
Bez popisu.
Nový!!: Sámova říše a 661 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Sámova říše a 7. století · Vidět víc »
870
Bez popisu.
Nový!!: Sámova říše a 870 · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Sámova říše a 9. století · Vidět víc »
